Tisková konference po setkání členů vlády a opozice k zahraniční politice, 28. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po schůzce k zahraniční politice za účasti vybraných ministrů, předsedy vlády, předsedů opozičních stran a také předsedkyně Sněmovny a předsedy Senátu. O úvodní slovo poprosím premiéra Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, já jsem oznámil už dopředu, že chci uspořádat setkání nad zahraniční politikou, kterého by se zúčastnili předsedové opozice. Také že pokládám za důležité, aby probíhala pravidelná komunikace mezi vládou a oběma komorami Parlamentu, pokud jde o zahraniční politiku. A proto jsem svolal toto setkání, které oba tyto cíle spojovalo. Svolal jsem ho ještě před ruskou invazí na Ukrajinu a možná to, co se teď odehrává, nebo bezpochyby to, co se teď odehrává kolem nás, dalo tomu dnešnímu setkání nad zahraniční evropskou politikou úplně nový rozměr.

Já dlouhodobě říkám, že v zahraničí můžeme být tak silní, nakolik jsme doma jednotní, a musím konstatovat a říkám to s vekou radostí, byť je to v souvislosti s tragickými událostmi, že česká politická scéna je v postoji k ruské agresi a k podpoře Ukrajiny a jejímu statečnému boji naprosto jednotná.

Toho dnešního setkání se, jak už jsem říkal, kromě představitelů vlády, a tedy členů vlády, kteří se zabývají zahraniční evropskou politikou, a paní předsedkyně, pana předsedy Senátu zúčastnili i představitelé obou opozičních stran, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně. Pan předseda Babiš jako reprezentant nejsilnější opoziční strany je zde přítomen. Byl tu i pan předseda Okamura a musím říct, že opravdu napříč politickým spektrem tady panoval zcela jednoznačný postoj a v té klíčové věci tu byla shoda.

Já jsem původně měl v úmyslu, abychom se bavili i o nějaké koncepci zahraniční politiky, evropské politiky a taky o přípravách předsednictví, ale samozřejmě to hlavní téma dnes byla ruská vojenská agrese na Ukrajině a všechny ty důsledky, které z toho vyplývají. Takže pan ministr Bek sice referoval o základních směrech přípravy českého předsednictví, ale to hlavní téma byla právě ukrajinská krize.

Informovala o krocích vlády a postoji České republiky v té obranné bezpečnostní oblasti paní ministryně Černochová, o těch zahraničně-politických souvislostech podal informaci pan ministr zahraničních věcí Lipavský a přímo ze zasedání Ústředního krizového štábu přišel pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan, který mimo jiné informoval o tom, že vysíláme padesát českých policistů na ukrajinsko-slovenskou hranici, kde budou mít na starosti také registraci příchozích do schengenského prostoru.

Já jsem rád, že se to dnešní jednání uskutečnilo. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným. Chtěl bych vyjádřit své potěšení nad tou podporou a jasnou pozicí celé české politické reprezentace a na toto dnešní setkání naváže moje čtvrteční večerní setkání s panem prezidentem Zemanem a budu věřit, že všichni klíčoví ústavní činitelé a všechny instituce v České republice, politické instituce, dávají navenek jasný postoj, jednotný postoj, silný postoj, který je v těchto nesmírně těžkých časech mimořádně důležitý.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Dobrý den, dámy a pánové. Já chci také poděkovat, a hlavně ocenit, že jsme se byli schopni takto v tomto formátu sejít. Je to první takovéto jednání a věřím, že budou pokračovat. Děkuji panu premiérovi za to, že je svolal, byť jsme asi všichni očekávali v těch dobách, kdy jsme si tuto schůzku dávali do svých diářů, že se nebude muset zabývat jenom tou nejtěžší možnou situací, kterou teď prožívají lidé na Ukrajině. Ale zkrátka řešíme aktuální záležitosti.

A v tomto chci i poděkovat právě opozici, která už i minulý týden v Poslanecké sněmovně svým hlasováním, které bylo jednomyslné, se zcela jasně postavila za pozici české vlády a České republiky v tom, jak přistupujeme k válce na Ukrajině. Myslím si, že je to velmi cenné a velmi důležité zmínit, že to není samozřejmé. Stačí se podívat do některých jiných evropských zemí, že ne vždy tomu tak je.

A já myslím, že je to právě o tolik důležitější, že pak vláda, která činí velmi rychle a velmi aktivně kroky, ať už na tom poli humanitárním, nebo pomoci vojenské směrem k Ukrajině, to znamená, posíláme jim různé typy pomoci, tak zkrátka toto je jeden z těch kroků, které může takto silně dělat i díky tomu, že tuto podporu, jak ve veřejnosti, tak mezi politiky máme.

Pevně věřím, že tomu tak zůstane i v těch dalších týdnech, dnech, protože určitě nelze očekávat, že ta situace se změní a spraví velmi rychle. Ale je důležité, abychom v tomto směru a v tomto postoji jako Česká republika vystupovali i nadále jednotně a abychom vlastně vnímali tu naši pozici jako jednu z těch, která byla i lídrovskou v rámci evropských zemí a která možná velmi napomohla tomu, že i jiné státy, které možná nepřistoupily k tomu okamžitě, mohly trošku více váhat, tak se k té naší pozici přidaly.

Vnímám to jako jednu ze zkoušek toho, jakým způsobem jsme schopni fungovat i v rámci zájmu, které častokrát tady slýcháváme, že máme na prvním místě, a to jsou ty české zájmy. Protože tohle je právě i v českém zájmu, abychom přistoupili k řešení války na Ukrajině velmi aktivně. Je to v zájmu našich občanů.

A mě tedy také velmi těší, mohu vyzdvihnout jen velmi stručně, že Česká republika je na všech možných stupních právě připravena k pomoci. Některou už jsem tady zmínila, ale je také velmi dobře připravena na to, že sem budou proudit nikoliv jenom tisíce, ale možná desetitisíce, dokonce snad možná i více uprchlíků z Ukrajiny, a že jsme připraveni jim na všech úrovních pomáhat, velmi aktivně. A chci poděkovat i českým občanům, že tak mnozí už činí, byť jak zaznělo i na tomto dnešním jednání a setkání, tak je potřeba být v té pomoci koordinovaní, zorganizovaní, a nikoliv úplně živelní. A to si myslím, že je teď i úkolem, a činí tak jednotlivé orgány, ministerstva a podobně, aby se dělo a určitě, kdo jste informováni o tom, v jakých konkrétních oblastech se tak děje.

Takže chci ocenit tuto rychlou práci. Vezměme si, že se jedná opravdu o hodiny, dny, ve kterých ta válka probíhá, a přitom Česká republika byla velmi akceschopně schopná na to reagovat na všech těchto úrovních.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím předsedu Senátu Miloše Vystrčila.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu Parlamentu ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Já rovněž na začátku chci poděkovat za pozvání a chci ocenit fungování české vlády a to, že takto společně komunikujeme. Ta schůzka byla svolána ještě před tím, než jsme věděli, že to aktuální bude téma, které se týká agrese Ruska na Ukrajinu.

Za sebe jsem velmi rád, že český Senát v pátek přijal usnesení, ve kterém ocenil fungování české vlády a její akceschopnost, a ještě včera v neděli večer jsme měli webexové setkání členů organizačního výboru českého Senátu, kde jsme projednávali možná témata této schůzky s tím, že já bych ocenil jednak informace paní ministryně obrany Černochové, která informovala o tom, že skutečně došlo k tomu, co Senát ve svém usnesení v pátek přijal, a to je, že byla posílena vojenská pomoc Ukrajině ve smyslu dodávek zbraní a střeliva. A rovněž oceňuji i to, jakým způsobem se stavíme k humanitární pomoci a k organizaci příjmu uprchlíků, o čemž informoval pan ministr vnitra Rakušan.

Jsem rád, že ty věci budou organizovány jednak tím způsobem, že stát bude tu základní organizaci zabezpečovat, a potom, že je možné, aby se do té organizace zapojily také města a kraje, protože to vidím jako velmi důležité, a chci velmi ocenit tu aktivitu občanů, obyvatel našich měst a krajů za to, jakým způsobem sami od sebe aktivně k té pomoci Ukrajincům a Ukrajině přistupují. Je to velmi důležité a ukazuje to zase znovu to samé, že Češi jsou v okamžiku krizových situací připraveni pomáhat velmi nezištně.

Na závěr chci ještě jednou poděkovat za to setkání. Jsem rád, že takto jsme začali zase po delší době společně komunikovat v oblasti zahraniční politiky. Rovněž chci informovat o tom, že Senát počítá i s maximální aktivitou v případě našeho evropského předsednictví, a věřím, že společně budeme nadále schopni v té intenzitě a v té aktivitě, kterou dnes vyvíjíme na poli Evropské unie a na poli Severoatlantické aliance, pokračovat a Senát, jak řekl svým usnesením, je připraven v rámci legislativní oblasti velmi pomáhat a podporovat naši vládu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím také předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO: Takže dobrý den, dámy a pánové. Já bych jenom upřesnil, že nejsem předseda opozičních stran, ale předseda jedné z opozičních stran, aby pan Okamura si nestěžoval.

Já bych chtěl samozřejmě poděkovat premiérovi Petru Fialovi za to, že uspořádal tuto schůzku, a taky za jeho nasazení a energii, se kterou řeší problém rusko-ukrajinské krize. Ale já bych řekl, že je to válka. A oceňuju aktivity vlády Petra Fialy, protože skutečně si myslím, že to řeší dobře.

My jako jedna z opozičních stran samozřejmě jsme se jasně vyjádřili ve Sněmovně, že podporujeme. Jsem rád, že celá politická, všechny politické strany u nás mají stejný názor. Chtěl bych taky poděkovat samozřejmě naší armádě a chtěl bych taky samozřejmě poděkovat všem, kteří se podílejí na aktivitách a rozhodnutích naší vlády.

My jsme strávili téměř tři hodiny společně a pro nás nebo pro mě to bylo velice užitečné. My jsme se dozvěděli strašně moc informací od ministryně obrany, samozřejmě od pana premiéra z titulu stanovisek Evropské rady, světových politiků. Takže pro nás to bylo velice prospěšné. A samozřejmě velice důležité jsou informace, které jsme obdrželi od pana ministra vnitra, a ty jsou, si myslím, velice klíčové. To znamená, Česká republika vyšle padesát policistů na Slovensko.

No, a samozřejmě vznikne koordinační orgán, to znamená orgán – mně to trošku připomíná vlastně řešení covidu – kde budou zastoupeni hasiči, policisté, armáda. Bude tam permanentní telefonní linka, budou tam jasné dispozice pro přicházející Ukrajince, kteří se musí registrovat do tří dnů na cizinecké policii. Potom do devadesáti dnů musí požádat o vízum, které by měli dostat na jeden rok, protože je důležité, abychom měli vůbec přehled, kolik těch uprchlíků k nám přijde. Protože je známo, že samozřejmě přicházejí, mají vízum, respektive mají bezvízový styk.

Takže to si myslím, že je velice důležité, a pro nás, my jsme požádali ministra vnitra, aby nám tyto informace sdělil. Že bude čtrnáct krajských hotspotů a že vnitro to chce koordinovat, protože samozřejmě naši občané jsou velice iniciativní a já znovu jim za to děkuju, že se angažují, že nabízejí pomoc a v této chvíli ta nabídka pomoci a humanitární pomoci je podstatně vyšší než ten počet vlastně uprchlíků, protože do těch zařízení, která jsou připravena na 5 000 lůžek, zatím dorazilo pár desítek.

Tak to byly všechno velice, velice důležité informace pro nás a znovu opakuji, že to hodnotím velice pozitivně, a samozřejmě je teď potřeba, abychom i ve Sněmovně našli nějaký konsenzus z hlediska rozpočtu. Protože my samozřejmě budeme navrhovat pozměňovací návrhy. Představa vlády je schválit tento rozpočet, potom vlastně dělat nějaké změny. Jsme připraveni samozřejmě na debatu. Je jasné, že je potřeba posílit rozpočet hlavně naší armády, a znovu opakuju, že děkuju za tu možnost a děkuju za tu debatu, která skutečně byla velice otevřená a neformální a velice pozitivní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, prostor pro dotazy. Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěla zeptat: Pan prezident dnes řekl prostřednictvím svého mluvčího, že se staví příznivě k tomu, aby mohli Češi bojovat na Ukrajině. Ještě ve čtvrtek to chce probrat s vámi. Tak prosím, jaký je váš postoj k tomuto tématu a jestli vás paní ministryně obrany už informovala o tom, kolik takových žádostí její rezort obdržel? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: To není jednoduché téma. To není jednoduché téma ani lidsky ani politicky ani právně ani z hlediska Ústavy. Já opravdu všechny, kteří chtějí pomoci Ukrajině, tak prosím o to, aby to udělali prostřednictvím humanitární pomoci, organizací, které tam působí, je potřeba tam doručovat materiál, je spousta možností, jak toto dělat.

Bojovat v jiné zemi je v tuhle chvíli z hlediska českých zákonů nepřípustné, ale samozřejmě zohledňujeme a musíme se nějak vyrovnávat s tím, že takoví lidé jsou. Kolik těch lidí je, to v tuto chvíli nevíme. Je to… Pokud chce někdo působit v cizí armádě, tak já jsem řekl, že to není možné právně. Ono to možné je, ale má to určitý postup a ten postup je takový, že přes příslušná ministerstva, jako je třeba Ministerstvo obrany a další, se musí obrátit až k panu prezidentu republiky, který teprve může to individuální povolení udělit.

Takže není to možné globálně, kolektivně, ale je to možné v individuálních případech. A pan prezident, jak jsem pochopil z médií, signalizoval, že pro ty individuální případy je přístupný nějaké diskuzi. Jak to přesně a jak to přesně bude, o tom s ním budu mluvit ve čtvrtek na tom našem jednání.

Klára Bazalová, Česká televize: Ale zatím se k tomu tedy stavíte jak? A ještě, prosím, kdybyste mohl upřesnit…

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem vám přesně odpověděl, jak se k tomu stavím. A myslím si, že budeme muset si s panem prezidentem jasně říct, nakolik třeba toto bude z jeho strany, nakolik on bude ochoten toto třeba povolovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima CNN, potom rozhlas.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych na začátek položil, prosím, dva dotazy panu premiérovi, pak položím dotaz trošku z jiného soudku, ať se to nevrství. První dotaz by mě zajímal, co se týče uprchlíků. Máme už rozmyšleno a evidujeme, kolik jich Česká republika bude schopna přijmout, a případně, kam by mohli alespoň pro začátek putovat? A ta druhá otázka se týká toho, vy jste mluvil o tom, pokud možno co nejrychlejším nebo rychlém přijetí Ukrajiny do Evropské unie, tak proč je to podle vás důležité a případně, nemůže to Rusko brát jako určité příliš velké vměšování se do toho konfliktu? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuji za obě otázky. Ministr vnitra, první místopředseda vlády Vít Rakušan bude mít za chvíli tiskovou konferenci, kde bude podrobně mluvit o některých těch opatřeních, které souvisejí právě s migrací. My jsme na migrační vlnu připraveni. Existuje scénář čtyř stupňů, který počítá s různými počty těch uprchlíků z Ukrajiny. Jsme schopni to určitě zvládnout.

Bude to probíhat v koordinaci i s jednotlivými kraji. Takže v nejbližších dnech budou ta místa, kde se mohou přijímat, kde se budou registrovat ukrajinští uprchlíci a bude jim poskytnuta ta prvotní informace ve všech čtrnácti krajích.

Poskytujeme všechny možné formy informační podpory lidem, kteří přicházejí z Ukrajiny. Jsme nachystáni na řešení všech aspektů, které s tím příchodem uprchlíků souvisí, což nejsou jenom otázky humanitární, ale jsou to třeba také otázky zdravotní a další. Tohle všechno je nachystáno a budeme o tom postupně informovat.

Samozřejmě ta základní otázka, kterou jste položil, je, kolik těch lidí bude. To v tuto chvíli nevíme, ale ona už to řekla ve svém úvodním vystoupení trošku paní předsedkyně. To nebudou tisíce, to budou spíš desetitisíce a s tím musíme počítat a říkám znovu: My jsme na to připraveni. Existuje tady až dojemná ochota spousty našich občanů pomoci lidem, kteří přicházejí, pomoci jim všemi možnými prostředky. Připravují se na to kraje, připravují se na to jednotlivá města, nabízejí ubytování. Připravují se ubytovací kapacity, čili je zde, myslím si, nejenom ze strany státu, ale i ze strany společnosti obrovská ochota těm lidem pomoci a něco pro ně udělat. Takže musím říct, že Česká republika je připravena.

Samozřejmě i to, že jsme poslali nebo posíláme padesát příslušníků české policie na hranici Slovenska a Ukrajiny, je vlastně příprava a dobrá příprava na tu uprchlickou vlnu. Protože to těm lidem umožňuje už taky vidět, nebo těm našim policistům na té hranici to umožňuje mít jasnější přehled o tom, kolik lidí vlastně chce jít do České republiky, pro kolik lidí budeme tou cílovou zemí. A to je pro nás taky důležité i z hlediska těch příprav.

Pokud jde o tu otázku vstupu Ukrajiny do Evropské unie, tak všichni víte, že vstup do Evropské unie je nesmírně složitá a dlouhá cesta. Ale tady teď jde o to, abychom v této opravdu nestandardní, neuvěřitelné, vlastně donedávna nepředstavitelné situaci, kdy Ukrajina čelí vojenské agresi, válce, abychom dali jasně najevo, že stojíme za Ukrajinou. Že jsou nám ti lidé, naši přátelé, že jsou nám blízcí a že pro ně chceme něco udělat.

Takže to, že ukrajinský prezident požádal o přijetí do Evropské unie a vlastně většina zemí a Evropská komise a další evropské orgány na to reagují pozitivně, to je prostě signál podpory a té sounáležitosti, která je teď nesmírně důležitá.

A, ano, Rusko. Já nevím, jak to bude chápat Rusko. Ale Rusko se dopustilo něčeho, co odsuzuje celý svět, co odsuzuje celý demokratický svět, co je něco naprosto nepředstavitelného a nepřijatelného. A my musíme dělat i nestandardní kroky, abychom dali jasně najevo Ukrajincům, že o ně stojíme, že je v tom nenecháváme, a Rusku, že útočí na zemi, kterou my považujeme za součást Evropy, a to součást té demokratické Evropy, na které nám tak moc záleží.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Dovolil bych si jenom v krátkosti dotaz ještě na ten dnešní formát toho jednání, část vlády, k tomu opozice, tak proč tady nestojí i předseda SPD Tomio Okamura. Jestli třeba sám nechtěl nebo to je z důvodu místa? A doptám se, a to by byla i otázka na předsedu pana Babiše, jestli si dovedete i do budoucna představit v takovémto formátu jednat i o dalších důležitých věcech, jako třeba rozpočet a tak? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: Na tu první otázku by měl odpovědět pan tiskový mluvčí, ale klidně odpovím já. Tady nestojí představitelé všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, ani všichni reprezentanti vlády. Stojí tu za vládu jeden člověk, předseda vlády, stojí tu paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, stojí tu pan předseda Senátu a stojí tu předseda nejsilnější opoziční strany. Tak to nepochybně je a to byl asi ten klíč, proč jsme se tady takhle sešli v této podobě.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já ještě navážu na kolegu ohledně vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Vy jste, pane premiére, tedy řekl, že to podporujete, ale jste v tomto jednotní i tedy s představiteli opozice. A bylo by to tedy v rovině zatím nějakého gesta a vyjádření, anebo by následovaly nějaké konkrétní už procesní kroky?

Petr Fiala, předseda vlády: To se odehrává v řádu hodin, tak nesnižujme hodnotu toho výroku mého i ostatních představitelů států Evropské unie tím, že to začneme rozebírat technicky, protože technicky v tuhle chvíli to řešitelné není. My se musíme setkat, musíme se bavit o tom, jaké kroky uděláme, co toto pozvání vlastně v praxi znamená. Ale prakticky, nebo tohle možná není tak důležité.

Důležité je, ta vůle, ta podaná ruka, ta otevřená náruč nebo jak to chcete nazvat. A důležité je taky pro ty lidi, kteří tam bojují, bojují o životy svoje, svých blízkých, bojují o nezávislost své země, aby prostě viděli, že Evropa za nimi stojí a že za nimi stojí tak, že jim otevírá svoje dveře, a ne že jim je zavírá a říká: Tak vy tam někde bojujete a nám je to jedno.

Ne, to by byla špatná cesta. Proto ta moje reakce je takto vstřícná za Českou republiku. Myslím, že to všichni chápeme, že to má naši podporu. Všem nám je jasné, že standardní cesta do Evropské unie trvá roky. Ale tohle není standardní situace. Tak jde přece o tu podanou ruku a o tu otevřenou náruč a o to, že přece oni musí vědět, že jsou to naši přátelé a že o ně stojíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan předseda Babiš, asi.

Andrej Babiš, předseda hnutí ANO: Ne, tak za mě, já myslím, že ta priorita pro světové politiky je samozřejmě udělat maximum pro to, aby skončila válka. A ta válka je blízko nás. Lidi mají strach. A to je důležité, abychom ubezpečili hlavně naše ženy, naše manželky, naše matky, naše děti, že válka nebude. Takže to je klíč. Já myslím, že pan premiér to řekl dobře a tím směrem musíme dělat maximum.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Další dotaz.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat, pane premiére, podpoříte tedy to, aby Češi mohli jet bojovat na Ukrajinu? A plánuje vláda třeba nějaké kroky k tomu, aby to těm lidem ulehčila. Aby třeba to nemuselo jít nějakými dlouhými schvalováními přes prezidenta? A druhý dotaz: Mnoho Čechů se bojí jaderné války i toho, že Putinovi nebude stačit jen Ukrajina. Je mi jasné, že se situace na Ukrajině každou chvíli vyvíjí a mění, ale můžete nám alespoň trochu přiblížit, s jakými scénáři vlastně vývoje toho sporu pracujte? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Ještě jednou se vrátím k těm Čechům a já sám nevím, kolik jich je, kteří chtějí jít bojovat na Ukrajinu. Znovu opakuji, co jsem řekl: Je to nesmírně složité téma, politicky, ekonomicky, ústavně, právně. Je to něco, s čím jsme se ještě v nějaké masivnější podobě nesetkali.

To, že prostě pan prezident individuálně dovolí, aby někdo působil třeba v irské armádě, to je něco úplně jiného než tato věc, kdy by ti lidé šli opravdu do války a šli by bojovat. Takže prosím o pochopení, že musíme se s tou situací trochu nějak vypořádat nějakou vnitřní debatou mezi klíčovými ministerstvy, ale také mezi politickou reprezentací a ústavními činiteli.

Já sám říkám, a znovu to opakuji, myslím, že to říkám poměrně jasně. Pokud chcete pomoci Ukrajině, prosím, zapojte se do těch humanitárních aktivit. Ty jsou teď na prvním místě, to je to nejdůležitější. Pokud se ukáže, že existuje větší počet českých občanů, kteří chtějí jít přímo do války bojovat, což má spoustu jakoby i konkrétních překážek, které jsou dány třeba výcvikem, schopností nakládat s nějakými zbraněmi, schopností se domluvit atd., tak se k tomu musíme taky nějak postavit a budeme to řešit. Ale ode mě teď nějaké silné výroky ani pro ani proti nečekejte, protože by to bylo v této chvíli neodpovědné.

Kdo chce pomáhat, může a má. Kdo trvá na tomto řešení, tak bude muset počkat, až dospějeme k nějakému odpovědnému rozhodnutí a výsledku. A to nebude určitě dřív, než o tom budu mluvit s panem prezidentem, což bude ve čtvrtek.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan předseda Vystrčil.

Miloš Vystrčil, předseda Senátu PČR: Já se, paní redaktorko, moc omlouvám, ale já musím reagovat. Vy jste se tady zeptala, jestli se Putin spokojí s Ukrajinou. On Ukrajinu ještě nemá a my děláme všechno pro to, aby ji nikdy neměl. Tak se prosím neptejte, jestli se s ní spokojí.

Petr Fiala, předseda vlády: No a k té otázce, ano, to mě pan předseda přivedl ještě k vaší druhé otázce. Za prvé, vidíme nebývalou, neobvyklou, a v minulosti jsme to prostě v posledních letech nikdy nezažili, jednotu Evropské unie, Severoatlantické aliance, celého demokratického světa, která prostě říká Rusku jasně ne. Přijaly se sankce, jaké nemají obdoby, které jsou velmi tvrdé a Rusko Vladimira Putina, jeho podporovatele tvrdě zasáhnou.

Probíhá obrovská vlna podpory Ukrajině ze všech evropských zemí. Ta podpora je nejenom v té humanitární oblasti, ale už i vojenské, a to i od zemí, které něco takového donedávna vylučovaly. Hlas, který zaznívá z Evropské unie, ze Severoatlantické aliance, je nesmírně silný, takže nikdo nechce nechat v tom Ukrajinu. Nikdo se nechce smířit s tím, že by Ukrajina padla.

A současně, protože Severoatlantická aliance je obranná aliance, obranná aliance ze své podstaty, tak dělá kroky k tomu, aby kdyby náhodou Vladimira Putina napadlo, že mu Ukrajina nestačí, tak aby neměl vůbec žádnou šanci udělat nějaký další krok. Proto zaznívají také mimořádně silné výroky směrem k obraně území zemí sdružených v Severoatlantické alianci.

A většina státníků, která se k tomu vyjádřila, tak řekla něco podobného jako americký prezident a další představitelé: Ani decimetr, ani inch, prostě ani kousíček území Severoatlantické aliance nemůže být ohrožen. Budeme ho bránit všechny státy všemi prostředky, které máme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam, potom iDNES.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Pane premiére, prosím, bavili jste se dnes na té schůzce o tom, jaké budou další formy pomoci české vlády Ukrajině? Víme o těch vlacích, které byly vypraveny a které Ukrajině pomůžou. Co bude teď dál, bude to spíše humanitární pomoc nebo budou pokračovat ty zásoby vojenského materiálu? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: My jsme na té schůzce informovali o té pomoci, která dosud byla poskytnuta. Bavili jsme se o tom, že, nebo já jsem z té schůzky nabyl dojmu, že skutečně máme podporu i opozičních stran, on to tady nakonec řekl pan předseda Babiš, za což mu děkuji, nejenom ve věci té humanitární pomoci, ale i té pomoci, pokud jde o vojenský materiál.

Ta další pomoc bude a její charakter záviset na tom, co bude požadovat a co bude potřebovat ukrajinská strana. A já jsem v kontaktu jak s ukrajinským prezidentem, tak s ukrajinským předsedou vlády. A u té pomoci je taky hrozně důležité, aby nejenom byla přislíbena a abychom ji třeba někdy dodali, ale v těchto dnech a hodinách je nesmírně důležité, aby tam přišla co nejrychleji.

A o to se snažíme a Česká republika měla výhodu nebo možnost poskytnout některé věci, které Ukrajina potřebovala ke své obraně, skutečně v řádu hodin nebo desítek hodin. A to je to, co je na tom cenné a co jsem byl i rád, že jsme jako Česká republika mohli udělat. A budeme se snažit v tom pokračovat.

Já bych chtěl tady ještě znovu i poděkovat české veřejnosti, která jako zase projevuje nesmírný cit, odvahu a odhodlání a připravenost prostě pomáhat všemi směry a všemi silami a je to tak dobře. A jenom všechny prosím, ty, kteří chtějí pomoct ať už v jakékoliv formě, ať to dělají nikoliv živelně, ale prostřednictvím neziskových organizací, orgánů státu, prostě všech těch, kteří jsou schopni zajistit, že ta pomoc se dostane včas a správným způsobem k těm lidem, kteří ji teď tak akutně potřebují.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan Kopecký, potom ČTK.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, pane premiére, možná vás budu citovat přesně, možná nepřesně, ale vy jste řekl, budeme si muset jasně s prezidentem říci, na kolik bude toto povolovat, řekněme, k tomu působení na Ukrajině, na podporu Ukrajiny. Vy nechcete k tomu říkat žádná siná slova před jednáním s prezidentem. Nicméně budete prezidentovi dávat nějaké doporučení, jestli to individuální povolení má vydávat, anebo nijak nebudete prezidenta ovlivňovat v tom, jestli občanům českým, kteří chtějí bojovat za Ukrajinu proti ruské agresi, to povolení prezident má dát? A druhá věc: Vy jste dnes podpořil rychlý vstup Ukrajiny, nebo nevím, jestli rychlý, podpořil jste vstup Ukrajiny do Evropské unie. Oni už podepsali žádost o přijetí do Evropské unie. Vy jste tady vysvětlil, že to není až tak úplně rychlé, aby se nějaká země stala součástí Evropské unie, i říkáte, že to říkáte proto, abyste nějakým způsobem Ukrajince motivoval. Dá se to chápat tak, že poté, co se vás pan Zelenskyj, jako lídrů Evropské unie marně ptal na to, jestli Ukrajina někdy bude členem NATO, a vy jste mu na to nikdo neodpověděli, zavládlo mlčení, načež Ukrajina reagovala, že tedy je ochotná jednat o trvalé neutralitě, když Rusko zastaví svoji palbu. Že vlastně jste si z toho vzali nějaké ponaučení, že byť je to vzdálenější budoucnost a ne až tak rychlá, jak si třeba Ukrajina myslí, že je dobré říct, že někdy do Evropské unie přijata bude? Vyplývá to z toho, že ohledně NATO jste neodpověděli panu Zelenskemu? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych jako docela i prosil, buďme v této věci všichni trošku jako opatrní. Ti lidé tam bojují o svoje životy a jsou v těžké situaci. Mějme pochopení i pro jejich emoce a pro všechno, co prostě oni prožívají. My jsme byli na Evropské radě svědky velmi silného emotivního vystoupení pana prezidenta Zelenského, které nás všechny zasáhlo. Tak to je, to je prostě pravda. A to mlčení si myslím, že nebylo výrazem bezradnosti. To mlčení právě bylo projevem toho prožitku, který všichni měli.

Severoatlantická aliance má princip otevřených dveří. Každá země má možnost se rozhodnout, jestli chce být členem Severoatlantické aliance, nebo nechce. A ty otevřené dveře nikdy nikdo nezavřel.  A je pravda, že členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci je velkým tématem pro Rusko. Pan prezident Zelenskyj teď požádal o členství v Evropské unii, na to jsme reagovali takto, tímto způsobem, a myslím si, že to je reakce správná.

Ještě teda jednou se vyjádřím k těm lidem, kteří údajně chtějí bojovat na Ukrajině v řadách ukrajinské armády. Má to dvě roviny. Pokud se mě ptáte na to, jestli panu prezidentovi doporučím, aby v individuálních případech byl shovívavý a umožnil to, respektive, aby nedocházelo k potrestání těch lidí, tak na to bych odpověděl, že to ano. Pokud má česká vláda nebo český stát toto kolektivně umožnit, tak to je tak nesmírně složitá otázka, na tu vám dnes odpověď nedám, protože by byla prostě nezodpovědná. Nezodpovědná.

A znovu prosím všechny, jestli chcete pomoci Ukrajině, je spousta možností, které teď máme k dispozici, abychom to udělali. A aby někdo šel bojovat do cizí armády, to je tak složitá věc, a je dobře, že to je tak složité. To jako samo o sobě není špatné. Teď jsme v nějaké specifické situaci, tak se s tím musíme nějakým způsobem vyrovnat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Já bych se chtěla ještě vrátit zpátky ke Sněmovně. Chtěla bych se zeptat, pokud bude potřeba úprava nějaké legislativy kvůli uprchlíkům, pracovního práva, jestli už jste se dohodli, že to ve Sněmovně bude rychle přijaté, jednomyslně. Nebo ne jednomyslně – jednotně? Děkuju.

Markéta Adamová Pekarová, předsedkyně Poslanecké sněmovny: Jestli mohu odpovědět. Vy po nás chcete bianko šek bez toho, abychom věděli, čeho konkrétně a v jakém detailu se to má týkat. To snad asi nečekáte kladnou odpověď v tom smyslu, že všichni dají tento bianko šek, ani by to nebylo možné. Myslím si, že je potřeba ty věci vždycky umět posoudit samozřejmě v tom reálném čase a velmi rychle. To ano. A ta rychlost tady vidíme, že je teď jeden z klíčových parametrů.

Na druhou stranu, a teď opravdu velmi předjímáme, protože nemluvíme o ničem konkrétním, o žádné konkrétní věci, tak zkrátka nelze ani po opozici, ani po nás chtít říci, že bychom pro všechno hlasovali zcela všichni jednomyslně či prostě bez nějakých připomínek nebo pozměňovacích návrhů nebo něco takového. To bylo opravdu asi velmi nezodpovědné něco takového slíbit.

Na druhou stranu dnes od pana ministra vnitra zazněla jedna věc, která se týkala právě nějakých budoucích vypořádání legislativních změn, které právě vzhledem k přijetí většího množství uprchlíků a podobně budou třeba nutné řešit. Ale ani tady na této schůzce jsme se nebavili do detailů, spíše bylo z jeho úst avizováno, že něco takového může nastat, a opravdu teď je pro nás všechny složité předjímat, co konkrétně bude chtít Ministerstvo vnitra, případně jiní ministři v těch zákonech změnit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan předseda Senátu chce doplnit? Zdá se, že ne. Tak to je z dnešní tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Nashledanou.