Tisková konference po jednání vlády, 21. listopadu 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference po jednání vlády. Vítám předsedu vlády Petra Nečase, místopředsedkyni vlády Karolínu Peake a ministra financí Miroslava Kalouska. Pane premiére, poprosím o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR dnes schvalovala několik důležitých bodů. Já musím začít klíčovým bodem dnešního jednání vlády, kterým je projednávání návrhu státního rozpočtu, který vláda schválila jednomyslně. Bližší informace k tomu řekne pan ministr financí. Já chci pouze říci, že návrh tohoto státního rozpočtu počítá s deficitem veřejných financí pro rok 2013 ve výši 2,9 % HDP tak, jak koneckonců dlouhodobě vláda avizovala. Výše příjmů státního rozpočtu bude něco málo přes 1080 mld. korun, deficit bude 100 mld. korun. Tzn., výše výdajů bude 1180 mld. korun. Celková výše výdajů státního rozpočtu na příští rok bude téměř o 9 mld. nižší, než je v roce letošním. Je to jednoznačně úsporný rozpočet s tím, že jsme museli proti tomu návrhu, který byl předložen v září, vzít v potaz novou makroekonomickou prognózu, tzn., příjmy a výdaje jsou sníženy zhruba o 4 mld. korun, nebo 6 mld. korun. Příjmy jsou zvýšeny např. z Lesů ČR o 2 mld. korun, v rámci zřízení Státního pozemkového úřadu jsou příjmy a výdaje upraveny o 1 mld. korun. Nemůžeme počítat s úsporou, která byla v konsolidačním balíčku ohledně dávek na bydlení ve výši 1,4 mld. korun. Na druhé straně je tam úspora v dávkových systémech na výdajové straně zhruba 1,9 mld. korun.

My jsme dnes také vedli debatu o celkovém fiskálním úsilí vlády. Vláda tak, jak jsem avizoval já i pan ministr financí, dnes přijala návrh, aby deficit veřejných financí v roce 2014 byl 2,7 % HDP a v roce 2015 2,4 HDP. Znamená to zmírnění fiskálního úsilí, tzn., držet deficity veřejných financí pod 3 % HDP. Na druhé straně za situace, kdy máme ekonomickou recesi, nebo velmi slabý ekonomický růst, který předpokládáme v příštím roce, tak na to musíme reagovat zmírněním fiskálního úsilí. S tím, že i v rámci NERVu chceme otevřít diskusi především o výhledu na rok 2014, kde já jsem přesvědčený, že se dostaneme také zhruba na tu úroveň 2,9 % HDP. Ale jak jsem již řekl, chceme na to mít odbornou diskusi s NERV a vyslechnout si jejich názory a jejich doporučení. Ten rozpočet byl schválen v podstatě tak, jak byl předložen panem ministrem financí, protože z hlediska rozpočtových kapitol až na malé detaily odpovídal tomu návrhu, který vláda schválila v září letošního roku. Jedinou úpravu, kterou jsme připraveni diskutovat jako vláda v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně, velmi závažná otázka dotací ze státního rozpočtu na ceny obnovitelných zdrojů energie. Já jsem absolvoval, stejně tak jako řada mých vládních kolegů, celou řadu diskusí s představiteli průmyslu a podnikatelské sféry v ČR. Jsme si vědomi, jak zásadní zátěž znamená z hlediska konkurenceschopnosti našeho průmyslu nárůst cen elektrické energie v důsledku obnovitelných zdrojů energie. A vzhledem k tomu, že na konci týdne proběhnou jednání s představiteli podnikatelské sféry a českého průmyslu, kterých se zúčastní pan ministr průmyslu a obchodu a pan ministr financí, tak já jsem oba pověřil, aby tuto věc dojednali a to tak, abychom případně navýšili ten státní příspěvek na ceny obnovitelných zdrojů energie zhruba o 1 – 2 mld. korun. To bude otázkou těch dalších jednání tak, aby ten nárůst cen elektrické energie z hlediska konkurenceschopnosti českého průmyslu v tom příštím roce nebyl takový.

Dalším velmi důležitým bodem, kterým jsme se zabývali na tomto jednání vlády, je mandát pro předsedu vlády pro jednání Evropské rady, která začne zítra. Bude to velmi důležitá Evropská rada, protože její ambicí je schválit víceletý finanční rámec do roku 2020, čili vlastně rámec pro rozpočty Evropské unie. Poslední návrh, který předložil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, je návrh, který se nám nelíbí, se kterým nesouhlasíme. Budeme usilovat o jeho vylepšení ve prospěch ČR. Já považuji také za velmi důležité říci, že v této věci vedeme velice intenzivní jednání. Již v tuto chvíli z 27 členských zemí Evropské unie 10 z nich avizuje, že bude v případě neuspokojení svých požadavků tento návrh víceletého finančního rámce vetovat. To říkám jen proto, že když my v některých případech bankovní unie něco takového řekneme, tak se v části českých médií a v části české politické reprezentace zvedne hysterie, jako kdyby to byl proti-evropský krok. Tak tady chci připomenout, že v tuto chvíli už 10 členských států Evropské unie avizovalo, že je případně připraveno vetovat návrh víceletého finančního rámce. Čili že se jedná o standardní hájení vlastních zájmů, nikoliv nějaké proti-evropské rozvratné gesto, jak je někdy naznačováno. Já považuji také za velmi důležité, aby výsledkem těchto jednání pro ČR, aby samozřejmě vedla k té podmínce, abychom zůstali čistým příjemcem z hlediska bilance příjmů a výdajů z evropských rozpočtů tak, abychom se zařadili někde dejme tomu mezi prvních pět států v té částce, v té alokaci na hlavu, tedy na počet obyvatel. To bych považoval za výsledek, který by byl velmi uspokojivý.

Dále jsme projednávali návrh věcného záměru legislativního řešení „whistleblowingu“ a ochrany oznamovatelů, bližší podrobnosti k tomu řekne předkladatelka tohoto návrhu paní předsedkyně legislativní rady vlády a místopředsedkyně vlády Karolína Peake a já bych teď požádal o bližší informace o státním rozpočtu pana ministra financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezké poledne. Jít s panem předsedou vlády na tiskovou konferenci je velká čest, ale také je to za trest. Když řekl, že to jenom stručně uvede a já řeknu ty podrobnosti, tak jsem bedlivě poslouchal, v čem bych ho měl doplnit. On to řekl všechno, takže já se jenom odkazuji na ta čísla, která pan předseda vlády řekl. Ano, udrželi jsme deficit na původní plánované výši. Já si nesmírně vážím toho, že celá vláda a všechny tři zúčastněné politické síly jsou a byly přesvědčeny, že rok 2013 je rokem, kdy je deficit nezbytné stlačit bezpečně pod 3 %. Na druhou stranu je zcela legitimní, vzhledem k hospodářské situaci v celé Evropě, uvažovat o rozvolnění konsolidačního tempa v letech 2014 a 2015. Dnes jsme stanovili tedy mnohem mírnější konsolidaci, což znamená oproti původnímu předpokládanému snižování, nikoliv oproti letošnímu rozpočtu. Já jsem si po nedělních televizních diskusích všiml, že se někdo domnívá, že těch 35 mld. je oproti letošním výdajům – nikoliv, je to oproti těm předpokládaným výdajům z prudší konsolidace. Nicméně dá to vládě větší manévrovací prostor zhruba o 5 mld. v roce 2014, zhruba o 30 mld. v roce 2015 a já se vůbec nebráním té avizované diskusi, kterou avizoval pan premiér o tom, že by třeba ten manévrovací prostor pro rok 2014 mohl být trochu větší. Nicméně samozřejmě ta základní podmínka, kterou bude celá vláda sledovat, je nepochybně efektivita výdajů. Udržíme-li deficit bezpečně pod 3 % a budou-li ty prostředky užity efektivně tak, že jejich návratnost bude nepochybná, pak trhy zcela jistě nezneklidníme. Nicméně znovu opakuji, efektivita těchto výdajů z tohoto většího manévrovacího prostoru je podmínkou „sine qua non“. Zcela jistě to není spotřeba, zcela jistě to nejsou sociální transfery. A to už je potom věcí diskuse vlády, odborníků a stanovení politických priorit celé vlády. Děkuji.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Já mám na rozdíl od pana ministra financí to štěstí, že zatímco si pan premiér v rozpočtových otázkách libuje a rád je komentuje z pochopitelných důvodů, tak mé návrhy spíše trpce snáší, včetně toho dnešního. Nicméně i ten dnešní návrh vládou i hlasem pana premiéra prošel. Jednalo se o věcný záměr legislativního řešení „whistleblowingu“, tedy ochrany oznamovatelů, který navazuje na analýzu, kterou vláda projednala v červnu tohoto roku. Jejím závěrem bylo připravit věcný záměr, který bude chránit oznamovatele zaměstnance a oznamovatele pouze trestných činů, které souvisejí s činností na jejich pracovišti. Chceme vytvořit takovou úpravu, která vytvoří prostor a ochranu pro ty, kteří chtějí oznámit trestný čin, se kterým se na pracovišti setkají, typicky korupční trestný čin, ale nechtějí tento problém řešit přes média, nechtějí sami sebe stigmatizovat, ale chtějí věc oznámit a chtějí být chráněni. To řešení spočívá v novele antidiskriminačního zákona, tedy rozšířením důvodů, pro které nemůže být rozvázán pracovní poměr se zaměstnancem v případě, že oznámí trestný čin na pracovišti. Ovšem s tím, že se zároveň obrací důkazní břemeno na zaměstnavatele v případě, že ten pracovní poměr je například rozvázán z organizačních důvodů a zaměstnanec se dovolá skutečného rozvázání pracovního poměru z důvodů oznámení. Na vládě byla poměrně široká diskuse k tomuto návrhu. Shodli jsme se na tom, že na jedné straně má být samozřejmě ochrana jak těch oznamovatelů, ale na druhé straně musí být také jasná ochrana těch, kteří by byli případně křivě obviněni. I to bude zohledněno v paragrafovém znění antidiskriminačního zákona, který předložím do konce dubna příštího roku.

Jinak dnes jsme na vládě projednali také dva poslanecké návrhy. K oběma vláda přijala negativní stanovisko. Jeden se týkal návrhu na odložení účinnosti důchodové reformy o dva roky vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna v minulých týdnech schválila poslední prováděcí zákon a tím byla jasně vyjádřena snaha spustit druhý pilíř důchodové reformy, je tedy k tomuto návrhu zákona negativní stanovisko. Stejně ta bylo negativní stanovisko k poslaneckému návrhu, aby členy vyšetřovacích komisí v Poslanecké sněmovně se mohli stávat ne poslanci. Jsem osobně přesvědčena o tom, že takové komise už by nebyly vyšetřovacími komisemi Poslanecké sněmovny, ale jakýmisi tribunály podle revolučního práva. I k tomu tedy zaujala vláda negativní stanovisko. Děkuji vám.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy.

ČTK, Jakub Dospiva: Já se vrátím k té evropské problematice, k mandátu na Radu. Bude ČR zemí, která to v případě svého nesouhlasu také bude vetovat, nebo náš postoj je v této věci měkčí? Na vládě byly dva body paní ministryně kultury. Jedno bylo k podpoře kinematografie a jedno k archeologii. Tak jsem se chtěl zeptat na osud těchto bodů.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začnu od toho populárnějšího tématu, od kinematografie. Ten bod jsme zatím přerušili a bude se o něm dále jednat. Co se týče toho méně populárního bodu. Ano, já řeknu velmi otevřeně, nám se ten návrh nelíbí. My proti němu budeme velmi ostře vystupovat. Na druhé straně nemáme zájem na tom, aby nebyl přijat víceletý finanční rámec, čili v tomto případě nehrozíme vetem, jakkoli budeme velmi ostře se snažit vylepšit v náš prospěch. Mimo jiné nechceme hrozit vetem proto, že v případě, že nebude schválen víceletý finanční rámec, tak mohou být problémy i s čerpáním kohezních prostředků a přijetí příslušné legislativy, která umožňuje čerpání kohezních prostředků. My také jsme jednoznačně dospěli k přesvědčení, i na základě vyhodnocení těchto let, tohoto programovacího období od roku 2007, že to co skutečně v evropských fondech potřebujeme, není více peněz, ale lepší utrácení. Jinými slovy efektivnější spotřeba těchto peněz. Tzn., zaměřit se s možná menším objemem finančních prostředků na jejich skutečně efektivní využití. Tady je třeba objektivně říci, že v tomto programovacím období dochází velmi často k plýtvání finančních prostředků z evropských fondů, dokonce k velmi nemravným a neetickým krokům někdy za hranicí zákona, spojených s korupcí apod. Toto má být náš klíčový cíl, nikoli zaměřovat se na tu samotnou výši částky, ale na transparentnost a efektivnost využití prostředků z evropských fondů. To by mělo být klíčovou prioritou a podle toho budeme přistupovat i k víceletému finančnímu rámci.

Česká televize, Daniel Stach: Dobrý den. Navázal bych na to otázkou, jestli spolupracujete na těchto změnách a plánech, v uvozovkách na tom odporu s nějakými dalšími zeměmi? Jestli jste se spojili? A potom by mě také zajímalo, vy jste zmínil tu podporu obnovitelných zdrojů, jak by to tedy konkrétně mělo vypadat? A když se zastavím ještě u dvou bodů, které měla dnes vláda na programu, byla to analýza nárůstu cen pohonných hmot a potom zpráva o činnosti řídícího výboru akciové společnosti České dráhy. Ministerstvo financí už řeklo, že s nárůstem cen pohonných hmot nic dělat nebude. Zajímalo by mě, k čemu tedy byla tedy ta analýza využita? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče rozpočtu tak hledáme vždy partnery, protože zůstat bez partnerů je špatné v rámci vyjednávání v Evropské unii. Jsme členem dvou skupin, které se zabývají rozpočtem a víceletým finančním rámcem. Jednak ve skupině, které se říká přátelé koheze, kde jsou ty členské země, které jsou čistými příjemci. Jsou to zpravidla nové členské země Evropské unie a země, jako je Řecko, Portugalsko, Malta, Kypr. Ale současně jsme členy skupiny tzv. Like-Minded, ve které jsou čistí přispívatelé a ČR. To jsou ty země, které volají po úsporném rozpočtu. Čili my si dovedeme představit kombinaci obou těchto prvků. Tzn., mít úsporný rozpočet, ještě dále snížit některé výdaje. Já bych tady zmínil, že např. prakticky jsou minimálně snižovány výdaje na přímé platby v zemědělství. A tam vidíme velký prostor. A minimálně jsou snižovány výdaje v oblasti administrativních nákladů Evropské unie. Tam si dovedeme představit další škrty. Nepovažujeme za správné, že ty škrty by se měly koncentrovat především do kohezní politiky. Ta má prorůstový charakter, rozpočty Evropské unie mají být rozpočty, které povzbuzují konkurenceschopnost Evropské unie. Nevidíme rozpor mezi tím na jedné straně mít úsporné a racionální rozpočty Evropské unie, na druhé straně zachovat výši prostředků na kohezi. Zkrátka má-li se škrtat, tak napříč všemi kapitolami rozpočtu Evropské unie.

Co se týče analýzy spotřebních cen nafty, to řekne pan ministr financí. Obnovitelné zdroje – bude jednání s představiteli svazu průmyslu a dalších podnikatelských svazů. Jsme si vědomi dopadu cen elektrické energie na konkurenceschopnost našeho průmyslu. V sekundárním sektoru v ČR, tzn. v průmyslu a stavebnictví je produkováno 40 % HDP naší země. Máme vůbec nejvyšší podíl sekundárního sektoru na HDP v celé Evropské unii. Průmysl u nás má poměrně zásadní roli, tak chceme podržet jeho konkurenceschopnost a jsme připraveni se o této věci bavit, jednat. Tzn., případným navýšením tohoto státního příspěvku zmírnit nárůst cen elektrické energie pro průmysl, který je v důsledku obnovitelných zdrojů elektrické energie.

Dozorčí radou Českých drah jsme se dnes nezabývali.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Tu analýzu jsme předložili vládě na vědomí s panem ministrem Kubou. Vycházeli jsme z celé řady odborných studií a podkladů jak teoretických pracovišť, tak praktických čísel z asociace distributorů. Spíše jsme chtěli vládu informovat o té situaci i o skutečně odborném názoru na věc, do jaké míry by se mohlo stát, že by došlo k fiskálnímu přínosu za předpokladu, že by došlo k poklesu spotřební daně z pohonných hmot, neboť je to mediálně často frekventovaný názor, že snížíme-li daň z pohonných hmot, tak vyčepujeme a tedy vybereme víc. Museli bychom vyčepovat minimálně o 25 % víc při snížení spotřební daně o 2 koruny, což je absolutně a zcela nereálné. Ze všech dostupných teoretických analýz i praktických informací. V podstatě jediná dostupná studie, která tvrdí něco jiného, je studie děkana Národohospodářské fakulty pana docenta Šefčíka, zcela v duchu hesla: Kdo neumí, ten to učí. Všechny ostatní odborné názory jsou s jeho studií zcela v rozporu. Za sebe mohu říct, že pokud by byl prostor k nějakému fiskálnímu propadu, tedy k tomu, abychom někde ulevovali snížením odvodů české ekonomice, pak bych zcela jistě volil návrh zdanění pracovního místa. To co zatěžuje pracovní místo a zhoršuje nezaměstnanost v oblasti přímých odvodů, rozhodně bych nevolil snížení nepřímých daní a nikdy nic takového vládě nenavrhnu.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jenom dodám, že na rozdíl od teoretických, akademických studií tady je jeden konkrétní empirický případ a to je případ sousedního Slovenska, kde snížili tuto spotřební daň v přepočtu na české koruny o 2,8 koruny a narostla jim spotřeba pouze o 14 %. My pokud bychom chtěli snížit o 2 koruny, tak by musela spotřeba, aby to bylo fiskálně neutrální a nevedlo to k výpadku příjmů, tak by musela vzrůst o 25 %. Tzn., je to naprosto nerealistický předpoklad, který možná na nějakém akademickém pracovišti z hlediska teoretických vzorečků funguje, ale v praxi na slovenském příkladu se ukazuje, že je to pouze šedá teorie, ale zelený je strom života. V tomto případě ne zelený, ale bylo by to spíše červené číslo pro ten státní rozpočet.

Ještě jenom doplnění k těm Českým drahám, kdy jsem říkal, že jsme se tím nezabývali. To bylo v části pro informaci. Tzn., vláda tu zprávu neprojednávala, pouze ji dostává pro informaci.

Lidové noviny, Jan Kálal: Pane premiére, ono by to bylo na ministra vnitra, ale ten tu není. Vláda se měla zabývat také novelou zákona o střelných zbraních. Ta předpokládá zřízení centrálního registru, jak jsem se dočetl v důvodové zprávě. To je věc, na které snad policejní prezidium už pracuje, a získali jsme na ni prostředky z programu švýcarsko-české spolupráce. Tak by mě zajímalo, jak jsou ty práce daleko a co tento zákon přinese? A potom ještě, když se tady mluvilo o rozpočtu a o tom, kolik se nám podařilo uspořit. Umíte si představit, že až příště poletíte na Evropskou radu, že byste neletěl Airbusem, ale jenom Casou?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já si to představit dovedu, dokonce to ještě do víkendu takto bylo připraveno. Prostě proto, že Airbus neměl být k dispozici a já si mimochodem nejsem jistý, jestli náklady na jednoho člověka u té Casy jsou nižší než u toho Airbusu, protože u té Casy ten let trvá zhruba více než dvojnásobně. Tuším dvě hodiny a čtvrt na rozdíl od hodiny Airbusem. Tady tu cenu nezvyšuje druhá svačina, jak tady šeptá pan ministr financí, který zcela zjevně nestihl poobědvat, a proto Freude, Freude, vždycky na tebe dojde. Ale je to dáno provozními náklady a budeme letouny Casa… a řada ministrů takto létá. Měli jsme to naplánované, ale vzhledem k tomu, že pan prezident zrušil pracovní návštěvu Izraele, tak jsme plánovali dnes odlet Casou. Takže to si představit určitě dovedu.

Co se týče návrhu zákona, kterým se mění zákon o střelných zbraních, tak tento návrh jsme schválili. Návrh má zejména zvýšit bezpečnost přepravy zbraní, má zavést centrální registr zbraní, který umožní monitoring pohybu zbraně ještě před její registrací a zjednoduší proces evidování zbraní. Má přizpůsobit režim povolování zakázaných doplňků zbraní, třeba noktovizoru, režimu výjimek podle zákona o myslivosti. Konec konců není v této souvislosti prakticky dne, abychom neslyšeli o postřeleném nebo zastřeleném myslivci či honci. Jisté zpřísnění těch pravidel je určitě na místě. Také tento zákon bude nově formulovat některé chybějící správní delikty nebo přestupky, případně precizovat stávající text správních deliktů a také upraví správní poplatky. Umožní mimo jiné Policii ČR prostřednictvím GPS sledovat aktuální polohu vozidla přepravujícího zbraně a střelivo. Dále přináší změny ustanovení, které v aplikační praxi způsobují výkladové nejasnosti a problémy. A také dochází ke zpřesnění dotčených ustanovení, respektive k jejich nahrazení jednoznačnou formulací. Náklady na vývoj a výstavbu centrálního registru zbraní byly vyčísleny na 7 mil. korun, z čehož švýcarská strana přislíbila uhradit 85 %, tzn. zhruba 6 mil. korun. A počítá se zavedením centrálního registru zbraní od 1. ledna 2014.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Dobrý den. Já bych měla dva dotazy. Jestli můžete být konkrétnější ohledně bodu na podporu kinematografie, proč jste ho zase přerušili, to už je po několikáté, co ho vláda projednávala. Druhý je na vás, paní vicepremiérko, k tomu vašemu bodu. Jak budou naopak chráněni zaměstnavatelé, aby třeba např. nějaký zaměstnanec, když se mu ta firma nelíbí, ji nemohl nějak šikanovat? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já budu velmi stručný. Přerušili jsme ho proto, že nevíme, kde ty finanční prostředky vzít, to za prvé. A za druhé, procedurální postup paní ministryně kultury, která předloží tento návrh k projednání vládě poté, co je schválen návrh státního rozpočtu, který s touto částkou nepočítá, ani neumožňoval jeho schválení. Protože představa, že schválíme státní rozpočet, včetně všech kapitol, včetně kapitoly Ministerstva kultury, a pak dodatečně ex-post začneme schvalovat úpravy jednotlivých kapitol dalšími dílčími materiály, není příliš politicky schůdné. Takže o této věci se bude jednat dále. Já bych rozlišil dvě věci. Podpora domácí kinematografie na jedné straně a podpora filmového průmyslu, tzn., především tam, kde participují české firmy kvalifikovanou prací na zahraničních produkcích prováděných v ČR. To jsou dvě věci. Ta první má spíše umělecký charakter, ta druhá má charakter národohospodářský.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: K tomu vašemu druhému dotazu. Nejenom meziresortní připomínkové řízení, práce na té předchozí analýze i na tom věcném záměru, debata na legislativní radě vlády, ale i debata na dnešní vládě ukázala, že ta obava z šikany ze strany zaměstnanců existuje a musíme si jí být vědomi při přípravě toho paragrafového znění. Člověk, který by skutečně zneužil té novely antidiskriminačního zákona ve svůj prospěch, tak že by naopak šikanoval zaměstnavatele nebo někoho z kolegů, tak musí mít dostatečně jasně danou v onom zákoně také odpovědnost za takové křivé obvinění. Ať už právě spácháním trestného činu křivého obvinění nebo další odpovědností, kterou se budeme zabývat při přípravě toho paragrafového znění.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, čas tiskové konference se naplnil. Děkujeme za pozornost i vaši návštěvu. Hezké odpoledne.