Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Zápis ze zasedání Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity,

ze dne 16. prosince 2003


 
 
 
DATUM A ČAS:                                         
16. prosince 2003, 13:00
 
MÍSTO KONÁNÍ:                                      
zámek Koloděje
 
PŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:               
Jan Balog (kraj Praha)
Jakub Camrda (MS)
Ludvík Csonka (Plzeňský kraj)
Emílie Kurejová (Středočeský kraj)
Lenka Kurová (Královehradecký kraj)
Petr Mareš (místopředseda vlády ČR)
Iveta Millerová (Ústecký kraj)
Jaroslav Müllner (MŠMT)
Pavel Šafařík (MF)
Matej Šarközi (Jihočeský kraj)
Václav Petříček (MPO)
Pavel Vošalík (MZV)
                                                               
                                                                                                         
POVĚŘENÍ ZÁSTUPCI:                          
Pavel Coufal za Václava Petříčka (MPO)
Petr Kaplan za Jana Kasnara (SSZ)
Radek Jiránek za Miloslava Koudelného (MV)
Josef Prokeš za Jaroslavu Přibylovou (MO)
Květoslava Gabrielová za Zdeňka Nováka (MK)
Petr Víšek za Ludmilu Müllerovou (MPSV)
                                                                      
NEPŘÍTOMNÍ ČLENOVÉ RADY:          
Anna Cínová (Liberecký kraj)
Rostislav Čevela (MZ)
Karel Holomek (Jihomoravský kraj)
Julius Horváth (Pardubický kraj)
Jan Jařab (zmocněnec vlády pro lidská práva)
Lýdie Poláčková (Moravskoslezský kraj)
Petr Tulia (Zlínský kraj)
Ladislav Vašek (kraj Vysočina)
František Vnouček (MMR)
   
 
HOSTÉ:                                                       
Vít Schorm (zmocněnec vlády ČR před Evropským soudem pro lidská práva)
Karel Tomek (MŠMT)
Pavel Liška (MO)
Věra Jeřábková (MZV)
 

ZA KANCELÁŘ:  
David Beňák
Kateřina Demeterová
Zdeněk Duna
Kateřina Jacques
Viktor Sekyt
Czeslaw Walek
 
Rada nebyla usnášeníschopná v počtu 14 členů a pověřených osob.
 
 
Program:

1. Kontrola úkolů z minulého zasedání Rady

2. Problematika romského vzdělávání

3. Mezinárodní aktivity týkajících se  Romů

4. Různé

 
Zasedání vedl předseda Rady Petr Mareš
 
1. V první části brigádní generál Josef Prokeš prezentoval vyjádření Ministerstva obrany k otázce osvědčení československého politického vězně Ministerstva obrany (viz. příloha). Rada vzala tuto informaci na vědomí, předseda Rady požádal zástupce Ministerstva obrany, aby průběžně informoval Radu o vývoji situace.
 
Z důvodu neusnášeníschopnosti se odložilo projednávání Jednacího řádu na příští zasedání Rady.
 
2. V první části projednávání tohoto bodu náměstek Jaroslav Müllner informoval členy Rady o současném stavu prací na legislativních úkolech na MŠMT.
 
a) školský zákon
 
Na začátku prosince byly zapracovány poslední připomínky Legislativní rady vlády a bezprostředně po Novém roce bude tento materiál předložen vládě ke schválení.
 
Příslušníků romských komunit se obzvlášť týkají ustanovení o vzdělávání žáků ze speciálními vzdělávacími potřebami. K nim se počítají mimo jiné také žáci se sociálním znevýhodněním, kteří jsou vybírání školským poradenským zařízením. Tito žáci mají právo na vzdělání tak jak jiní žáci, škola má povinnost vytvořit podmínky pro získání vzdělání a má mimo jiné také možnost zřizovat pro tyto žáky poradenská centra.
 
Nový zákon již nezná kategorii zvláštních škol, zná pouze školy speciální. Speciální školy budou výhradně pro děti s autismem, mentálním handicapem a kumulovaným handicapem. Dále též nový zákon upravuje bezplatnost přípravného ročníku.
 
b) zákon o pedagogických pracovnících
 
Vláda tento návrh schválila v prosinci tohoto roku a parlamentu bude předložen v únoru 2004. Zákon by měl nabýt účinnost 1. září 2004, pokud projde parlamentem.Tento zákon mimo jiné upravuje postavení pedagogických asistentů; tato pozice je v něm explicitně uvedena. Zákon ji upravuje velmi široce (tuto práci může vykonávat také osoba ze základním vzděláním.) Tato pozice je také obsažena v Katalogu prací. Z toho vyplývá potřeba novelizace Metodického pokynu pro romské pedagogické asistenty. V současné době máme v České republice 340 romských pedagogických asistentů na základních, středních školách a ve výchovných zařízeních.
 
Dále náměstek Müllner informoval členy o vytvoření nového oddělení pro národnostní školství, což má přispět ke koncentraci všech témat na jedno místo.
 
Karel Tomek, ředitel odboru předškolního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání, informoval členy o práci na Koncepci programu rané péče, kterou má MŠMT předložit vládě. V současné době Fakulta humanitních studií provádí monitoring efektivity programu přípravných tříd. Koncepce programu rané péče bude součástí revidované Koncepce romské integrace.V současné době je v České republice 110 přípravných tříd a počet jejich žáků bude k dispozici na příštím zasedání Rady.
 
Jedním z důvodů, proč Romové nevyužívají sítě mateřských škol může být poplatek, který rodiče musí zaplatit. I když obce mají právo odpustit rodičům tento poplatek, obvykle tak nečiní. MŠMT nemá možnost obce ovlivnit a bude hledat cesty, jak obce přimět k využívání tohoto institutu. Nový školský zákon navrhuje bezplatnost posledního ročníku mateřských škol. Finančně to bude zabezpečovat obec (vybavení) a MŠMT (platy).
 
Petr Víšek navrhl provézt výzkum efektivity předškolní výchovy v 80 letech, kterou absolvovala velká část romské populace.
 
V současné době je ve finální fázi přípravy změna obsahu vzdělávání pro základní školy. Rámcový program byl schválen grémiem náměstka MŠMT a bude předložen ministryní školství k posouzení. Poté bude tento rámcový program předložen široké veřejnosti k diskuzi, včetně Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Tento rámcový program stanoví základní rámec (základní minimum), které žák musí umět po skončení základní školy. Ředitel školy pak může výuku přizpůsobit potřebám žáků. Někteří členové Rady nicméně vyjádřili obavy, že tento systém umožňuje ghettoizaci školského systému. Ředitel totiž v rámci flexibility, kterou mu rámcový program poskytuje, může rozhodnout, že přesune problematické žáky do jedné třídy a té patřičně upraví program.
 
K programu podpory romských žáků středních škol K. Tomek uvedl, že se nadále nedaří zrychlit rozdělování těchto podpor, i když se v roce 2003 podařilo rozdělit celých 10 mil. Kč. V prvním kole bylo podpořeno 1136 žáků a v druhém kole 1443 žáků. V současné době provádí Fakulta humanitních studií výzkum efektivity tohoto programu.
 
Pokud jde o zavedení programu pro potenciální romské studenty vysokých škol, navrhl K. Tomek dvě řešení: setkání představitelů MŠMT a Rady s rektory vysokých škol, kde se bude diskutovat možnost poskytování stipendií romským žákům a vytvoření „kabinetů„, kde budou pro romské studenty přístupny počítače, kopírka a základní literatura. K. Tomek požádal členy Rady o navržení jiných možností jak koncepčně vyřešit tento problém.
 
K. Tomek také uvedl, že v roce 2003 proběhla tři kola dotačního řízení, ve kterém se rozdělily finanční prostředky na romskou integraci. Zmínil, že ministerstvo již vyhlásilo nové kolo dotačního řízení na rok 2004. MŠMT v rámci dotačního řízení rozděluje 15 mil. Kč na program romské integrace, 20 mil. Kč na program podpory výuky národnostních menšin ve vlastním jazyce a 10 mil. Kč na program podpory romských žáků středních škol.
 
Na závěr diskuse k tomuto bodu brigádní generál J. Prokeš zmínil, že v minulosti absolvovala řada Romů vojenské střední a vysoké školy, jež zůstávají i v dnešní době otevřené příslušníkům národnostních menšin. V současné době existuje program u Ústřední vojenské školy v Moravské Třebové pro děti z dětských domovů, kde se připravují na studium na této škole. I když je tento program omezen na děti z dětských domovů (účastní se ho i celá řada Romů), lze uvažovat o jeho rozšíření na jiné skupiny dospívajících.
 
Předseda Rady Petr Mareš ukončil diskuzi tím, že Rada se bude zabývat materiály, které MŠMT přislíbilo předložit.
 
3. Náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Vošalík prezentoval dvě aktivity na mezinárodní úrovni, týkající se Romů, a to:
        Akční plán OBSE na zlepšení situace Romů a Sinti: pro Romy s Romy a
        finskou (resp. francouzsko-finskou) iniciativu pod záštitou Rady Evropy – návrhu vzniku Romského panevropského fóra.
 
Na těchto dvou příkladech P. Vošalík ukázal zásadní problém, se kterým se MZV začíná potýkat, totiž duplicita „romských„ (proromských) aktivit na regionální úrovni a nekoordinovanost těchto aktivit na úrovni národní. Přidaná hodnota aktivit tohoto typu je velmi často nízká a jediným výsledkem bývá přijetí dokumentu. To, co je nejdůležitější - a co takové dokumenty zdaleka neřeší - je přenesení rétoriky dokumentů do každodenní praxe. Toto je dle názoru P. Vošalíka otázka, kterou by se Rada měla intenzivně zabývat. 
 
Akční plán OBSE byl přijat na 11. zasedání Ministerské rady OBSE na začátku prosince. Dle náměstka Vošalíka je přínosná pouze jedna myšlenka Akčního plánu, a to vytvoření platformy pro výměnu myšlenek a zkušeností mezi členskými státy. Akční plán tedy již nevytváří monitorovací mechanismy pranýřující členské státy za neplnění ustanovení; spíše vytváří burzu nápadů, které si ten či onen stát vybere a bude implementovat.
 
Vedle Akčního plánu OBSE tatáž skupina členských států již od roku 2001 diskutuje finskou iniciativu vytvoření Romského panevropského fora na půdě Rady Evropy. Hlavním cílem projektu je posílení participace Romů na rozhodovacích procesech v Evropě na všech úrovních (mezinárodní, národní, místní), pokud jde o rozhodnutí týkající se Romů. Naplněním této myšlenky je finsko-francouzský návrh na vytvoření nezávislé, mezinárodní, nevládní organizace, která by měla být podpořena finančně i technicky ze zdrojů Rady Evropy – tudíž ze zdrojů členských států. V tomto návrhu však trvale chybí odpověď na následující otázky:
-         v jakém smyslu bude organizace nezávislá, bude-li její činnost hrazena ze zdrojů Rady Evropy?
-         jak se reálně zvýší podíl Romů na rozhodování na evropské úrovni, když bude vytvořena nevládní organizace?
-         jak budou vybírání zástupci romské komunity do této organizace? jaká bude její legitimita?
-         jaké bude mít toto uskupení pravomoci?
 
MZV ČR proto navrhuje jiné, dle názoru náměstka vhodnější řešení, to vytvoření poradního sboru u Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Důvodem je fakt, že Parlamentní shromáždění je tím tělesem, kde vzniká největší počet návrhů předkládaných exekutivě k rozpracování, a pak byl šlo o systém propojení evropské struktury s národními parlamenty (každá národní parlamentní skupina by měla jednoho romského poradce).
 
V další části Czeslaw Walek informoval zúčastněné o jiné aktivitě pro Romy na mezinárodní úrovni -  Dekádě romské inkluze (2005 – 2015). Idea zahájení Dekády vznikla na popud Světové banky a Open Society Institute v průběhu mezinárodní konference konající se v červnu 2003 v Budapešti. Tehdy premiéři a ministři 8 zemí (Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika,  Maďarsko, Makedonie, Srbsko a Černá hora, Rumunsko, Slovensko) vyjádřili politický souhlas se zahájením Dekády romské inkluze od roku 2005. Maďarský premiér se ujal přípravy Dekády. Příprava bude vedena řídícím výborem, členem výboru za Českou republiku je zmocněnec vlády pro lidská práva. Cílem dekády je vytvořit nebo reformovat existující národní strategie romské inkluze s přihlédnutím k prioritám Dekády. Vlády, kromě vytvoření či přetvoření svých strategií, mají také vytvořit strategii participace Romů na programu v průběhu celého procesu. Role mezinárodních organizací je spíš poradního charakteru.
 
Hlavní priority dekády jsou následující: vzdělávání, zaměstnanost, zdraví, bydlení.
 
V každé z prioritních oblastí si stát má vybrat konkrétní cíle, kterých chce dosáhnout v průběhu Dekády. Tyto cíle by měly být měřitelné tak aby se mohl zjistit pokrok, kterého stát dosahuje v dané oblasti. Koordinací celého procesu je pověřen zmocněnec vlády pro lidská práva.
 
4. Na závěr předseda Rady poděkoval všem romským členům Rady za jejich dosavadní práci v Radě.
 
    
Zapsal: Czeslaw Walek
 
Schválil: Petr Mareš