Tisková konference po jednání vlády, 29. srpna 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Začíná tisková konference po jednání vlády, na které vítám předsedu vlády Petra Nečase a ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Pane premiére, poprosím vás o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR dnes na svém programu projednala několik důležitých bodů. Já bych chtěl především zdůraznit to, že vláda projednala návrh věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích s tím, že my jsme tento věcný záměr schválili, ale samozřejmě to co bude klíčové, bude vypracování paragrafového znění, které pan ministr má předložit do 31. března příštího roku. S tím že má současně uloženo společně s ministrem obrany dořešit statut Ústřední vojenské nemocnice jako zařízení, které také poskytuje špičkovou lékařskou péči v některých oborech unikátní dokonce v rámci ČR a které také provádí vlastně velmi významný podíl na výuce studentů. Aby prostě tyto věci zůstaly zachovány. Cílem této normy je nahrazení stávající právní normy jinou právní úpravou specifické právnické osoby. Dojde také k ukončení přímé vazby na státní rozpočet, ale další podrobnosti k tomu řekne pan ministr zdravotnictví Heger.

Současně jsme také schválili návrh nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Cílem je v souladu se zákonem o veřejném zdravotním pojištění stanovit místní a časovou dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Opět podrobnosti k tomu řekne pan ministr Heger.

Současně vláda se také vyjádřila k některým návrhům zákonů, v tomto případě k senátním návrhům. Vláda vyslovila souhlasné stanovisko se senátním návrhem ústavního zákona, kterým se mění Ústava ČR. Jedná se o omezení trestněprávní imunity. Co se týká senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon o pojišťovnictví, vláda vyslovila negativní stanovisko. A u senátního návrhu novely zákona o silničním provozu, který má posunout věkovou hranici těch lékařských prohlídek u řidičů motorových vozidel od určitého věku, tak vláda vyslovila neutrální stanovisko.

Vláda také dnes neprojednávala původně předloženou státní politiku životního prostředí na dalších osm let, protože ji chceme projednávat společně se státní energetickou koncepcí a se surovinovou koncepcí. Takže všechny tyto tři materiály budou projednávány v jednom balíčku. Zrovna tak jsme dnes ještě neprojednali původně avizovanou problematiku elektronického způsobu hlasování ve volbách. Tam to vyžaduje ještě některé další upřesňující záležitosti. Čili tím se vláda bude zabývat až v následujících týdnech. A já bych teď poprosil pana ministra zdravotnictví k těm třem klíčovým bodům, které dnes předkládal. Prosím.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Děkuji. Tak pokud jde o ten věcný návrh zákona o univerzitních nemocnicích, k tomu je potřeba říct, že současné fakultní nemocnice, které by měly být těm univerzitním nemocnicím základem, se 20 let potýkají s určitými problémy. Díky tomu, že to jsou velmi unikátní organizace, kde šéfuje na jedné straně ředitel nemocnice, na druhé straně děkan lékařské fakulty, když to máme personifikovat. A pod nimi jsou jejich podřízení. Typickým příkladem je přednosta kliniky jakožto člověk, který má dva šéfy a šéfuje velkému útvaru, klinice, kde jsou namícháni lidé s úvazkem nemocničním a úvazkem školským. Ti lidé vykonávají zdravotnické činnosti, vykonávají vědeckovýzkumnou činnost a vykonávají učitelské povolání. Ty jejich činnosti nejsou v každém momentě úplně přesně oddělitelné. Můžete si představit např. chirurga učitele, který operuje, a současně mu nahlíží přes rameno medici, kterým on podává určitý komentář k celé té věci. Tak říct, co v daném okamžiku je činnost pedagogická, činnost zdravotnická, je poměrně obtížné. Tak to je jenom takový globální pohled na ty nemocnice. Ve všech zemích, které jsme studovali, je to uspořádání v podstatě jiné. Někde, zcela výjimečně, jsou univerzitní nemocnice v gesci vysokých škol. Výjimečně jsou také univerzitní nemocnice v gesci zdravotnictví a mají k sobě lékařské fakulty přidružené. Ale v naprosto převládajícím množství zemí panuje taková dvojkolejnost jako u nás a je potřeba vyřešit mnoho detailů, jak tu dvojkolejnost učinit životaschopnou. Protože mezi těmi hlavami obou zastupujících resortů bývají dost často spory, které se řeší poměrně obtížně. Ten návrh tedy vychází z celé řady detailů, které by měly ty spory usnadnit řešit, ale ten základní princip, na kterém by se to dělo, je odstátnění těch současných fakultních nemocnic a převedení na neziskové organizace. Debata byla o tom, jaké neziskové organizace. Převážil právní názor, že je potřeba je postavit na novém Občanském zákoníku, který definuje v obecné podobě ústav a ta nezisková organizace by z těch základních principů ten ústav reprezentovala. Bylo dosaženo, po dlouhých téměř dva roky trvajících jednáních, určité křehké rovnováhy, kdy se dohodli resort zdravotnictví s vysokými školami. Tady je potřeba říct, že vysoké školy sice reprezentují v takové fakultní nemocnici jenom jednu desetinu rozpočtu té nemocnice, ale vlivem jsou ty univerzity velmi silné. Například způsobily v minulém období to, že původní návrh ministra zdravotnictví Julínka z minulé doby, který navrhoval, aby se z univerzitních nemocnic staly akciové společnosti, neprošel. Takže my jsme hledali kompromisní řešení a zdá se, že toho kompromisu bylo dosaženo celkem úspěšně. Takže ten návrh mohl projít a bude se na něm dále pracovat. Protože teď budou důležité ty detaily.

Druhá oblast, kterou řešila vláda, je nařízení vlády o místní a časové dostupnosti. To nařízení vychází ze zmocnění v zákoně 48 z roku 97 o veřejném zdravotním pojištění a definuje v takové zkrácené podobě dostupnost ambulantních a hospitalizačních služeb z pohledu místního, kde ta definice je dělaná přes dojezdovou vzdálenost. Takže např. dojezdová doba bude 35 minut jako maximální pro praktické lékařství, zubní lékařství apod. 45 minut u diabetologie, chirurgie, neurologie apod. Dojezdová doba pro lůžkovou péči je 60 minut u základních oborů, u specializovaných oborů až 180 minut. Např. kardiochirurgie nebo neurochirurgie. Já musím zdůraznit, že ty dojezdové doby jsou maximální, jsou dělány na zkušenostech z fungování současné sítě. Nejsou dělány úplně do všech posledních detailů, protože všechny obory nelze úplně jednoznačně popsat a my předpokládáme, že budou tyto dojezdové doby sloužit jako orientační doby pro pacienty, kteří se cítí být neuspokojeni a budou potom moci se těch svých nároků dožadovat. Velmi podobně jsou organizovány i čekací doby na výkony. V tomto případě se jedná o výkony plánované, tzn. neakutní výkony. Všechny akutní výkony mají absolutní přednost a budou řešeny akutně tak, jak potřebuje daný pacient. Jenom pro vaši představu, orientačně na náhradu kyčelního kloubu by se nemělo čekat déle než 52 týdnů, ale v případě, že se bude jednat o akutní úraz, který bude potřebovat tu náhradu okamžitě, tak bude samozřejmě proveden okamžitě. Je tam řešena čekací doba na operace katarakty okolo 30 týdnů, na endoskopické vyšetření 4 týdny jako jeden z příkladů. Na mamografické vyšetření 6 týdnů. A to co bych obzvlášť zdůraznil jako demonstraci toho, jak chce ministerstvo zdravotnictví dále postupovat, dali jsme tam čekací dobu na zahájení biologické léčby, té moderní léčby roztroušené sklerózy 4 týdny. Protože to je příklad výkonu, který dělal trošku potíže. Pacienti si stěžovali, že čekají dlouho. Tak proto jsme zde speciálně pro toto onemocnění definovali ty 4 týdny, aby nebyly jakékoli pochyby a zdravotní pojišťovny, které musí tuto péči zajistit, tak aby věděly, že pacienti si mohou kdykoli stěžovat, nebude-li tohoto dosaženo. Tak asi to hlavní z toho dneška.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní je čas pro vaše dotazy. Dámy a pánové, první dotaz ČTK.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych začal tím senátním návrhem z vlády, zda tam platí to doporučení, aby se to zrušení imunity týkalo, to rozšíření i na budoucí členy českého parlamentu a Ústavního soudu, obdobně jako u té poslanecké novely?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To je v podstatě totožná novela, proto vláda přijala souhlasné stanovisko.

ČTK, Jakub Dospiva: Teď bych si tedy dovolil aktuální věc, která se týká konce pana policejního prezidenta Lessyho. Zda bych vás mohl požádat o komentář a zda je pravda, že ho nahradí náměstek Červíček, nebo jaký je ten vývoj? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že z toho vývoje nemůže být nikdo šťastný a nikdo nějakým způsobem mu nemůže aplaudovat. Je to samozřejmě záležitost, která je vážná. Na druhou stranu musí platit, že orgány činné v trestním řízení, tzn. v tomto konkrétním případě policejním orgánem je Generální inspekce bezpečnostních sborů, pod dozorem státního zastupitelství prostě fungují vůči komukoli. Koneckonců se o tom přesvědčil i nejeden ústavní činitel, takže zákon platí pro všechny. A poslední věc, všechny kroky, o kterých já jsem informován, které činí pan ministr vnitra, jsou zcela v jeho kompetenci. Já je beru na vědomí.

Česká televize, Jana Čermáková: Dobrý den. Já bych měla prosím pěkně dva dotazy. Jeden jestli mohu na vás na oba, pánové. Hovořilo se tu o té imunitě, kolega se teď taky ptal. Podpořili jste ten senátní návrh. Ráda bych se zeptala, jak v této souvislosti vnímáte skutečnost, že Vít Bárta, když se stále o té imunitě hovoří, se právě s odkazem na imunitu a na to co dělá na půdě Poslanecké sněmovny, snaží získat u Nejvyššího soudu vlastně beztrestnost v této věci?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že každý, kdo je předmětem nějakého trestního řízení, tak používá všechny prostředky, aby se trestu a pravomocnému rozhodnutí o svém odsouzení vyhýbal, nebo pokoušel se právními prostředky tomu vyhnout. To není nic překvapivého a já k tomu nemám žádný další komentář. Prostě je tady nějaký právní systém. Jsou tady soudy, které jsou nezávislé, a ty rozhodnou. To, že se někdo snaží využít všech možností toho právního systému, mě nepřekvapuje.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Tak jestli mohu já, já se domnívám, že demokracie je postavena na některých pilířích a k nim patří to, že jsou tady nezávislé moci vedle moci exekutivní a zákonodárné a že jestliže soudy postupují jaksi nezávisle na přání veřejnosti, na přání vlády někdy nebo dalších lidí a postupují podle svého uvážení, je to správné. I když se nám to někdy nelíbí. Já musím říct, že ministerstvo zdravotnictví má samozřejmě jak známo několik podání u Ústavního soudu. My jsme přesvědčeni, že jsme ty věci dělali jaksi s plnou zodpovědností a získali jsme interpretace, které říkají, že my jsme postupovali správně. Ale pokud to tak Ústavní soud, jako nejvyšší autorita v této konkrétní věci neoznačí, tak to rozhodnutí budeme muset plně respektovat. V tom si myslím, že se ta doba vyvíjí správně.

Česká televize, Jana Čermáková: Na vás, pane premiére, jestli mohu aktuální reakci a váš komentář požádat? Prezident Václav Klaus od vás chce osobní garanci k tomu, že církevní restituce, majetkové vyrovnání státu s církvemi, které se bude teď v září projednávat v Poslanecké sněmovně, neprolomí tu hranici 25. února 1948. Tak jestli to můžete prosím okomentovat?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že ano. Byl jsem informován, že mi byl doručen tento dopis pana prezidenta, takže já se s tím dopisem podrobně seznámím a pak ho seznámím se svým stanoviskem. No já teď slyším od vás, co v tom dopise je. Já samozřejmě ten dopis přečtu, určitě tam není jedna věta. Určitě je tam více vět a já vás seznámím se svým stanoviskem poté, co se s tím dopisem seznámím.

Český rozhlas, Masopustová: Já bych se chtěla zeptat jak pana premiéra, tak pana ministra zdravotnictví na ten senátní návrh novely silničního zákona o tom, že by se ta povinná zkouška, nebo povinné zdravotnické vyšetření pro řidiče mělo posouvat až na 68 let. Byla tam nějaká debata? Pan ministr zdravotnictví by se mohl vyjádřit k tomu zdravotnímu stavu řidičů kolem té sedmdesátky. Pana premiéra bych se zeptala na jeho názor. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že debata kolem toho samozřejmě byla a já když bych ji nějak sumarizoval, tak vhledem k tomu, že neexistuje ani jednotný názor odborné veřejnosti, protože jak je někdy ta anekdota: dva právníci tři právní názory, tak v této věci to může znamenat něco podobného u lékařů. Dva lékaři tři lékařské názory. Tak to považuji spíše za odbornou záležitost než za politické rozhodnutí. Nicméně i tím jak se vzhledem k fenoménu dlouhověkosti posunuje pracovní aktivita, celková aktivita do vyššího věku, dokonce postupně zvyšujeme věk odchodu do důchodu, tak navýšení věku povinnosti absolvovat tu zdravotní prohlídku, to považuji za legitimní debatu. Nicméně stanovení konkrétního věku od kdy to má být, na to opravdu bych vyslechl názory skutečně odborníků, geriatrů apod., kteří se v této věci orientují, ale nějaké to navýšení je naprosto legitimní.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Tak já než řeknu svůj názor, tak bych jenom řekl obecně pár slov. Ta hranice se nedá určit exaktně žádným způsobem. Je vždycky nějakým arbitrárním rozhodnutím a je potřeba říct, že ať bude vyšší, nižší, tak nikdy nebude postihovat všechna rizika, která mohou být, protože je známo, že se mohou objevit např. epileptické záchvaty při řízení u lidí, kteří jsou podstatně mladší, třeba ve věku 20, 30 let. A nedá se tomu zabránit, ne vždy se to dá odhadnout. Ten věk 60 let je tady řadu let a je fakt, že se ta hranice stáří posunula směrem nahoru. Takže já osobně se domnívám, přestože naši úředníci na ministerstvu zdravotnictví oponovali tu hranici 68 let, takže rozumným kompromisem by bylo 65 let a že to tak odpovídá asi vládnutí staré populace a pravděpodobnosti, kdy se objevují vážnější choroby, kdy ta pravděpodobnost už je rozhodně vysoká. A já doufám, že tím by mohli být spokojeni i důchodci, kteří si právě stěžují, že věk odchodu do důchodu se zvyšuje a v tomto případě ta hranice šla proti tomu.

Mediafax, Jan Kálal: Pane premiére, ještě jednou k panu Lessymu. Vy jste tehdy, když nastupoval na místo policejního prezidenta, tuhle situaci nevítal. Umíte si představit, že by se od svých obvinění očistil a do funkce se vrátil?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já teď nechci vůbec spekulovat, já neznám trestní spis, neznám postoj státního zástupce, nevím, jak dopadne rozhodování případného dohledu, jak dopadne soud. To jsou naprosto spekulace, které v tuto chvíli nemají žádný význam. Jsme právní stát, orgány činné v trestním řízení postupují podle příslušných zákonů. Konečné slovo s vysokou pravděpodobností bude mít nezávislý soud.

Mediafax, Jan Kálal: Ještě k programu vlády, měli jste tam podporu filmového průmyslu a její vyhodnocení. Plus byly tam nějaké peníze ještě jakoby navíc, jak se k tomu vláda postavila pro letošní rok?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: K onomu bodu, který jsme pracovně nazvali bod Hollywood, vláda zaujala to stanovisko, že vzhledem k rozpočtovým možnostem samozřejmě žádné peníze nejsou jaksi k dispozici. S tím že vláda vzala tento materiál na vědomí.

Reuters, Jana Mlčochová: Dobrý den. Já mám, pane premiére, jenom otázku. Vy jste se vyjádřil v nějakých rozhovorech minulý víkend, myslím, že cítíte, že máte dostatečnou podporu na příští týden na tom hlasování v Poslanecké sněmovně ohledně zákona, který se vrátí ze Senátu. Teď se třeba včera na Aktuálně objevil nějaký článek, že určitá skupina poslanců kolem pana Tluchoře uvažují o tom, že budou hlasovat proti. Tak já se chci znova zeptat, jestli nadále cítíte, že ty zákony projdou? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak to je dotaz na redaktory Aktuálně, aby komentovali svůj článek, ne na mě. Já mohu pouze říct, že předpokládám, že všichni koaliční poslanci se zachovají zodpovědně a potvrdí své dosavadní hlasování ve třech čteních, protože o tom návrhu se hlasovalo už ve třech čteních a mohu jenom konstatovat, že bez přijetí těch klíčových návrhů, které se týkají stabilizačního balíčku a valorizace penzí, prostě není možné sestavit státní rozpočet, který mimochodem ministerstvo financí rozešle tento pátek a do 30. 9. musí vláda tento rozpočet předložit do Poslanecké sněmovny. Bez schválení těchto návrhů je to vyloučená věc pro vládu sestavit rozpočet.

Já jsem řekl, že pokud by vláda nebyla schopna garantovat svoji konsolidační strategii, tzn., jejíž součástí je i to, že příští rok deficit veřejných financí má být nižší než 2,9 % HDP, tak nemá význam, aby pokračovala pouze v podobě nějakého údržbářské vlády. Ta vláda má daný svůj program, jeho klíčovou částí, ne, sloupem její činnosti, je konsolidace veřejných financí, a pokud by to vláda nebyla schopna garantovat, tak její význam dramaticky klesá.

Televize Nova, Tereza Smiešková: Dobrý den. Já mám dotaz na vás oba, pánové. Týká se dostupnosti té lékařské péče. Myslíte si, těch 35 minut k praktickému lékaři, je to optimální stav, popřípadě, jak daleko to máte k praktickému lékaři vy?

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Tak já jsem míval praktického lékaře přímo v nemocnici, ve které jsem pracoval. Takže to bylo okamžitě. Dneska ho mám k dispozici, pokud působím v Praze 100 km, takže to je jistě víc než těch 30 minut. Ale trvalé bydliště mám stále v Hradci Králové, kde bych to měl asi 10 – 15 minut. Takže ty věci jsou relativně složité a v žádném případě to jedno číslo tu problematiku neřeší nikdy komplexně a teprve realizace toho vládního nařízení ukáže, kde to dělá problémy, kde ne. Já bych jenom řekl to, co jsem opakoval často, když jsme to připravovali, že u nás v ČR je dostupnost péče mimořádně dobrá. Také v žebříčku evropských zemí jsme v té dostupnosti na tom skvěle, hnedle vedle Německa, nebo možná i v tomhle případě před ním. Ale ta dostupnost je tady zvykově prostě pokládána prostě za něco mimořádně rizikového. My chceme těch několik málo pacientů, kteří se nemohou k té péči dostat a chtějí se soudit a nemohou se prostě dobrat spravedlnosti, tak aby měli nějakou oporu. Aby příklady, které jsou do očí bijící, prostě v zákoně měly oporu a mohly se řešit. Jestli mohu ještě jednu věc dodat. Obrovská diskuse, která strašila, jaká katastrofa nastane v záchranné službě, když změníme v zákoně z 15 minut na 20 minut dojezdovou dobu, se ukázala lichá. Po půl roce fungování toho zákona nejsou žádné problémy.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To nebyla ani změna, to byl v podstatě odraz reality. Protože takhle to prostě reálně funguje, těch 20 minut. Co se týče dostupnosti mého praktického lékaře, tak se to neodvíjí od jeho vzdálenosti, ale od hustoty pražské dopravy. Čili se pohybuje v závislosti na denní či noční době, mezi 30 a 60 minutami.

Televize Nova, Tereza Smiešková: Ještě jednu podotázku. Jakým způsobem se tedy mohou domáhat svých nároků ti pacienti, kteří se do toho limitu nevejdou, do těch 35 minut? Děkuji.

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Tak ten základní krok je u zdravotní pojišťovny, protože zdravotní pojišťovny podle zákona 48, který byl novelizován v minulém roce, tak mají povinnost své klienty léčit. My se domníváme, že většina lidí bude s tou svou vzdáleností spokojená a budeme sledovat, jak se celá ta agenda stížností bude vyvíjet. A uvědomte si, že tady 20 let nebylo vůbec definováno, jaké konkrétní nároky pacienti mají. Takže tohle je, zcela otevřeně přiznávám, první pokus a snaha tu věc zmapovat a popsat a lze čekat, že ty věci se budou dále vyvíjet podle toho, kde budou problémy. Jak problémy, které může způsobit tato konkretizace, tak problémy, které se mohou teprve objevit. Tak jak jsem dával ten příklad s roztroušenou sklerózou. V minulých dvou letech byly stížnosti na dostupnost onkologické péče, letos to byla roztroušená skleróza. V dalším roce, tak jak se medicína vyvíjí, to může být něco jiného.

Televize Prima, Eliška Čeřovská: Dobrý den. Já mám víc otázek. V první řadě, pane ministře, ta časová dostupnost. Počítali jste s osobním automobilem nebo s veřejnou hromadnou dopravou? A případně proč jste tak volili?

Leoš Heger, ministr zdravotnictví ČR: Počítalo se s osobním automobilem. Protože veřejná doprava se prostě mění a bylo by velmi obtížné každou konkrétní situaci zmapovat. Osobní automobil se dneska stal standardem i pro chudší lidi. A lidé, kteří ten osobní automobil nemají, jsou staří, nemohoucí, tak mají stále ještě k dispozici, a já doufám, že budou mít i nadále, zdravotní dopravní službu.

Televize Prima, Eliška Čeřovská: A pane premiére, pokud by vlastně došlo k výběru nového policejního prezidenta, jaký způsob volby je podle vás ideální? Souhlasil byste i s veřejným výběrovým řízením?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ten postup přesně stanovuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, čili to není o tom, co upřednostňuje premiér nebo ten nebo onen ústavní činitel. Tam je přesně popsáno, jak se hlava bezpečnostního sboru vybírá, jakou procedurou. Čili předpokládám, že pan ministr postupuje přesně podle tohoto zákona.

ČTK, Jakub Dospiva: Já se v této věci ještě dovolím zeptat. Pan Lessy ten svůj konec označil za jediný způsob, jak se zbavit nepohodlného policejního prezidenta. Vy jste v minulosti hovořil o politickém aktivismu, o tom, že si hoví ve funkci neodvolatelné a tak dál. Myslíte si, že to tak nemůže působit na lidi, to že prostě po vaší kritice pan policejní prezident končí takhle? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem ho kritizoval za konkrétní kroky, za konkrétní výroky. Orgány činné v trestním řízení, především státní zastupitelství, postupují zcela nezávisle na tom, co si premiér říká nebo neříká.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, čas tiskové konference se naplnil. Děkujeme vám za účast a hezké odpoledne.