Aktuálně

10. 10. 2012 15:17

Finanční ústava pohlídá odpovědné hospodaření vlády

Vláda odsouhlasila návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavu. Stanoví tak dluhovou brzdu všem vládám.

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

České vlády by mohly být do budoucna vázány limitem na překročení vládního dluhu, počítá s tím tzv. finanční ústava, kterou dnes schválil kabinet premiéra Petra Nečase. Strop pro maximální výši veřejného dluhu by tak byl stanoven zákonem. „Chceme velmi účinnou legislativní brzdu proti zvyšování zadlužování,“ uvedl již dříve premiér Petr Nečas. Cílem je udržení zdravých veřejných financí jak na úrovni rozpočtu sestaveného vládou, tak na úrovni samospráv.

Chtěl bych přitom zdůraznit, že ji nechceme přijmout jen proto, že dnes je tzv. dluhová brzda v Evropě trendem a v podstatě standardem v rámci Evropské unie, ale i proto, že sami od sebe jsme přesvědčeni, a měli jsme to v programovém prohlášení dříve, než to bylo na evropské úrovni, že je to správný krok, který prospěje stabilitě českých veřejných financí,“ prohlásil předseda vlády po skončení jednání vlády.

Finanční ústava nastaví dlouhodobě, tedy nejen pro tuto, ale i všechny následující vlády pevná pravidla, která omezí možnost dluhové krize v České republice. Jejím cílem je zejména omezit populismus prosazující nadměrné výdaje a neúměrné zadlužování. „Finanční ústava omezuje populismus prosazující nadměrné výdaje a neúměrné zadlužování a nyní se ukáže, jestli skutečně všechny politické strany svoji proevropskou rétoriku myslí vážně,“ řekl premiér Petr Nečas. „Schvalovat finanční ústavu je dnes už mainstream evropské politiky,“ dodal.

V případě, že se bude vykazovaná úroveň tohoto dluhu blížit zákonem stanovené hranici, zákon určí opatření, které bude muset aktuální kabinet vykonat. K prvním opatřením by podle návrhu musela vláda přistoupit, pokud by státní dluh překročil 40 procent hrubého domácího produktu. „Nastavujeme tak úroveň, kdy je vláda povinna začít aktivně jednat,“ vysvětlil premiér.

Předseda vlády Petr Nečas a ministr financí Miroslav Kalousek, tisková konference po jednání vlády 10. října 2012

Pokud bude překročena hranice dluhu 50 procent HDP, musí vláda žádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. „Sankcionováni by měli být ti, kteří reálně pracují s rozpočtem, tedy členové vlády a poslanci v Poslanecké sněmovně,“ řekl před časem předseda vlády.

Na veřejné finance dohlédne Národní rozpočtová rada

Sledování a vyhodnocování plnění fiskálních cílů vlády by měla na starost nově vzniklá nezávislá instituce – Národní rozpočtová rada, s jejímž zřízením norma počítá. Rada by měla pět členů volených Poslaneckou sněmovnou. Podrobněji popíše pravidla jejího fungování a samotného ustavení prováděcí zákon.

Národní rozpočtová rada by měla mít na starosti také kontrolu transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky, ale mohla by se například také vyjadřovat k případným dopadům některých zákonů na státní rozpočet. Výdaje na její fungování ročně nepřekročí 50 milionů korun. „Například návrhy na snižování zadlužení vláda bude konzultovat právě s Národní rozpočtovou radou,“ uvedl dnes předseda vlády.

Přísnější rozpočtová pravidla by platila i pro místní správy a samosprávy. Zákon by jim ukládal hospodařit tak, aby celková výše jejich dluhu nepřekročila 60 procent průměru jeho celkových příjmů za poslední čtyři roky. „Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly,“ vysvětluje tento záměr premiér.

Finanční ústava, jejíž text vypracovalo ministerstvo financí, by mohla začít platit v roce 2014. Její vznik je zakotven již v Programovém prohlášení vlády. Pro její přijetí bude ale zapotřebí širší politický konsenzus. Finanční ústavy se osvědčily mimo jiné i v zahraničí. Obdobnou dluhovou brzdu mají i všechny naše sousední země – Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie