Slovinci chtějí vyřešit hraniční spor s Chorvatskem

Slovinci ve včerejším (6. června) referendu souhlasili s tím, aby dlouhotrvající územní spor s Chorvatskem rozlouskla mezinárodní arbitráž. I když výsledek referenda dopadl velmi těsně, odstranil největší překážka na cestě Záhřebu do Evropské unie.

Podle předběžných výsledků volební komise, která zatím sečetla 99,9 % odevzdaných hlasů, 51,5 % oprávněných voličů dalo svůj souhlas k tomu, aby téměř dvě desítky let trvající spor Slovinska s Chorvatskem o narýsování hraniční linie v Piranském zálivu v Jaderském moři rozhodla mezinárodní arbitráž. Chorvatsku se tak výrazně zvýšila šance na vstup do Evropské unie v roce 2012.

Na urovnání sporu arbitrážním způsobem se již dříve shodly vlády a parlamenty obou znesvářených zemí (EurActiv 5.11.2009). O tom, že osud dohody bude svěřen do rukou Slovinců, pak rozhodl lublaňský parlament na začátku minulého měsíce (EurActiv 5.5.2010).

„Je to historické rozhodnutí (…). A také velký úspěch Slovinska,“ prohlásil před kamerami veřejnoprávní televize slovinský premiér Borut Pahor. Jeho země do EU vstoupila v roce 2004 a je jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která je členem evropské sedmadvacítky.

Chorvatská premiérka Jadranka Kosor, jejíž nástup do funkce vnesl do zamrzlých jednání se Slovinskem nový vítr (EurActiv 14.9.2009), se stejné televizi svěřila, že se svým slovinským protějškem telefonicky hovořila krátce poté, co se zavřely dveře volebních místností. Řekla také, že nepředpokládá ze strany Lublaně žádný krok, který by zbrzdil chorvatské aspirace na členství v EU.  

„Nečekám žádné další překážky. Dialog pokračuje. Díky této dohodě (…) se nám podařilo oddělit chorvatské rozhovory s EU od řešení hraničního sporu.“

Sečtení zbývajících hlasů by podle komentátorů nemělo předběžný výsledek referenda již nijak ovlivnit.

Důležitý signál

Chorvaté nebyli jediní, koho výsledek referenda ve Slovinsku potěšil. Uvítal jej i předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Je to významný krok kupředu (…). Nyní směřujeme k finálnímu urovnání celého bilaterálního sporu. Jeho vyřešení je důležitým signálem pro region a vzájemné vztahy mezi Slovinskem a Chorvatskem,“ uvádí se v Barrosově stanovisku.

Slovinský souhlas s ustavením rozhodčího soudu uvítal i český ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Podle něj představuje „důležitý krok na cestě k urovnání celé záležitosti mezinárodní cestou a stvrzuje dobré sousedské vztahy, které jsou nezbytnou premisou vzájemné spolupráce v rámci Evropské unie.“

Pozitivní dopad na západobalkánský region

Středolevicová vláda premiéra Pahora si uzavření dohody s Chorvatskem stanovila jako hlavní cíl své zahraniční politiky. Opozice, kterou vede bývalý předseda vlády Janez Janša, však dohodu od samého počátku považovala za chybnou, protože očekává, že výsledek arbitráže definitivně připraví Slovinsko o vstup do mezinárodních vod.

„Výsledek (referenda – pozn. redakce) ukazuje, že Slovinsko je rozdělené právě v těch názorech, v nichž by rozděleno být nemělo,“ uvedl na vysvětlenou Janša.

Většina analytiků však s Janšou nesouhlasí. Podle nich slovinské referendum, resp. mezinárodní arbitráž, povede k vyřešení celého sporu a zlepšení „nálady“ mezi oběma sousedy. Navíc bude mít pozitivní dopad na přístupové rozhovory s dalšími, mnohem problematičtějšími, zeměmi Západního Balkánu.

Pokud se však spornou otázku přístupu k moři přece jen prostřednictvím mezinárodní arbitráže vyřešit nepodaří, je podle nich pravděpodobné, že Slovinsko vstup svého souseda do EU zablokuje.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters).