Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE Z LOKALIT PŘI ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ ROMSKÝCH KOMUNIT

a. PRIORITA VZDĚLÁNÍ
projekt na podporu vzdělanosti romské komunity KUKADLA-JAKHORA

Cíl projektu
Cílem tříletého projektu Step by Step Kukadla – Jakhora probíhajícího od září 2003 bylo zvýšit připravenost romských dětí na základní školu prostřednictvím kvalitní předškolní přípravy. Projekt se dále snažil zajistit vhodný výběr základní školy a úspěšný začátek na 1.stupni školy. Projekt probíhal v Brně, Ostravě a Pardubicích.
Aktivity projektu byly zaměřeny na navázání a úspěšné pokračovaní spolupráce mezi romskými rodinami s mateřskými školami, kam chodí převážně děti z majoritní populace, ale nachází se v blízkosti lokalit, kde Romové bydlí. V projektu byly realizovány aktivity ve třech oblastech – semináře pro učitelky MŠ, práce s romskými rodinami a informační a konzultační činnost o funkci asistenta pedagoga v MŠ.
Příčiny častých problémů romských dětí na základních školách
Při absenci předškolní výchovy, mají většinou děti na začátku základní školy problémy s vyjadřováním, jemnou motorikou, časo-prostorovou orientací, soustředěním, nebo zvládáním pravidelného režimu. Mnoho dětí z málo podnětného domácího prostředí mateřskou školu vůbec nenavštěvuje. Často se také stává, že do školky nastoupí, ale po několika týdnech přestanou docházet nebo je jejich docházka velmi nepravidelná, což stěžuje jakoukoli pedagogickou práci. Mezi v tomto směru nejohroženější skupiny dětí patří i romské děti.
Metoda práce
Motivace romských rodičů k tomu, aby jejich děti navštěvovaly mateřskou školku a docenili význam předškolní výchovy v souvislosti s dalším vzděláním.Příprava pedagogů MŠ a ZŠ na odlišnosti spolupráce s romskými dětmi a jejich rodiči. Aktivity škol. roku 2003/2004 byly určeny jen rom.komunitě a MŠ. V škol. roce 2004/2005 byl projekt rozšířen o spolupráci MŠ s okolními ZŠ.
Semináře pro učitelky MŠ
Semináře měly za cíl zlepšit znalost učitelek MŠ prostředí, z kterého děti do MŠ přichází. Dále nabídnout učitelkám MŠ metody, pomůcky a rady pro práci s romskými dětmi a jejich rodinami.
Hlavní ideou této oblasti bylo, aby MŠ nabízely všem dětem možnost s MŠ se identifikovat, aby učitelky MŠ uměly s romskými dětmi a jejich rodinami úspěšně spolupracovat.
Práce s romskými rodinami
V lokalitách v blízkosti zapojených MŠ pracovali terénní sociální pracovníci (většinou Romové) s romskými rodinami. Měli za úkol informovat komunity o výzmanu předškolní výchovy a motivovat rodiče, aby „dávali“ své děti do MŠ. Terénní sociální pracovníci pak byli nápomocni při prvních kontaktech rodin s MŠ, aby pomohli překonat vzájemnou nedůvěru.Informační a konzultační činnost o funkci asistenta pedagoga v MŠ. Cílem bylo, aby MŠ přijaly asistenta pedagoga, který by pomohl rodinám a MŠ v další vzájemné spolupráci s cílem, aby dítě spokojeně navštěvovalo MŠ až do nástupu do ZŠ.
Výstupy projektu
· Do projektu se zapojilo 14 MŠ.
· S romskými rodinami spolupracovalo celkem 15 ( z toho 13 Romů) terénních sociálních pracovníků či zaměstnanců občanských sdružení zaměřených na práci s romskou komunitou.
· U zápisů na jaře 2004 se zapsalo do spolupracujících MŠ 43 romských dětí. V září 2005 nastoupilo do těchto MŠ 36 romských dětí.
· V rámci projektu se podařilo zavést funkci asistenta pedagoga do 7 MŠ.
Způsob financování
V roce 2003 byl projekt podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Od ledna 2004 do března 2005 byl financován z prostředků Step by Step ČR, o.s. Příprava a realizace kulatých stolů v rámci projektu od října 2004 do března 2005 byla podpořena grantem OSF.

b. ZAMĚSTNANOST

AGENTURA PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁNÍ OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ LIGA BRUNTÁL
Občanské sdružení LIGA se snaží svou činností aktivně podporovat a vytvářet vznik nových pracovních míst, ať již pod hlavičkou vlastní organizace, nebo prostřednictvím zprostředkovávání zaměstnání u jiných zaměstnavatelů.
Z těchto důvodů došlo přirozenou formou k zaměření se na oblast zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů postižených sociální exkluzí. Je zřejmé, že pro tyto znevýhodněné občany, nebo občany s kumulovanými znevýhodněními, je velmi těžké najít důstojné uplatnění na pracovním trhu. Proto je hlavní náplní činnosti pracovní agentury přímá práce s klienty, přičemž je kladen důraz na znalosti, dovednosti, schopnosti, vlastnosti, povahové rysy a další aspekty jednotlivce s ohledem na jeho individuální sociální zázemí. Snahou je zjistit pomocí testů profesní a pracovní diagnostiky zaměření, schopnosti a vlohy klienta, a dle výsledků testů jej umístit ve vhodném rekvalifikačním kursu, případně přímo u vhodného zaměstnavatele. Dlouhodobým cílem je systémově řešit uplatnění pro nezaměstnané osoby s kumulovanými znevýhodněními na trhu práce.
Projekty v oblast zaměstnanosti realizované v roce 2005
Zelená dílna
Vzhledem k nedostatku pracovních příležitostí pro občany s různými druhy sociální exkluze, zvlášť pro občany s kumulovanými znevýhodněními na trhu práce, a vzhledem k podpoře ekonomických činností šetrných k životnímu prostředí, založilo občanské sdružení LIGA chráněnou „Zelenou dílnu“, jejíž hlavní činností je ekologická likvidace odpadního elektrického a elektronického zařízení a to formou maximálního využití druhotných surovin s co nejmenším dopadem na životní prostředí.
Chráněná dílna je jedním z prvků budovaného systému odděleného sběru, využití, opětovného použití, recyklace a zpracování elektroodpadu, který je požadován směrnicí Evropské unie 2002/96/ES. V souladu s touto směrnicí jsou povinni výrobci elektrických a elektronických zařízení s platností od 13. 8. 2005 podílet se prostřednictvím nově vytvořeného speciálního fondu na konečné likvidaci svých vlastních opotřebovaných výrobků.
V současné době je v České republice celkem dvanáct chráněných dílen, zabývajících se uvedenou činností. Moderní technologie umožňuje téměř 100% využitelnost všech materiálů elektronického a elektrotechnického šrotu. Elektroodpad je zdrojem řady druhotných surovin (železo, hliník, měď, sklo).
Přímá likvidace vybraného elektroodpadu probíhá na strojích a strojních zařízeních s nejmodernějším technickým a technologickým vybavením, v souladu s dnešními náročnými požadavky na řádné zpracování odpadního zařízení co nejšetrnější formou, vzhledem k životnímu prostředí. Zelená dílna nezpracovává chladicí zařízení a zařízení obsahující nebezpečné látky PCB.
Vytěžené suroviny jsou dále prodávány zpracovatelským firmám a sběrnám druhotných surovin k dalšímu využití. Pouze malé procento odpadu, které již skutečně nelze dále použít, je uskladněno za obvyklé poplatky na určených skládkách.
V Zelené dílně je zaměstnáno celkem šestnáct osob. Všech šestnáct míst je vyhrazeno pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace (OZP). Asi polovina z nich je romského původu.
Nedílnou součástí nabízených činností je možnost kooperační spolupráce pro firmy, které si prostřednictvím dílny mohou plnit povinný podíl zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, tak jak to vyplývá ze zákona o zaměstnanosti v platném znění.
V Zelené dílně se likvidují a dále zpracovávají následující elektrická a elektronická zařízení: televizory, videorekordéry, videokamery, radiomagnetofony, Hi-fi rekordéry, monitory, počítače, telefony, telefonní ústředny, faxy, tiskárny, kopírky, kalkulačky, psací stroje, logické desky, konektory, kabeláž, kuchyňské spotřebiče, elektrické ohřívače, vysavače, žehličky, fény, topinkovače.
Projekt vznikl za finanční podpory Úřadu práce v Bruntále, Nadačního fondu Dalkia Ostrava a Fondu pomoci Siemens Praha.

Program Stavby LIGA
Program Stavby Liga se do své dnešní podoby formoval od počátku roku 2002. V té době se sdružení začalo podrobněji zabývat problematikou zaměstnávání občanů znevýhodněných na pracovním trhu.Na počátku byla vize pomoci městu Bruntál v katastrofální situaci týkající se městských komunikací a chodníků. „… městu se prodraží rekonstruovat celý chodník, když v podstatě stačí vyměnit včas prasklou kachličku…“
Proto došlo k úvaze zaměstnat několik lidí z evidence úřadu práce na těchto drobných opravách. V průběhu několika let došlo k postupnému zaměstnání dvanáct osob dlouhodobě nezaměstnaných, kteří také zdárně absolvovali rekvalifikační kurs v oboru dlaždič. V loňském roce bylo rekvalifikováno dalších devět osob. V letech 2003 a 2004 byli tito lidé zaměstnáni v rámci projektu Romské pracovní a úklidové čety, který podporovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Moravskoslezský kraj a další nevládní organizace.
V letošním roce jsme pro tyto pracovníky vytvořili program Stavby Liga, ve kterém nacházejí své uplatnění, zúročují své dovednosti a znalosti a pracují v dobře sehraném kolektivu.
Sekce Stavby Liga zaměstnávají 8 lidí formou trvalého pracovního poměru a 14 lidí na dohodu o pracovní činnosti.
Objem zakázek je v oblasti oprav chodníků v městě Bruntále (bývalý projekt tzv. Romské pracovní čety) - 600 000 Kč, v oblasti výstavby bytových domů v Praze a Plzni 2000 000 Kč.

Projekt DŘÍČ
Projekt se zabývá problematikou podporovaného zaměstnávání. Od roku 2002 se sdružení Liga účastnilo projektu Steb by Step Praha zaměřeného na rozvoj kapacity neziskových organizací. V rámci projektu měla Liga příležitost s finanční podporou OSF vytvořit a otestovat projekt podporovaného zaměstnávání Dříč, který spočívá v principu propojení motivačních aktivit a pracovní diagnostiky s následným umístěním klienta v pracovním procesu.
Rozvojové partnerství – Projekt Mikrobus
§ projekt zabývající se problematikou lidí postižených sociální exkluzí je zaměřen prvořadě na činnost personálních a pracovních aktivit; na tomto projektu LIGA pracuje jako partner o. s. DROM Brno;
§ zahájení projektu: září 2005
§ finanční prostředky jsou poskytnuty ze strukturálních fondů – Iniciativa EQUAL
§ V rámci projektu budou využity zkušenosti získané v předchozím pilotním projektu Dříč
SPOLU, O.S. A CHARITA OLOMOUC ODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁNÍ V ROMSKÉ KOMUNITĚ
Od 1. února 2004 do 31. července 2005 realizovalo občanské sdružení Spolu Olomouc pilotní projekt „Příležitost pro Romy – Příležitost pro zaměstnavatele – Příležitost pro všechny (Šance pro budoucnost“). Cílem projektu bylo zlepšit postavení příslušníků romské komunity na pracovním trhu prostřednictvím programu podporovaného zaměstnání s akcentem na individuální přístup.
Sdružení využilo metodu práce, kterou běžně používá při práci se zdravotně postiženými zájemci o práci a dokázalo, že je v zásadě aplikovatelná i na sociálně vyloučené romské komunity. Projekt prokázal, že soc. služba Podporované zaměstnávání (definovaná Unií pro PZ, v ČR zatím využívaná převážně u osob se zdravotním postižením) je vhodná i pro cílovou skupinu Romů. Celkové náklady pilotního projektu činily přibližně 1 600 000 Kč.
Spolu Olomouc navázalo kontakt s několika romskými a neromskými organizacemi a úspěšně s nimi rozvíjela spolupráci. Na základě kontaktů získaných prostřednictvím dotazníkového šetření s romskou komunitou a spoluprací s terénními sociálními pracovníky jednotlivých organizací získala organizace dostatek zájemců o službu Podporovaného zaměstnávání Romů (dále PZ Romů).
Podporované zaměstnávání (PZ)
Podporované zaměstnávání je služba umožňující znevýhodněným lidem získat a udržet si zaměstnání na otevřeném trhu práce. Vychází z individuálních potřeb uchazečů o práci a z jejich představ o vlastním pracovním uplatnění. Zaměřuje se na rozvoj pracovní kariéry uchazečů, které vede k aktivnímu přístupu k vlastnímu pracovnímu uplatnění.
Výsledky pilotního projektu Spolu Olomouc
- osloveno bylo 95 lidí romského původu, z nichž 34 projevilo zájem o podporu při hledání zaměstnání
- následně bylo uzavřeno18 pracovně-právních vztahů (z nich 6 na dobu neurčitou) na otevřeném trhu práce – i po skončení projektu organizace poskytuje podporu zaměstnaným Romům i zaměstnavatelům s cílem udržet nalezenou práci
- telefonicky, e-mailem a následně i osobně bylo kontaktováno více než 140 firem
- byly vytvořeny personální a provozní standardy kvality sociální služby PZ Romů a krátká metodika služby Podporované zaměstnávání Romů.
- Byly zorganizovány dva „Job kluby“ pro romské uživatele programu PZ
- Dosažené výsledky byly medializovány a prezentovány na vzdělávacích akcích či konferencích
- V dotazníkovém šetření zjišťujícím stav zaměstnanosti v romské komunitě v Olomouci bylo osloveno 356 respondentů
Charita Olomouc
Po pilotním ověření od 1. srpna 2005 projekt i s romskou odbornou pracovní konzultantkou převzala Charita Olomouc. Charita v současnosti pracuje s 29 zájemci o zaměstnání (6 z nich přešlo ze Spolu Olomouc, 23 je nových). Nově bylo osloveno 34 zaměstnavatelů. Od srpna 2005, kdy Charita projekt převzala již byly uzavřeny 4 pracovní smlouvy (Ahold - Albert, Hypermarket Globus, servisní firma). Dvě osoby byly vyřazeny pro nespolupráci. V prvním roce projektu Charita plánuje umístit 17 osob.
Metoda práce
Ø Podporovaná zaměstnání a akcent na individuální přístup
Spolu Olomouc poskytovalo Zaměstnavatelům i uživatelům služby PZ dlouhodobou podporu při hledání práce i po uzavření pracovně-právního vztahu. Zkušenosti ukazují, že po nalezení práce je nutná podpora jak zaměstnance tak zaměstnavatele. Podpora je nadále poskytována i po ukončení projektu. S každým klientem, s kterým se organizace dohodla na spolupráci byla uzavřena „Dohoda o spolupráci v rámci programu PZ Romů“ (v českém a romském jazyce), která definovala povinnosti a odpovědnosti obou stran. Odborný pracovník společně s uživatelem formuluje jeho individuální plán a cíle. Individuální plán vychází jednak z možností, schopností, dovedností, kvalifikace, zájmů uživatele a z jeho představy o budoucím pracovním uplatnění, jednak z reality na trhu práce. Je zaznamenán ve složce a o jeho realizaci se vede podrobná dokumentace. Plán je přizpůsoben momentální situaci tak, aby směřoval k dosažení stanoveného cíle – tzn. k takovému zaměstnání, které odpovídá představám uživatele. Když si uživatel PZ ujasní na jaké pozici a za jakých podmínek by chtěl pracovat, odborný pracovník se snaží vyhledat zaměstnání dle jeho představ, schopností, vzdělání a praxe.
Vytipované firmy roli potenciálních zaměstnavatelů jsou oslovovány telefonicky, následuje e-mailový kontakt (zaslání materiálů o sdružení i o programu PZ Romů), v další fázi pak osobní schůzky a rozhovory. Firmy byly vybírány především podle schopností, představ, kvalifikace uživatelů. Pracovníci SPOLU Olomouc přitom využívali své dosavadní zkušenosti a informační databázi sdružení. Celkem bylo osloveno asi 140 firem, polovina z nich pak osobně navštívena.
Ø Zjišťování motivace k práci
U zájemců o poskytování služby PZ byla několika společných schůzkách zjištěna jejich skutečná motivace k práci. Zde se vyjasnilo jak bude spolupráce vypadat, ověřila se dochvilnost uživatele apod.
Ø Odborná asistentka pro práci s romskou komunitou
Pro práci v tomto projektu organizace zaškolila romskou odbornou pracovní konzultantku (od 1. srpna 2005 je konzultantka zaměstnancem Charity Olomouc, která projekt převzala).
· požadavky při výběrovém řízení: dokončené základní vzdělání, schopnost jednání s lidmi, bezúhonnost, znalost romštiny výhodou, praxe v terénní sociální práci).
· Pracovnice dodatečně absolvovala kurz základů práce na PC, Pracovního konzultanta, Spolupráce s personálními úseky velkých firem.
Ø Asistované společné hledání možnosti pracovního uplatnění zájemce
Na základě motivace k dané práci, schopnostem, dovednostem, předchozím pracovním zkušenostem a vzdělání se společně hledá možnost pracovního uplatnění zájemce o práci. S uživatele se hovoří o náplni práce v jednotlivých profesích, rozbírají se klady a zápory dané práce, její délka, dopravní dostupnost, výše mzdy, aby byl co nejlépe připraven na dané zaměstnání a nedošlo ke zklamání na základě mylných očekávání. Někdy je třeba za pomoci jiných organizací či státních institucí řešit prioritně jiné problémy (např. sociální dávky, bydlení) a teprve po vyřešení těchto problémů je možné vyhledávat pracovní místo.
Ø Motivace a následná rekvalifikace
Po několika setkání se podaří vystihnout a domluvit se na představě uživatele o práci, zjistit jeho schopnosti a možnosti a dále s ním pracovat na tom, jak některé pracovní předpoklady zlepšit. K získání některých dovedností je využíváno rekvalifikačních kurzů úřadu práce (např. kurz PC, kurz na obsluhu vysokozdvižných vozíků). Pokud má uživatel jasnou představu o práci, ví o jejích kladech i záporech a je skutečně motivovaný pracovat, začíná se s intenzivním vyhledáváním vhodného pracovního místa.
Ø Odborné právní poradenství klientům
· z oblasti pracovního práva – podmínky uzavření pracovně-právního vztahu, zkušební doba, mzda apod.
· z oblasti práva sociálního zabezpečení – sociální dávky, typy důchodů, žádosti o důchod, případně doprovod na státní instituce a pomoc při vyřízení různých žádostí apod.
· organizace komunikuje se veřejnými institucemi (odbor sociálních služeb, správa bytů apod.) a neziskovými organizacemi – poskytovateli sociálních služeb s cílem řešit problémy klientů.
Ø Poradenství zaměstnavatelům
· Informování a konzultační činnost v oblasti dotací ÚP (včetně zpracování žádosti), zaměstnání osob se zdravotním znevýhodněním, odpisech na daních a podobně.
Charakteristika vybraných uchazečů
- Většina oslovených později odmítla spolupracovat především z finančních důvodů (podle dotazníkového šetření mají Romové v Olomouci představu o své mzdě ve výši 10.000 – 15.000,- Kč). Určitou roli sehrál i demotivující dávkový systém: působí více u jedinců, kteří mají děti, čím více dětí, tím vyšší příjem sociálních dávek (sociální dávky převyšují mzdu, kterou by si vydělali) a menší ochota pracovat za minimální mzdu (ta pramení z nízké kvalifikace). Věková struktura jsou většinou buď mladí lidé, kteří ještě nemají rodiny a tudíž se jim „vyplatí“ pracovat a nebo střední vrstva, která má již děti odrostlé a tudíž nejsou ovlivněni výší sociálních dávek a mají pracovní zkušenosti z minulosti. Uživatelé PZ Romů, se kterými byla rozvinuta další spolupráce mají jeden nebo více z těchto společných znaků:
o kromě dokončeného základního vzdělání i výuční list nebo středoškolské vzdělání
o absolvovali rekvalifikace na úřadu práce
o mají pracovní zkušenosti (nebo vzor v rodině, kdy některý člen pracuje, neromské manžele.

Rizika a jejich eliminace
Uzavření pracovně-právního vztahu je výraznou změnou pro uživatele v dosavadním životě, a proto se mohou vyskytnout demotivující faktory typu: počáteční nezačlenění se do pracovního kolektivu, neosvojené pracovní návyky, brzké ranní vstávání, dojíždění za prací, pocit stereotypu apod. Z tohoto důvodu realizátor projektu poskytoval podporu, která spočívala v motivačních rozhovorech s uživatelem, zaměstnavatelem či „blízkým“ spolupracovníkem, příslušníkem rodiny, v účasti na Job klubech, nebo v rozhovorech s romskými terénními pracovníky. Podpora poskytována a to po dobu nezbytně nutnou, i po ukončení projektu. Podpora zaměstnavateli spočívá v spoluúčasti organizace na řešení případných problémů na pracovišti, ve vztazích v zaměstnaneckém kolektivu apod. Zpočátku organizace spoléhala na aktivnější roli terénních pracovníků, ti však vytipovávali své rodinné příslušníky, ne vždy dostatečně motivované pracovat. Z toho důvodu spolupráce s romskými terénními sociálními pracovníky probíhala spíše formou předávání kontaktů na SPOLU Olomouc zájemcům o Podporované zaměstnání.
Nepřímý dopad projektu
U některých zaměstnavatelů se pozitivně změnily postoje vůči romské komunitě.
Prezentace výsledků projektu
Pozitivní zkušenosti z projektu byly prezentovány prostřednictvím masmédií, na seminářích pro úřady práce, konferencích, setkání se zaměstnavateli, kontaktu se státní správou a na různých vzdělávacích akcích. Touto formou bylo o výsledcích projektu informováno asi 800 lidí.

ROMOVÉ CHTĚJÍ PRACOVAT - CHARITNÍ SDRUŽENÍ DĚČÍN

Představení projektu
Od února 2004 do července 2005 realizovalo o.s. Charitní sdružení Děčín ve spolupráci s děčínským Úřadem práce pilotní fázi projektu „Romové chtějí pracovat“. Tato iniciativa byla podpořena z programu Phare EU prostřednictvím nadace NROS.
becnými cíli projektu bylo usnadnit nezaměstnaným děčínským Romům přístup na pracovní trh i setrvání na něm a přispět k lepšímu soužití romských i neromských děčínských občanů. Romům, kteří chtěli a mohli pracovat, byly nabízeny informace o výhodách trvalého zaměstnání, o rekvalifikacích, pomoc s psaním inzerátu, životopisu, s jednáním se zaměstnavateli, s konzultací obsahu návrhu pracovní smlouvy, dále si mohli sami vyhledávat volná pracovní místa na internetu aj. Projekt byl propojením terénní práce s poradenstvím a aktivní pomocí. Klienti byli zplnomocňování k samostatnému řešení problémů a spolupracovali podle předem dohodnutého plánu. Realizační tým byl integrovaný, ústřední roli při práci s klienty hrála romská asistentka, která předtím dlouhodobě pracovala v místní Občanské poradně. Projekt byl pod odbornou garancí poradenského experta ÚP Děčín PhDr. J. Krále, který se významně podílel na proškolení týmu projektu a účastnil se jako konzultant případových konferencí (tj. porad týmu projektu). Právě úzká spolupráce Charitního sdružení Děčín (dále jen CHSD) s Úřadem práce Děčín byla charakateristickým rysem projektu.
Výstupy projektu
A. Zájem o služby projektu
Projekt byl pro veřejnost oficiálně otevřen v červenci 2004, pilotní část skončila k 31.7.2005, tzn, že s cílovou skupinou pracoval 1 rok. V rámci projektu bylo terénními pracovníky osloveno 540 klientů. Do projektu se jich zapojilo aktivně 72, tj. 13,3 %.

B. Výstupy pro spolupracující klienty
Aktivních semdesát dva klientů obdrželo potřebné informace, rady a aktivní pomoc, konkrétně v rámci projektu:
- 25 klientů si sepsalo strukturovaný životopis
- 42 klientů si vyhledávalo s pomocí zaměstnanců volná pracovní místa v ČR, z toho 11 klientů si práci na základě poskytnuté služby skutečně našlo (stavebnictví, Tesco, Alcan, Technické služby)
- 3 klienti si na základě informací získaných z internetu si vyhledali zaměstnání ve Velké Británii.
- 1 klientka má na základě informací získaných v projektu příslib pracovního místa od ledna 2006
- 5 klientů si podalo žádost na ÚP Děčín a bylo rekvalifikováno (rekvalifikace na paliče, svářeče, podnikatele), z toho 1 již práci získal (Ferox)
- na základě předběžného jednání s ÚP bude zřejmě v září 2005 rekvalifikováno dalších 9 klientů, ke konci projektu projevili zájem ještě další dva.
Na základě služeb projektu si našlo práci (v ČR, UK) 15 klientů, tj. 20, 8 % ze spolupracujících klientů a rekvalifikovalo se 5 klientů, tj. 6,9 % z celkového počtu.
Dalších 11 klientů projevuje aktivní zájem o rekvalifikaci, tj. dalších 15,3 % z celkového počtu klientů.
Hodnocení projektu
Cílovou skupinou projektu byli nezaměstnaní Romové, tj. skupina sociálně exkludovaných občanů, u nichž jsou sociální znevýhodnění kumulována (nízká kvalifikace, nezaměstnanost aj.) Prostřednictvím projektu došlo k lepší informovanosti cílové skupiny o možnostech pomoci v nezaměstnanosti, ke zvýšení jejich znalostí a dovedností, k její aktivizaci a následně i k získání zaměstnání u části cílové skupiny.
Příčiny úspěšnosti projektu
V rámci projektu se propojily dva přístupy k pomoci nezaměstnaným Romům, a sice přístup státní a občanský. První z nich představuje v námi realizovaném projektu ta část aktivní politiky zaměstnanosti, která pomáhá nezaměstnaným jednotlivcům ke zvýšení jejich pracovního potenciálu, nabízí jim volná pracovní místa, rekvalifikuje je aj. Tento přístup reprezentoval v projektu ÚP Děčín. Druhý, občanský přístup, představují aktivity neziskového sektoru, které přivádějí klienty k pomyslným dveřím, za nimiž již chtějí a umějí využít služeb zaměstnanosti poskytovaných úřady práce. Tento přístup reperezentovalo v projektu CHSD.Spojením těchto dvou přístupů došlo v projektu k výraznému zvýšení účinnosti státní politiky zaměstnanosti ve vztahu k nezaměstnaným děčínským Romům. Ti totiž do této doby nevyužívali možností daných zákonem, ale spíše byli pasivními příjemci hmotné podpory uchazečů o zaměstnání a sociálních dávek. Právě komplexní přístup vzniklý výše zmíněným propojením vedl k aktivizaci nezaměstnaných Romů a k úspěchu projektu, který se projevil především v následujících aspektech:

Pozitivní projevy změn při práci s cílovou skupinou během projektu
1) Romové začali více komunikovat s ÚP Děčín, nejprve zprostředkovaně (přes zaměstnance projektu), pak i samostatně
2) komunikace mezi Romy a ÚP Děčín se zkvalitnila, tj. změnila se z pasivní, jednostranné komunikace (od ÚP Děčín směrem k Romům) v aktivní oboustrannou komunikaci. Romové začali s ÚP Děčín komunikovat více proto, že to sami chtěli, ne proto, že museli. Dosavadní komunikace byla založena na povinnosti „uchazeče o zaměstnání nemařit součinost s ÚP“, tj. na hrozbě sankcí vyplývajících z porušení této povinnosti (vyloučení uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů a následném odnětí sociálních dávek)
3) Romové začali na základě efektivnější komunikace s ÚP Děčín více využívat nástrojů APZ, zejména rekvalifikace a odborného poradenství
4) Veřejné finance APZ vyčleněné na pomoc cílové skupině byly vynakládány efektivněji, protože pomoc děčínského Úřadu práce byla v rámci projektu zacílena jen na ty romské nezaměstnané, kteří se práci skutečně snažili získat. Tohoto zacílení bylo dosaženo dvouetapovým výběrem klientů cílové skupiny. Na vstupu do projektu byly služby projektu nabízeny jen těm klientům, u nichž romská aistentka projektu oprávněně předpokládala zájem o práci (negativně vymezeno šlo o to, že streetworkeři nekontaktovali osoby , o nichž se v komunitě vědělo, že by kvůli nelegálním výdělkům, rodinným poměrům aj. do práce rozhodně nešli). K dalšímu výběru docházelo během spolupráce s klienty , kdy zaměstnanci projektu směrovali s konkrétními žádostmi na ÚP Děčín jen ty Romy, kteří se při dosavadním spolupráci v projektu osvědčili.

Projekt ve vztahu k politice rovných příležitostí a sociální integraci
Projekt byl konkrétní aplikací politiky rovných příležitostí a přispěl k sociální integraci části děčinských nezaměstnaných Romů. Ozřejmil, že k sociální integraci sociálně exkludovaných lidí nestačí sama o sobě ani existence kvalitní nabídky služeb zaměstnanosti (včetně finančních stimulů) upravená legislativou, garantovaná státem a prováděná úřady práce. Tato nabídka nestačí proto, že sociálně exkludovaní si pro adekvátní pomoc prostě nepřijdou (neumějí to, nechtějí, nevědí, o co a jak si mají říci). Ke vstupu do vymezeného území jim brání bariéry (psychologické, sociokulturní), které je třeba napřed odstranit. Pokud se tak nestane, státní politika zaměstnanosti „uvízne“ v pomyslných hranicích daných zákonem a úřady práce musejí tyto hranice respektovat. Tak si nelze např. představit, že by úřady práce samy v terénu aktivně vyhledávaly nezaměstané Romy, že by mohly rozpoznat, kdo z nich o práci skutečně stojí nebo že by běžně disponovaly odborníky na romskou problematiku (resp. jejich sociokulturní specifika). Tyto a jiné aktivity však právě činí služby zaměstnanosti pro cílovou skupinu dostupnými (a z hlediska státu efektivními) a je tedy třeba je svěřit jiným subjektům. Toto „odstraňování bariér“ je vlastním přínosem NNO a konkrétní aplikací politiky rovných příležitostí podporované státem i EU.
Závěr
Na základě výsledků lze říci, že projekt vytvořil nový a perspektivní model spolupráce v oblasti státní politiky zaměstnanosti a sociální integrace mezi státní správou a NNO.Tento model je propojením aktivního občanského přístupu reperezentovaného v projektu CHSD a státní politiky zaměstnanosti reprezentované v projektu ÚP Děčín.Výhodou tohoto modelu je využití silných stránek obou přístupů. Úřady práce mají připravenou řadu kvalitních nástrojů pomoci pro zájemce i uchazeče o zaměstnání a NNO umějí aktivizovat a podpořit sociálně exkludované (tj. odstranit bariéry) tak, aby si pro služby úřadů práce přišli a uměli je využít. Výsledkem tohoto spojení je zvýšení účinnosti státní politiky zaměstnanosti ve vztahu k sociálně exkludovaným skupinám.

c. ZDRAVOTNÍ PÉČE

MONITORING SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SITUACE A NÁSLEDNÁ PÉČE O LIDI OHROŽENÉ DROGOU V ROMSKÉ KOMUNITĚ (2004 – 2005)

os světlo Kadaň
Jedním z největších zdravotních rizik, s kterým se romská komunita potýká je rostoucí drogová závislost. V roce 2004 – 2005 o.s. Světlo Kadaň, respektive jeho chomutovské K– Centrum uskutečnilo projekt, jehož cílem bylo zjistit míru užívání drog v místní romské komunitě, charakterizovat o které drogy jde a následně začít s péčí o drogově závislé osoby. Projekt se snažil efektivně působit na romskou komunitu, prostřednictvím kvalifikovaných odborníků navázat kontakt s drogově závislými a jejich rodinami, zvýšit povědomí o škodlivosti drog a snížit rizika spojená s jejich zneužíváním a šířením infekčně přenosných chorob (Hepatitis C, pohlavní nemoci). Celkové náklady projektu činili 60 000 Kč, v optimálním případě by však realizace obdobného projektu vyžadovala náklady cca 150 000 Kč. Projekt je dobrým příkladem partnerství a systematické spolupráce mezi pro-romskou a romskou neziskovou organizací při řešení konkrétního problému na lokální úrovni.
Metoda práce a výsledky projektu
1. Vytvoření tří typů dotazníků pro respondenty ve třech věkových kategoriích – 7- 15 let, 16 - 18 let, 19 let a více. Otázky, které se mírně lišily v jednotlivých věkových kategoriích, se týkaly pohlaví, věku, vzdělání, podmínek bydlení, situace v rodině, zkušenosti s diskriminací, užívání drog (alkoholu, cigaret, těkavých látek, nelegálních drog), povědomí o vlivu drog a infekčních chorobách spojených s jejich užíváním.
2. Proškolení terénních pracovníků z partnerské romské organizace (o.s. Romano Jílo), kteří měli za úkol pomocí dotazníků zjišťovat drogovou situaci mezi Romy (celkem 8 lidí – 4 dobrovolníci, 4 honorovaní); celkem dvě sedmihodinová školení.
3. Anonymní sběr, vyhodnocení a zpracování relevantních dat z vyplněných dotazníků (data jsou po zpracování využitelná i pro ostatní organizace zabývající se problematikou drogové závislosti); celkem 456 respondentů (137 kategorie 19 a více let, 114 kategorie 16 – 18 let a 205 z kat. 7- 15 let).
4. Vytvoření a distribuce informačních letáků - drogová závislost a její důsledky, možnosti pomoci
5. Proškolení externích romských pracovníků ze spolupracujících organizací na téma drogové závislosti a pohlavně přenosných chorob
6. Následná péče pro rodiny a jednotlivce, u nichž se objevil drogový problém a souhlasili se spoluprací při řešení své situace. Celkem byla následná péče provedena u 21 osob (jednalo se o poradenství v oblasti zneužívání návykových látek, ale i o zprostředkování detoxikace a léčebného programu).
7. Primární prevence pro romskou komunitu – celkem proběhly 4 besedy v rámci PP na zvláštní škole v Husově ulici, kde romské děti vyplňovali část dotazníků.
8. Zhodnocení projektu – výstup/publicita/ - byla vytvořena souhrnná zpráva poskytující kvalifikované odhady o drogové závislosti Romů v Chomutově a popisující výstupy projektu.
Spolupráce s organizacemi
Na projektu se podíleli organizace o.s. Světlo, o.s. Romano Jílo. Pracovníci z o.s. Romano Jílo docházeli v rámci terénní práce za rodinami, dětmi do škol a vyplňovali s nimi dotazníky s tím, že je zároveň proškolovali v základních pojmech drogové problematiky. Pracovníci s o.s. Romano Jílo byli členové romské komunity, tudíž si snáze získali důvěru respondentů. Pracovníci o.s. Světlo projekt koordinovali, vyhodnocovali dotazníky a realizovali následnou péči zájemcům v podobě poradenství, zprostředkování léčby a dalších služeb.Spolupráce proběhla na velmi vysoké úrovni – pravidelné porady, příjemná atmosféra, vzájemná pomoc. V průběhu projektu se také podařilo navázat spolupráci se speciální ZŠ, která má mezi žáky mnoho členů národnostních menšin. Probíhaly zde besedy pro žáky v rámci primární prevence. Spolupráce s oběma subjekty i nadále úspěšně probíhá.
Výsledky projektu
Díky projektu vzrostla důvěra romských uživatelů návykových látek a jejich rodin k organizaci o.s. Světlo. Mezi Romy stoupl zájem o využívání služeb nabízených sdružením o.s. Světlo. 15 Romů oslovilo organizaci samostatně se žádostí o poradenství. Pracovnice K-Centra zprostředkovávají léčebný program pro 3 jedince závislé na těkavých látkách z lokality Dukelská v Chomutově, která se řadí do lokality pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel. Komunikace a spolupráce s těmito rodinami je na velmi dobré úrovni.
Udržitelnost projektu
Výsledky projektu poukázali na fakt, že v romské komunitě dochází velmi často k zneužívání návykových látek a to především u dětí a mladistvých. Na základě pozitivních výsledků se v roce 2005 o.s. Světlo rozhodlo zopakovat projekt na Karlovarsku. Finanční prostředky pro tyto projekty byly dotovány MPSV ČR.

d. BYDLENÍ

,,DOMOVNÍCI V LOKALITĚ“, DARJAV, O.S.
Projekt vznikl v reakci na neudržování pořádku, nejčastěji v okolí domů, vnitrobloku a popelnic, černé odběry elektrické energie a velký výskyt neplatičů nájemného z řad místních obyvatel. Sdružení Darjav s využitím dotace od úřadu práce zaměstnalo na poloviční úvazek po dobu jednoho roku jednoho obyvatele domu, který zajišťoval úklid celé lokality včetně domů. Výsledkem bylo celkové zlepšení pořádku včetně klidnějšího prostředí. Na základě pozitivních výsledků byla navázána spolupráce s Magistrátem města Pardubice, s nímž byla vyjednána možnost zavedení modelu tzv. domovníků – osob z řad neplatičů místní lokality, kteří by si svůj dluh za nájemné odpracovávali úklidem. Projekt byl po dlouhých vyjednáváních Magistrátem města podpořen a je v realizaci již od června 2004. V ulici Husova jsou takto ustaveni vždy 4 domovníci (z každého domu 1 domovník), kteří udržují pořádek a po dodržení určitých podmínek (pravidelný úklid a placení nájemného) je jim každého čtvrt roku, po zasedání Rady města, odpuštěna část jejich dluhu. Částka, která je domovníkům odpouštěna je zjištěna na základě ceníku úklidových firem Magistrátu města Pardubic. Projekt je hrazen z minimálních finančních zdrojů (jednorázové vybavení - hygienické a čistící prostředky určené pro práci domovníků).Kladným výstupem projektu je snižování počtu neplatičů v Husově ulici v Pardubicích a vytváření pozitivních vzorů v situaci, kdy v lokalitě již jsou obyvatelé, kteří vykonávali funkci domovníků, své dluhy si odpracovali a nejsou již v současné době neplatiči. Projekt se osvědčil, pokračuje a i další obyvatelé mají možnost odpracovávat si své dluhy stejným způsobem. Dalším kladným výstupem projektu je, že se terénnímu sociálnímu pracovníkovi Darjavu ve spolupráci s domovníky a Elektrárnou Pardubice podařilo vymítit černé odběry elektrické energie místními obyvateli. Celkově se situace v romské lokalitě v Husově ulici zlepšila, je však stále mnoho problémů, které si v blízké budoucnosti žádají řešení. Koordinace projektu však doposud není honorována a pokud by tento příklad dobré praxe měl být v této či modifikované podobě využíván systematicky, je třeba otázku financování administrace projektu zodpovědět.
Popis lokality
Lokalita se skládá z jednoho bytového bloku o čtyřech vchodech a čtyřech pater. Celkem je v tomto bytovém bloku 96 bytových jednotek, z níž je obsazeno 75 jednotek. Počet obsazených bytů se neustále mění vzhledem k vystěhovávání rodin a opětovného obsazování. V průměru zde žije 180 dospělých a celkem 90 dětí/mládeže do 18-ti let .
Majitelem bytových domů je Magistrát města Pardubice.
Komunitní práce
V rámci aktivní spolupráci našeho sdružení s Magistrátem města Pardubic, Městským rozvojovým fondem a Bytovým odborem se nám podařilo postupně opravovat bytové jednotky, včetně společných prostor (oprava kanalizace, sklepních a půdních prostor, veřejné a společné prostory domů a vnitrobloku lokality) Výsledkem práce je klidnější a kulturnější prostředí pro místní obyvatele a jejich děti.
Stručně o historii organizace
Občanské sdružení Darjav založili v Pardubicích mladí Romové v roce 2002. Za podpory Magistrátu města Pardubice a mezinárodního programu RaAJE otevřeli přímo v romské lokalitě nízkoprahové centrum pro děti a mládež a zahájili terénní sociální práci. Kromě projektu „Domovníci v lokalitě“ sdružení Darjav realizuje projekt „Mladý policista“ (prevence sociálně patologických jevů a kriminality), klub „Raníček“ s cílem integrovat romské děti do mateřských školek, věnuje se trávení volného času dětí, jejich přípravě do školy a doučování. Ve sdružení působí dobrovolný terénní sociální pracovník, strážník městské policie Magistrátu města Pardubic.
e. DALŠÍ PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
Projekt na podporu rozvoje romských neziskových organizací(Step by step)
Projekt na podporu rozvoje romských neziskových organizací (dále jen Projekt) realizuje Step by Step ČR o.s. za finanční podpory Nadace Open Society Fund Praha. Tento Projekt je zaměřen na vytvoření vhodných podmínek pro integraci romského etnika. Podporuje iniciativy, které napomáhají rozvoji romské národnostní menšiny a přispívají k lepšímu pochopení této menšiny ze strany majoritní společnosti. Klade důraz na budování profesionality a konkurenceschopnosti romských neziskových organizací, jejich profesionální rozvoj, vytváření jejich dlouhodobé strategie a na vytváření partnerství mezi místními organizacemi (státními i nestátními). Projekt je koncipován jako tříletý – začal být realizován původně pro 7 NNO v červnu 2002, v srpnu 2003 se připojilo dalších 7 NNO.
Průběh projektu
ěhem prvního roku došlo k určení a následné realizaci konkrétních školících a konzultačních aktivit pro zástupce vybraných NNO, a to formou seminářů a tréninků zaměřených na problematiku neziskového sektoru a projektového managementu. Smyslem tohoto vzdělávacího programu bylo získat informace využitelné pro zkvalitnění vnitřního i vnějšího prostředí NNO.Ve druhém roce došlo v každé NNO k realizaci a evaluaci rozvojového projektu, který je zaměřen na podporu romské menšiny a jejího rozvoje s ohledem na region, ve kterém ta která organizace působí. V závěrečné fázi Projektu je předmětem podpory a spolupráce vytvoření kvalitního strategického plánu pro další aktivity partnerské organizace.Vzdělávání zaměstnanců NNO formou seminářů, workshopů a konzultací je realizováno celé tři roky.Po celé tři roky v partnerských NNO probíhá mentoring, konzultace a supervize, jejichž úkolem je pomoci implementovat získané znalosti a dovednosti do běžné činnosti každé organizace a tím pomáhat s budováním stabilního zázemí neziskové organizace. Tématem těchto návštěv je mj. facilitace porad, zefektivňování práce uvnitř organizace, analýza komunity, jednání se zástupci státní správy, konzultace činnosti té které neziskové organizace, personalistiky (smlouvy, pracovní náplně, rozdělení kompetencí), interních materiálů (např. organizační řád, provozní řád, metodika práce), PR materiálů.