Případové a komparativní studie z České republiky a Rumunsko jsou určené jako materiál  k diskusi na konferenci v Praze na téma „Vládní a nevládní přístupy k integraci Romů do místní a regionální administrativy“, 2. - 3. března 2004

 

 

 

Česká republika[1]

 

II. Romští poradci

 

II.1. Obecná část

 

• Instituce zřízena vládním usnesením z roku 1997; romský poradce měl být místním a regionálním nástrojem vlády v integraci romských komunit, mediátorem mezi romskou menšinou a většinou a také se o této instituci uvažovalo jako o způsobu zvýšení romské účasti v administrativě.
• Podle ne vždy úplně jasných představ zřizovatelů instituce a samotných romských poradců měl romský poradce hrát roli “mostu” mezi romskými komunitami a státní správou a samosprávou.
• Romští poradci byli umístěni v okresních úřadech, nejčastěji v odborech sociální prevence. Po zrušení okresních úřadu nebyl realizován systematický přechod poradců na obce. V současné chvíli neexistuje povinnost jmenovat romského poradce.
• V současnosti má vláda omezené možnosti zasáhnout na místní a regionalní úrovni, co se týče institucionálního zajištění romské integrace

 

Způsob výběru romských poradců:

• konkurz
• přidělení povinností zabývat se romskými záležitostmi stávajícímu zaměstnanci

• To může být považováno za problematickou z několika hledisek: povinnost považována za formální; nemusí se jednat o osobu kompetentní; stávající povinnosti zaměstnance mohou zúžit pracovní zaměření romského poradce.

 

Některá kritéria výběru romských poradců:

• romský původ; doporučeno Radou vlády pro záležitosti romské komunity
• vzdělání

 

Instituce a romští poradci

• okresní úřady (do 2002); většinou odbory sociální prevence (53 ze 75 v roce 2000)
• obce s rozšířenou působností

 

II.2. Romští poradci v Brně a Ostravě

 

	Brno	Ostrava (více informací viz případová studie)
1. instituce	magistrát	magistrát
2. oddělení	sociální péče; odbor spolupráce a rozvoje	sociální a zdravotní; odbor sociální prevence
3. kritéria výběru	konkurz. Čtyři romští poradci (dále v tabulce jen “RP”) od roku 1998.	konkurz. Od roku 1998 hledána osoba na místo RP. Romský poradce od roku 1999.
4. romský původ	ano	ano
5. vzdělání	střední odborné	bakalářské (studium v průběhu výkonu funkce RP)
6. hlavní úkoly[2]
-     zajišťuje komunikaci romských komunit se st. správou, samosprávou a dalšími aktéry -     navrhuje opatření vedoucích k integraci -     řeší zásadní problémy romských komunit	RP organizuje setkání osob a organizací účastnících se na integraci. Za nejdůležitější oblasti je považované bydlení, nezaměstnanost. RP se zabývá jednotlivými případy a částečně se I pokouší o koncepční práci. Pokud jsou navrhována řešení samosprávě, většinou se jedná o řešení z oblasti sociální práce (například umístit do problematické lokality ter. sociálního pracovníka namísto policisty).	RP v Ostravě nemá přímo tyto body uvedeny v pracovní náplni, pouze otázku komunikace. RP organizuje pravidelná setkání různých aktérů. Avšak ve skutečnosti se RP například zabývá aktuálními problémy; je v této věci kontaktován například představiteli samospráv. Řešení jsou navrhována především z oblasti sociální práce (například terénní sociální práce).
-     analyzuje a monitoruje situaci romských komunit -     vytypovává nejpodstatnější okruhy problémů, které směřují k vypracování koncepce v oblasti romské problematiky	RP má znalosti o místní situaci, problémech a jejich stupni naléhavosti. Provádí určitou analýzu, i když ne systematickou. Určitá část informací pochází od terénních sociálních pracovníků. Podle vedoucí jsou očekávání na tuto práci vysoká; mohl by ji dělat „sociolog“. RP se pokouší o různé návrhy, například v oblasti bydlení. Skutečnost je však pro RP frustrující[3].	Podobná situace je v Ostravě, co se týče analýzy. A mimo jiné na ni v běžné agendě nezbývá čas. V pracovní náplni není stanoveno, že by se RP měla zabývat koncepční prací. Ve skutečnosti se to do určité míry děje (viz například projekt sociálního bydlení).
-     dělá individuální a skupinovou sociální práci	Není to stanoveno v pracovní náplni, ale ve skutečnosti práce s klienty zabírá dost času. Podle RP je to dobré, že si přijdou klienti pro radu. Také vidí určitou změnu v postoji k úřadům[4].	RP provádí sociální práci a to především s lidmi z určitých částí Ostravy a také co se týče určitých záležitostí (odškodnění). Podle slov RP již dnes nemusí trávit tolik času v terénu, protože disponuje terénními sociálními pracovníky
-     spolupracuje se státní správou, samosprávou, s romskými “mluvčími”, školami, nevládními organizacemi	RP je v úzkém kontaku s určitými odbory magistrátu a obvodů (především sociální odbory). RP organizuje setkání, kam zve i romské „mluvčí“ a/nebo představitele romských a pro-romských organizací.	RP je v této pozici pět let. Vybudovala si pozici kompetentního a schopného partnera. Představitelé romských organizací jsou zvány na pravidelná setkání.
-     je mediátorem a řeší konflikty	Účastní se řešení konfliktů. Je mediátorem, a to především v individálních kauzách.	Účastní se řešení konfliktů. Je mediátorem, a to především v individálních kauzách.

 

 

III. Romští koordinátoři

 

III.1. Obecná část

 

• Kraje mají povinnost zřídit pozici koordinátora pro záležitosti romské komunity.
• Ne všichni ze 14 romských koordinátorů pracují na plný úvazek.
• Problematický aspekt koordinace: síť romských poradců byla narušena.

 

III.2 Romští koordinátoři (dále jen “RK”) v Moravsko-slezském kraji a Jihomoravském kraji

 

	Moravsko-slezský kraj	Jihomoravský kraj
1. institucionální zařazení	Odbor kultury a památkové péče. RK považuje za vhodnější zařazení mimo konkrétní odbor.	Odbor školství
2. úvazek	plný	plný
3. romský původ	ne	ano
4. vzdělání	vysokoškolské	středoškolské odborné
5. náplň práce
- koncepční práce	RK vypracovala koncept o sociálním bydlení a další například v oblasti školství. RK by věnovala ráda více času koncepční práci.	RK sehrál určitou roli ve vypracování Strategie sociální inkluze města Brno.Uvažuje se o přijetí na krajské úrovni.
- koordinace	Z 22 romských poradců (anebo kontaktních míst) považuje spolupráci za dobrou s 5 z nich.	V březnu 2003 se konalo setkání romských poradců a dalších aktérů.

 

 

IV. Případová studie - Brno

 

Případová studie v Brně se zaměřuje na projekt komunitního bydlení a strategii sociální inkluze (projekt RrAJE[5]). V těchto projektech měl/a romský poradce/romská poradkyně omezenou úlohu. Důležitou roli sehrál v obou případech ředitel romské organizace (Drom), který navázal dobré vztahy s magistrátem a obvodem Brno-střed.

 

IV.1. Projekt komunitního bydlení

 

Projekt komunitního bydlení začal v roce 1999 a skončil v roce 2003 (po skončení rekonstrukce stále pokračuje v jednom domě). Je možné se z něho v mnoha ohledech poučit.

            Byl to projekt, který měl za cíl mimo jiné zlepšení sociálních a životních podmínek (především) Romů žijících v Brně. Projekt se uskutečnil ve dvou domech, na Bratislavské 41 a Cejlu 49. Byl považován za pilotní projekt; nebyl však dále rozšířen v této oblasti Brna. Byl uskutečněn za spolupráce několika organizací (Drom, Spolu-CZ a později IQ Roma servis) a městské části Brna-střed, Magistrátu, realitních kanceláří a Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Konečná cena byla kolem 150 milionu, což bylo více než dvojnásobně více než byl původní odhad. Na Bratislavské 41 se nájemníci úspěšně zúčastnili všech částí projektu (řešení právních vztahů k bytům, odpracování dluhů, atd.). Zatímco na Cejlu 49 se většina z původních nájemníků nemohla vrátit zpět do domu.

 

Cíle

• Náprava nájemních vztahů. Kolem 75 procent nájemníků neměla v pořádku nájemní smlouvy. Pokud nájemníci plnili podmínky (uznání dluhů a odpracování, případně splacení), získali nájemní smlouvu na jeden rok, která byla poté prodlužována.
• Odpracování dluhů. Většina účastníků projektu byla bez zaměstnání; odpracování dluhů bylo ve spolupráci s městským obvodem.
• Participace.

 

Tehdy … krystalizovala myšlenka, že udělat opravu do stávajících poměrů by asi bylo vyhození peněz. Takže jsme se začali zabývat myšlenkou, jak to udělat tak, aby to byl krok skutečně s vtažením komunity bydlících do toho projektu, do společného zájmu obnovy a kultivace[6].

Na Bratislavské 41 existuje „samospráva“ nájemníků. Zabývá se především problémem placení nájmů a služeb.

           

Problematické aspekty

• Zajištění trvání projektu zajištěním zaměstnání. Řemeslné dílny se nepodařilo zprovoznit. Na určitou dobu financoval Úřad práce místa na veřejně prospěšné práce. Současná vysoká nezaměstnanost mezi nájemníky je jednou z příčin znovuobjevení dluhů[7].
• Otázka segregace.

My jsme řešili tento stav domu … Tito lidé se sem nastěhovali dobrovolně, dobrovolně a sami se vyjádřili, že tady chtějí bydlet. Jako je fakt, že to bylo limitováno velmi úzce, že ti lidé měli tu šanci bydlet jinde, tak by si mnozí z nich asi jinde zvolili tu šanci[8].

Otázku etnické segregace je třeba posuzovat z hlediska celé oblasti, nejen těchto dvou domů. Toho si organizátoři byli vědomi a byli aktivními účastníky vypracování Strategie sociální inkluze.

 

Organizace

• Dobré vztahy mezi ředitelem Dromu, p. Zimou a místostarostou na Brnu-střed, p. Pelikánem, které napomohly vytvoření partnerství. Ke konci projektu na Cejlu 49, před komunálními volbami v roce 2002, však došlo k tomu, že se p. Pelikán mezi kolegy v městském obvodu ocitl v izolaci.
• Komplikovanost projektu.
• Počet aktérů
• Několik finančních zdrojů
• Množství problémů, které bylo třeba vyřešit.

 

Jedna z věcí byla, že v tomto procesu se učinila velice zajímavá zkušenost: spolupráce mezi občany, neziskovkami,  politiky a obcí. Bylo to  na tu dobu docela nevídané, že ze všech úrovní chodili jejich zástupci na porady skoro každý týden, kde se probíralo jméno po jménu velmi podrobná vyjádření všech subjektů ke každému jménu, ke každé osobě, ke každému problému[9].

• Konfliktní vztahy. Spolupráce s městskou částí nebyla bez problémů. Spolu-CZ to uvedlo jako jeden z důvodů, proč odstoupilo od projektu v roce 2001.
• Špatný management ze strany organizací. Nebyla dodržena rovnováha mezi částí rekonstrukce a problémů spojených s bydlením a sociální prací s nájemníky. Podle zprávy zástupkyně ombudsmana k případu Cejl 49, měl městský obvod více asistovat nájemníkům, aby splnili podmínky. Výsledkem je stav, kdy jen čtyři lidé splnili podmínky a mohli se vrátit do domu; část z těch, kteří nesplnili podmínky, dodnes žije v holobytech (kde měli být původně na dobu rekonstrukce).

 

Důsledky

• V důsledků obvinění, že nebyly splněny podmínky a že místo Romů městský obvod do objektu nastěhoval policisty, se městský obvod cítil ohrožen a začal vnímat negativně vlastní angažovanost a neúčast magistrátu:

Při absenci spolupráce s městem Brnem a MMB tak jsou na MČ Brno-střed koncentrovány problémy romského etnika v Brně (resp. i regionu), dochází k ‘nasávacímu‘ efektu stahování romských rodin na MČ Brno-střed, zejména do lokality Cejl, Bratislavská, Stará, Francouzská a okolí[10].

• Podle některých realizátorů projektu by nevládní organizace měly mít více autonomie k realizaci takových projektů.

 

IV.2. Strategie sociální inkluze (projekt RrAJE)

 

Projekt RrAJE obsahoval tři hlavní aktivity: vzdělávání policistů (AKORD)[11], Forum komunitních rozvojových pracovníků a vypracování Strategie sociální inkluze.

• Vysoká očekávání anglických organizátorů. Forum se nestalo politickou platformou. Například se nerealisticky očekávalo, že Forum bude moci být založeno z velké části na dobrovolnictví zúčastněných Romů[12].
• Jedna z organizací se rozvinula a zprofesionalizovala (IQ Roma servis).

 

Název	Strategie sociální inkluze
Projekt	Roma Rights and Access to Justice in Europe
Organizace v projektu RrAJE	Drom IQ Roma Servis
Náklady	?[13]
Pracovní rámec	Rada pro rovnoprávné partnerství (*2001)
Nápad	Inspirace z Londýna (Greenwich)
Expertiza	Masarykova univerzita a britští experti
Politická podpora a) Město Brno b) obvod Brno-střed c) kraj	omezená částečná probíhají jednání
Podpora ze strany romských a proromských organizací	neúplná
Romská participace	Dvě romské organizace, Forum komunitních rozvojových pracovníků, romská poradkyně, romský koordinátor
Účast romské poradkyně	členka Rady pro rovnoprávné partnerství pro strategii
Schválení strategie	žádné na úrovni města jednání na kraji
Realizace	Zamýšlen akční plán

 

• Promyšlený text, který stanoví priority a odpovědnosti.
• Autoři textu se snažili zapojit členy Rady pro rovnoprávné partnerství; Rada podle vyjádření několika účastníků však nebyla příliš funkční; účast zástupců samosprávy byla dobrovolná.
• Diskuse probíhaly na městské části Brno-střed; magistrát neprojevil přílišný zájem. Stejný problém jako u projektu komunitního bydlení (viz projekt)
• Neshody mezi nevládními organizacem o postupu: zda „tlačit na magistrát“ nebo jít cestou „konsenzu“.
• Problém politické vůle a otázka přesvědčení magistrátu, proč by měli přijmout další strategii. Také pocit konkurence ze strany zpracovatelů už existující koncepce.
• O strategii se v současné chvíli jedná na kraji.

 

 

V. Případová studie - Ostrava

 

V.1. Síť (se zaměřením na terénní sociální pracovníky zaměstnané pod magistrátem)

 

•  „Síť“ tvoří především terénní sociální pracovníci, pedagogičtí asistenti, sociální asistenti (romští asistenti), zdravotně-sociální asistent a nevládní organizace. Každý měsíc se konají setkání.

Myslím, že se podařilo aspoň vytvořit tu strukturu, síť … Jsme ve stadiu, že tohleto nám funguje, víme, kde sehnat peníze, pokud máme schopném člověku, tak ho nějak do toho pracovního procesu začlením, víme, jak ho vyškolit, co s ním máme dělat, máme pedagogické asistenty, neziskovky[14].

Podle romské poradkyně se vytvořením této sítě, změnila její pracovní náplň. Například se nemusí tolik věnovat individuálním klientům a tráví méně času v terénu.

            Ostravský magistrát zaměstnává osm terénních sociálních pracovníků (dále jen „TSP“); šest jich je placeno v rámci vládního programu a zbylé dva platí Úřad práce (VPP). Romská poradkyně je spolu se svou nadřízenou vede metodicky, oficiálně jsou podřízeni vedoucí odboru.

Některé pozitivní aspekty:

• RP částečně bere TSP jako způsob boje s vysokou nezaměstnaností; zároveň je při náboru TSP dbáno o to, aby se jednalo o kompetení a schopné jednotlivce.
• Byla vytvořena databáze „schopných“ Romů, kteří hledají práci.
• RP a její odbor spolupracuje s městskými obvody a snaží se je přesvědčit, aby je, pokud jsou spokojeni s prací TSP, zaměstnali.
• TSP jsou vedeni systematicky, jejich aktivity jsou sledovány, mohou se kdykoliv na RP obrátit. Jsou představeni místním orgánům, policii, nevládním organizacím.
• Prošli intenzivní výcvikem (organizované Dromem; dnes se uvažuje o organizaci vlastních výcviků).

 

Problematické a/nebo limitující aspekty:

• TSP mají někdy na starosti velkou oblast. Pracují na poloviční úvazek. Ví se o tom, že by bylo třeba více TSP, z hlediska metodického vedení by to však bylo těžko zvladatelné a také není dostatek vhodných adeptů na práci TSP.
• V nedávné době vyjádřily dva městské obvody nespokojenost s prací TSP. Poté byli tito TSP přesunuti do jiných obvodů. V jednom obvodu nesplnil TSP očekávání obvodu. Obvod preferoval práci s dětmi a stěžoval si, že TSP pomáhal klientům vyplňovat žádosti o dávky sociální péče. Nová lokalita jednoho TSP jsou tři domy v ulici Železná v Mariánských Horách a Hulvácích. Jsou zde náznaky rasové segregace ze strany místního úřadu. Obyvatelé této sociálně a etnicky segregované oblasti si stěžují především na obvod. Na druhé straně, podle starostky obvodu:

Je to otázka, jestli romský poradce[15], je to, co oni potřebujou, oni se potom stylizujou samozřejmě do role nátlakové osoby na náš bytový odbor na náš sociální odbor, kdy oni říkají, tam musíte dát ten byt a tam musíte dát ty dávky. Já si myslím, že toto není řešením, spíš by to měla být ta práce mezi třebas tou romskou komunitou v tom smyslu, že jim budou říkat, ale děcka musíte posílat do školy, protože to je to tak a tak výhodné, jo? Ne přenášet jejich  problémy na naši radnici, ale dělat pořádky u nich samotných. Nebo pokud oni mají nějaké konflikty mezi těmi svými rodinami, tak se snažit to nějakým způsobem sbližovat[16].

 

V.2. Projekt sociálního bydlení

 

Teď mi přijde nejdůležitější pořešit tohle [sociální bydlení], vím, že to bude běh na dlouhou trať. ale když se nám tohle nepodaří, tak nám to začne zvrhávat všechno co tu je, protože to bydlení se nám odráží i v tom vzdělávání, pokud nemají střechu nad hlavou, zdravotní stav, pokud budou bydlet v plesnivých a nevyhovujících bytech

Byl napsán projekt sociálního bydlení („Návrh řešení problematiky lokální kumulace obyvatel příslušících k romské etnické skupině v lokalitách na území Moravsko-slezského kraje“).

• Byl napsán ve spolupráci romské koordinátorky (hlavní autorka), romské poradkyně a její nadřízené. Romská koordinátorka a poradkyně jsou v denním kontaktu a vzájemně se podporují.
• Projekt se snaží představit možnosti celkového řešení situace v oblasti bydlení sociálně vyloučených Romů.
• Politická podpora je považována za nezbytnou.
• Jako rámec pro diskusi politiků je užívána Stálá pracovní skupina pro integraci romské komunity (SPS). SPS je flexibilně používána k diskusi o různých otázkách a na různých úrovních. Má státut poradního orgánu Rady města.

 

problematické aspekty:

• Otázka politické vůle.
• Jedním z cílů projektu je zabránit „lokální kumulaci“ a vzniku ghett. Nejsou však stanoveny dostatečné záruky, aby se tomu nestalo i v rámci projektu.
• Problém kompetencí sociálních odborů:

… nám bylo řečeno, že to bydlení už není v naší kompetenci, že jsme prostě sociální odbor a máme se starat o sociální věci, ale sociální věci nejdou odtrhnout od bydlení, pokud ten člověk nemá střechu nad hlavou, tak to je pro mě stejně klient

• Sociální a bytové odbory obvodů nemají žádné povinnosti spolupracovat a podávat informace romské poradkyni.

 

role romské poradkyně:

• Případ projektu sociálního bydlení ukazuje účást a možnosti účasti romské poradkyně v už téměř politickém procesu.

 

 

 

Rumunsko

 

 

Úvod

Podle rozhodnutí vlády (430/2001) je princip decentralizace jedním z hlavních principů. Má za cíl vytvoření romské elity, která by měla fungovat jako „facilitátoři integrace do společnosti a emancipačních procesů“. Byly vytvořeny čtyři hlavní instituce, které mají toto rozhodnutí uvést v život: Smíšený výbor pro implementaci a monitorizaci, Mezirezortní výbor pro Romy, regionální kanceláře pro Romy (mají tu působit 3-4 experti; ve skutečnosti je to jeden) a místní experti pro Romy.

• Hlavní problém je na místních úrovních se zaváděním instituce místních expertů pro Romy. Většinou ji vykonávají členi romské politické strany Partida Romilor. V některých lokalitách není instituce zatím oficiálně vytvořena; v těchto místech část působí tzv. místní poradci. Ti jsou často také členy Partida Romilor. Není jasně odlišena funkce člena politické strany a poradce.

 

Název funkce	Politická příslušnost	Institucionální zařazení
Místní expert pro Romy	žádná	obecní úřad; zařazení do určitého odboru závisí na vzdělání experta
Místní poradce (Consilier Local)	Partida Romilor	Nejsou zaměstnáni radnicí, ale spolupracují. Dělají práci v terénu.
„Potenciální“ místní expert	Partida Romilor nebo žádná	Prošli výcvikem. Zatím nejsou zaměstnáni obcí.
Regionální expert	Partida Romilor	regionální „prefektura“ (krajský úřad)

 

 

 

	Botosani	Bukurešť 5 (městská část)
Místní expert pro romské záležitosti	V regionu Botosani je 18 obcí, v 7 z nich je zaměstnáno jako místní expert pro Romy. V Botosani zatím není oficiálně institucionalizován místní expert (existuje dobrovolník). Je to v plánu. Přesto je Botosani považováno za příklad dobré praxe; byly vytvořeny jiné administrativní struktury vyplývající z vládní strategie 430/2001. Je institucionalizován na regionální úrovni.	V městské části Bukurešť 5 jsou zaměstnáni dva romští experti. Místní experti v Bukurešti 5 jsou zařazeni do odboru vzdělání a vztahů komunit.
1. Oficiální náplň práce a skutečnost
- vytvořit databázi komunity	Částečně splněno. Kromě sčítání lidu proběhlo sčítání “skutečného” počtu Romů. Měl splnit místní expert (pracuje v současnosti jako dobrovolník - “potenciální” lokální expert). Ze strany Romů podezření, co se týče otázek na jejich identity a toho, jestli mají občanské průkazy. Těžká pozice “potenciálního” lokálního experta, který měl spolupracovat s policií.	Částečně provedeno ve spolupráci s místním poradcem. Tento poradce, člen Partida Romilor, dělá práci v terénu a předává údaje regionální kanceláři pro Romy a místním expertům. Místní experti se věnují více koncepční práci. Dělali výzkumy a informační kampaně týkající se především vzdělávání (např. PHARE, “Škola pro všechny”)
- vytvořit místní iniciativu na základě odvětvových oblastí	Tomu se věnoval místní šef Partida Romilor v rámci struktur politické strany (vzdělání, bydlení, atd.). Ten je druhým „potenciálním“ místním expertem. -	Nevytvořeno. Pouze navázany vtahy v rámci úřadu a s jinými orgány. Například spolupráce s odborem veřejného zdraví o bezplatných lékařských konzultacích
- účastnit se jednání Rady města a diskutovat o jednotlivých problémech	Oba „potenciální“ experti se účastní jednání se starostou a v Rady.	Místní experti nemají přístup na jednání Rady. Místní poradce se účastní.
- podávat týdenní zprávy o aktivitách starostovi a regionální kanceláři pro Romy měsíčně	V době, kdy byli „potenciální“ experti placeni v rámci projektu, je vypracovávali. Nyní pracují jako dobrovolníci a nepodávají tak časté zprávy.	Žádné psané zprávy nejsou vypracovávány. Jen podávají zprávy v rámci odboru. Odbor poté vypracovává zprávy.
- zjistit, jaké jsou potřeby komunity a vypracovat seznam priorit	Děje se. Výsledkem je Místní akční plán, který vytvořil Místní výbor pro Romy.	Priority jsou identifikovány. Nejsou však systematicky písemně zpracovány.
- připravit Místní akční plán, který bude představen regionální kanceláři pro Romy a Radě města	Byl připraven a schválen regionální kanceláří pro Romy a Radou města[17]. Místní výbor je hlavní institucí odpovědnou za uskutečnění.[MC1]	Žádný akční plán.
- vypracovat projekty sloužící veřejnému zájmu, závisle na dostupných zdrojích	Zdravotní mediátor a „potenciální“ expert vypracovali projekt, který má vytvořit pracovní příležitosti a je také propojený s otázkou bydlení. Jedná se o spolupráci města, organizace Romano Divano a stavební firmy.[MC2]	Místní experti vypracovali návrh projektu nazvaný „Projekt obnovy soc. a ekon. infrastruktury“. Je vytvořen ve spolupráci s nevládní organizací “Speranta Omeniei”. Tato organizace má být odpovědná za hledání finančních zdrojů a místní experti za navržení projektu starostovi a regionální kanceláři pro Romy.

 

Regionální experti v regionálních kancelářích pro Romy

Institucionalizováni od roku 2001. Ze čtyř regionů, které byly součástí samplu, jsou regionální experti členy politické strany Partida Romilor. Všichni jsou romského původu. Partida Romilor je stranou, která ve volbách podporuje vládnoucí Sociálně-demokratickou stranu.

Jeden regionální expert vysvětlil, v čem spočívá jeho práce:

Máme častá setkání a děláme práci v terénu, poté učiníme závěr, uděláme krátkou zprávu a představíme prefektovi [hejtmanovi] a Partida Romilor[18].

Botosani - Romové v administrativě

1. Romští experti

- institucionalizováni v rámci obce, jsou přímo podřízeni starostovi

- týká se to 7 z 18 obcí

 

2. “Potenciální” experti.

a) prošli výcvikem pro budoucí experty

- poté pracovali jako dobrovolníci

- měli by se stát experty

 

b) neprošli výcvikem

- většinou jsou nazýváni „místními poradci“ (consilieri locali)

- jmenuje je Partida Romilor

 

Botosani: existují dva „potenciální“ experti, jeden, který prošel výcvikem a je propojený s nevládní organizací Divano Romano a druhý, který je šéfem regionální sekce Partida Romilor. Soutěží mezi sebou, kdo se stane místním expertem. Ten, který je členem politické strany má i lepší vztahy s regionálním expertem (je také členem Partida Romilor). Nejdůležitější je však názor starosty, který, zdá se, dává přednost prvnímu „potenciálnímu“ expertovi. Ten má podporu programu RrAJE. Tento program se snaží o vytvoření trvalého partnerství mezi samosprávou, romskými nevládními organizacemi a především o začlenění místního experta do samosprávy. Důležitým faktorem také je, že rok 2004 je rokem volebním. Starosta se snaží ukázat, že je tolerantní vůči Romům, aby neztratil hlasy.

 

Bukurešť

Regionální expert je přímo podřízen prefektovi a Státní kanceláři pro Romy. Místní experti a poradci nejsou regionálnímu expertu přímo podřízeni. Místní experti v Bukurešti 5 jsou podřízeni vedoucím svých odborů. Umístění v rámci určitého odboru omezuje rozsah činnosti. Důležitou pozici má vedoucí jejich odboru. Například, pokud chce regionální expert pozvat místní experty, musí nejdříve požádat jejich vedoucího o povolení.

 

 

Příklady místní praxe integrace Romů se zaměřením na oblast bydlení

 

RrAJE program, Botosani[19]

 

Program RrAJE se zaměřuje na vytvoření příkladů dobré praxe v rámci uskutečňování vládní strategie (430/2001).

hlavní cíle:

- zplnomocnit Romy

- posílit partnerství mezi romskou komunitou a veřejnou správou

- vytvořit strategii sociální inkluze na místní úrovni

 

Botosani

- 150 tis. obyvatel, přibližně 10 tis. Romů

- jeden z nejchudších regionů Rumunska

- RrAJE v Botosani

• Posílit romské organizace. Jedná se o Romano Divoano (*2000) a podporu jejich partnerství s městem s cílem realizace strategie sociální inkluze.
• Vytvoření partnerství - Místní výbor pro romskou menšinu (*2002). Upravení plánu Mezirezortního výboru pro Romy místním podmínkám. Místostarosta jí předsedá.
• Vytvoření a uskutečnění místní strategie. Vytvořena, aby byla plněna Národní strategie (430/2001) na místní úrovni v oblastech zdraví, vzdělání, bydlení a sociálního zabezpečení.

- pomoc expertů z Romské rumunské organizace Romani CRISS a britských expertů

- etapy: podpora formou deklarace ze strany zúčastněných aktérů, identifikace potřeb komunity a vytvoření seznamu priorit, akční plán. Vytvoření místní strategie získalo politickou podporu, akční plán byl vypracován a začal být uskutečňován.

·         Další projekt: Obnova městské části Parcul Tineretului

o        identifikace potřeb

o        participace komunity

o        vytvořit pracovní místa a veřejné služby

o        architekt a expert na městské plánování z Velké Británie navštívili oblast a podíleli se na vypracování projektu pro celou oblast

o        v současnosti se jedná o financování

 

- projekt továrny na cihly (Divano Romano a „potenciální“ expertka). Plánuje se vybudování továrny na cihly, kde by pracovali Romové. Dostávali by měsíční plat a také cihly za dobrovolnou práci o sobotách.