Tisková konference po jednání vlády, 28. března 2012

Michal Schuster, mluvčí vlády ČR: Dobré poledne, dámy a pánové, vítám vás na dnešní TK po jednání vlády, vítám na ní premiéra Petra Nečase, místopředsedkyni vlády Karolínu Peake a ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, pane premiére, prosím o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda ČR se dnes zabývala především legislativními návrhy, já bych chtěl říci, že jsme dnes schválili vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu, podrobnosti řekne paní místopředsedkyně vlády Peake. Chci zdůraznit, že se nejedná o žádný překvapivý návrh, ale dikce tohoto návrhu odpovídá doslova textu koaliční dohody a vládního programového prohlášení, čili se nejedná o nějakou překvapivou záležitost a je to schváleno i v souladu s legislativním plánem vlády, ten mechanismus je takový, že na základě petice podepsané čtvrt milionem osob, bude vláda povinna předložit návrh příslušného ústavního zákona oběma komorám parlamentu a ty to buď schválí nebo neschválí, v případě, že schválí, tak se referendum uskuteční. Znovu opakuji, není to překvapivý návrh, každý kdo se podívá do textu vládního programového prohlášení či koaliční dohody, tak tam přesně tento mechanismus najde. Dále jsme se zabývali návrhem novely o vyvlastnění a zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, tento návrh vláda schválila, jedná se především o změny podmínek vyvlastnění, čili o podrobnější úpravu toho, jak získat potřebná práva dohodou a předejít tak vyvlastnění, tzn. je tam popsáno, jaké má mít návrh smlouvy náležitosti, že musí být předložen znalecký posudek apod. Snahou je také zabránit spekulacím, tzn. stanoví se jaký stav pozemku či stavby je pro stanovení obvyklé ceny určující, tzn. podle skutečného stavu a způsobu užívání ke dnu ocenění, přitom se nepřihlédne k případného zhodnocení stavby nebo pozemku navrženým účelem vyvlastnění, tzn. je to tedy podrobněji upravená ta stávající úprava s tím, že je zde také definována náhrada za vyvlastnění, tzn. soudu se zakládá pravomoc zvýšit náhradu z důvodu mimořádných okolností, tzn. nikoli pouze nějaká odhadní cena nebo cena podle nějaké cenové mapy, ale kde se např. jedná o pozemek, který třeba po několik generací je v rukou jeho majitelů, tak soud může přihlédnout k těmto zvláštním okolnostem a tu cenu navýšit. Podle novely zákona o vyvlastnění výroková část rozhodnutí o vyvlastnění bude obsahovat dva samostatné výroky, a to výrok o vyvlastnění prvních nemovitostí a výrok o náhradě za vyvlastnění. My jsme přesvědčeni, že toto je velice důležitý a samozřejmě politicky citlivý bod, na druhé straně u nás dochází opravdu k velkému množství spekulací, především u klíčových infrastrukturních a liniových staveb máme velmi dlouhé a komplikované řešení a návrh zákona, se kterým přišlo ministerstvo pro místní rozvoj, tak v podstatě odpovídá modelu západoevropských zemí, např. německému modelu apod., je tím velmi silně inspirován, čili to není nějaké vynalézání kola. Zabývali jsme se také návrhem zákona, kterým se mění zákon o insolvenčních správcích a insolvenční zákon, který jsme schválili. Bližší podrobnosti k němu řekne pan ministr spravedlnosti Pospíšil. Cílem toho návrhu je především zvýšit odbornou připravenost insolvenčních správců a některé další záležitosti. Dnes jsme také projednali určitý balíček poslaneckých návrhů, podrobnosti k nim když tak řekne paní místopředsedkyně vlády Peake, takže já poprosím paní místopředsedkyni, ještě nějaké údaje k tomu ústavnímu zákonu o referendu.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Děkuji, pane premiére, dámy a pánové, jak již řekl pan premiér, základní parametry navrhovaného zákona o obecném referendu nastínilo už programové prohlášení vlády, tedy referendum bude vyhlášeno po té, co buďto jeho vyhlášení navrhne PS a Senátu vláda nebo petici předloží 250 tisíc podpisů, předloží vládě, která opět navrhne vydání zákona PS a Senátu. Velký podíl na finální podobě tohoto návrhu zákona měla i legislativní rada vlády, je potřeba říci, že ten dnešní návrh schválený na vládě je už 21. na zákon o obecném referendu. Tedy i kritici, a víme, že jsou kritici jak v PS, tak mimo ni, nepodařilo se jim v minulosti zákon o obecném referendu prosadit a my doufáme, že ten kompromis, se kterým nyní přicházíme, bude akceptovatelný a jsme pochopitelně připraveni jednotlivé parametry velmi pečlivě diskutovat v PS. Jedna změna, kterou tento zákon dnes doznal přímo na jednání vlády, bylo zvýšení kvora pro platnost referenda, tedy účast na hlasování v referendu se zvýšila z původních 35 na 50 %. Jedním z důvodů, proč jsem i já podpořila toto navýšení kvora, je to, aby právě PS nebo Senát nemohl nebo neodůvodňoval nevyhlášení referenda, neschválení zákona příliš nízkou účastí na hlasování v referendu položené otázce. Jak zmínil pan premiér, projednali jsme dnes na jednání vlády i 3 poslanecké návrhy, já zmíním návrh zákona, kterým se navrhoval ke změně exekuční řád. Musím říci, že tento zákon je zcela v rozporu s návrhem zákona, který předložila vláda z dílny ministerstva spravedlnosti, který je nyní ve druhém čtení v PS a v ústavně-právním výboru, domnívám se, že bude velkým krokem pro zklidnění celé situace v exekučním řízení a návrh opoziční, který jsme dnes projednali, by naopak celou situaci spíše zakonzervoval, děkuji vám.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Takže já teď poprosím k návrhu zákona, kterým se mění zákon o insolvenčních správcích a insolvenční zákon, pana ministra Pospíšila.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti vlády ČR: Děkuji, pane premiére, dámy a pánové, jen velmi stručně představím tuto novelu, zapadá do celkové snahy ministerstva spravedlnosti zaměřit svou pozornost na insolvenční řízení v ČR. Víte dobře, že dohledový odbor ministerstva provádí kontroly insolvenčních řízení na krajských soudech v ČR a že za prvé vyvozujeme kárnou odpovědnost soudců, kteří pochybili, a za druhé zpřísňujeme pravidla pro ty, kteří insolvenci realizují, a to jsou insolventní správci. Nemusím vysvětlovat, jak složité a náročné insolvenční řízení je a jak velké nároky, jak na odborné, tak mravní schopnosti insolvenčního správce celá společnost klade, proto tedy tato novela, která výrazně zpřísňuje pravidla pro ty, kteří se chtějí stát insolvenčními správci. Za prvé nově v zákoně, já uvedu pouze některé příklady, nově v zákoně bude stanovena podmínka tříleté odborné praxe, za druhé výrazně se zpřísňují a mění pravidla pro zkoušky insolventních správců, dosud měli ti, kteří byli předtím advokáty nebo současně advokáty a daňovými poradci, tak u insolvenčních zkoušek měli určité výhody, nemuseli např. dělat zkoušku z práva, do budoucna budou podmínky pro všechny žadatele stejné, tedy pro advokáty a daňové poradce, pokud budou chtít být insolvenčními správci. Nově se definuje otázka bezúhonnosti, která se rozšiřuje, bude nutné, aby dotyčný nebyl odsouzen nejen za úmyslné trestné činy, což je nyní, ale i za nedbalostní trestné činy, tzn. opět přísnější pravidla s tím, že povolení vykonávat funkci insolvenčního správce bude časově omezeno na dobu 5 let, po dobu pěti let bude dotyčný zapsán do veřejného seznamu ministerstva spravedlnosti. Tím časovým omezením mimo jiné chceme za prvé učinit určitou kontrolu po určité době a za druhé chceme předejít tzv. mrtvým insolvenčním správcům, kteří jsou formálně zapsáni v seznamu, ale reálně tu práci již nevykonávají, tzn. tam bude takto zákonná aktualizace seznamu po pěti letech. Ještě bych zdůraznil, že opět posuneme roli ministerstva v otázce dohledu nad insolvenčními správci. Chceme, aby ministerstvo zde mělo podobnou roli, jako má u exekutorů, tzn. dohlížet nad tím, jak vykonávají svoji činnost, ono to dneska primárně je záležitostí předsedů krajských soudů, ale ukazuje se, že nebude škodit, když to bude dělat také ministerstvo spravedlnosti a nově se též definují sankce, které mohou být uloženy. Nejvyšší peněžitá sankce může jít až do výše 200 tisíc korun a samozřejmě tou nejtvrdší sankcí je možnost ukončit činnost insolvenčního správce. Co ještě jedna věc, tu dodám, co považuji za důležitou, jsou jaksi opět zpřísněná pravidla u tzv. zvláštních insolvenčních správců, to jsou privilegované nebo omezené skupiny insolvenčních správců, kteří vykonávají specifické reorganizace anebo vykonávají insolvenční řízení ke specifickým dlužníkům, jako jsou třeba finanční instituce, jinými slovy, řešit insolvenci finanční instituce nemůže každý insolvenční správce, ale jenom ti, kteří mají speciální zkoušky. Dneska vláda rozhodla, že u těchto speciálních insolvenčních správců do budoucna bude nutné, aby měli bezpečností způsobilost, tzn. bude nutné, aby byli prověřeni, měli by mít bezpečnostní prověrku, což je také důležitá změna. Já jsem přesvědčen, že je to důležitá věc, zvláště ve vztahu k těm různým informacím, které máme a na základě kterých provádíme různé kontroly a zde i odkazuji na zprávu BIS, která na určitá pochybení v insolvenčních řízeních poukazovala, domníváme se tedy, že je zde důvod pro to zavést bezpečnostní prověrku u těchto specializovaných insolvenčních správců, děkuji.

Michal Schuster, mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro vaše dotazy.

Česká televize, Jitka Sásová: Já mám dva dotazy, první, který se týká toho obecného referenda, proč je tam ještě ten dodatek nebo k tomu, že když už bude pod peticí 250 tisíc podpisů, proč by tam měl být ten zákon, který potom bude muset schválit ještě PS i Senát? To bych poprosila i pana premiéra a paní místopředsedkyni. A pak mám ještě jeden dotaz na pana premiéra, který nesouvisí s TK, přece jenom, k případu Romana Smetany, řidiče, který má jít do vězení za pomalování billboardů, jestli ODS se jako jediná připojila k náhradě škody v tomto případě, jestli třeba na pozadí těch současných afér toho nelitujete, jak vůbec vidíte ten případ, měli by tihle lidé chodit do vězení? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu odzadu, já považuji, nezlobte se, ten dotaz za, já se přiznám, že to je rozhodnutí nezávislého soudu, jsou tam opravné prostředky, do toho nemá vůbec politik co mluvit, navíc to byla čistě lokální věc, to nebylo vedení ODS, které nějakým způsobem tuto věc uvedlo v pohyb, takže to je dotaz na soudy, já ty podrobnosti vůbec neznám, takže je nemohu ani komentovat. Co se týče toho obecného referenda, proč je to tam takto, že ještě musí schválit ten ústavní zákon PS a Senát, já jsem to tady řekl velmi otevřeně a neřekneme nic překvapivého, je to prostě proto, že je to koaliční kompromis v této podobě, takto to bylo dohodnuto v létě roku 2010, takto se to objevilo v koaliční smlouvě a takto se to objevilo ve vládním programovém prohlášení a ten návrh jenom respektuje tuto koaliční dohodu. Byl to kompromis mezi třemi politickými stranami, z nichž dvě jsou pro obecné referendum a jedna z nich více než 20 let hlasovala proti všem návrhům o obecném referendu, čili toto je kompromis, ke kterému jsme byli schopni dospět před rokem a tři čtvrtě.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Já bych ráda pouze doplnila to, co říká pan premiér. Ano, byly jasně dané parametry koaliční smlouvou, i programovým prohlášením vlády, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ty podmínky pro podání petice, oněch 250 tisíc hlasů, podpisů, jakkoli se to zdá být číslo vysoké, tak jsou to podmínky velmi měkké, na rozdíl od jiných států, např. na Slovensku, kde je poloviční počet obyvatel, tak povinno je předložit petici s třemi sty tisíci podpisy, takže ta potřeba schválit zákon o vyhlášení referenda je na druhé straně vyrovnána nižšími podmínkami nebo méně tvrdými podmínkami pro podání petice.

Český rozhlas, Václava Marešová: Já bych se zeptala, proč vláda přerušila to jednání o návrhu zákona o provozování sázkových her, protože podle mých informací jste to přerušili, tak na kdy, a jestli můžete zmínit ty důvody?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, přerušili jsme to proto, že potřebujeme mít konkrétní odborná stanoviska, která se týkají souladu této normy s evropskou legislativou, protože se nepohybujeme v právním vakuu, ale naše zákony musí být konformní s evropským právem, čili ve chvíli, kdy budeme mít hotové analýzy a expertní stanoviska o souladu tohoto návrhu s evropským právem, tak to vláda projedná.

ČTK, Jakub Dospiva: Vy jste říkali, že o těch parametrech toho referenda jste ochotni jednat, sociální demokraté už dali najevo, že se jim to v této podobě dvakrát nelíbí, čili o kterých těch parametrech jste ochotni jednat a kam až jste schopni ustoupit zase v tom…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To jednání bude probíhat a je evidentní, že má-li ten návrh být schválen, potřebuje ústavní většinu v obou komorách parlamentu, tzn. potřebuje dohodu s ČSSD. Nemá teď význam vzkazovat, kde jsou nějaké hranice, to se určitě projeví při tom jednání, kdy předpokladem samozřejmě musí být i koaliční shoda, v případě, že sociální demokraté budou mít a priori negativní návrh nebo negativní postoj k této technologii vyvolání referenda, no tak ten návrh zkrátka nebude schválen.

Mediafax, Jan Kálal: Já bych se zeptal, paní vicepremiérko, ten návrh zákona o celostátním referendu jasně definuje, čeho se to referendum nesmí týkat, na druhou stranu já se zeptám, pokud ta petice, ta otázka splní všechny parametry, které jsou dané, a přesto ten speciální zákon neprojde, co se stane těm politikům, kteří ho neodhlasují?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Máte pravdu, v tom zákoně v tomto směru chybí sankce, to je pravda a to je slabina oné části, kdy je potřeba, aby prošel návrh na referendum PS a Senátem, nicméně je to odpovědnost PS i Senátu, aby s ohledem na otázku, na počet lidí, kteří hlasovali v referendu, skutečně odpovědně rozhodovaly o tom, zda zákon přijmou nebo nepřijmou v souladu s tímto zákonem.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musí být ti politici schopni to odůvodnit voličům a bezesporu každý se rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a někdy dělá i kroky, které nejsou zrovna populární nebo nejsou součástí nějaké petice.

Idnes.cz, Kopecký: Chtěl jsem se zeptat všech tří, pokud by ten ústavní zákon byl náhodou někdy přijat a to referendum obecné se mělo konat, k čemu byste si ho každý z vás představoval, že by mohlo být referendum vypsáno? A druhá věc, která s tímto souvisí, ten zákon je předložen proto, aby byl schválen nebo proto, abyste si udělali čárku splněnou v programovém prohlášení? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ten zákon byl předložen, aby byl schválen a abychom si tím udělali čárku splnění ve vládním programovém prohlášení, ale platí primárně to, samozřejmě, aby byl schválen.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Já jako překladatelka nepochybně udělám všechno pro to, aby proběhla jednání jak koaliční, tak koaličně-opoziční v rámci PS, ale i s reprezentanty Senátu, je to ústavní zákon, potřebujeme souhlas obou komor a rozhodně budu chtít, abychom o tom jednali, jak dlouho bude potřeba, ale s cílem tento zákon schválit. Nicméně měl jste ještě první část té otázky, je důležité si všimnout hned v článku 1 § 14, že v celostátním referendu mohou občané ČR rozhodnout o zásadních věcech výkonu státní moci, otázka by se tedy měla týkat těchto zásadních věcí a já si dovedu představit, respektive už jsme debatovali i o referendu o fiskálním kompaktu, tedy o smlouvě o rozpočtové odpovědnosti.

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti ČR: Já tady nebudu spekulovat, ale já bych taky vnímal fiskální kompakt jako téma, které by mělo být určené pro referendum.

TV Nova, Adam Halmoši: Já ještě poprosím o dotaz na paní vicepremiérku, na základě čeho byly ty počty těch 250 lidí, kteří tam musí připojit ty podpisy, jestli je to tak, že je to z koaliční dohody? Já když jsem se na to ptal např. u jiného zákona a to byla vlastně ta prováděcí vyhláška k přímé volbě prezidenta, tak se to tam nějak odůvodnilo tím, že to prostě byla nějaká shoda, prostě se na to číslo tak nějak přišlo, proč se vlastně teď tedy přišlo na 250 tisíc a proč bylo navýšeno těch 50 %? Děkuju.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: V první řadě se na to nepřišlo teď, ale už v červenci roku 2010, když se dojednávala koaliční dohoda, troufám si říci, že právě ustanovení koaliční dohody a programového prohlášení vlády týkající se zákona o obecném referendu je tím z nejpodrobnějších, právě proto, že tyto parametry jasně nastavuje, tenkrát byla jsem u toho vyjednávání, vím, jak jsme k tomu číslu došli, jednalo se samozřejmě i o komparatistiku s ostatními státy okolo nás, kde jsou ta čísla vyšší i nižší, věděli jsme zároveň, že budeme vyhlašování referenda poněkud komplikovat tím, co je v PS a Senátu, rozhodli jsme se tedy spíše pro číslo nižší v porovnání se Slovenskem, tedy nikoli 300, ale 250 tisíc.

ČTK: Měl bych otázky, které nejsou úplně k těm dnešním bodům, první se týká návštěvy německé kancléřky příští týden, zda už znáte nějaké podrobnosti programu, zda se dá říci, o čem s ní chcete jednat? A druhá věc je, blíží se konec března, pane premiére, vy jste chtěli mít do konce měsíce domluvené ty úsporné opatření, tedy ty výhledy na 2013 a 14, zda se tedy blížíte dohodě a zda to tento týden PEM už tedy definitivně odsouhlasí? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak klíčová není PEM, již v tom názvu je řečeno, že je to pouze porada, čili nemá žádné rozhodovací pravomoci, rozhodující je samozřejmě jednání vlády a já jsem říkal, že zhruba na přelomu března a dubna by bylo dobré mít tuto dohodu, my jsme jí zatím dosáhli u podoby rozpočtu letošního, tzn. vázání výdajů. Teď se budeme bavit o rozpočtech 2013 a 2014, budeme se tomu intenzivně věnovat, PEM i vláda ČR. Co se týče návštěvy paní kancléřky, tak určitě hlavními tématy budou bilaterální vztahy a evropské otázky, není to nic překvapivého a je to standardní součást agendy při jednáních premiéra ČR s jeho evropskými partnery.

Česká televize: Jenom ještě otázku, která se týká TK, ještě k tomu vyvlastňování na pana premiéra, nemyslíte si, že ty podmínky nebo ty změny, které tam jsou, že třeba to teď nebude mít stát s tím vyvlastňováním příliš lehké, jestli se mu to příliš neusnadnilo? A jenom ještě druhá věc, která se týká spíš té aktuální kauzy, jak vnímáte vzkazy pana bývalého předsedy ODS Topolánka, který zase dnes v rozhovoru pro MF Dnes tvrdil, že současná ODS Pavla Béma kryla, jak vůbec vnímáte ta jeho vyjádření k těmto věcem?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já nebudu komentovat výroky pana Topolánka, je to soukromá osoba a má právo si říkat, co chce. Zda z jeho výroků plyne nebo neplyne to, že stále po dvou letech z něho nevyprchala hořkost z toho, že není předsedou ODS, to ponechám ostatním, nechť to posoudí, já se za výroky, které může říkat, jak chce, na pana Topolánka nezlobím, já zásadně se nebudu vymezovat vůči svým předchůdcům. Na druhé straně jako budoucí bývalý předseda ODS, protože to je pozice, která je u každého současného předsedy jakékoli politické strany, tak pevně doufám, že na rozdíl od svých předchůdců svým nástupcům nebudu okopávat kotníky. Co se týče toho vyvlastnění, není to tak, že je to usnadněné, naopak to rozhodnutí o ceně, tam může soud přihlédnout ke zvláštním okolnostem, čili to bude pro lidi výhodnější, mohou dostat vyšší cenu. Já jsem tady uvedl příklad, kdy např. bude vyvlastňován pozemek, ke kterému může být třeba citová vazba těch majitelů, protože třeba je po generace jejich vlastnictvím, čili nikoli pouze za odhadní cenu, ale právě z těchto zvláštních důvodů může být dokonce ta cena soudem navýšena. Za druhé chci říci, že tento návrh vychází ze standardních západoevropských úprav, není to nic, co by bylo excesivního, co by se pohybovalo mimo mantinely. A za třetí, že u nás je spíše problém v uvozovkách něco postavit ve veřejném zájmu, vzpomeňme si, jaké jsou obrovské problémy s výstavbou dálnic, se získáním pozemků apod. U nás je to spíše naopak, u nás je snadné zablokovat výstavbu, než ji usnadnit.