Legislativní rada vlády projednala věcný záměr novely horního zákona

Doporučila proto předkladateli, Ministerstvu průmyslu a obchodu, které konkrétní právní otázky by měl při přípravě návrhu zákona řešit. Volba konkrétních věcných řešení je přitom otázkou politického rozhodnutí.

Cílem návrhu je definovat zásady, směry a cíle, k nimž se má ubírat příští novelizace horního zákona. Mezi tyto cíle patří i zájem na právní ochraně nerostného bohatství a současně s ním i zpřesnění podmínek, za nichž je možno toto nerostné bohatství využívat. V zájmu posílení právní jistoty je proto třeba přesněji stanovit okruh nerostů, jejichž význam pro rozvoj České republiky je zásadní, stanovit podmínky jejich využívání a ochrany.

Věcný záměr zákona se zaměřuje na 3 oblasti, které by měly být předmětem nové regulace, a to:

1. Rozdělení vyhrazených nerostů na „strategické“ a „ostatní“;
2. Změny právní úpravy „dobývacích prostorů“;
3. Nová úprava „úhrad“.

Návrh věcného záměru dále předpokládá, že bude v omezeném rozsahu opět možné vyvlastňovat či nuceně omezovat vlastnické právo v souvislosti s těžbou uranu a hnědého a černého uhlí jako strategických vyhrazených nerostů.

Pro vyvlastnění (poté, co nedojde k dohodě s vlastníky dotčených nemovitostí) by měly konkrétně platit tyto podmínky:

a) musí být vyvlastňováno do vlastnictví státu (nebo státem ovládané právnické osoby);
b) musí to být ve veřejném zájmu (veřejný zájem bude definován jako celospolečenský zájem na využití ložiska strategického nerostu a jako zájem na zajištění surovinové a energetické bezpečnosti České republiky);
c) musí jít o ložisko strategického vyhrazeného nerostu (uran, uhlí hnědé nebo uhlí černé);
d) za vyvlastňovanou nemovitost musí být poskytnuta adekvátní náhrada (v penězích, náhradní pozemek);
e) musí být postupováno podle zákona (zejm. za použití zákona o vyvlastnění).