Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Zápis (č. KRP 2/2004) z mimořádného zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, ze dne 7. června 2004


DATUM A ČAS: 7. června 2004, 14:00


MÍSTO KONÁNÍ: Úřad vlády ČR, nábř. Edvarda Beneše 1, Praha 1


PŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ:

Jan Balog (Praha)

Karel Holomek (Jihomoravský kraj)

Ondřej Giňa (Plzeňský kraj)

Vladimír Horváth (Olomoucký kraj)

Pavel Horváth (Královéhradecký kraj)

Radek Horvát (Středočeský kraj)

Iveta Millerová (Ústecký kraj)

Lýdie Poláčková (Moravskoslezský kraj)

Jan Rác (Zlínský kraj)

Matej Šarközi (Jihočeský kraj)

Petr Mareš (místopředseda vlády)

Jan Jařab (zmocněnec vlády ČR pro LP)

Václav Petříček (MPO ČR)


STÁLÍ ZÁSTUPCI:

Josef Prokeš, stálý zástupce Jaroslavy Přibylové (MO ČR)

Květoslava Gabrielová, stálá zástupkyně Zdeňka Nováka (MK ČR)

Petr Kaplan, stálý zástupce Tomáše Špirocha (MPSV ČR)

Pavel Rotyka, stálý zástupce Jakuba Camrdy (MSP ČR)

Petr Víšek, stálý zástupce Ludmily Müllerové (MPSV ČR)

Radek Jiránek, stálý zástupce Miloslava Koudelného (MV ČR)


NEPŘÍTOMNÍ

ČLENOVÉ: Anna Cínová (Liberecký kraj)

Roman Horváth (kraj Vysočina)

Květa Jačová (Karlovarský kraj)

Václav Kotlár (Pardubický kraj)

Jaroslava Přibylová (MO ČR)

Pavel Šafařík (MF ČR)

Miloslav Koudelný (MV ČR)

Milan Špaček (MZ ČR)

Jaroslav Müllner (MŠMT ČR)

Jakub Camrda (MSP ČR)

František Vnouček (MMR ČR)

Ludmila Müllerová ((MPSV ČR)

Tomáš Špiroch (MPSV ČR)

Zdeněk Novák (MK ČR)

Pavel Vošalík (MZV ČR)


HOSTÉ: Jiřina Bradová (Zlínský kraj)

Lukáš Matýsek (MMR ČR)

Drahoslav Matonoha (MPSV ČR)

Jiří Mašek (AK ČR)

Klára Filipová (SMO ČR)

František Kozel (ÚV ČR)

Ladislav Goral (ÚV ČR)

Martin Profant (MŠMT)

František Lindourek (MF ČR)

Vlasta Vrchotová (MZ ČR)

Karel Tomek (MŠMT ČR)

Richard Majíček (MPO ČR)

Petra Škopová (MZV ČR)

Pelíšková Věra (MMR ČR)


ZA KANCELÁŘ:

David Beňák

Hana Fišerová

Kateřina Jacques

Viktor Sekyt

Czeslaw Walek


Program:

Diskuse k návrhu Studie proveditelnosti agentury k předcházení sociálního vyloučení.


Zasedání Rady vedl její předseda, P. Mareš.


V první části zasedání shrnuli K. Jacques, F. Villarreal a Cz. Walek návrh studie proveditelnosti agentury k předcházení sociálního vyloučení.


K. Jacques sumarizovala příklady postupující praxe sociálního vyčleňování romských komunit v ČR a soustředila se zejména na otázku bydlení, kterou v současné době vnímá jako problém nejaktuálnější a nejhrozivější (viz. příloha I studie). V této souvislosti vicepremiér P. Mareš připomněl svou návštěvu slovenských osad a upozornil, že řada obcí svými aktivitami spěje k podobnému modelu.


F. Villarreal, twiningový partner kanceláře Rady, prezentoval příklad Španělska při řešení sociálního vyloučení romských komunit (viz. příloha II studie).

Ve Španělsku, podobně jako v České republice, je romská komunita dlouhodobě usazena ve městech. Ještě před pár lety byla, obdobně jak je tomu nyní v České republice, marginalizace španělských Romů velká a prohlubovala se. Nyní se však situace již delší dobu obrací. Dalším základním rozdílem mezi španělskou a českou realitou je, že v ČR trvá „spor dvou extrémů“ mezi sociální politikou bez etnického zřetele a ryze menšinovou politikou, který ve Španělsku vyřešili pragmatickým kompromisem – sociální politiky s etnickou citlivostí. Za zmínku také stojí překonání resortismu při sociálním začleňování španělských Romů. F. Villarreal dále zmínil Fundación Secretariado General Gitano jako možný vzor pro navrhovanou agenturu. Dále poukázal na příklad efektivního využití strukturálních fondů EU ve Španělsku při předcházení sociální exkluze romských komunit.


Cz. Walek seznámil zúčastněné s technickými aspekty návrhu studie (viz text návrhu studie). Následně P. Mareš otevřel rozpravu se základní otázkou, zda zúčastnění považují navrhovanou agenturu za přínosnou.


K. Holomek upozornil, že i když považuje myšlenku vzniku agentury za dobrou, pokud nebude dobře připravena může být kontraproduktivní. Poukázal na to, že v návrhu studie chybí vyřešení kompetencí a mandátu agentury, dále není dořešena otázka financí a otázka vztahu mezi agenturou a Radou respektive agenturou a Koncepcí. K. Holomek připomněl, že přes vytvoření agentury zůstává, hlavní zodpovědnost za integraci romských komunit na vládě.


J. Mašek z Asociace krajů České republiky označil navrhovaný nástroj za užitečný a potřebný. Vyjádřil však obavu, že záběr činnosti je příliš široký a není zvládnutelný. Proto navrhuje, aby agentura plnila hlavně funkci koordinační při čemž implementační funkci by vykonávaly neziskové organizace. J. Mašek dále upozornil na formulaci „nedostatek nástrojů k ovlivňování samospráv“ – dle jeho názoru se samosprávy nemohou ovlivňovat, je to spíš otázka diskuse, koordinačních postupů a jednání. I když kraje do roku 2006 nemají žádné finanční prostředky pro kofinancování činnosti agentury, je třeba je zahrnout do plánovacího období navrhované instituce.


O. Giňa ocenil posun od teoretických debat k návrhu vzniku instituce, která bude sloužit přímo v praxi. Jako nejsložitější v činnosti agentury vidí vstupování do vztahů mezi samosprávami a romskými komunitami. Návrh studie a organizačně-technická část bude, dle jeho názoru, postupně dopracována, ale stěžejní je uplatňování nabídky služeb, všeho toho co by agentura měla plnit na lokální úrovni, vytváření místní „tripartity“ tak, aby bylo vytvořeno partnerství mezi samosprávou, romskými komunitami a agenturou. O. Giňa také podtrhl, že agentura je pouze nástroj, kterým se mají vytvořit podmínky pro vyrovnávání účasti občanů ve všech oblastech života. V přípravném procesu se však také nesmí zapomenout na informovanost příslušníků romských komunit.


Dle názoru K. Filipové ze Svazu měst a obcí ČR je otázka efektivity nové instituce do velké míry závislá na finančních prostředcích a personálním složení. Proto možnost nakládat s prostředky SF (např. v oblasti zaměstnanosti) bude silným a účinným nástrojem v rukou agentury. Činnost agentury by měla být postavena na principu spolupráce všech subjektů, na principu partnerství, protože na tomto poli nemá smysl bojovat, ale je třeba dosáhnout dohody mezi zúčastněnými stranami. K. Filipová kladně zhodnotila zaměření agentury na nabídku spolupráce se samosprávami – předkládání alternativních řešení a cest, jak k těm řešením dojít. To odvisí od skutečností, že se agentuře podaří samosprávy přesvědčit o výhodností navrhovaného řešení a je třeba stále upozorňovat, že ta výhodnost je spíš dlouhodobějšího charakteru. Pokud si agentura klade za cíl ovlivňovat veřejné mínění, je to krok dobrým směrem, protože rozhodování samospráv je ve velké míře závislé na náladě ve společnosti. K. Filipová také upozornila, že ve většině zemí muselo dojít ke krizi, aby se našla řešení. Bylo by velmi vhodné, kdyby se v ČR podařilo najít pozitivní řešení ještě před vznikem skutečné krize.


P. Mareš se pokusil vytvořit schéma vztahů mezi agenturou a Radou. Rada je poradní orgán vlády. Na základě toho co Rada projedná, sekretariát zpracuje materiál, který vláda projedná a příjme, není však uplatňován v praxi. Jednou z příčin je to, že politiku vlády v těchto věcech vykonávají resorty, ale tyto problémy se často nedají vyřešit v působnosti jednoho resortu. Agentura by měla být cestou, jak tuto překážku překročit tak, abychom neměli dvacet institucí (jedna řešící bydlení, druhá vzdělávání atd.). Navrhovaná agentura by měla všechny tyto věci v sobě spojit a sama anebo prostřednictvím jiných institucí by měla vytvářet komplexní program pro řešení aktuálního problému. Rada ani její předseda v současné době nemají žádný nástroj, kterým mohou samosprávu motivovat k jakémukoliv pozitivnímu kroku vůči romským komunitám.


Agentura nabízí:

  1. vytvoření programu šitého na míru městům a obcím,

  2. spolufinancování,

  3. vyřešení problému.

Toto řešení však zahrnuje dvě premisy:

1) agentura nebude rozdávat peníze, ale umožní městům přístup k penězům;

2) agentura umožní dojednat kompromis mezi městem a romskou komunitou.


Role Rady bude velmi pečlivě kontrolovat zda projekty, které agentura realizuje, jsou v souladu s tím, co Rada připravuje pro vládu.


M. Profant navrhl rozlišit to, co bychom chtěli a to, co reálně můžeme očekávat od agentury při jejím zřízení. Dle jeho názoru návrh studie překračuje reálné finanční a kapacitní možnosti, které budou existovat v prvním roce po zřízení agentury. Návrh studie zatím počítá s 15 mil. Kč na aktivity v prvním roce, což je málo. Je také zřejmé, že jediný zdroj financování pro podobnou agenturu tak aby byla dostatečným partnerem pro obce, jsou evropské fondy, se kterými však může agentura reálně operovat až za dva roky. To poměrně jasně definuje čas za který by agentura měla být natolik akceschopná, aby se jí dalo svěřit mandát zprostředkujícího subjektu. M. Profant tedy navrhnul, aby se studie zaměřila na specifikaci aktivit agentury alespoň v první fázi jejího fungování, protože kapacitní a finanční předimenzování může způsobit, že se agentura může zkompromitovat jako partner dříve, než bude mít vůbec šanci něco činit.


A aby agentura ve svém prvním roce začala reálně fungovat a začala brát na sebe také roli, kterou si všichni představují, musí mít finanční prostředky, a to vyšší než 30 mil. Kč, pokračoval M. Profant. Ty finanční prostředky musí být přesně a realisticky zacílené. Nelze pro první rok mluvit o činnosti celorepublikové, ale je třeba zacílit činnost do 3 – 4 lokalit, do kterých se zasáhne komplexně, tak aby za aktivitou agentury byl nějaký výsledek, něco co může být přesvědčivým argumentem pro to, aby této instituci byly svěřeny větší, evropské prostředky. M. Profant také položil otázku, zda při existujících barierách může tato instituce fungovat tak, jak je navrhována. Jedna navrhovaná varianta bezprostředně váže agenturu do provozu jednoho resortu, což není nejlepší cesta, jak překračovat resortismus, a druhá varianta váže agenturu na ministerstvo zprostředkovaně, přičemž vláda nemá přímý vliv na její aktivitu. Možná by tedy stála za úvahu varianta agentury postavené na nevládním základě s jasně definovaným vztahem vlády k poskytování finančních prostředků. Jako příklad může posloužit Národní vzdělávací fond.


Shrnutí:

Dle návrhu přítomných by následující aspekty studie proveditelnosti agentury měly být dopracovány / zapracovány:

- vztah agentury k Radě, jednotlivým ministerstvům, ke krajům a jinými institucím,

- časové fázování činnosti agentury,

- podtrhnutí potřeby financování ze SF,

- partnerský vztah na místní úrovni,

- inklinace k o.p.s. a financování agentury jako o.p.s. ze státního rozpočtu


Připomínky budou zapracovány do návrhu studie, a návrh studie bude rozeslán elektronicky před zasedáním Rady (28. června 2004). Rada na svém příštím zasedání přijme doporučení k návrhu studie, která bude předložena vládě.


Na závěr předseda P. Mareš požádal přítomné zástupce resortů o vyjádření ke vzniku agentury:

MO – souhlasí s návrhem a podporuje vznik agentury

MPSV – se vyjádří písemně

MV – souhlasí s návrhem a podporuje vznik agentury, navrhuje se poučit ze zkušeností Fondu sociálního rozvoje SR

MZV – se vyjádří písemně



Zapsal: Cz. Walek, 21. června 2004

Ověřil: J. Jařab,