Tisková konference po jednání vlády, 10. října 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, vážené dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády. Vítám předsedu vlády ČR Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. Pane premiére, poprosím vás o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR dnes projednala několik podle mého názoru poměrně důležitých bodů. Schválila návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Dnes také zahájila projednávání prorůstové agendy, čili prorůstových opatření vlády. A schválila také věcný záměr zákona o státním zastupitelství. Dovolte mi nyní k tomu prvnímu bodu, k finanční ústavě. Chtěl bych zdůraznit, že ji nechceme přijmout jen proto, že tzv. protidluhová brzda je dnes hlavním trendem, v podstatě standardem v rámci Evropské unie. Ale i proto, že sami od sebe jsme přesvědčeni, a měli jsme to v programovém prohlášení vlády dříve, než to bylo na evropské úrovni, že je to správný krok, který prospěje stabilitě českých veřejných financí. O finanční ústavě, či proti dluhové brzdě se v ČR vede debata od 90. let a v programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že finanční ústavu přijmeme. Ale uvědomujeme si zároveň, že pro její přijetí potřebujeme širší konsenzus, protože je to ústavní zákon. Finanční ústava nastaví dlouhodobě, tedy pro tuto i všechny následující vlády, pevná pravidla, která omezí možnost dluhové krize v ČR. V určité podobě ostatně mají finanční ústavu již dneska všichni sousedé ČR. Tzn. Německo, Rakousko, Polsko a také od loňského roku i Slovensko. Finanční ústava omezuje populismus prosazující nadměrné výdaje a neúměrné zadlužování. A nyní se ukáže, jestli skutečně všechny politické strany svou proevropskou rétoriku myslí vážně, protože schvalovat finanční ústavu je dnes vlastně „mainstream“ evropské politiky. Náš návrh finanční ústavy zřídí také nezávislou Národní rozpočtovou radu, která bude vládě koukat ve fiskální oblasti pod prsty. Maximální limit veřejného dluhu 60 % HDP. Ten je v podstatě nastaven v souladu s Maastrichtskými kritérii. Chceme, aby byl pokryt celý vládní sektor, tzn. včetně krajů a obcí numerickými fiskálními pravidly, protože i tyto další rozpočty jsou součástí veřejných financí. Chceme také zpřísnit rozpočtová pravidla pro kraje a obce a jak jsem již řekl, chceme také zřídit Národní rozpočtovou radu. Předpokládáme, že finanční ústava bude účinná od ledna 2014 s výjimkou některých ustanovení o zdravotních pojišťovnách a krajích a obcích, která budou mít rozloženou časovou účinnost. Klíčový bude také prováděcí zákon, který např. podrobněji popíše pravidla ustavení Národní rozpočtové rady. Část pravidel přitom obsahuje i samotný ústavní zákon. Ten mimo jiné počítá s tím, že členy rady bude volit Poslanecká sněmovna. Diskutovali jsme mnoho různých variant řešení, ale nakonec jsme se přiklonili k této. Náklady samozřejmě na provoz budou nenulové, budou zhruba 50 mil. korun, ale my jsme přesvědčeni, že se to daňovému poplatníku rozhodně vyplatí. Rozpočtová rada se bude moci vyjadřovat ke všem návrhům souvisejícím s fiskální udržitelností naší země. Bude také vyhlašovat míru zadlužení tak, aby ji nikdo nemohl zpochybňovat. Role rady roste také s překračováním jednotlivých limitů, o kterých bude mluvit pan ministr financí. Např. návrhy na snižování zadlužení vláda bude konzultovat právě s Národní rozpočtovou radou. A nyní bych dal slovo panu ministru financí Kalouskovi.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych jenom ještě rád předeslal, že tomuto útlému, nicméně nesmírně důležitému ústavnímu zákonu předcházela dlouhá politická diskuse, kdy všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně diskutovaly na půdě Ministerstva financí nějaký společný kompromis, nějaká společná východiska, neboť jsme si vědomi toho, že je to ústavní zákon a že bez hlasů opozice ho nelze prohlasovat. Chci poděkovat tedy všem zástupcům politických stran za tuto věcnou diskusi. Pak následovala poměrně podrobná, třikrát opakující se diskuse v legislativní radě vlády, samozřejmě také vzhledem k tomu, že ten zákon je ústavní. A jsem rád, že dnes tedy vláda konečný návrh schválila, byť jsem si vědom toho, že nás ještě čeká vyjednávání v Poslanecké sněmovně. A má-li být tento zákon schválen ústavní většinou v obou dvou komorách Parlamentu, pak zcela jistě ještě dozná nějakých změn. Nicméně tak, jak to navrhujeme, tak navrhujeme nejenom hranice signálního varování, ale také pochopitelně účinných opatření, včetně možných postihů pro toho, kdo nedodržuje limity. Ta hranice začíná na 40 %, což je dnes situace, kterou aktuálně překračujeme. Dnes se pohybujeme někde kolem 41 % zadlužení. Překročí-li tedy zadlužení 40 %, pak vláda bude povinna zdůvodnit tuto míru zadlužení v Poslanecké sněmovně, předložit účinné návrhy opatření ke snížení zadlužení pod 40 % a současně nastává poměrně tvrdé omezení státních záruk, když to zjednoduším, tak je možné poskytovat jenom takové státní záruky, kde zákon byl platný a vstoupil v účinnost předtím, než došlo k tomuto signálnímu výstražnému znamení. V koridoru 45 a 48 % platí pro vládu vše předchozí, tzn. povinnost informovat, navrhnout opatření. Ale současně bude povinna navrhnout věrohodné snížení výdajů minimálně o 3 % v následujícím roce, zastropovat výdaje pro další roky a snížit mzdy představitelům státu, poslancům, senátorům, ministrům o 20 % a zmrazit platy ve veřejném sektoru. Nominálně, tzn., při předpokladu určité míry inflace se jedná o reálné snížení mezd. To už jsou zcela konkrétní opatření s dopadem na zcela konkrétní lidi, konkrétní osoby, které nesou svůj největší díl odpovědnosti za překročení příslušného limitu. Ocitneme-li se mezi 48 – 50 %, platí všechno to, co platilo v předcházejícím limitu, plus se k tomu přidává povinnost navrhnout vyrovnaný nebo přebytkový návrh rozpočtu všech centrálních fondů, ať to jsou fond dopravní infrastruktury, fond bydlení, fond životního prostředí, zdravotních pojišťoven. Tam nicméně ta účinnost u zdravotních pojišťoven je odložena o pět let, protože systém veřejného zdravotního pojištění se tomu bude muset přizpůsobit tomuhle imperativu. Nicméně mělo by to platit pro všechny segmenty veřejných rozpočtů, tedy i pro veřejné zdravotní pojišťovny. Stejná povinnost pro kraje a obce, neboť je to jedna soustava veřejných rozpočtů, a absolutní zákaz přijímání jakýchkoli nových závazků. Překročí-li 50 %, platí všechno to, co předtím, a vedle toho automaticky je vláda povinna předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o důvěru. Státní rozpočet a centrální fondy jsou důležité segmenty, ale pouze segmenty veřejných rozpočtů. Do celkové soustavy samozřejmě patří i územní rozpočty. Pro ně bude platit povinnost mít celkovou výši dluhu nikoliv v závislosti na HDP, ale v závislosti na objemu příjmů za poslední čtyři roky. V případě překročení tohoto limitu budou povinny svůj dluh snižovat o 5 % z toho rozdílu skutečného dluhu vůči limitu, který bude stanoven. Pokud si tak nebudou počínat, pak stát zadrží příslušnou částku výnosu z daní, neboť územní rozpočty jsou dominantně financovány z centrálně redistribuovaných daní, tedy daně z příjmu právnických, fyzických osob a z DPH, které stát vybírá a posílá územním rozpočtům. V případě, že územní rozpočty by se nechovaly podle tohoto ústavního zákona, stát by příslušné příjmy zadržel. Tolik stručná opatření, podle mého názoru i podle názoru vlády, čehož si vážím, účinná k tomu, aby se skutečně všichni správci veřejných rozpočtů chovali přiměřeně odpovědně. Předkládáme řadu věcí, které byly konsenzuálně dohodnuty. Netajím se tím, že v některých případech přetrvává rozpor. Asi ten hlavní rozpor je jiný názor sociální demokracie na tu hranici jednotlivých limitů, tedy 40, 45, 50. Jejich představa je posunuta o několik bodů výše. Pozitivní je, že nemají námitky proti těm opatřením, která jsou tam uvedena. Ale představují si to v jiné rovině. Ano, jsme připraveni k věcné diskusi, protože bez té věcné diskuse a bez nalezení nějakého kompromisu, by pravděpodobně ten návrh schválen nebyl a to by byla škoda. Děkuji za pozornost.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, my jsme dnes také začali projednávat, jak jsem již avizoval, návrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Chci zdůraznit, že jsme vytvořili zvláštní pracovní skupinu složenou za prvé ze zástupců ekonomických ministerstev na úrovni náměstků, dále pěti zástupců zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a také pěti zástupců NERV. Vytvořili jsme také proto na začátku září zvláštní pracovní skupinu NERV. Sešlo se celkem pět pracovních jednání a máme výstup, který byl teď předložen vládě. My počítáme s tím, že tento materiál bude dále projednáván v tripartitě, jak na pracovní skupině tripartity, tak na plénu Rady hospodářské a sociální dohody. Bude dále projednáván poradou ekonomických ministrů tak, aby byla definitivní verze zhruba na konci října. S tím, že zvláštní pracovní skupina NERV bude minimálně jednou za tři měsíce provádět vlastně kontrolu plnění těch opatření. My totiž nechceme, aby to bylo pouhé slohové cvičení, aby ta opatření skončila pouze na papíře, ale chceme dosáhnout toho, aby byla skutečně zavedena v reálném hospodářském životě. Z těch navrhovaných opatření je navrženo 80, my jsme se ne v každém opatření shodli se zástupci podnikatelských svazů. Z těchto 80 opatření je 18 považováno za prioritní. Jsou soustředěna do pěti oblastí. První je odstranění administrativní a legislativní zátěže, druhou oblastí je zvyšování konkurenceschopnosti, třetí podpora inovací, čtvrtou oblastí podpora exportu a pátou oblastí čerpání evropských fondů. Jedná se o živý materiál, který budeme dále diskutovat. Jak jsem již řekl, chceme, aby byl v definitivní podobě předložen vládě do konce října. Abych uvedl konkrétní příklady opatření, která obsahuje tento materiál, např. nástupnický program programu Zelená úsporám, kde chceme z prodeje emisních povolenek do roku 2020 uvolnit 25 až 55 mld. korun zejména na modernizaci fondu budov a pokles energetické náročnosti. Chceme přijmout programy financování rozvoje infrastruktury střednědobého charakteru. Chci připomenout, že vláda už např. pro příští rok zvýšila výdaje na dopravní infrastrukturu o osm mld. korun. Chceme např. podporovat technické vzdělávání, což je velký požadavek českého průmyslu. Výsledkem má být příznivější strukturální nabídka, reagující na potřeby zaměstnavatelů a pracovního trhu. Chceme např. zjednodušit stavební zákon, cílem je zrychlit a zlevnit výstavbu, zvláště u dopravních a dalších liniových staveb. Dále tam bude speciální program: Vzdělávejte se pro stabilitu, kde již vláda realizovala některá opatření v praxi. Chceme zavést integrovaný systém řízení vědy, kde cílem těchto opatření je zvýšit efektivnost podpory vědy a výzkumu. Chceme např. v podpoře exportu zavést tzv. one stop shop pro exportéry, tzn. jedno kontaktní místo, poskytující na jednom místě exportérům všechna oficiální potvrzení pro export. Tzn., ten exportér nemusí obíhat x různých úřadů, ale na jednom místě, především v elektronické podobě bude obsloužen. A součástí těchto opatření bude i nový model fungování evropských fondů směrem k větší efektivitě pro další programovací období, jehož dominantní součástí bude razantní snížení počtu operačních programů. Čili pokusil jsem se tady ukázat i několik příkladů, kde chceme jít v této prorůstové agendě.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy. Česká televize, pan Vašek.

Česká televize, Petr Vašek: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy na pana premiéra i na pana ministra financí. První dotaz se týká toho materiálu, který vlastně analyzoval stav veřejného zdravotního pojištění. Podle něj byly pojišťovny minulý rok v šesti mld. deficitu, všechny dohromady. Letos očekávají podobnou situaci. Znepokojuje vás, pane premiére, pane ministře financí, finanční situace zdravotního pojištění? Protože na příští roky se asi nedají čekat žádné velké příjmy navíc. Tak jak to hodnotíte? Druhá otázka se týká dnešního rozpočtového výboru. Ten doporučil zachovat DPH na 14 a 20 %. Jak to hodnotíte a zda je možné se vůbec bez toho příští rok obejít? Protože to poslanci dnes takto v rozpočtovém výboru nechali na stejných hodnotách. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak já začnu u toho zdravotního pojištění. Mně to samozřejmě znepokojuje, protože zdravotní pojištění je součástí veřejných financí, tzn. jakýkoli deficit v tomto subsystému, se přenáší do celkového deficitu veřejných financí. Jakkoli v tomto případě se jedná zatím o řády miliard, nikoli desítek miliard, tak je to znepokojující jev. I proto dnes vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění. A vláda bude muset poměrně urychleně se začít zabývat situací v celém systému zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven a hledat další opatření, která půjdou cestou větší efektivity vynakládání těchto prostředků tak, aby se zamezilo narůstání tohoto deficitu a pokud možno ty deficity se začaly zmenšovat. Samozřejmě s jednou naprosto jednoznačnou výhradou, že v žádném případě, a to chci deklarovat dopředu, nepůjdeme cestou navýšení příspěvku za tzv. státní pojištěnce. To tedy v žádném případě. To by samozřejmě šlo poměrně rychle a jednoduše ten deficit smazat, ale to je přesně cesta, kterou my nepůjdeme, protože to znamená mimo jiné větší zatížení pro státní rozpočet. Co se týče rozpočtového výboru, já bych to nebral takto dramaticky, že rozpočtový výbor něco usnesl. Podle mých informací to byly hlasy opozice, která tam momentálně měla hlasovací většinu. Čili sociální demokraté a komunisté a Věci veřejné si něco odhlasovali, ale rozhodující je hlasování Poslanecké sněmovny. Já pouze mohu konstatovat, že sestavení státního rozpočtu při těchto daňových sazbách DPH pro příští rok tak, aby deficit byl pod 2,9 % HDP a současně v rozpočtu zůstaly některé prorůstové prvky, jako je podpora dopravní infrastruktury, jako je podpora vědy a výzkumu, jako je navýšení prostředků na vzdělání, tak je v podstatě vyloučeno. To jsou věci, které nejdou uskutečnit. Jinými slovy, rozpočtový výbor hlasy opozice dnes odhlasoval, že buďto bude deficit vyšší než 3 % HDP, což nás bude stát více na dluhové službě, protože ztratíme věrohodnost na finančních trzích. Nebo se bude muset utlumit celá řada prorůstových opatření, včetně podpory vědy, výzkumu, inovací, dopravní infrastruktury, vzdělávání apod.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Položil jste obě dvě otázky i mně. Já doporučuji pro stručnost, abyste si udělal poznámku Kalousek: dtto. Řekl bych totéž, jenom trochu jinými slovy.

ČTK, Jakub Dospiva: Já mám dvě otázky. Zda byste mohl říci, v jaké podobě vypadá ten věcný záměr zákona o státním zastupitelství, zda tam je protikorupční speciál, rušení vrchních státních zastupitelství? A druhá věc, vy jste se podle mých informací měli zabývat novým hlavním hygienikem, tak zda tedy máme nového hlavního hygienika? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: U toho věcného záměru vláda schválila ten návrh tak, jak byl předložen. Tzn. ano, obsahuje zrušení vrchních státních zastupitelství, obsahuje zřízení specializovaného protikorupčního státního zastupitelství. Na druhé straně, rozhodující bude debata nad paragrafovým zněním a my jsme dnes i zadali panu ministru spravedlnosti, aby provedl některé analýzy, např. finanční analýzu, analýzu fungování těch jednotlivých stupňů, nakolik je např. správné, aby soustava státního zastupitelství neodpovídala soudní soustavě, která je definována Ústavou. To je ten rozdíl, protože jednotlivé stupně soudu, ta čtyř stupňová soudní soustava je vytvořena Ústavou. Takže do konce března předloží pan ministr spravedlnosti paragrafové znění tohoto zákona a některé ty detaily tam ještě budeme dále upřesňovat. Co se týče odvolání a jmenování hlavního hygienika ČR, tak vláda dnes svým rozhodnutím odvolala pana doktora Michaela Víta, Ph.D. z funkce hlavního hygienika ČR. Jak známo, pan doktor Vít čerpá od 19. března pracovní volno bez náhrady platu. Dnes byl předložen návrh na jmenování pana doktora Vladimíra Valenty, Ph.D. do funkce hlavního hygienika s účinností ke dni 16. října.

Lidové noviny: Pane premiére a pane ministře, já se vás chci zeptat, zda byste byli pro, aby se členy parlamentní vyšetřovací komise, která by měla přístup k odposlechům a spisům BIS a mohla by vyslýchat politiky, aby se členy této komise mohli stát ne poslanci? Navrhuje to iniciativa Vraťte nám stát, jejíž návrh novely zákona jednacího řádu míří v těchto dnech do Poslanecké sněmovny.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že na to mám názor, který možná není příliš v médiích populární, ale je poměrně jednoznačný. Představa, že budeme mít přístup k odposlechům, to nemá ani předseda vlády, to nemá vůbec nikdo. To mají pouze orgány činné v trestním řízení, které tak činí pouze na základě toho, že mají soudní povolení a pouze v případě odhalování trestné činnosti. Představa, že si někdo bude listovat živými svazky zpravodajských služeb, bude si tam vyzobávat to, co bude potřebovat, bude s tím zacházet bez toho, aby sám měl bezpečnostní prověrku minimálně na stupeň „tajné“, nebo spíše „přísně tajné“, tak je v podstatě rozklad bezpečnostního systému v této zemi. To co navrhuje tato iniciativa, nefunguje v žádné demokratické zemi Evropské unie nejenom na západ, na východ, na sever, ale ani na jih od našeho území. Čili je to věc, která je velmi neobvyklá, když budu diplomatický. Na druhé straně vytvoření zvláštního kontrolního orgánu zřízeného např. na bázi bývalých místopředsedů Nejvyššího soudu, který by měl možnost tam, kde by parlamentní kontrolní komise dospěla k názoru nebo podezření, že někde byl porušen zákon některou bezpečnostní složkou a tahle specializovaná komise složená z renomovaných osobností především právnického typu, např. na bázi bývalých místopředsedů nebo soudců, vysoce postavených soudních funkcionářů nebo státních zástupců by měla možnost jít do živých svazků zpravodajské služby nebo bezpečnostní složky a konstatovat, zda byl nebo nebyl porušen zákon. To je věc, kde já mám dlouhodobě pozitivní názor, a podle mého názoru tady opět můžeme najít konkrétní případy ve vyspělých západních demokraciích, že něco podobného existuje. Ale představa těchto občanských aktivistů, jak nám brouzdají svazky zpravodajských služeb, je prostě věc, nad kterou zůstává rozum stát.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já budu velmi stručný. Parlamentní vyšetřovací komise je speciální, výjimečný orgán, který má fungovat zejména tam, kde nefungují standardní instituce, od toho je ta parlamentní komise zřizována. Představa, že by v parlamentní komisi seděli ti, kteří nebyli demokraticky zvoleni, znamená potvrzení názoru: ti, kteří dostali mandát v demokratických volbách, to budou dělat špatně, a proto je potřeba, abychom to vykonávali my, kteří jsme žádný mandát v žádných volbách nedostali. Já se s tímto sdělením velmi těžko smiřuji. Já si myslím, že v parlamentních komisích mají sedět ti, kteří dostali mandát v demokratických volbách. Já neznám demokratičtější, poctivější nominaci. Anketa Lidových novin je jistě zajímavé sdělení, ale přece jen ty demokratické volby mají větší váhu podle mého názoru, a myslím si tedy, že to mají vykonávat ti, kteří mají mandát ze svobodných demokratických voleb. Samozřejmě je právem té komise, a tady se ztotožňuji s panem premiérem, a to už je dnes zakotveno v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, že komise si může přibrat experty pro posouzení té či oné věci. Těm expertům dá zadání a oni to zadání splní v rámci vymezených pravomocí. Ale parlamentní komise složená z nečlenů Parlamentu, nezdá se vám to jako protimluv už na samém začátku té věty?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, já vám tady ponechám pana ministra financí, protože já tady mám již osm minut předsedkyni lotyšského parlamentu a bylo by nezdvořilé, abych ji nechal déle čekat. Takže si užijte pana ministra financí. Neváhejte s otázkami na tělo, pan ministr financí se na vás těšil, že za celou vládu to dneska odpracuje. Na shledanou.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji, pane premiére za důvěru, děkuji.

Televize Prima, Jiří Frelich: Dobrý den, pane ministře. Já bych měl na vás dotaz. Nás v redakci zaujal článek ČTK, že eurokomisařka Redingová navrhuje, aby do osmi let ve všech evropských firmách bylo alespoň 40 % žen, jinak by mohly hrozit pokuty. Co vy na to?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já se přiznám, že podle mého názoru je trošku diskriminace obsaženo už v tom návrhu. Já znám spoustu vzdělaných, inteligentních žen, kterým bych klidně rád říkal „šéfko“. Ale tyto ženy by zcela určitě nesouhlasily s tím, aby měly vedoucí postavení v důsledku svého pohlaví, ale v důsledku svých schopností. Takže já prostě trvám na tom, že mají rozhodovat schopnosti a nepochybuji o tom, že je ženy mají stejné jako muži.

Televize Nova, Štěpánka Čechová: Pane ministře, já si dovolím dotaz k bodu, který jste nakonec prý dnes neprojednali, protože ministr zemědělství je v zahraničí. Jde o zprávu NKÚ a zdůvodňování Ministerstva zemědělství a Lesů ČR této zprávy. Přestože jste ten materiál zřejmě tedy nedostali, ten materiál obsahuje v podstatě sdělení, je to třiceti stránková důvodová zpráva, sdělení, že ministr Bendl a Lesy ČR v podstatě jednu výtku po druhé od NKÚ vyvracejí s tím, že dodrželi zákonné předpisy nebo že to, co jim NKÚ vytýká, jim naopak zákon nenařizuje. Já jsem si jistá, že si pamatujete, že kolem toho zjištění NKÚ na Lesích ČR ať už hospodaření se státním majetkem, o zbytečných nákupech vozů a dalších věcech, že kolem toho byl poměrně velký humbuk. Lidem to připadalo jako velmi vážná zjištění. Když teď přijde na vládu taková zpráva, co si o tom budete myslet?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já si o tom můžu myslet leccos, ale svůj postoj a názor sdělím svým vládním kolegům, až se to bude na vládě projednávat. Toto je tisková konference, která vás seznamuje s výsledky jednání vlády. Vy sama jste řekla, že tento bod nebyl projednáván. Já ten vládní materiál vůbec neberu na lehkou váhu, ale pokládám skutečně za fair, abych postoj ministra financí vyjádřil nejprve na vládě a potom na tiskové konferenci po zasedání takové vlády, která se tomu bodu bude věnovat, s ním seznámil i vás. Opačný gard není úplně fair.

ČTK, Jakub Dospiva: Tím, že odešel pan premiér, tak se dozvím jen polovinu, co jsem chtěl zjistit. Nám teďka přišla informace, že byl na svobodu puštěn pan Dalík. Tak jsem chtěl reakce obou pánů politiků, že soud nevyhověl žádosti o vazbu. Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Tím, že odešel pan premiér, se samozřejmě dozvíte méně než polovinu. My si nejsme rovnocenní, to je premiér. Já vám mohu říct svůj názor. Je to rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení a pan Dalík byl puštěn na svobodu. Beru na vědomí. Co k tomu jiného mohu říci.

Mediafax, Jan Drahorád: Pane ministře, já bych se chtěl zeptat na jeden bod z dodatku, jmenování člena rady ČTÚ. Jestli jste se k němu dostali, případně zda byste oficiálně sdělil jméno kandidáta? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ano, dostali. Vláda jednomyslně jmenovala pana, vláda dnes také projednala koncepci péče o lidi postižené Alzheimerovou chorobou, promiňte prosím, pana Nováka.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, pokud už nejsou žádné dotazy, děkujeme vám za účast, a přeji vám hezké odpoledne. Na shledanou.