Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

6. 5. 2010 18:30

Vystoupení Michala Doktora na konferenci ke strategii Evropa 2020, 6. května 2010, Praha

Dámy a pánové, vážení páni ministři,

použiji pro úvod svého příspěvku motiv, který ve svém vystoupení uvedl pan ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Věřím, že se na mne nebude proto zlobit. Pan ministr uvedl názor, kdy z krize vyjde lépe ten, kdo bude mít na počátku období ekonomického oživení lepší tretry. Řekl doslova, cituji: "ten poběží rychleji než ostatní". Rád bych tento obraz použil. Myslím, že zakládá jistou výpověď toho, jak moc se můžeme lišit a také mýlit v hledání východisek z krize, nalézání potenciálu nového ekonomického růstu v našem prostoru...

        

Sedím tu a hlavou mi běží veškeré záběry fenomenálního běžce Emila Zátopka a zkouším si poctivě vybavit, zda měl opravdu ty nejlepší tretry na trati.. Odpovídám si. Řekl bych, že nikoli. Měl spíše obyčejné, průměrné tretry, avšak oproti svým konkurentům poctivěji trénoval, udělal více dřepů a kliků a v přípravě naběhal více kilometrů. A jistě měl i dobrou výstroj. Přemýšlejte prosím o tom, kolik atributů musí taková dobrá výstroj splňovat. Musí být pevná, dostatečně odolná a ne příliš těžká, musí atleta ochránit, podpořit, nikoliv nepřiměřeně brzdit svou vahou. Myslím, že tato úvaha mimořádně zapadá do tématu prvního panelu dnešní debaty: "Hlavní překážky hospodářského růstu a posílení zaměstnanosti v ČR".

Hospodářství ČR, naše ekonomika - velmi otevřená, vzhledem ke své geografické poloze relativně zranitelná, vzhledem ke své exportní orientaci velmi závislá na proměnách okolí, musí odvíjet - rozpoznávat šance svého dalšího rozvoje z proměn celého prostoru. Historie nás učí pokoře a připomíná hodnotu obezřetnosti a fatální význam předvídavosti, schopnosti včas rozpoznat chybný záměr. Génius života, evoluce, nám říká, že menší živočišné druhy, druhy žijící a rozvíjející se ve složitém - rychle měnícím se prostředí, musí být vždy bystřejší, hbitější a předvídavější ve schopnosti správně zachytit proměny okolí a přistupovat k nim jako k výzvě, šanci. Tento, možná trochu provokativní, možná úsměvný - spíše evolučně biologický - než ekonomický příměr, má kdykoliv obhajitelnou dynamiku a platnost, i v oblasti soutěže národních ekonomik a hospodářského rozvoje.

Překážkou dalšího hospodářského růstu ČR, ale i celé Evropy, se staly omyly a trendy, založené velkými ekonomikami zemí pokoušejících se o apriorní dominanci. A náš omyl spočívá ve snaze, možná spíše jen ochotě, některých politiků tyto omyly napodobit a opakovat...

Překážkou první je jistě alarmující, z pohledu své absolutní výše i ceny zaplacené ve formě úroků, neakceptovatelný trend zadlužování celého prostoru. Dluh je výrazem chybného rozhodnutí, dluh je výrazem nerentability vynaložené investice, je výrazem neschopnosti subjektů - tedy i vlád a parlamentů správně reagovat na proměny okolí. Je železnou koulí přikovanou k noze svých dlužníků a je také faktorem ovlivňujícím jinak veskrze racionální chování věřitelů. Je jediným nástrojem, který politikům umožní deformovat strukturu spotřeby.

Překážkou druhou je špatná, na krátký horizont orientovaná spotřeba. Občané jí přivykli. Byla a stále je živena neefektivními impulsy do ekonomiky, politici se paradoxně daleko snáze a raději dohodnou na "podpůrných balíčcích živících spotřebu" než na důchodové reformě.

Překážku třetí spatřuji ve ztrátě konkurenceschopnosti a ztrátě schopnosti promítnout do trhem akceptované ceny veškeré náklady prostředí. Hřiště vytvářející prostor pro otevřenou soutěž se dramaticky zvětšilo. Nikoliv náhodou nás ve schopnosti vyrobit a dobře prodat předstihla jako ekonomický prostor jiná místa světa ( Indie, Čína, Jižní Amerika ). Celkový objem nákladů daných naším prostorem, který se snažíme uplatnit v cenách naší produkce, je

neakceptovatelný. Vně, ale i uvnitř evropského prostoru! Internet je stejnou dělící čárou historie a vývoje ekonomiky jako vynález knihtisku a šíření necenzurovaného slova a poznání. Sami evropané odmítají akceptovat vysoké náklady plynoucí z přerozdělování, pečovatelského státu a vysokých daní.

Poznámka závěrečná. Trápím se množstvím lidí, kteří přestávají stačit tempu, kterým se dnešní civilizace vyvíjí. Podotýkám, i já pokládám počítačovou a technologickou gramotnost, znalost dvou světových jazyků za potřebný a dobrý základ. Koneckonců, můj děd, krejčí a kloboučník vyjíždějící každý rok za prací i trendy oblékání do Vídně i dále na jih, se před sto lety také musel umět domluvit, aby rozuměl proměnám svého oboru... Je však měřitelně doložitelné, že těch, kteří tomuto trendu objektivně nestačí, stále přibývá. Daleko nejčastěji pak uvíznou v sociální síti státu, než na prahu práce a vlastní odpovědnosti. Kladu vám tedy závěrem otázku, zda by nebylo správnější uvažovat o exemplárním snížení odvodové zátěže

práce v některých vybraných činnostech člověka. Evropa musí odbourat vnitřní omezení zdrojů. Evropa musí přestat hledat konkurenci uvnitř společného prostoru. Musíme přestat plýtvat zdroji na nefunkční projekty vyrovnávání životní úrovně z perspektivy bruselského

psacího stolu a neztrácet svůj potenciál na slepé koleji současné podoby integračního procesu.

Děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter