Brexit

9. 8. 2018 11:42

Připravenost

Jak se Česká republika na vystoupení Spojeného království z Evropské unie připravuje?

V případě schválení výstupové dohody:

Co pro mě jako pro občana brexit znamená v tuto chvíli? O co v rámci vyjednávání usiluje ČR?

Období po brexitu (respektive konci očekáváného přechodného období), bude otázkou dalších jednání (budoucí vztah), nicméně dle současné politické shody bude pro současné občany EU pobývající v UK a vice versa zachován obdobný statut jako ten, kterým disponují nyní. Statut občanů, kteří přicestují po brexitu (respektive konci přechodného období), bude podléhat novým pravidlům.

Co se pro občany ČR a jejich rodiny změní po vystoupení UK z EU, jak požádat o tzv. registraci, jaké podmínky je třeba splnit, kdo může poskytnout právní poradenství, možnost odvolání, kde najít informace, podmínky cestování do země apod., viz web Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Co mohu jako občan ČR pobývající již dnes v UK udělat pro to, aby byla zaručena má práva dle dohody o vystoupení?

UK hodlá do budoucna využít možnosti zavedení zvláštního statusu pro ty občany, kteří přicestovali do UK do rozhodného data (do konce roku 2020), přičemž byli v UK nepřetržitě (nepřetržitý pobyt předpokládá, že v každém z pěti určujících let pobývala dotčená osoba v UK nejméně šest měsíců s výjimkou jednoho až dvanáctiměsíčního období (pro důležité účely - např. zahraniční škola, či práce v zahraničí), či plnění povinné vojenské služby) 
po dobu pěti let (osobám, které přicestovaly do UK před koncem roku 2020, avšak nesplňují podmínku pěti let nepřetržitého pobytu, bude umožněno setrvat v UK po dobu pěti let
a dosáhnout tak předpokladu pro udělení statusu usazené osoby) a chtějí nadále setrvat v UK. Takoví občané musí požádat o nový „status usazené osoby“.

Žádosti o udělení statusu bude možné podávat od konce roku 2018 do 30. 6. 2021. Po tomto datu bude možné podat žádost o statut daný dohodou o vystoupení pouze v případě, že v UK máte rodinného příslušníka. Status usazené osoby umožňuje držitelům nadále časově neomezeně pobývat a pracovat v UK, využívat veřejných služeb, prostředků a důchodů a při splnění dalších podmínek rovněž zažádat o britské občanství. Status usazené osoby je nutno žádat zvlášť pro případné potomky, přičemž potomci mladší 21 let nemusí splnit podmínku přicestování do konce roku 2020. Potomci narození v UK po získání statusu usazené osoby ze strany rodiče se automaticky stávají britskými občany. Nutno však podotknout, že existence tohoto postupu je podmíněna jak uzavřením dohody o vystoupení mezi UK a EU, tak schválením tohoto schématu ze strany parlamentu UK. Více informací o statusu usazené osoby včetně posledních aktualit naleznete na: https://www.gov.uk/settled-status-eu-citizens-families.

Co mohou britští občané pobývající v ČR udělat pro to, aby byla zaručena jejich práva dle dohody o vystoupení?

Z důvodu právní jistoty, časové úspory a v zájmu předejití složitějším administrativním postupům v budoucnu se doporučuje všem občanům UK, kteří pobývají na území ČR a chtějí, aby byla jejich práva zachována i po datu vystoupení UK z EU, aby požádali o vydání potvrzení o přechodném pobytu. Potvrzení o přechodném pobytu sice dnes není podmínkou pobytu občana EU na území ČR, je proto ponecháno na jeho vůli, zda o vydání tohoto potvrzení požádá či nikoliv, avšak tento doklad jednoznačně prokazuje, že jeho držitel je občanem UK, který pobýval na území ČR před datem vystoupení UK z EU. Občan UK, který nebude po konci přechodného období disponovat žádným vydaným pobytovým oprávněním, bude muset prokázat, že se na něho vztahují pravidla obsažená ve výstupové dohodě, jiným, a to výrazně složitějším způsobem. Potvrzení se vydává bezplatně a žádost je možné podat na kterémkoli pracovišti MV ČR. Další informace naleznete na webu MV ČR.

Co bude brexit znamenat pro můj podnik? O co bude v rámci vyjednávání budoucího vztahu usilovat ČR?

Dopad brexitu na české firmy působící v UK a britské firmy působící v ČR bude omezený do doby, než UK skutečně EU opustí, respektive v značné míře až do konce roku 2020, dojde-li k potvrzení politické shody nad dohodou o vystoupení.

Pro vzájemný obchod do té doby platí standardní podmínky mezi členskými státy a pravidla obchodování v rámci vnitřního trhu a celní unie. Změnu podmínek podnikání a vzájemného obchodu lze očekávat teprve po vystoupení UK z EU (a případného konce přechodného období) či po uzavření dohody o novém nastavení vztahů mezi UK a EU.

Česká vláda usiluje o to, aby se podmínky pro podnikání českých firem v UK a britských firem v ČR stejně jako podmínky pro vzájemný obchod mezi oběma státy změnily jen minimálně a byly zachovány úzké obchodní vztahy, konkrétní řešení budoucího vztahu však bude na pořadu dne až po faktickém vystoupení UK z EU. Zároveň však ČR musí hájit národní priority a priority vyplývající z členství v EU, mezi něž se řadí i nedělitelnost čtyř svobod vnitřního trhu (volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu).

Pokud se nepodaří vyjednat oboustranně výhodnou obchodní dohodu, lze oproti současnosti do budoucna očekávat růst administrativních i regulačních překážek ve všech hospodářských sektorech. Po vystoupení UK z EU může také hypoteticky dojít k zavedení různých netarifních (hraniční kontroly, určení původu zboží, ztížení podmínek pro vysílání pracovníků do zahraničí atd.) i tarifních překážek ve vzájemných obchodních vztazích. Do jisté míry bude také zřejmě docházet k rozchodu tržní regulace mezi UK a členskými státy EU. Česká vláda však učiní maximum, aby stávající obchodní vztahy nebyly zpřetrhány a aby vzájemný obchod zůstal zachován.

O všech zásadních skutečnostech a vlivu aktuální situace na obchodní vztahy s UK informuje MPO v rámci speciální rubriky na portálu BusinessInfo.cz.

Bližší informace k dopadu brexitu na podnikání je možné získat také na zelené lince Czechtrade: +420 224 907 500.

Jak se vystoupení dle dohody o vystoupení projeví na vývozu zboží z a do UK?

V případě podpisu Dohody o vystoupení Spojeného království z EU bude v souladu s článkem 126 Dohody o vystoupení zavedeno přechodné období do 31. 12. 2020 (s případnou možností prodloužení do roku 2022). Článek 127 stanoví, že v přechodném období se na Spojené království a ve Spojeném království použije právo Unie. V praxi to znamená, že po dobu přechodného období bude zachován současný stav, tj. přeprava mezi Spojeným královstvím a zbytkem EU (tzn. i z ČR do UK a z UK do ČR) bude nadále považována za přepravu vnitrounijní, neboli přepravu zboží v rámci vnitřního trhu, tzn. bez bariér, bez celních formalit a kontrol.  V souladu s článkem 132 může být přechodné období jednorázově prodlouženo o rok nebo o dva.

V části 3 v oddíle 2 Dohody o vystoupení jsou články 47 až 49 věnovány postupům při ukončování celních operací započatých před koncem přechodného období a ukončených po skončení přechodného období. Konkrétně se jedná o čl. 47 - Unijní status zboží, čl. 48 - Vstupní souhrnné prohlášení a výstupní prohlášení, čl. 49 - Ukončení dočasného uskladnění nebo celních režimů. K tomuto článku se vztahuje rovněž příloha III, která stanovuje časové lhůty pro ukončení příslušných režimů.

 

V případě neschválení výstupové dohody:

Jak se připravuje ČR na situaci, kdy nebude dohoda o vystoupení schválena?

ČR si je rovněž vědoma skutečnosti, že s postupujícím časem se zvyšuje pravděpodobnost možného vystoupení UK z EU bez výstupové dohody. Podniká kroky legislativního
i nelegislativního charakteru v rámci nouzového plánování a připravenosti na stav po dni, kdy UK přestane být členským státem EU. Nebude-li dohoda k tomuto dni schválena, stává se UK třetí zemí bez dalšího.

V této souvislosti již jednotlivé ústřední správní úřady provedly analýzu příslušné gesční legislativy s cílem připravit se na tuto variantu a případně minimalizovat její negativní dopady. Zároveň byla zpracována analýza stávajících i minulých bilaterálních dohod uzavřených mezi ČR a UK, a to s ohledem na možnost jejich obnovení či jiného navázání na předchozí praxi tam, kde to bude s ohledem na právní rámec možné.

Dne 7. 1. 2019 vláda ČR schválila návrh zákona o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU. Následně byl návrh zákona projednán a schválen Poslaneckou sněmovnou (dne 23. 1.) a Senátem (dne 27. 2.), poté byl předložen prezidentu republiky, který jej dne 7. března 2019 podepsal. Návrh obsahuje opatření nezbytná pro případ vystoupení UK z EU bez dohody o vystoupení.

Je k dispozici ucelený soubor otázek a odpovědí k tomuto scénáři?

EK připravila pro tyto případy zprávu s průřezovými otázky a odpovědi na různorodá témata spojená s tímto scénářem (anglický jazyk):

Jak se na variantu „no deal“ připravuje EU?

19. 7. 2018: EK vydala sdělení o přípravě na vystoupení UK z EU. Upozorňovala v něm na skutečnost, že následkem vystoupení dojde ke komplikacím v řadě oblastí pro občany, podniky, i orgány veřejné správy. Nastínila v něm probíhající přípravy na všechny varianty vystoupení. Dotčené subjekty se musí připravit na dva hlavní scénáře, v souvislosti s kterými jsou ve sdělení rozlišena opatření přijímaná v oblasti připravenosti, která bude nutno přijmout bez ohledu na to, zda bude s UK dohoda o vystoupení uzavřena či nikoliv, a opatření přijímaná v rámci nouzového plánování, jejichž účelem je zmírnit dopady vystoupení bez dohody (bez přechodného období).

Rovněž obě agentury se sídlem v Londýně (Evropská agentura pro léčivé přípravky a Evropský orgán pro bankovnictví), stejně jako další subjekty sídlící v UK (např. bezpečnostní kontrolní středisko systému Galileo) odejdou v souvislosti s vystoupením. Řada úkolů prováděných orgány UK bude přidělena jiným členským státům.

13. 11. 2018: EK zveřejnila druhé sdělení k připravenosti, v rámci kterého vyhlásila akční plán obsahující alternativní opatření přijímaná za účelem zmírnění dopadů vystoupení UK bez dohody.

19. 12. 2018 EK formou dalšího sdělení zveřejnila balíček 14 opatření pro konkrétní odvětví, neboť nejistota kolem ratifikačního procesu na straně UK přetrvává Učinila tak v souladu
se závěry Evropské rady (čl. 50 SEU) z 13. 12. 2018 pokračuje s prováděním svého alternativního akčního plánu pro nepředvídané události.

V průběhu prvního čtvrtletí roku 2019 bude EK pokračovat v provádění svého alternativního akčního plánu. Zároveň bude pokračovat v podpoře členských států při jejich aktivitách
v oblasti připravenosti.

Existuje ucelený seznam iniciativ EU k tomuto scénáři?

EK přezkoumala celý soubor právních předpisů EU s cílem posoudit, zda jsou v souvislosti s vystoupením UK zapotřebí nějaké změny. Za tím účelem EK přijala a (bude-li to nutné) ještě přijme specifické, cílené legislativní návrhy zajišťující, že pravidla EU budou s EU27 fungovat bez problémů i po odchodu UK.

EK vyzvala Evropský parlament a Radu, aby zajistily přijetí navrhovaných legislativních aktů tak, aby vstoupily v platnosti do 29. 3. 2019. EK rovněž upozornila Evropský parlament a Radu na to, že je důležité, aby akty v přenesené pravomoci vstoupily v platnost co nejrychleji. U aktů v přenesené pravomoci se obvyklá lhůta pro přezkum Evropským parlamentem a Radou zpravidla pohybuje mezi dvěma až třemi měsíci (dva měsíce v případě nařízení v přenesené pravomoci o souhrnných celních prohlášeních a prohlášeních před výstupem zboží; tři měsíce v případě nařízení v přenesené pravomoci o zařazení UK do statistik EU; maximálně tři měsíce v případě nařízení v přenesené pravomoci o určitých typech smluv, včetně OTC derivátů).

Více informací o minimálních lhůtách pro přijetí těchto právních aktů naleznete v příloze 5. Akty v přenesené pravomoci mohou vstoupit v platnost dříve, pokud Evropský parlament i Rada před koncem lhůty pro přezkum informují EK, že nebudou proti aktu vznášet námitky.

Kde lze nalézt informace o dopadech scénáře bez dohody na jednotlivá odvětví?

EK vydává oznámení týkající se připravenosti pro jednotlivá odvětví, v nichž informuje veřejnost o důsledcích vystoupení UK v případě, že dohody dosaženo nebude.

Jak jsou členské státy zahrnuty do připrav unijních opatření?

EK vede s 27 členskými státy EU jak technické diskuse o obecných otázkách připravenosti, tak o konkrétních odvětvových, právních a správních opatřeních. Tento kontakt s EK probíhá jak v rámci jednání Pracovní skupiny Rady (čl.50 SEU) tak v rámci expertních seminářů EK organizovaných jednotlivými generálními ředitelstvími EK. Svou pomoc EK zintenzivnila formou koordinační činnosti a pořádáním řady intenzivních seminářů zaměřených na řadu otázek, včetně problematiky finančních služeb, letecké dopravy, koordinace sociálního zabezpečení, hygienických a rostlinolékařských požadavků. Prezentace používané na těchto technických seminářích jsou k dispozici online.

Jak bude probíhat cestování mezi EU a UK po dni vystoupení?

Níže naleznete sedm věcí, které byste měli vědět, když budete cestovat do UK po brexitu – v případě, že nebude dosaženo dohody o brexitu.

EK zveřejnila oznámení, které obsahuje informace o změnách, které se budou v případě neexistence dohody vztahovat na osoby cestující mezi EU a UK a naopak a také na společnosti, jež poskytují služby týkající se takových cest. Jsou zde informace o hraničních a celních kontrolách či o platnosti řidičských průkazů a pasů pro zvířata v zájmovém chovu. Oznámení nastiňuje několik oblastí, v nichž bude mít vystoupení UK z EU významný dopad na cestování mezi EU a UK po brexitu. V případě, že nebude dosaženo žádné dohody, přestane ke dni vystoupení právo EU v UK platit, a proto bude nutné zavést některé vstupní a výstupní kontroly na vnějších hranicích Unie. Celním kontrolám a dalším souvisejícím kontrolám a omezením pak může podléhat také zboží z UK – zejména živočišného původu. Může také skončit platnost některých licencí a osvědčení – například řidičských průkazů nebo průvodních pasů zvířat v zájmovém chovu.

Jak bude zajištěno propojení v letecké a silniční nákladní dopravě?

EK navrhla dvě opatření, která v případě neexistence dohody zabrání úplnému přerušení letecké dopravy mezi EU a UK. Tato opatření zajistí pouze základní spojení
a v žádném případě nereprodukují významné výhody členství v jednotném evropském nebi. Podmíněno je to tím, že UK poskytne leteckým dopravcům z EU rovnocenná práva a že zajistí podmínky pro spravedlivou hospodářskou soutěž.

Návrh nařízení, kterým se dočasně (po dobu 12 měsíců) zajistí poskytování určitých leteckých služeb mezi UK a EU.

Návrh nařízení, kterým se dočasně (po dobu 9 měsíců) prodlužuje platnost některých osvědčení pro různé činnosti v oblasti letectví.

Oba tyto návrhy jsou nyní (únor 2019) projednávány Radou a Evropským parlamentem (řádný legislativní postup).

EK rovněž navrhla návrh nařízení, které hospodářským subjektům z UK umožňuje dočasně (po dobu devíti měsíců) přepravovat zboží do EU za předpokladu, že UK poskytne provozovatelům silniční nákladní dopravy z EU rovnocenná práva, a za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže.

Návrh je nyní (únor 2019) projednáván Radou a Evropským parlamentem (řádný legislativní postup).

Jaký bude mít scénář „no deal“ dopad na podnikání?

Níže naleznete několik zdrojů, které se zabývají dopadem scénáře no deal na podnikání:

Jak by měly postupovat společnosti, které chtějí žádat ve Velké Británii o vrácení daně z přidané hodnoty (§ 82 zákona 235/2004 o DPH)?

Doporučujeme, aby žádosti týkající se DPH odvedené v roce 2018 byly podány co nejdříve, aby se zvýšila šance, že budou předány do Velké Británie ještě před stanoveným datem odchodu Velké Británie z EU. Další informace týkající se daňové problematiky v češtině jsou k dispozici na stránkách Evropské komise: Daně a celní unie – generální ředitelství EK https://ec.europa.eu/taxation_customs/uk-withdrawal-cs_en.

Jakým způsobem EK zabezpečí práva občanů (právo na pobyt, víza)?

EK vyzývá členské státy, aby k právům občanů UK v EU zaujaly velkorysý přístup
za předpokladu, že stejný přístup bude recipročně uplatňovat i UK. Členské státy by zejména měly přijmout opatření, která zajistí, aby občané UK legálně pobývající v EU ke dni vystoupení byli i nadále považováni za osoby s legálním pobytem. Členské státy by měly k udělování povolení k dočasnému pobytu zaujmout pragmatický přístup.

Jakmile přestanou být obyvatelé UK občany EU, budou se na ně vztahovat  pravidla EU týkající se státních příslušníků třetích zemí cestujících do EU. EU má společnou vízovou politiku pro krátkodobé pobyty v schengenském prostoru. Součástí této politiky je také společný seznam zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a společný seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni. Tyto seznamy jsou uvedeny v nařízení č. 2018/1806. EK vydala návrh na změnu tohoto nařízení, kterým se státní příslušníci UK osvobozují od vízové povinnosti. Mechanismus vzájemnosti v tomto nařízení zajistí,  že všichni občané EU budou stejným způsobem osvobozeni od vízové povinnosti v UK.  

To znamená, že  občané UK při cestách do schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu v maximální délce 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů nebudou potřebovat víza. Pokud UK opustí EU bez dohody, začne bezvízový styk platit k datu následujícímu po dni vystoupení. Jestliže však bude dohody dosaženo, začal by se uplatňovat od konce přechodného období, jak je uvedeno v dohodě o vystoupení. To je v souladu s trvalým závazkem EK, že práva občanů musí stát při jednáních o vystoupení UK z EU na prvním místě. Bezvízově budou občané UK cestovat  do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (tzn. na území 22 členských států EU  a  čtyř neunijních schengenských států -  Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska) a rovněž na území členských států EU, které sice jsou schengenskými státy, nejsou nicméně dosud zahrnuty do prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Kypr)

Tento návrh předpokládá, že UK také recipročně a nediskriminačně zaručí bezvízové cestování pro všechny členské státy EU, v souladu se zásadou vzájemnosti v oblasti víz. Vláda UK již oznámila, že v případě krátkodobých pobytů ze účelem turistických a obchodních návštěv od občanů EU27 nehodlá víza vyžadovat.

Návrh k vízům se týká státních příslušníků UK, kteří jsou britskými občany. Právní předpisy UK rozlišují šest kategorií britských státních příslušníků, přičemž britští občané jsou jednou z nich. Zbývajících pět kategorií, konkrétně britští státní příslušníci (v zámoří), občané britských zámořských území (BOTC), britští občané v zámoří (BOC), osoby pod britskou ochranou (BPP) a poddaní britské koruny (BS), nejsou občany EU, ale bezvízové cestování do schengenského prostoru již využívají a budou je moci využívat i v budoucnu. Britští státní příslušníci s bydlištěm na Gibraltaru budou i nadále moci vstupovat do schengenského prostoru bez víza.

Návrh je jedním z opatření v oblasti nouzového plánování, která jsou nezbytná v důsledku vystoupení UK z EU bez ratifikované dohody o vystoupení. Není součástí probíhajících jednání o spořádaném vystoupení UK z EU.

Jaký bude dopad na vývoz zboží z/do UK ve scénáři „no deal“?

V případě, že nebude dosaženo dohody o vystoupení, Spojené království se stane třetí zemí a právo Unie přestane platit pro Spojené království i na jeho území, včetně jeho zámořských území.

Zboží, které bude dováženo na celní území EU ze Spojeného království nebo vyváženo z EU do Spojeného království, bude obecně podléhat tzv. celnímu dohledu a může být podrobeno celním kontrolám v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, v platném znění. To zahrnuje mimo jiné aplikaci celních formalit včetně povinnosti předložení celního prohlášení zpravidla jak na přepravu, tak na konkrétní další formy předpokládaného nakládání se zbožím (volné nakládání, skladování, zpracovatelské operace…) a možnosti vyžadování zajištění celního dluhu celními orgány s ohledem na podmínky toho kterého konkrétního celního režimu.

Vůči zboží, které bude dováženo na celní území EU ze Spojeného království, bude uplatněno nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění (viz zejména pravidelně aktualizovaná příloha I). To zahrnuje aplikaci příslušných celních sazeb, pokud jim konkrétní zboží stran jeho povahy, složení či způsobu jeho použití podléhá.

Oproti stávajícímu stavu se změní správa daně z přidané hodnoty, počínaje uplatněním jiných institutů v rámci zdanitelných plnění či plnění osvobozených od daně jako takových a konče formou a podobou daňových dokladů, což dopadá na veškeré obchodované zboží v obou směrech jeho pohybu. Obdobná situace se týká také zboží, podléhajícího spotřební dani, což je však relativně úzký okruh tzv. vybraných výrobků.  

Určité zboží, které bude vstupovat do EU ze Spojeného království nebo vystupovat z EU do Spojeného království, bude podléhat určitým zákazům nebo omezením, zejména z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo kulturního bohatství. Těchto zvláštních opatření existuje celá řada a jejich případné uplatnění, včetně konkrétních administrativních opatření (např. povinnost disponovat příslušným zvláštním povolením či licencí) opět závisí zejména na povaze obchodovaného zboží. Seznam těchto zákazů a omezení je zveřejněn na internetových stránkách GŘ TAXUD.

Rady pro subjekty dosud obchodující jen se Spojeným královstvím nebo jen v rámci EU

Jedná se o subjekty, které nemají v zásadě zkušenosti s celním řízením a plněním celních formalit. Základní kroky, které musí podniknout:

  1. Zažádat si o registraci a o přidělení identifikátoru hospodářského subjektu (čísla EORI - více o EORI na webu Celní správy). Žádost o registraci k EORI lze podat prostřednictvím elektronického formuláře Celní správy ČR online
  2. Stanovit sazební zařazení zboží – kód kombinované nomenklatury (více o problematice sazebního zařazení zboží na webu Celní správy ČR). Sazební zařazení zboží vychází z nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění (Společný celní sazebním na rok 2019). 
  3. Zkontrolovat, zda zboží nepodléhá netarifním opatřením (zákazům a omezením) – zda není potřeba licence/osvědčení/povolení (více k problematice zákazů a omezení na webu Celní správy ČR). Případná netarifní opatření lze spolu s příslušnými sazbami cla zkontrolovat v rámci integrovaného tarifu - aplikace TARIC.
  4. Zažádejte o povolení elektronické komunikace – v případech, kdy budete chtít podávat celní prohlášení elektronickou formou (která je pro některé celní režimy povinná – vývoz, tranzit), zažádejte si u kteréhokoliv celního úřadu v České republice o povolení elektronické komunikace s celními orgány. O povolení lze požádat i elektronickou formou prostřednictvím elektronického formuláře (více k Aktuálním informacím o elektronické komunikaci s celními orgány).
  5. Zažádejte o vydání celní jistoty - v případě předpokladu dovozu zboží s nenulovou celní sazbou požádejte, ještě před samotným dovozem zboží, vydání celní záruky (jistoty) pro zajištění celního dluhu – v případě dovozu zboží, u kterého je vyměřen celní dluh, je nutné tento dluh do doby jeho zaplacení, zajistit celní zárukou (více informací k jistotám na webu Celní správy ČR). O vydání jistoty lze požádat také prostřednictvím elektronického formuláře.
  6. Zvolit příslušný celní režim – volný oběh, vývoz nebo zvláštní režim. V případě zvláštních režimů s výjimkou režimu tranzit (uskladnění v celním skladu, svobodné pásmo, zvláštní účel, aktivní/pasivní zušlechťovací styk) je pro jejich využití nutné disponovat povolením celního úřadu.
  7. V případě:  
    7a) dovozu -  stanovit celní hodnotu zboží – transakční příp. jiná metoda, předložit celní prohlášení (elektronicky/písemně/jiným způsobem) a zboží, zaplatit clo + příp. DPH (neplátci) + příp. SPD,
    7b) vývozu - předložit celní prohlášení (elektronicky) a zboží
  8. V případě dovozu i vývozu uschovat doklady pro případnou kontrolu po propuštění zboží

Pro všechny úkony spojené s celními formalitami je možné využít služeb celních zástupců v souladu s článkem 18 Celního kodexu Unie.

Rady pro subjekty již obchodující se třetími zeměmi

Jedná se o subjekty obchodující i s jinými třetími zeměmi, které mají v zásadě zkušenosti s celním řízením a plněním celních formalit. Subjekty by však měly vzít v úvahu podíl zboží směřujícího do Spojeného království nebo ze Spojeného království, u něhož doposud nemuseli plnit celní formality. Rovněž by měly zvážit potenciální dopad na obchodně-dodavatelský řetězec, pokud budou celní formality vyžadovány. Subjekty by měly zvážit případné využití zjednodušení nebo zvláštních režimů a požádat o případné rozšíření (doplnění) stávajících povolení. Dále pak v případě potřeby přehodnotit a upravit obchodní podmínky tak aby zahrnovali případné budoucí celní a daňové povinnosti a jejich dopady.

Jaký bude dopad na nákupy přes internet a/nebo na letištích?

Na letištích bude zboží ze Spojeného království podléhat celnímu dohledu, zavazadla mohou být kontrolována. V případě překročení limitů pro osvobození dováženého zboží od cla, DPH příp. spotřební daň bude nutné tyto poplatky zaplatit. Více informací k množstevním limitům naleznete na webu Celní správy ČR.

Rovněž při cestách do nebo ze Spojeného království může určité zboží podléhat určitým zákazům nebo omezením, zejména z důvodů ochrany veřejného zdraví nebo bezpečnosti, ochrany životního prostředí nebo kulturního bohatství. Mohou to být např. komodity podléhající veterinární (masné a mléčné výrobky, živá zvířata) nebo fytosanitární (živé rostliny) kontrole nebo exempláře ohrožených druhů fauny a flóry.

Zásilky odeslané ze Spojeného království (např. e-shopy) budou podléhat celnímu dohledu a kontrolám. V případě překročení limitů pro osvobození dováženého zboží od cla, DPH příp. spotřební daň bude nutné tyto poplatky zaplatit. Více informací k nákupům přes internet

Jak to bude s koordinací sociálního zabezpečení?

EK považuje za nezbytné, aby členské státy přijaly veškerá možná opatření k zajištění právní jistoty a ochrany práv nabytých občany EU27 a státními příslušníky UK, kteří uplatnili své právo na volný pohyb před datem vystoupení. EK zpracovala v prosinci 2018 vodítka (Guidance Note) pro účely společného postupu členských států ve vztahu k UK. Hlavním obsahem je sčítání dob pojištění  a rovnost zacházení a posuzování skutečností. Více informací se dozvíte v prezentaci EK ze semináře k občanům, ke koordinaci sociální ochrany a hraničních kontrol

Jaká opatření připravuje EK v oblasti finančních služeb?

EU identifikovala hlavní rizika z hlediska finanční stability. Poskytovatelům finančních služeb v případě tvrdého brexitu hrozí ztráta tzv. jednotné evropské licence („pasu“), v rámci které je umožněno přeshraniční poskytování služeb přímo či prostřednictvím pobočky bez ohledu na členský stát, ve kterém byla taková licence příslušnému subjektu udělena. Důsledkem může být omezení či vyloučení možnosti britských subjektů poskytovat plnění z daných smluv (zejména dlouhodobých), avšak z hlediska soukromého práva zůstávají tyto smlouvy stále platné.

Dopady technického charakteru jsou shrnuty v oznámeních EK k připravenosti v oblasti finančních služeb. Ochrana osobních údajů a ochrana spotřebitele spadá rovněž do analýzy dopadů. Poskytovatelé služeb z EU27 budou v UK podléhat legislativě UK. Podnikatelské subjekty se musí připravit na všechny scénáře.

Pro zajištění finanční stability v EU27 EK přijala tyto akty:

  • dočasné a podmíněné rozhodnutí o rovnocennosti na pevně stanovenou omezenou dobu 12 měsíců, aby se zajistilo, že nedojde k okamžitému narušení centrálního clearingu derivátů,
  • dočasné a podmíněné rozhodnutí o rovnocennosti na pevně stanovenou omezenou dobu 24 měsíců, aby se zajistilo, že nedojde k narušení služeb centrálních depozitářů
    pro provozovatele z EU, které v současnosti využívají subjekty z UK
    ,
  • dvě nařízení v přenesené pravomoci usnadňující po pevně stanovenou dobu 12 měsíců novace určitých OTC derivátových smluv, pokud je smlouva převedena z protistrany v UK na protistranu v EU27.

EK uspořádala seminář k připravenosti v oblasti finančních služeb.

Jaké dopady nastanou v oblasti hygieny, zdravotnictví, veterinárních, zootechnických a rostlinolékařských předpisů?

Ve veterinární a rostlinolékařské oblasti bude mít vystoupení Spojeného království z EU důsledky především pro pravidla vzájemného obchodu. V případě vystoupení Spojeného království z EU bez dohody přestanou ve Spojeném království platit veterinární a hygienické předpisy EU. Dovozy zvířat a živočišných produktů ze Spojeného království do EU budou poté povoleny pouze tehdy, pokud bude Spojené království v příslušných předpisech EU zařazeno na seznam schválených třetích zemí. Evropská komise již v tomto ohledu přijala 16 nelegislativních alternativních aktů, jež se vztahovaly k předchozímu předpokládanému datu vystoupení dne 12. dubna 2019. Pokud bude Spojené království i nadále poskytovat nezbytné záruky, budou tato opatření opět přijata s platností odvíjející se od data výstupu Spojeného království z EU bez dohody.

V případě vystoupení bez dohody bude veškeré přemísťování živých zvířat a živočišných produktů a určitých rostlin a rostlinných produktů ze Spojeného království do EU muset probíhat přes stanoviště hraniční kontroly v námořních přístavech, na letištích nebo na pozemních hranicích. Členské státy EU-27 již za tímto účelem na vstupních bodech dovozu ze Spojeného království do EU zřídily nová stanoviště hraniční kontroly nebo rozšířily stávající stanoviště.

Pokud jde o další důsledky vystoupení Spojeného království z EU v oblasti zdraví a bezpečnosti potravin, Evropská komise vypracovala na toto téma sérii oznámení, která jsou k dispozici zde:

Dopady vystoupení Spojeného království z EU ve veterinární oblasti jsou také shrnuty na webových stránkách Státní veterinární správy:

Dopady v oblasti léčiv, prostředků ochrany rostlin a biocidů jsou pak shrnuty zde:

Jaký dopad nastane v oblastí předávání osobních údajů?

Jaká opatření byla přijata v oblasti změny klimatu?

Na úrovni EU bylo přijato několik opatření v oblasti klimatické politiky. V případě scénáře bez dohody přestanou pro Spojené království (UK) od data vystoupení platit právní předpisy EU v oblasti změny klimatu, týkající se zejména systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a systému kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.

EU ETS funguje na bázi tržních mechanismů nabídky emisních povolenek. Pokud nebude dohoda o vystoupení ratifikována, UK se na systému nebude dále podílet a povolenky, které vydalo, by mohly vytvořit situaci nadměrné nabídky. S cílem zabránit narušení trhu, k němuž by to vedlo, a s cílem zajistit hladké fungování a ekologickou vyváženost EU ETS byl přijat následující akt:

Již v únoru 2018 byla v EU přijata legislativa, které zajistila, že v případě brexitu bez dohody budou muset provozovatelé z UK do data vystoupení dostát svým povinnostem za rok 2018 a že systém bude moci po tomto datu fungovat bez účasti UK:

Dále bylo přijato opatření zajišťující, že provozovatelé letadel a jiní provozovatelé využívající EU ETS nebudou moci využívat povolenky vydané členským státem, v němž se na jemu podléhající provozovatele letadel a jiné provozovatele přestanou vztahovat povinnosti:

V souvislosti s EU ETS v oblasti letectví pak Komise vydala akt, kterým došlo k přerozdělení leteckých provozovatelů, kteří dosud spadali pod UK, mezi ostatní členské státy:

Pokud nebude dohoda o vystoupení ratifikována, nebude se UK nadále účastnit ani systému kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh. Aby bylo zajištěno fungování tohoto systému, neměla by být při přidělování ročních kvót na rok 2019 již zohledněna množství plynů legálně uváděných společnostmi z UK na jejich domácí trh, jelikož trh EU bude od data vystoupení menší. Komise proto přijala technická opatření, prostřednictvím kterých upravila referenční hodnoty společností z UK tak, aby se při přidělování jejich ročních kvót pro fluorované skleníkové plyny na rok 2019 vycházelo z jejich deklarovaných aktivit v EU-27 a vyloučily se kvóty na základě jejich deklarovaných domácích aktivit v UK:

Jaký dopad nastane v oblasti povolení k rybolovu pro rybářská pravidla EU ve vodách UK a rybolovné operace rybářských pravidel UK ve vodách UK

Bude nutné získat povolení pro rybářská plavidla EU, která operují ve vodách UK a zajistit řádný postup pro získání oprávnění k rybolovu u UK pro plavidla EU, stejně tak povolení pro plavidla UK, která operují ve vodách EUa zajistit řádný postup pro vydávání oprávnění k rybolovu ze strany EU pro plavidla UK.

Od data odstoupení UK se Společná rybářská politika již nebude vztahovat na UK a jejich výsostné vody již nebudou součástí vod EU.

Od data vystoupení budou plavidla EU, která chtějí provádět vykládku v přístavu UK, podléhat právním předpisům platným v UK. Naopak přístup plavidel UK do přístavů členských států EU od data vystoupení bude podléhat stávající platné legislativě EU.

Vývoz ryb a rybích produktů EU do UK (komerční rybolov vč. uvádění na trh) – bude podléhat povinnosti předložení certifikátu o úlovku (Catch certificate – v návaznosti na nařízení Rady (ES) č.1005/2008 o boji proti ilegálnímu rybolovu).

Tento bude muset být předložen příslušným orgánům UK („Port Health Authority“ nebo podobná autorita) minimálně 3 dny před předpokládaným dodáním do UK (tento termín může být případně upraven dle způsobu, doby a místa rybolovu).

V souladu s ustanoveními úmluvy CITES nebude možný vývoz úhoře říčního (Anguilla, anguilla) do UK.

Dovoz ryb a rybích produktů  UK do EU  – bude podléhat rovněž povinnosti předložení certifikátu o úlovku (Catch certificate – v návaznosti na nařízení Rady (ES) č.1005/2008 o boji proti ilegálnímu rybolovu).

Nebude možný dovoz úhoře říčního (Anguilla, anguilla), stejně tak i dovoz úhořího monté pro zarybňování (chráněno v rámci úmluvy CITES) z UK.

Dovoz úhořího monté z UK se týká také ČR. ČR neočekává negativní dopady vystoupení UK z EU na dovoz úhořího monté. Úhoří monté je možné dovézt z jiných ČS EU.

  • Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999
  • https://eur-lex.europa.eu/legal content/CS/TXT/?qid=1559131410154&uri=CELEX:32008R1005

EU má řadu bilaterálních dohod o rybolovu se třetími zeměmi.

Rybolovná práva pro plavidla EU, která z těchto dohod vyplývají, nebudou již dále rozdělována za účasti UK. Lze předpokládat, že UK bude samostatně uzavírat dohody o rybolovu s některými třetími zeměmi.

EU je členem mnohých Regionálních organizací pro řízení rybolovu : RFMO (Regional fisheries management organizations). 

V mnohých regionálních organizacích pro řízení rybolovu bude případně UK (po vyřízení veškerých procedurálních postupů) vystupovat již jako nový člen.

Pokud jde o podporu z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), mohlo by dojít jako důsledek vystoupení UK z EU ke snížení rozpočtu ENRF.

Jaký dopad nastane v oblasti energetické účinnost?

EK navrhla (tisková zpráva) provést technické přizpůsobení směrnice o energetické účinnosti. Cíle EU v této oblasti vycházejí z údajů o spotřebě energie v EU2. Jelikož UK vystoupí, je nutné upravit údaje o spotřebě tak, aby odrážely realitu v EU27. Tím však není žádným způsobem dotčena politická dohoda z června 2018 o cílech EU v oblasti energetické účinnosti. EU je i nadále odhodlána dosáhnout do roku 2030 svého cíle ve výši nejméně 32,5 %.

Jaký dopad bude brexit mít na regionální programy v UK?

EK dne 19. 12. 2018 znovu potvrdila svůj závazek zajistit, aby stávající programy mezi pohraničními hrabstvími Irska a Severního Irska mohly pokračovat podle všech scénářů. Vzhledem k významu tohoto programu EK předložila návrh nařízení o pokračování programu PEACE v Severním Irsku do konce roku 2020 v případě scénáře bez dohody.

Pokud jde o období po roce 2020, EK dle svých návrhů pro víceletý finanční rámec počítá s pokračováním v přeshraniční podpoře míru a usmíření v pohraničních hrabstvích Irska
a Severního Irska a v jeho dalším posilování

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie