Seminář Eurocentra: Co nového přinese Evropská komise

První příspěvek přednesl Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Věnoval se složení Komise i prioritám, které si stanovil předseda Komise Jean-Claude Juncker. Vzhledem k působnosti Komise zmínil, že terén je již „vykolíkovaný“, ale že i přesto zůstává prostor pro vývoj. Složení Komise označil za političtější než v předchozím období. Obsazení postů do určité míry reflektuje výsledky voleb do Evropského parlamentu. Zmínil také novou strukturu Komise, která seskládá z 20 komisařů a 7 místopředsedů. Dále se věnoval jednotlivým prioritám nové Komise, kterými jsou pracovní místa, růst a investice, jednotný digitální trh, energetická unie a oblast klimatu, vnitřní trh, hospodářská a měnová unie, volný obchod mezi EU a USA, spravedlnost a základní práva, migrace, EU na mezinárodní scéně a demokratická změna. Jan Michal zmínil snahu Komise nastartovat ekonomický růst a vytvářet pracovní místa pomocí velkého balíčku investic o hodnotě až 300 miliard eur, na kterém se má podílet Unie i soukromý sektor.

Portfolio Věry Jourové má velký potenciál

Dále v diskusi vystoupila Lucie Šestáková, zástupkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti. Svůj příspěvek otevřela otázkou fungování tzv. clusters, tedy seskupení eurokomisařů do tematických skupin, na které dohlíží příslušný místopředseda. Pozastavila se nad možnými pravomocemi místopředsedů a jejich možností vetovat rozhodnutí. Dále se i paní Šestáková věnovala prioritám nové Komise a uvedla, že některé oblasti Česká republika vítá a naopak k jiným má spíše opatrný postoj. Obzvláště balíček investic a slib Komise podporovat rozvoj průmyslu je pro ČR velmi příznivý. I v případě vyjednávání smlouvy o volném obchodu s USA má Komise a ČR stejné cíle. Naopak priorita energetické unie a klimatu je pro ČR otázkou, kde bude potřeba opatrnost vzhledem k situaci ohledně obnovitelných zdrojů v ČR. Dále Česká republika nesouhlasí s vynecháním portfolia rozšíření, které vnímá jako důležité, a obává se, že to vysílá negativní signály vzhledem ke kandidátským zemím. Ohledně portfolia české komisařky Věry Jourové, které považuje za silnější než např. regionální rozvoj a které má velký potenciál vzhledem ke značnému objemu právních předpisů, které bude její tým připravovat. Jako problémová označila některá témata, která na Věru Jourovou čekají, jakou je například zavedení kvót, anti-diskriminace nebo ochrana osobních dat.

Populismus je druhou tváří demokracie

Jako třetí pronesl svůj příspěvek Vít Beneš, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Uvedl, že ačkoliv se mluví o politické Komisi, není tak politická jako jsme zvyklí z národních vlád. Komisaři byli vybíraní napříč politickým spektrem Evropského parlamentu a dalo by se mluvit o velké koalici, která byla sestavena za účelem odsouhlasení složení Komise. Balíček investic označil za krok k populismu a politizaci Komise. Zároveň však podotkl, že populismus je druhou tváří demokracie, a proto nelze takové chování hodnotit zcela negativně. V případě personálního složení Komise upozornil i na výběr národností některých komisařů, který souvisí s jejich portfoliem, byť se můžou zdát nepříliš logické. Například komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti se stal Francouz Pierre Moscovici a komisařem pro migraci Řek Dimitris Avramopoulos. Organizaci Komise do seskupení okolo místopředsedů označil za krok ke snížení počtu komisařů, o což se snažila i nepřijatá Ústava pro Evropu.