V Evropském domě proběhla diskuze k ekonomickým doporučením pro ČR

Ve čtvrtek 19. června 2014 proběhla další odborná diskuze k návrhu letošních ekonomických doporučení Evropské komise pro Českou republiku. Ten byl zveřejněn počátkem června a obsahuje vodítka pro provádění hospodářských reforem v nejbližším období.

Návrh doporučení představil a jejich znění obhajoval vedoucí Zastoupení Evropské komise v Praze Jan Michal. O vládní pozici k doporučením, která je ve většině shodná s návrhem Evropské komise, a průběhu letošního evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik členských států EU informoval ředitel Odboru koordinace růstových politik a hospodářského rozvoje při Úřadu vlády Marek Svoboda. Návrh doporučení zhodnotil i hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš a za partnery sociálního dialogu je komentoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Diskutovaná problematika důchodů

Jedním z nejdiskutovanějších témat bylo doporučení cílící na zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejného důchodového systému. S tím vláda obecně souhlasí, avšak problematický je pro ni jeden z navrhovaných nástrojů, kterým je právě rychlejší navyšování zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu.

Již současné tempo navyšování odpovídá vývoji střední délky života, průměrná doba strávená v důchodu tedy není v případě ČR delší než ve většině ostatních členských států. Zajištěním udržitelnosti v delším časovém horizontu se bude také zabývat nově ustavená odborná komise. Ta by měla mimo jiné navrhnout mechanismus k zajištění pravidelné revize tempa zvyšování zákonného věku odchodu do důchodu tak, aby odpovídal demografickým projekcím.

Účastníci debaty se shodovali v tom, že otázku dlouhodobé udržitelnosti důchodů je třeba řešit komplexně, zejména v kontextu zaměstnanosti starších pracovníků a žen, zdravotní péče či nastavení odvodů.

Pouhým skokovým zvýšením věkové hranice by se v podstatě pouze oddálila doba, kdy lidem začne být vyplácen důchod, ale stát by je velmi pravděpodobně musel podporovat prostřednictvím jiných dávek státní podpory. Na druhé straně je prostor k navyšování sociálních odvodů za zaměstnance velmi omezený, protože celkové míra zdanění na straně zaměstnavatelů je již dnes poměrně vysoká.

Výrazné posílení rozpočtové strategie

ČR se podařilo, v souladu s dřívějšími doporučeními, odstranit v minulém roce nadměrný schodek, když deficit veřejných financí poklesl z 5,8 % HDP v roce 2009 na 1,5 % HDP v roce 2013 a je plánováno jeho udržení pod referenční hranicí 3 % HDP i v nadcházejících letech.

Strukturální schodek (schodek očištěný o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a jiných dočasných opatření) za rok 2013 pohodlně splnil tzv. střednědobý rozpočtový cíl, který je definován jako strukturální schodek v maximální výši 1 % HDP, když dosáhl hodnoty 0,3 % HDP.

ČR si je vědoma platných pravidel Paktu o stabilitě a růstu, na což ve svém doporučení upozorňuje Evropská komise. Vláda plánuje udržet v nadcházejícím období schodek pod 3 % HDP, avšak strukturální schodek se má od požadované hodnoty odchýlit. Někteří účastníci se shodli na tom, že udržení schodku pod 3 % HDP vidí v současné situaci jako dostatečné. Uvítali zejména fakt, že vláda hodlá po poměrně striktních fiskálních škrtech v minulých letech podpořit hospodářské oživení prorůstovými investicemi.