Hospodářské politiky EU
25. 1. 2022 17:05
Hospodářské politiky EU
Dlouhodobé hospodářské strategie EU
Hlavní zastřešující hospodářskou strategii EU představovala do roku 2010 Lisabonská strategie, schválena na zasedání Evropské rady na jaře 2000. Na tuto strategii navázala pro další desetileté období strategie Evropa 2020, která mj. reagovala na hospodářskou krizi po roce 2007. Převážnou většinu národních cílů strategie Evropa 2020 se ČR podařilo splnit.
V aktuálním období po roce 2020 jsou místo jednoho zastřešujícího dokumentu vytyčeny strategické hospodářské cíle EU především v dokumentech Zelená dohoda pro Evropu a Evropský pilíř sociálních práv (zejména jeho Akční plán).
Evropský semestr
Potřeba efektivní koordinace hospodářských politik se projevila zejména v souvislosti s hospodářskou krizí po roce 2007. Principy koordinace hospodářských politik, jak byly definovány v Paktu o stabilitě a růstu, přispívají k zajištění konvergence, stability a snižování rozdílů v členských státech i v EU jako celku. Ve snaze o synchronizaci postupů, o lepší sladění cílů rozpočtových a sociálních politik a o zjednodušení této koordinace rozhodla Evropská rada v roce 2010 o zavedení evropského semestru.
Hlavními cíli jsou:
- přispět k zajištění konvergence a stability v EU;
- přispět k zajištění zdravých veřejných financí;
- podpořit hospodářský růst;
- zamezit nadměrné makroekonomické nerovnováze v EU;
- koordinovat a monitorovat politiky zaměstnanosti a sociální politiky.
Evropský semestr představuje každoroční cyklus koordinace hospodářských a sociálních politik v rámci EU. Umožňuje členským státům projednávat jejich hospodářské a rozpočtové plány a sledovat dosažený pokrok v daném období. Formou přípravy předem definovaných dokumentů (jakým je např. Konvergenční program a další) a debat na platformách Rady EU probíhá koordinace reforem zaměřených na podporu růstu a zaměstnanosti. Zároveň dochází ke koordinaci fiskálních politik za účelem zajištění udržitelnosti veřejných financí či zamezení nadměrné makroekonomické nerovnováze. Většina každoročních aktivit je soustředěna do období v délce přibližně půl roku, proto se ustálil název semestr. První cyklus evropského semestru proběhl již v roce 2011.
V rámci evropského semestru ČR (a další členské státy) každoročně předkládá na konci dubna Národní program reforem (NPR) a v závěru roku pak Zprávu o realizaci NPR. Tyto dokumenty slouží mj. pro EK jako podkladové informace při přípravě dokumentů EK, např. analytických zpráv o jednotlivých zemích. NPR zahrnuje reformy, které vláda plánuje uskutečnit (obvykle v nadcházejících 12 měsících). Jednotlivá opatření NPR reflektují aktuální hospodářskou a sociální situaci v zemi i dlouhodobé národní i evropské cíle, ke kterým se ČR zavázala. V minulosti se tak jednalo například o monitoring naplňování cílů strategie Evropa 2020.
Příklad schématu koordinace hospodářských politik v rámci evropského semestru 2022
Aktuální vývoj evropského semestru
Evropský semestr reaguje na aktuální hospodářské a sociální výzvy, kterým musí členské státy čelit. V reakci na dopady pandemie onemocnění COVID-19 se koordinace hospodářských politik zaměřila především na udržitelné a inkluzivní hospodářské oživení a posilování odolnosti ekonomik členských států.
Ve snaze o dosažení udržitelného rozvoje je kladen důraz na naplňování priorit v oblasti ochrany životního prostředí. Rostoucí provázanost hospodářských, sociálních a environmentálních politik postupně směřuje k výraznějšímu zapojení environmentální agendy i do evropského semestru. Tento proces se označuje jako ozeleňování evropského semestru. Debata probíhá např. o podpoře efektivního využívání zdrojů či rozvoji oběhového hospodářství.
Evropský semestr se nově také věnuje naplňování Cílů udržitelného rozvoje, ke kterým se státy zavázaly na půdě Organizace spojených národů. ČR plní své rozvojové cíle a pravidelně o pokroku informuje mj. také prostřednictvím NPR Navzdory negativním dopadům pandemie COVID-19 dosáhla ČR pokroku ve většině z těchto rozvojových cílů.
Nástroj pro oživení a odolnost
Za účelem zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID-19 a dosažení ekonomického růstu členských zemí představila EK Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). RRF poskytuje finanční podporu pro členské státy pro aktuální opatření související s procesem obnovy po pandemii, ale též pro dlouhodobé národní a evropské cíle, zejména digitální a zelenou transformaci. Za tímto účelem bude v průběhu let 2021 - 2026 poskytováno až 672,5 mld. EUR (v cenách z roku 2018) na podporu investic a reforem. RRF je ústřední složkou nástroje na podporu ekonomického oživení NextGeneration EU, který je unikátní mj. způsobem získání finančních zdrojů (prostřednictvím společných půjček celé EU sjednaných EK na finančních trzích).
Správa RRF je začleněna do evropského semestru. Aby mohly čerpat finanční podporu z RRF, předkládaly členské státy plány pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Plans, RRP). V rámci cyklu evropského semestru 2021 tak zasílaly členské státy EK společně s NPR 2021 také RRP. Novou složkou evropského semestru se stalo sledování realizace jednotlivých opatření RRP. ČR na základě svého RRP (nazvaného Národní plán obnovy), může čerpat finanční podporu ve formě grantu z RRF ve výši přibližně 7 mld. EUR.
Zahájení evropského semestru 2022
Zveřejněním Roční analýzy pro udržitelný růst 2022 (Annual Sustainable Growth Survey, ASGS) byly představeny hlavní cíle nového cyklu semestru 2022, které zahrnují přechod od postpandemického oživení evropského hospodářství k expanzi a podporu implementace RRP členských států. V ASGS 2022 je věnována pozornost také dopadům zelené transformace na jednotlivé regiony či sociální skupiny v členských zemích. Pro pomoc regionům, nejvíce postiženým zelenou transformací (např. ukončením těžby a využívání uhlí), byl na úrovni EU zřízen nový Fond pro spravedlivou transformaci. Fond synergicky doplní podporu z RRF a z dalších evropských zdrojů. Finanční prostředky z něj budou čerpat také strukturálně postižené regiony v ČR.
