Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

 

Zápis z výjezdního zasedání Rady vlády pro záležitosti romské komunity

ve dnech 24 - 25. října 2002 v Ostravě


Dne 24. října od 14:00 do 18:00 jednala Rada vlády pro záležitosti romské komunity v objektu Vesničky soužití.


Přítomni členové:

předseda Petr Mareš (místopředseda vlády),

místopředsedové Jan Jařab (zmocněnec vlády), Matěj Šarközi (kraj Jihočeský),

Alois Cihlář (MS), Ludmila Müllerová (MPSV), Jaroslav Müllner (MŠMT), Zdeněk Novák (MK), Jaroslava Přibylová (MO), Pavel Vošalík (MZV), František Vnouček (MMR), Jan Balog (Praha), Anna Cínová (kraj Liberecký), Ludvík Csonka (kraj Plzeňský), Karel Holomek (kraj Jihomoravský), Julius Horváth (kraj Pardubický), Lenka Kurová (kraj Královéhradecký), Iveta Millerová (kraj Ústecký), Lýdie Poláčková (kraj Moravskoslezský), Ladislav Vašek (kraj Vysočina), Petr Tulia (kraj Zlínský);


v zastoupení:

Jana Hejkrlíková (kraj Středočeský), Radek Jiránek (MV), Petr Kaplan (MPSV), Jaroslav Píša (MPO), Pavel Šafařík (MF), Vlasta Vrchotová (MZdr.);


tajemník Rady:

Roman Krištof;


pracovníci kanceláře Rady:

David Beňák, Zdeněk Duna, Viktor Sekyt, Martina Vančáková;


hosté:

Jiří Cabal (zástupce pozvaného hejtmana Moravskoslezského kraje Pavla Tošenovského), Stanislav Daniel (Policejní prezidium), Ivo Hlaváč (MV), Ladislav Koky (o.s. Vzájemné soužití), Zuzana Malcová (MK), Rudolf Salaj (romský poradce Okú Bruntál), Ludmila Pavlatová (MK), Věra Pelíšková (MMR), Petr Víšek (MPSV);


Omluvení členové:

Rostislav Čevela (MZdr.), Jan Kasnar (MPSV), Miroslav Koudelný (MV), Emilie Kurejová, Jiří Volf (MF), Václav Petříček (MPO), Kateřina Kováčová, Marta Pompová;


Program zasedání:

  1. Analýza možnosti zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury (součástí pozvánky);

  2. Informace a rozprava o dotačních programech vlády;

  3. Zpráva o činnosti expertní skupiny pro Romy při Radě Evropy MG-S-ROM;

  4. Zpráva tajemníků Výborů Rady o dosavadní činnosti;

  5. Současné postavení romských poradců;

  6. Různé:

  • Písemná informace o výběrovém dotačním řízení MŠMT na projekty v programu na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2003 a na projekty v programu podpora integrace romské komunity v roce 2003 (součástí pozvánky).

  • Písemná informace o výběrovém dotačním řízení MK na projekty v programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR v roce 2003 a na projekty v programu podpora integrace příslušníků romské komunity v roce 2003 (součástí pozvánky).



Zasedání řídil předseda Rady Petr Mareš, který v úvodu doporučil upravit původně navrhovaný program zasedání, jako třetí bod zařadit zprávy tajemníků Výborů Rady o činnosti. Členové takto upravený program přijali.



1.

Analýzu možnosti zintenzivnění a zefektivnění práce v zájmu předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků prostřednictvím k tomu určené agentury obdrželi členové ve verzi, která byla rozeslána do řádného připomínkového řízení. Důvody pro předložení tohoto materiálu vládě vysvětlil Jan Jařab, kterého doplnil předseda Rady Petr Mareš a pracovníci kanceláře Rady.

V diskusi byly vyjasněny některé sporné otázky týkající se cílů zamýšlené agentury, terminologie analýzy a důvodů pro volbu té či oné organizační formy agentury. Zazněly různé a často protichůdné názory na tyto organizační formy. Karel Holomek navrhl, aby budoucí agentura byla vytvořena jako konsorcium již existujících obecně prospěšných společností a občanských sdružení, které vykonávají mnohé z toho, co má činit budoucí agentura; podle jeho názoru by klíčovou vlastností agentury měla být nezávislost. Zdeněk Novák naopak zdůraznil nevýhody agentury, pokud by byla nestátním subjektem (o.p.s.). Pavel Vošalík vyjádřil pochybnost o tom, zda je vůbec vhodné nějaké institucionální řešení. Předseda Rady Petr Mareš spolu s Janem Jařabem a Romanem Krištofem obšírně odůvodňovali potřebu takového nového institucionálního řešení zejména v souvislosti s novou situací vzniklou reformou veřejné správy.

Stanislav Daniel upozornil, že agentura bude působit v krajích a že by tedy měli mít možnost se k ní vyjádřit představitelé krajů. Zástupce hejtmana Moravskoslezského kraje Jiří Cabal uvedl, že tento kraj bude mít o působení agentury zájem.

V Radě nedošlo ke shodě, zda je výhodnější organizační formou agentury státní příspěvková organizace nebo obecně prospěšná společnost. Několik diskutujících navrhlo, aby Rada doporučila vládě přijmout usnesení bez specifikace právní formy navrhované agentury, tak, aby si již v této fázi neuzavřela cestu k jednomu či druhému řešení. O návrzích Rada hlasovala.

Rada doporučila (22 hlasy z 26) předložit vládě návrh usnesení k Analýze bez určení právní formy navrhované organizace.

Lenka Kurová požádala, aby v zápise byla věta: Rada si vyhrazuje, aby rozdělení prostředků určených na předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků bylo projednáváno v Radě. Návrh byl přijat bez hlasování.



2.

Přítomní zástupci resortů (Jaroslav Müllner, Zdeněk Novák) seznámili přítomné s dotačními programy MŠMT a MK. MŠMT vyhlašuje výběrové dotační řízení na projekty v programu na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy v roce 2003 a výběrové dotační řízení na projekty v programu integrace romské komunity. V materiálech, které obdrželi všichni zúčastnění, je vyhlášení těchto programů včetně formulářů k přihlášení se k nim. MŠMT bude v roce 2003 administrovat i program Podpora romských žáků středních škol. MK vyhlašuje na rok 2003 výběrové dotační řízení na projekty v programu podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR, výběrové dotační řízení na projekty v programu na podporu integrace příslušníků romské komunity a výběrové dotační řízení na dotace fyzickým a právnickým osobám v oblasti podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin. Ke všem třem programům obdrželi účastníci vyhlášení těchto programů včetně formulářů. V odpovědích na dotazy vyjasnili oba náměstci proceduru výběrového řízení. K vlastnímu výběru projektů budou do výběrových komisí jmenováni ti romští členové Rady, tak jak tomu bylo i v průběhu letošního roku. Rada k tomuto tématu nepřijala žádné usnesení.



3.

Tajemníci výborů podali zprávy o činnosti výborů. Diskuse se rozvinula ke zprávě dotačního výboru, jehož předseda Jan Balog vyjádřil nespokojenost, že výbor nebyl dotázán na návrh výše prostředků požadované pro rok 2003 z položky Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu, jakož i návrh položky na romskou integraci pro jednotlivé resorty, jež mají – v souvislosti s nařízením vlády č. 98 ze dne 20.2.2002 částka 43 Sb. poprvé zvláštní položky na romskou integraci. Jan Jařab a Roman Krištof vysvětlili technickou obtížnost předběžného projednání takového návrhu s dotačním výborem: odbor pro lidská práva byl požádán v krátké (jednodenní) lhůtě o to, aby poskytl podklady pro první předběžné požadavky na státní rozpočet tehdejšímu předsedovi Rady, místopředsedovi vlády Pavlu Rychetskému. Z diskuse o výši státních prostředků na romskou integraci vyplynula obava některých členů ze snižování těchto prostředků. Jan Jařab vysvětlil (s poukazem na vznik nových kapitol v rozpočtech jednotlivých ministerstev), že objem prostředků určených na romskou integraci je v rozpočtu na rok 2003 naopak velmi výrazně zvýšen a že navíc je navrhována nová položka (ve výši 30 mil. Kč) určená na programy proti sociálnímu vyloučení, kterou bude administrovat kancelář Rady.



4.

Zprávu o činnosti expertní skupiny pro Romy při Radě Evropy MG-S-ROM podal ústně Roman Krištof. Seznámil přítomné s neujasněností a neuzavřeností probíhajících jednání o založení „Evropského romského fóra“, zejména pokud jde o způsob výběru jeho členů. Ke zprávě doplnil Pavel Vošalík, že jednání stále probíhají a jejich závěry se každým dnem mění. Informace bude poskytnuta v písemné podobě na základě dalšího vývoje situace.



5.

Matěj Šarközi podal ústní informaci o situaci romských poradců okresních úřadů, opírající se o vlastní průzkum. V diskusi navrhl Jan Jařab usnesení k této situaci, obracející se na ministra vnitra, které Rada přijala:

Rada vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že úspěšně vybudovaná síť romských poradců je ohrožena, neboť mnohé obce s rozšířenou působností (tzv. třetího typu) odmítají romské poradce ustanovit, popřípadě spojují jejich agendu s jinými agendami nebo dokonce otevřeně deklarují neochotu plnit úkoly podle § 6 zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, ve znění pozdějších předpisů.

Rada žádá ministra vnitra o stanovisko k možnosti vyzvat obce s rozšířenou působností, aby uzavřely veřejnoprávní smlouvu podle § 66a zákona č. 128/2000 Sb1, o obcích, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že v případě neplnění povinnosti v přenesené působnosti se obce budou po 1. 1. 2003 vystavovat postupu podle § 66b tohoto zákona2.


Různé:

V různém podali Zdeněk Duna a Martina Vančáková zprávu o čerpání prostředků z kapitoly Všeobecná pokladní správa na program Podpora romských žáků středních škol. Jak bylo zjištěno až po rozeslání pozvánky, těsně před zasedáním Rady, zbylo na tento program v kapitole Všeobecná pokladní správa 1599 tis. Kč. V diskusi byly zmíněny možnosti využít alespoň část těchto prostředků na dofinancování některých projektů MŠMT, jakož i jejich převedení na MK. O návrhu, aby částka byla převedena na MK pro dofinancování Muzea romské kultury, Rada hlasovala:

Pro návrh převedení zbylých finančních prostředků z programu podpory romských žáků středních škol na MK k dofinancování potřeb Muzea romské kultury hlasovalo 8 členů z 26, návrh nebyl přijat.

Zdeněk Novák navrhl téma financování Muzea romské kultury v Brně jako bod k projednávání na příštím zasedání Rady.

Pavel Vošalík vyjádřil názor, že na tomto místě nelze o státních prostředcích takto improvizovaně rozhodnout. Vzhledem k nemožnosti předložení dalšího hlasovatelného návrhu byla otázka případného využití části těchto prostředků ponechána na další jednání Rady, resp. jednání jejího dotačního výboru a ředitele její kanceláře se zástupci MŠMT jakožto resortu, do jehož působnosti patří program, v němž nebyly prostředky v plné výši využity.

V různém vystoupil rovněž Stanislav Daniel, který Radu informoval o své osobní nespoko-jenosti s tím, že nebyl vybrán jako člen Rady pro národnostní menšiny. Jan Jařab vyjádřil názor, že projednávání takovéhoto tématu Radě nepřísluší, neboť se týká jiného poradního orgánu vlády. Předseda Rady Petr Mareš však dal prostor k volné diskusi o mechanismu tohoto jmenování, z níž však nevyplynul žádný hlasovatelný návrh.



Program druhého dne zasedání



Druhý den 25. října od 9:00 do 13:00 jednala Rada vlády pro záležitosti romské komunity v objektu Vesničky soužití se zástupci ostravských Romů a předsedy sdružení pracujících ve prospěch romské komunity a s romskými terénními pracovníky a asistenty učitelů - vychovateli.



Pozváni přijali:

Jana Babiaková, Josef Dubnický, Jan Effenberger, Josef Facuna, Milan Ferenc, Judita Ferková, Miroslav Holub, Marie Holubová, Jan Horváth, Vladimír Horváth, Eva Husárová, Miroslav Karika, Ladislav Koky, Mirka Kokyová, p. Koudela, Alice Příhodová, František Sivák, Josef Stojka, Josef Plachetka, Michaela Reháková,



Jednání řídil místopředseda Rady Jan Jařab, který v úvodní části seznámil přítomné s obsahem jednání předchozího dne a v dalším průběhu odpovídal na otázky hostů.

V diskusi Romové seznamovali přítomné členy Rady s problémy v Ostravě a v ostravském regionu. Nejčastěji zmiňovanými problémy byly vysoká nezaměstnanost, problémy s bydlením a nevstřícný přístup některých úřadů. Jak uvedl František Sivák, jedním z problémů, který tíží ostravské Romy, je i nedostatek terénních pracovníků (pouze tři); bylo ovšem vysvětleno, že program terénní sociální práce má svá finanční omezení. Do diskuse se zapojili především Josef Stojka, Miroslav Holub, Milan Ferenc, Lydie Poláčková, Josef Facuna. Romští podnikatelé si stěžovali na diskriminaci při zadávání veřejných zakázek. Představitelé občanských sdružení připomínali obtížné financování těchto sdružení. Z návrhů, kterým se Rada bude dále věnovat je především třeba zmínit možnost oddlužení zadlužených romských rodin formou odpracování dluhů. Za největší problém označili všichni společně současné "vytěsňování" Romů z obecních bytů, velice nízkou kvalitu bytů ve kterých většina Romů v současnosti žije a mizivé vyhlídky na jakékoliv zlepšení. Zmíněna byla také lichva a Radě vlády byl dán k dispozici pilotní projekt jejího řešení, zpracovaný o.s. Vzájemné soužití.

Členové Rady odpověděli přítomným na vznesené otázky a přislíbili, že se problémy ostravských romských komunit budou dále zabývat. Jan Jařab závěrem konstatoval, že sice hodnotí dosavadní programy jako užitečné, ale chápe kritický postoj mnoha účastníků setkání, neboť si uvědomuje nedostatečnost těchto programů zejména ve vztahu k řešení problému sociálního vyloučení.

Na závěr byli všichni přítomní vyzváni, aby Radě zaslali konkrétní podněty k činnosti a sdělili které lokality v Ostravě a na Ostravsku potřebují intervenci ve smyslu omezování sociálního vyloučení.



Zapsal: Jan Jařab, Roman Krištof

Schválil: PhDr. Petr Mareš, předseda Rady

1 Obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné obce s rozšířenou působností vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro obecní úřad jiné obce (jiných obcí) s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu Ministerstva vnitra, která jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.


2 Neplní-li obecní úřad obce s rozšířenou působností povinnost, rozhodne Ministerstvo vnitra po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem, že pro něj bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Rozhodnutí Ministerstvo vnitra vydá do 60 dnů ode dne, kdy se dozvědělo o neplnění povinnosti podle věty první. Ministerstvo vnitra zároveň rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Při vydávání tohoto rozhodnutí se nepostupuje podle správního řádu.