Závěr č. 2 Etické komise

k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů uváděných v odvolacím řízení

K novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání účastníka řízení, žadatele o udělení osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu dle zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu, nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne Etická komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu (dále jen „Etická komise“) ve smyslu ust. § 82 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jen tehdy, jde-li o takové nové skutečnosti (tvrzení o skutečnostech vztahujícím se ke skutkům, pro které žadatel žádost podal) nebo důkazy, které účastník řízení nemohl uplatnit dříve v řízení před Ministerstvem obrany ČR (dále jen „ministerstvo“).

(Rozhodnutí Etické komise ČR z 1. 8. 2012, č.j. 9840/2012-EKO)

Z odůvodnění:

Z odvolání účastníka řízení je sice patrno, že napadá rozhodnutí ministerstva v celém rozsahu, nicméně účastník řízení neuvedl, v čem přímo ve smyslu ust. § 82 odst. 2 správního řádu spatřuje rozpor s právními předpisy nebo věcnou nesprávnost rozhodnutí či předcházejícího řízení vedeného ministerstvem. Předmětem jeho odvolání jsou pouze jiná tvrzení, která ve své žádosti neuváděl.

K novým tvrzením , která účastník řízení ve správním řízení vedeném před ministerstvem neuvedl, tj. tvrzením týkajícím se jeho činnosti související s Chartou 77, jejím podpisem a rozšiřováním, navštěvováním Jazzové sekce a pomoci rodině N. a panu P. C., či tvrzení, že se stal obětí provokace StB aj., Etická komise po projednání v odvolacím řízení, s ohledem na níže uvedené, nepřihlédla. Podle ust. § 82 odst. 4 správního řádu, se k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů, uvedených v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

K ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu Etická komise pro úplnost uvádí, že pokud účastník řízení namítá nové skutečnosti vztahující se ke skutkům, pro které účastník řízení žádost podal, (vyjma takových, které nemohl objektivně uvést dříve) až v odvolacím řízení, mohl by být v případě svého nesouhlasu s rozhodnutím Etické komise vztahujícímu se k takovým nově tvrzeným skutečnostem zbaven možnosti podat v této části rozhodnutí opravný prostředek, tedy zbaven svého odvolacího práva proti části takového rozhodnutí. Proti rozhodnutí Etické komise totiž nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu podat opravný prostředek. Takový postup by navíc nebyl v souladu s principem víceinstančnosti správního řízení. V případě projednávané věci se jedná zejména o nové tvrzení účastníka řízení, že se v případě svého druhého pokusu o opuštění republiky stal obětí provokace StB, a dále se jedná o tvrzení účastníka řízení vyjádřená v písemném doplnění jeho odvolání, že o jeho případu informoval P. C. redakci VONSu a následně byl jeho případ ve sděleních VONS popsán.

V případě ostatních tvrzení účastníka řízení vyjádřených v jeho odvolání ohledně jeho spolupráce s Chartou 77, Jazzovou sekcí apod. nebo v písemném doplnění odvolání o tom, že v létě roku 1977 zapálil na Letné velký transparent/billboard (patrně k výročí VŘSR), jde o uvedení zcela jiných skutečností, které se přímo co do svého obsahu nevztahují k důvodům podání žádosti, tj. ke skutkům, pro které si účastník řízení o vydání osvědčení požádal, a jejich posouzení tedy nemůže být předmětem tohoto řízení.

Etická komise tímto vyslovuje politování nad perzekucí účastníka řízení v době komunistického režimu a nad příkořím, které mu tímto bylo způsobeno, a současně upozorňuje, že rozhodnutím Etické komise, kterým se potvrzuje rozhodnutí ministerstva ve věci zamítnutí žádosti účastníka řízení o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu, není dotčeno právo účastníka řízení požádat o vydání osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona pro jiné skutky, než pro které žadatel již požádal a o kterých bylo pravomocně rozhodnuto (tj. požádat pro odbojovou činnost ve smyslu zákona uskutečněnou jinou formou nebo v jiném období, než původně žádal). Taková tvrzení účastníka řízení však musí být ve smyslu ust. § 52 správního řádu podpořena označením relevantních důkazů (listiny, svědecké výpovědi aj.). To je důležité zejména v případě, kdy byl spis/materiál StB vedený o účastníku řízení (nebo jeho část) zničen a nemůže být tedy příslušnými archivy dohledán. Pokud nejsou označeni svědci nebo není navrženo provedení jiných důkazů, nemají ministerstvo ani Etická komise k dispozici z archivních zdrojů dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci potvrzujících údaje uváděné účastníkem řízení, z nichž by mohli při rozhodnutí vycházet.

Současně by měl účastník řízení dbát na to, aby byly označené důkazy dostatečně určité a mohly být prověřeny spolupracujícími institucemi, tj. archivy a ústavy, neboť tyto zpravidla dožadujícím orgánům (ministerstvu či Etické komisi) poskytují pouze materiály relevantní, které lze dohledat na základě konkrétních informací uvedených v žádosti a jejím odůvodnění.