Tiskové konference

7. 1. 2019 22:24

Tisková konference po jednání vlády, 7. ledna 2019

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po prvním letošním jednání vlády. Vítám zde především předsedu vlády pana Andreje Babiše a samozřejmě také ministryni financí paní Alenu Schillerovou a ministryni práce a sociálních věcí paní Janu Maláčovou. O úvodní slovo prosím pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže dobrý večer. My dnes v termínu konání vlády máme premiéru. Nevím, jestli to médiím tak vyhovuje, možná ano, uvidíme. Dnes bylo nejdelším bodem pokračování přerušení jednání o varování NÚKIBu, který jsme projednávali 17. 12. a kdy jsme konstatovali, že jsme nedostali analýzu, ani dopadů, ani metodiku. Jednání bylo v určitém režimu. Trvalo dlouho, je to složitá matérie. Chtěl bych k tomu jen konstatovat, jaké jsme přijali usnesení. To znamená usnesení vlády České republiky ze 7. ledna 2019 k hrozbě v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vláda, za prvé, ukládá správcům kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů provést analýzu rizik se zohledněním varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Za druhé ukládá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost neprodleně poskytnou správcům kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů nezbytnou součinnost v rámci provádění analýzy rizik.

Máme samozřejmě seznam institucí a firem, kterých se týká kritická infrastruktura státu, takže nám bylo potvrzeno, že se to týká státního i soukromého sektoru.

Dalším důležitým bodem byl brexit. Projednali jsme návrh zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Samozřejmě se připravujeme na eventualitu divokého brexitu. V tomto smyslu jsme se domluvili, že vzhledem k mé nepřítomnosti příští týden 1. místopředseda vlády pan Hamáček osloví všechny předsedy parlamentních stran a hnutí a projedná s nimi tento návrh zákona, který v případě, že by došlo k divokému brexitu, bychom samozřejmě chtěli prosadit v rámci sněmovny v rámci zrychleného procesu, tzv. devadesátky.

Věcné řešení nového zákona spočívá v zavedení přechodného období, navrhovaného od 30. března 2019 do 31. prosince 2020, během nějž bude ve vybraných oblastech britským občanům zaručeno stejné zacházení, jako by nadále byli v postavení občanů Evropské unie, a samozřejmě počítáme s tím, že tam bude reciprocita.

Dále vláda schválila jmenování vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, kterým byl schválen Ing. Jaroslav Míl. Jmenuje ho od 1. 2. 2019 do pozice vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Ti, kteří ho znají, tak si vzpomenou, že byl v pozici generálního ředitele ČEZ. Zároveň jsme uložili do 7. 2. 2019 vládnímu zmocněnci pro jadernou energetiku aktualizovat statut Stálého výboru pro jadernou energetiku, a zejména tak, že předsedou toho výboru, kterému bude podléhat vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, bude předseda vlády a místopředsedy Stálého výboru pro jadernou energetiku budou ministryně průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec. Také v rámci nového statutu chceme nabídnout v tomto výboru místa pro opozici, předpokládám všech parlamentních stran a hnutí.

Dále jsme projednávali dva materiály ohledně obědů pro děti. První materiál, který předložil ministr Plaga, byl přerušen, protože mně osobně se především nelíbí, že v tom návrhu se předpokládají nějaké návrhy a dost vysoké náklady v rozsahu až téměř 500 milionů korun na administrativu, nárůst zaměstnanců atd. Myslím si, že v návrhu, který je, to znamená, aby obědy zdarma byly pouze pro děti, jejichž rodiče berou přídavky na děti, činí náklady na převzetí úhrady za strávníky miliarda a 161 milionů.

Požádali jsme pana ministra, aby to předělal a aby uvažoval i v diskusi s návrhy paní ministryně Maláčové o nějakém přechodném období, o nějakém mechanismu, kde někteří se dostanou těsně pod tu hranici, kde by měli nárok.

Takže to jsou ty hlavní věci. Ohledně životního minima vystoupí jistě paní ministryně Maláčová a paní ministryně Schillerová a po skončení tiskové konference vás budeme chtít informovat o aktuální problematice resortu dopravy za přítomnosti pana ministra Ťoka a ředitele ŘSD pana Kroupy.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji panu premiérovi za úvodní slovo a nyní předávám slovo paní ministryni Maláčové.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Jak již zmínil pan premiér, vláda dnes zamítla můj návrh na zvýšení životního a existenčního minima k 1. únoru 2019. Mělo to být navýšení po sedmi letech a navrhovala jsem navýšení o 11,1 %, to znamená o 380 korun. Navýšení životního a existenčního minima jsem navrhovala, protože za těch sedm let se ceny v České republice značně vyvinuly. Myslím si, že tato částka již není tou směrnou hodnotou, se kterou se v České republice dají pořídit základní životní potřeby, jako jsou například potraviny, léky a hygienické potřeby. To si myslím, že je velmi špatně zejména pro dvě třetiny lidí, kteří právě na existenčním a životním minimu závisí, protože s tímto nedokáží vyžít.

Jen připomenu, že mezi tyto dvě třetiny lidí patří 69 000 nezaopatřených dětí, patří tam také několik tisíc zdravotně postižených nebo starobních důchodců, takže to považuji za velmi politováníhodnou situaci.

Ráda bych také zmínila, že vzhledem k tomu, i když byl ten návrh od pana ministra Plagy přerušen, že ten návrh Ministerstva školství, aby obědy do škol bezplatně získaly pouze rodiny s dětmi, které mají nárok na přídavky na dítě, tak tento návrh bude, podle toho, k jakému stanovisku dospěje vláda, velmi problematický, protože se to bude týkat té nejužší hranice rodin, nejmenšího počtu dětí.

Jako sociální demokracie si myslíme a já jsem na to připravena, že v příštích měsících začneme pracovat na revizi zejména prorodinných dávek. Myslím si, že za zvážení stojí propojení přídavků na dítě zejména se slevou na dítě tak, aby tato dvě velká prorodinná opatření v rámci daňové politiky a také v rámci sociální politiky plnila funkci, kterou by měly a kterou jsme zamýšleli. To znamená, aby podporovaly pracující rodiny s dětmi, aby pro rodiny, které pracují a usilují o řádný život, a snaží se, i když mají nízký příjem, opravdu být zapojeny na trhu práce, tak aby pro ně byl sociální systém motivační. To je ta věc.

Také si myslím, že společně s tématem obědů do škol budeme usilovat o to, aby hranice přídavku na dítě se zvýšila ze současných 2,7 násobku životního minima na 3,0 násobku životního minima tak, aby opravdu znovu ve spojení s tématem obědů do škol toto opatření plnilo svou funkci.

Pan premiér již zmiňoval, že jsme se také velmi podrobně bavili o tom opatření obědy do škol. Kromě přechodné hranice, kdy si myslím, že by rodiny, které skončí pár desítek korun nad touto hranicí, měly mít také nárok na bezplatné obědy, jsem připravená s Ministerstvem školství vypracovat návrh, abychom znovu pracující rodiny do tohoto návrhu zahrnuli, a jsem také ráda, že administrativní náročnost ve výši půl miliardy korun bude limitována. Děkuji.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji paní ministryni Maláčové a poprosím paní ministryni financí Schillerovou.

Alena Schillerová, ministryně financí: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já bych doplnila kolegy, pana premiéra a paní ministryni Maláčovou. V celé řadě věcí potvrzuji to, co zde řekla. Skutečně, životní a existenční minimum nebylo více než deset let valorizováno. Byly zde roky, kdy valorizovat nešlo, a poté byly roky, kdy se nevalorizovalo právě proto, že my jsme dnes v situaci, kdy máme něco mezi 300 000 a některé statistiky říkají až půl milionu volných pracovních míst a my potřebujeme motivovat lidi do práce. Máme to i ve vládním prohlášení, že budeme podporovat rodiny, kde oba rodiče pracují a jsou tím příkladem svým dětem.

To znamená, že tím zásadním důvodem, pro jsem například já nehlasovala a mí kolegové po té dlouhé debatě, která se vedla, je ten, že chceme změnu, chceme znovu přehodnocení životního a existenčního minima, ale chceme to udělat po podrobné analýze. To znamená, tak jak řekla paní ministryně, chceme revizi sociálních dávek, to znamená být si jisti, že tyto dávky nejsou ve společnosti zneužívány. Chceme přehodnocení spotřebního koše, který nebyl přehodnocován více než deset let. Spotřební koš se v té době skládal úplně z jiných potřeb, než je tomu dnes. Dnes například mobilní telefon je naprosto přirozenou věcí, která patří do spotřebního koše, a před takovými deseti lety pořádně neexistoval. To jsou všechno věci, které chceme, aby byly přehodnoceny. Chceme, aby byla připravena řádná novela. Ministerstvo financí je připraveno na ní spolupracovat a nastavit podmínky, nastavit životní a existenční minimum řádně k 1. lednu 2020.

Bylo tu řečeno, že se to týká řady občanů – já zde mám přesnou analýzu, je jich asi necelých 64 000. Jsou to občané, kteří převážně nechtějí pracovat. To znamená, setkáváme se – většina z nich pracovat může. Týká se to také 69 000 dětí, ale tyto děti patří převážně do těchto rodin. To znamená, že jsou součástí těchto rodin.

Pak samozřejmě máme další skupiny, jako je například 10 000 osob pobírajících peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství, mateřství. To znamená, tam se zvedly přídavky na dítě, peněžitá pomoc v mateřství, rodičovská podpora je na cestě, aby se zvedla. Celá řada dávek těchto skupin byla navýšena, anebo je v procesu navýšení, já mám přesnou a podrobnou analýzu.

V debatě také zazněly obavy o to, a já je samozřejmě vnímám, že bychom mohli mít rodinu, kde oba pobírají minimální mzdu a ta by nedosáhla na přídavky. Ve spolupráci s kolegy jsem rychle, a příklady pověsím na web Ministerstva financí, spočítala takový modelový případ, protože musíme odlišit to, že z pohledu daňového se vychází z čistého příjmu. Takže když si vezmeme klasickou rodinu, kde oba rodiče pobírají minimální mzdu, vycházíme z celkového životního minima, které tvoří – nebudu vás zde zahlcovat čísly, ale pověsím to neprodleně na web Ministerstva financí – a vyjdeme z toho, že nárok na rodičovské příspěvky je zhruba necelých 26 600 korun, a pak spočítáme dva rodiče s novou minimální mzdou tak, jak byla nastavena na základě koaliční dohody, tak po odečtení pojistného, po odečtení daňové zátěže se dostaneme k částce, která činí asi 23 760 korun. To znamená, že oni dosáhnou na rodičovský příspěvek, a dokonce jsou to lidé, kteří pobírají tzv. daňový bonus podle zákona o dani z příjmu, který je mnohem vyšší než tento přídavek. A na daňový bonus dosáhnou osoby, které mají příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Takže tyto obavy jsme, doufám, rozptýlili a modelové příklady budou na stránkách Ministerstva financí.

Je logické, že našim rodinám rostou příjmy. Podle analýz, které máme, se mzdová úroveň jednotlivých rodin zlepšuje, takže samozřejmě se postupně snižuje okruh příjemců sociálních dávek. A právě proto chceme provést revizi. Chceme narovnat různé nespravedlnosti a chceme tento systém uvést do souladu a připravit se na něj naprosto zodpovědně. To byl důvod, proč ministři za hnutí ANO nezdvihli ruku a nepodpořili tento návrh. Děkuji vám za pozornost.

Co se týče obědů, ještě si přeci jen vezmu slovo, jen velmi krátce doplním paní ministryni v tom směru, že byly dva návrhy. První návrh byl z dílny poslanců sociální demokracie. Ten se týkal obědů zdarma bez ohledu na to, o jakou příjmovou rodinu se jedná, pro děti do 11 let. Zátěž pro státní rozpočet by byla ve výši 5,4 miliardy, což je opravdu velká částka. Pokud by to cílilo na děti po celou dobu školní docházky, tak jako je návrh pana ministra Plagy, který má určitá omezení, tak bychom se bavili o částce deset miliard, což je tedy pro státní rozpočet obrovská zátěž. Navíc nevidíme smysl v tom, aby tyto obědy zdarma dostávali rodiny bez ohledu na výši příjmů. Velice zásadním nedostatkem tohoto návrhu poslanců je, že je zatížen takovou vadou, že by v podstatě ty obědy zdarma zaplatily kraje, nikoliv stát. Takže i to byl důvod, proč byl tento návrh zamítnut.

A co se týče návrhu pana ministra školství, ten se týká a v podstatě je svázán s tzv. rodičovským přídavkem na dítě a ten zhruba se týká zátěže pro státní rozpočet v částce 1,2 miliardy, ale legislativní řízení bylo přerušeno, protože na vládě jsme hlasovali pro přerušení, jelikož jsme k tomu měli ještě celou řadu technických výhrad. Děkuji vám za pozornost.

Marcela Svobodová, Odbor komunikace Úřadu vlády ČR: Děkuji a paní ministryně Maláčová ještě chtěla nějakým způsobem reagovat.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Ještě jsem chtěla k životnímu a existenčnímu minimu dodat, že jeho navýšení by bylo velmi důležité také pro seniory, kteří mají velmi nízký důchod a kteří právě proto, že se jim o několik set korun, v průměru o 900 korun, navýšil důchod, tak pak nepoměrně přišli o několik set korun v rámci například dávek na bydlení.

To znamená, že to vedlo i k určitému rozčarování, že i přes zvýšení důchodů, rekordní v historii, tak tito lidé jsou na tom o několik set korun finančně hůře. Druhý nebo třetí velký argument pro navýšení životního a existenčního minima byl ten, že navýšení životního minima vede také k navýšení tzv. nezabavitelné částky, která je velmi důležitá pro 863 000 lidí, kteří u nás mají exekuci, a navýšení životního minima je jeden ze způsobů, kterým může ministryně práce a sociálních věcí motivovat k tomu, aby lidé, kteří mají exekuci, aby legálně setrvali na trhu práce. Takže ještě takto krátce za mě, děkuji.

Alena Schillerová, ministryně financí: Alespoň vidíte, že ta debata byla skutečně dlouhá. My jsme si takto naprosto korektně a věcně vyměňovali argumenty, takže já mám zase protiargumenty k tomuto sdělení. My zvyšujeme důchody rekordním způsobem. Částka, která je tzv. solidární, je ve výši 570 korun u těch důchodů, ta bude zvýšena všem. A samozřejmě pak máme určité minoritní skupiny, jako jsou invalidní důchodci a další skupiny, kteří například nepracovali celou rozhodnou dobu, a ti samozřejmě dosáhnou na jiný typ dávek.

A co se týče nezabavitelného minima, to je také složitější problém, protože tam životní existenční minimum hraje pouze dílčí roli. Když my zvýšíme tu nezabavitelnou částku, tak prodloužíme dobu exekuce, zvedneme úroky a tato problematika se musí řešit komplexně a komplexní novelu v tomto směru připravuje ministr spravedlnosti. Tolik už jen na závěr, děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter