Videa

8. 2. 2017 17:34

VIDEO: Stát proplatí lidem dlouhodobou péči o vážně nemocného příbuzného, schválila vláda

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k některým bodům, které dnes projednala vláda. Především jsem rád, že se nám podařilo doprojednat dva důležité návrhy zákonů, novelu zákona o nemocenském pojištění a novelu insolvenčního zákona, protože tím pádem stihneme zařadit tyto body na nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny tak, aby mohly být projednány v prvém čtení. Společně s příslušnými ministry už jsme tyto návrhy zákonů podepsali, to znamená, mohou už putovat do Poslanecké sněmovny, a samozřejmě stojíme  o to, aby je Organizační výbor zařadil mezi prvá čtení, některá budou projednána na nejbližší schůzi. Návrh zákona o nemocenském pojištění je, myslím, ta změna, kterou dnes na vládě prosadila paní ministryně Marksová. Je dobrá zpráva pro rodiny, pro rodiny, které se snaží sladit rodinný život a práci, pro rodiny, které se odpovědně snaží postarat o svoje nemocné členy. Máme tady schválený návrh, který tady zatím v minulosti nebyl, je zde možnost, aby lidé, kteří se budou starat o své nemocné příbuzné, o své příbuzné, kteří byli propuštěni z nemocniční péče, tak aby mohli až tři měsíce čerpat novou dávku nemocenského pojištění, dlouhodobé ošetřovné, která je navržena ve výši 60 % z vyměřovacího základu, tedy z platu. Já si myslím, že to je důležitá věc, která může řešit řadu velmi složitých situací, do kterých se dnešní rodiny dostávají. Týká se to péče o lidi, kteří trpí nějakým závažným onemocněním, to znamená, jsou delší dobu hospitalizováni v nemocnici, pak se vrací domů, je potřeba jim pomoci v rámci celodenní péče a v tuto chvíli vláda vytváří určitý nástroj, který by rodinám výrazným způsobem mohl pomoci. Já doufám, že se nám ještě do konce volebního období podaří tuto normu schválit a chci ocenit fakt, že paní ministryně Marksová za ni statečně bojovala, že se nenechala odradit těmi počátečními negativními reakcemi některých ministerstev a že dotáhla tento svůj boj vítězně do konce na půdě vlády, teď samozřejmě je potřeba, aby se podařilo ten zákon schválit v Poslanecké sněmovně, ale myslím si, že je pro toto dobrá šance, protože i pro ten návrh i na základě koaličního kompromisu hlasovali všichni členové vlády, takže předpokládám, že by ten návrh mohl mít podporu celé koalice, až se bude projednávat v Poslanecké sněmovně.

Druhou věc, kterou bych chtěl zmínit, ta se týká brexitu. Jak jistě víte, tak vláda už nějakou dobu analyzuje možnosti, které bychom měli pro přilákání institucí Evropské unie, které dnes sídlí ve Velké Británii, a tak jak se Británie rozhodla vystoupit z Evropské unie, opakovaně britská premiérka potvrdila, že to je nezvratný proces z pohledu Britů, tak tyto agentury se budou muset v příštích letech přestěhovat z Velké Británie do některého členského státu Evropské unie. My jsme analyzovali instituce, které tam jsou, a na základě analýzy se dnes vláda rozhodla, že uplatníme kandidaturu na přesídlení evropského orgánu pro bankovnictví, ta agentura je známá pod zkratkou EBA. Dnes tedy sídlí ve Velké Británii a my se jako Češi budeme ucházet o to, aby se v příštích letech přestěhovala do České republiky. Agentura EBA by měla sídlit, dnes je tedy její sídlo mimo eurozónu, my se domníváme, že by tento princip mohl být zachován i v tom novém uspořádání. Česká republika zatím není součástí eurozóny, čili z tohoto hlediska by zůstal zachován tento statut. Současně pro nás je to jak možnost určité ekonomické výhody, tak samozřejmě je to příležitost pro rozvoj finančního trhu v České republice, pokud by tato Evropská bankovní agentura sídlila přímo v Praze. Čili nyní jsme se dohodli, že to bude naše vyjednávací priorita, dohodli jsme se na tom také, že bude sestaven určitý tým, který začne na té věci pracovat, a přirozeně to budeme také chtít doplnit diplomatickou aktivitou, to znamená, budeme se snažit získávat podporu pro tento náš plán, pro tento náš záměr mezi ostatními státy. Budeme navazovat na úspěch, který se povedl v minulosti, víte, že Praha už je sídlem jedné evropské agentury, a to je Administrativní centrum navigačního systému Galileo, a pokud by se nám povedlo tedy získat tuto další evropskou agenturu, tak si myslím, že by to i posílilo pozici České republiky v rámci Evropské unie.

Třetí téma. Už jsem zmiňoval, že se podařilo dotáhnout do konce práci na novele insolvenčního zákona. Já jsem velmi rád, protože jistě víte, když jsme tady měli relativně nedávno setkání s panem ministrem Pelikánem, tak jsme se shodli na tom, že to je jedna z důležitých priorit, kterou bychom ještě do konce volebního období měli zvládnout. To znamená, abychom pomohli lidem, kteří uvízli v dluhové pasti, abychom zpřístupnili oddlužení pro tyto lidi. Máme velké množství občanů, kteří jsou zatíženi exekucemi. Nejenom lidmi, kteří jsou pracující, máme třeba i velké množství důchodců, kterým je strháván důchod v rámci exekucí. Je to vážný sociální problém a já věřím, že ta novela zákona, kterou dnes vláda schválila, může řadě lidí, kteří se snaží splatit alespoň něco, byť jsou ve složité situaci, pomoci.

Další téma, kterému vláda věnovala poměrně velký časový prostor dnes při svém jednání, byla informace ministra zahraničí o kybernetickém útoku na elektronickou poštu Ministerstva zahraničí. Já jsem požádal pana ministra, aby dnes vládu podrobně o této věci informoval. Dnešnímu jednání na vládě byli přítomni také nový ředitel Národního bezpečnostního úřadu, pod který spadá kybernetická bezpečnost, pan Jiří Lang, byl přítomen také vládní zmocněnec pro oblast kybernetické bezpečnosti pan Dušan Navrátil, také byl přizván ředitel Bezpečnostní a informační služby pan Michal Koudelka, takže my jsme vyslechli informaci pana ministra zahraničí, a musím také říci, že jsme se shodli na určitém doporučení, závěru a dalším postupu, který budeme volit v rámci usnesení, které je tedy veřejné, které je veřejnosti přístupné, jednou z těch věcí, která platí, je, že budeme nadále naše vláda velmi intenzivně pracovat na posílení kybernetické bezpečnosti. Chceme, aby Národní bezpečnostní úřad poskytoval ministerstvům, těm úřadům, které jsou zahrnuty v kritické infrastruktuře, silnou metodickou podporu a silnou metodickou pomoc a samozřejmě chceme, aby NBÚ bylo v intenzivním kontaktu s informatiky na našich ministerstvech, to znamená, aby tady docházelo k intenzivní spolupráci mezi NBÚ, který má na starosti kybernetickou bezpečnost, a mezi klíčovými orgány státní správy. Budeme dále velmi intenzivně pracovat na přípravě vzniku samostatného Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Naším cílem je, aby byl v Poslanecké sněmovně co nejdříve schválen příslušný návrh zákona a aby pokud možno ještě v letošním roce vláda mohla jmenovat nového ředitele tohoto úřadu a tento úřad mohl být na základě zákona ustaven. To, že ve světě, v Evropě, konec konců i v České republice roste počet kybernetických útoků, tak dává jednoznačně za pravdu naší strategii všemožně se intenzivně připravovat v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Tak, zdá se, že jsem tedy už zmínil všechna témata, která jsem chtěl zmínit na dnešní tiskové konferenci, takže děkuji zatím.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji panu premiérovi, poprosím ministryni práce a sociálních věcí paní Michaelu Marksovou o další téma.

Michaela Marksová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak vážené dámy, vážení pánové, já znovu zopakuji, že jsem moc ráda, že se na vládě podařilo prosadit novelu zákona o nemocenském pojištění, a tedy zavést tu novou dávku, a to dlouhodobé ošetřovné. Já bych to přiblížila, tak vlastně čím dál tím více se dnešní rodiny potýkají s tím, že se chtějí postarat o svého nemocného člena rodiny, o dospělého člena rodiny, a jsou to většinou lidé, kteří chodí do práce, jsou v produktivním věku, a většinou samozřejmě to negativně dopadá na ženy, protože to jsou většinou ženy víc než muži, které se starají o tyto příbuzné, a ony potom to často odnesou tím, že kvůli této péči přijdou o práci. Proto navrhujeme, aby to dlouhodobé ošetřovné bylo po dobu tří měsíců, ten, kdo pečuje, by vlastně pobíral dávku 60 % ze své mzdy. Je to v podstatě stejné jako výše nemocenské, a ten, kdo je ošetřovaný, tak tam jsou velmi přísné podmínky, takže si já vůbec nedovedu představit, jak by se to případně dalo zneužít, protože ta ošetřovaná osoba musí být v nemocnici nejméně sedm dní s tím, že ten zdravotní stav je takový, že bude zase nejméně 30 dnů potřebovat poskytování vlastně dlouhodobé celodenní péče, a na to, že ten zdravotní stav je skutečně takový, musí dát razítko ta nemocnice, kde byl ten člověk hospitalizován. A co se týče té skupiny, kdo může ošetřovat, tak jsou tam i širší, je tam širší rodina, širší příbuzní, kteří se můžou také během těch devadesáti dnů vystřídat, a je tam také podmínka, že nemusí už bydlet ve společné domácnosti, protože to dnes samozřejmě naprostá většina rodin nemá. A když se na to podíváme i z hlediska nákladů státního rozpočtu, tak tam se sice počítá s nákladem až dvě miliardy korun, kdyby to přímo z toho nemocenského pojištění, kdyby to využilo maximum těch rodin, nicméně na druhou stranu tito lidé by někde byli, když nebudou doma, tak budou buď v nemocnici, nebo v léčebně dlouhodobě nemocných, kde samozřejmě ta péče na ně bude mnohem dražší, takže já jsem přesvědčena, že v konečném důsledku celkově tento způsob péče ty finanční prostředky ze státního rozpočtu ušetří.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji paní ministryni, poprosím ministra spravedlnosti pana Roberta Pelikána:

Robert Pelikán, ministr spravedlnosti: Děkuju. Tak já jenom se chci s vámi podělit o radost z toho, že, jak už říkal pan premiér, vláda dnes schválila tu změnu insolvenčního zákona, a která, pokud se nám ji podaří ještě provést Parlamentem, tak otevře cestu z dluhové pasti lidem, kteří dnes se z dluhové pasti se dostat nedovedou, ať dělají, co dělají. Chci zdůraznit, že to není žádná dluhová amnestie, že to je náročná cesta, je to cesta, která bude trvat sedm let, po těch sedm let bude muset dlužník odevzdávat všechno, co vydělá, a bude se muset velice snažit, aby vydělal co nejvíce, aby zároveň získal takové ekonomické a sociální znalosti, aby už znovu do té dluhové pasti nemohl spadnout, ale je to cesta. Je to druhá šance, není to nějaká třetí, čtvrtá, pátá šance, protože pokud dojde k tomu oddlužení, to je také novinka, kterou zavádíme, tak dalších deset let nebude možné znovu do toho procesu vstoupit. Myslím, že celkově je to vyvážený návrh, který, myslím, je spravedlivý, to znamená, nabízí pomocnou ruku, ale nabízí jenom tam, kde je potřeba, a za férových podmínek.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, poprosím ministra zahraničí pana Lubomíra Zaorálka:

Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem rád, že předseda vlády na jednání dnešní vlády zařadil bod, ve kterém jsem měl možnost informovat vládu o kybernetickém útoku, který byl spáchaný na e-mailovou poštu pracovníků Ministerstva zahraničí. Jsem tomu rád, přesto, i když ten útočník se nedostal do toho vnitřního systému, který je, který skutečně spravuje tajné a klasifikované informace, to znamená, do tohoto systému sice nepronikl, nicméně i proniknutí do té vnější e-mailové pošty zaměstnanců je vážná věc, proto jsem rád, že jsme dnes o tom mohli hovořit. Jsem přesvědčen, že je to událost aktuální, protože, jak už tady bylo řečeno premiérem, těch útoků v poslední době i kolem nás velice přibývá. Víme, že jenom za posledních čtrnáct vlastně dní byl podniknut útok na instituce v Norsku, v Dánsku, v Holandsku. V pondělí jsem o tom mluvil s polským ministrem zahraničí, který se mě ptal, protože mají velmi podobnou situaci v Polsku. Dnes jsem zaregistroval útok na rakouský Parlament, na instituci, rakouskou instituci státní, takže je vidět, že to je v současné době velmi frekventovaný problém a že se ukazuje, že nejen my, ale i my musíme velmi vážně se zabývat tím, jak naše systémy zabezpečit. Já jsem rád, že jsme jednali za účasti i představitelů zpravodajských služeb i představitele zmocněnce pro kybernetickou bezpečnost, takže jsme se bavili o tom, že je třeba provést důkladnou analýzu toho, jak byl ten útok na Ministerstvo zahraničí proveden, aby se z toho měli i ostatní možnost se poučit, eventuálně použít ty systémy kontroly, které k odhalení v tomto případě vedly, a zároveň jsem rád, že Národní bezpečnostní úřad vypracuje metodu a postup a zvýšení ochrany, protože je evidentní, že to je něco, co se České republice vyhýbat do budoucna nebude. Tady úplně nesouhlasím s tím, co zaznělo v té veřejné debatě v tom duchu, že Česká republika není důležitá, to si myslím, že je zbytečné sebepodceňování, já se domnívám, že Česká republika je, nevím, jestli buď, nebo bohužel, je skutečně státem, který nutně vyvolává pozornost, protože jsme členy, jsme členy Evropské unie, Aliance a celá řada informací, která v této zemi se zpracovává, nebo na ně reaguje, tak je docela zásadní pro kdekoho. Takže rozhodně bych tady nepropadal pocitu, že nikoho nezajímáme, myslím si, že jsme hodně zajímavá země a že je třeba brát tyto hrozby i v České republice velice vážně a že státní správa musí tady někdy dohnat to, co možná dluží vůči třeba soukromému sektoru, který do této oblasti věnuje, investuje často miliardy. A také si myslím, že je to důležité proto, protože vlastně se nejedná jenom o instituce, ale teď, myslím, aktuálně se řeší útok na zdravotnická zařízení v Británii, na nemocnice v Británii. Prostě v tom kybernetickém prostoru se nabízejí možnosti vydírání, vykupování, prostě, které jsou otřesné z hlediska těch rizik a dopadů, a myslím si, že to rozhodně je, bohužel, je to, i když mluvíme o bezpečnosti našich zemí, tak se ukazuje, že tohle je bezpečnost nejenom institucí, ale dokonce i bezpečnost občanů. Proto to téma zřejmě nás neopustí a jsem rád, že jsme se mu dnes věnovali, že jsme přijali některé závěry, které budou platit a které budou pomáhat i ten incident využít k tomu, abychom se posunuli dopředu. Myslím si, že v České republice jsme udělali poměrně hodně, to teď nechci vyjmenovávat, ale vlastně ty události posledních dnů ukazují, že je určitě oblast, ve které ještě budeme muset přidat.

Dovolte, abych vás informoval ještě o jedné věci, která byla také důležitá dnes na vládě. Ona navazuje na čísla, která jsou sice v České republice velice příznivá, velice nízká čísla o nezaměstnanosti, a máme čerstvé, čerstvá čísla potvrzující, že Česká republika je dnes opravdu země, která v Evropě má snad nejnižší nezaměstnanost. To bohužel produkuje bohužel i druhý efekt, že tady je pro některé nedostatek pracovních sil, a proto jsme dnes přijali rozšíření programu, který už vlastně běží na Ukrajině a který už tam běží od, tuším, října loňského roku, kde jsme po dohodě se zaměstnanci, s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu vytvořili systém, kde podle profesí, které zaměstnanci potřebují v České republice v konkrétních provozech, tak se snažíme nabírat a dávat zaměstnanecké karty Ukrajincům, kteří mají schopnosti a kvalifikace v těchto oblastech pracovat. Tento systém už byl spuštěn, do této chvíle funguje tak, takovou kapacitou, že zpracuje tak přes tři sta žádostí za měsíc, to je ročně tak tři tisíce osm set, a my jsme dnes přijali rozhodnutí, podle kterého jsme rozšířili počet zaměstnanců ve Lvově a také na Ministerstvu vnitra, kteří zpracovávají ty žádosti, a pomocí tohoto se podaří zvýšit ten počet, který budeme takto nabírat na Ukrajině, zhruba je to jednou tak, jestli jsme přijímali tři tisíce osm set, tak je to zhruba dalších tři tisíce osm set, kterých jsme, které jsme schopni během roku nabrat. Takže takovýmto docela zásadním způsobem budeme schopni zvýšit počet těch zaměstnanců, které na Ukrajině získají naše firmy. S tím ale, že platí, že v žádném případě ten systém nesmí vést k tomu, aby snižoval, aby vedl k tlaku na menší mzdy, a ani aby pomáhal k tomu, nebo aby se zneužívalo těch agentur práce a způsobů, které vlastně vytvářejí regulérní černou práci a podobně. Takže tohle je rozhodně něco, čemu rozhodně bychom čelili, jde jenom o to, aby skutečně, pokud tady chybí kvalifikované síly, pokud některé podniky nemají možnost rozšířit provozy, aby ta šance jim byla dána. Proto tedy toto opatření. Stojí to, tuším, dvanáct milionů korun Ministerstvo zahraničí navíc, na kterých jsme se také dohodli.

A dovolte mi zmínit ještě jednu poměrně pozitivní věc. Česká republika byla vyzvána předsedou vlády Spojených arabských emirátů, aby se zúčastnila Expa v Dubaji v roce 2020, tím se vláda také zabývala, to je pro nás velmi zajímavá oblast, myslím i pro české firmy, která nabízí velké možnosti růstu, a proto jsem rád, že vláda rozhodla, a uložila mi, abychom zahájili výběrové řízení, veřejnou soutěž, na koncepční návrh České republiky na tomto Expu. Takže tento úkol jsem přijal a věřím, že budu moci do konce května tuto koncepci, tento návrh předložit, nějaký návrh předložit vládě, a že Česká republika naváže na tu úspěšnou účast, kterou měli jsme nedávno v Miláně, kde vlastně pokud si vzpomínám českým pavilonem prošlo dvě a půl milionu návštěvníků, a dokonce jsme zůstali, jsme se stali oceněnými, a jedním z nejúspěšnějších pavilonů vůbec, takže úspěch v Miláně si myslím je další silný důvod proto, proč se pokusit o úspěch v Dubaji, a dnes tím dnešním rozhodnutím vláda možná učinila krok k tomu, abychom ten úspěch zopakovali po Miláně v Dubaji v roce 2020.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie