Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Zpráva o naplňování Dekády romské inkluze 2005–2015

v roce 2005

Usnesením ze dne 26. ledna 2005 č. 136 vláda schválila účast České republiky v mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005–2015. Dekáda romské inkluze 2005–2015 (dále jen Dekáda) je mezinárodní iniciativa osmi zemí střední a jihovýchodní Evropy, která spojuje zúčastněné vlády, mezinárodní instituce a romskou občanskou společnostv procesu (i) zahájení aktivit na posílení sociálního začlenění Romů jako priority regionálnía evropské politické agendy; (ii) výměny zkušeností a vzájemného poučení; (iii) zapojení Romů do rozhodování, která se jich týkají; (iv) využití mezinárodních zkušeností a odborných znalostí s cílem urychlit řešení náročných otázek romské integrace a (v) zvyšování povědomí veřejnosti o situaci Romů prostřednictvím aktivní celospolečenské diskuze. Cíle Dekády v jednotlivých zemích jsou plněny prostřednictvím národních akčních plánů, v nichž každá země definovala úkoly v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péče a bydlení. V následujících letech se budou monitorovat a vyhodnocovat pokroky při plnění těchto cílů. Kromě jednotlivých vlád jsou do iniciativy zapojeny také významné mezinárodní instituce.Citovaným usnesením vláda uložila místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti připravit a předložit Zprávu o naplňování Dekády, včetně návrhu finančního zabezpečení účasti České republiky. Zpráva obsahuje tři části a čtyři přílohy. První část popisuje aktivity uskutečněné v roce 2005 na mezinárodní úrovni a nastiňuje plány Rumunska jako předsednického státu v období od července 2005 do června 2006. Druhá část se zabývá aktivitami na národní úrovni, konkrétně zahájením iniciativy v květnu 2005, koordinačními mechanismy a plněním úkolů Akčního plánu Dekády v uplynulém roce, včetně finančních nákladů. Třetí, závěrečná část obsahuje doporučení k realizaci Dekády, monitoringu jejího dopadu na romské komunity a dále pak návrhy na aktivity na lokální úrovni v roce 2006 (informační strategie, praktické semináře, výměna zkušeností, tématické workshopy), včetně odhadu nákladů spojených s jejich realizací a další koordinací celého programu. Zpráva obsahuje následující přílohy: 1) anglický originál a český překlad Terms of Reference (tzv. pravidel Dekády), schválených v listopadu 2005 na zasedání Mezinárodního řídícího výboru Dekády v Bukurešti, 2) anglický originál a český překlad návrhu smlouvy o správě Svěřeneckého fondu více dárců na podporu programu Dekáda romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“) mezi vládou ČR a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj a Mezinárodní asociací pro rozvoj, 3) Přehled výdajů na koordinaci Dekády v roce 2005, 4) Odhad nákladů na koordinaci Dekády v roce 2006.

Zpráva je sestavena především z informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy odpovědnými za realizaci Akčního plánu Dekády, materiálů projednaných výborem Dekády, Koncepce romské integrace schválené usnesením vlády ze dne 4. května 2005 č. 532, Zprávy o stavu romských komunit v České republice přijaté usnesením vlády ze dne 9. března 2005 č. 276 a Národního akčního plánu sociálního začleňování, který Česká republika předložila Evropské komisi spolu s ostatními novými členskými státy dne 31. července2004I.DEKÁDA NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI

A. MEZINÁRODNÍ ZAHÁJENÍ
Dne 2. února 2005 se v Bulharské Sofii sešli představitelé vlád zemí střední a východní Evropy, aby oficiálně zahájili Dekádu na mezinárodní úrovni. Českou republiku na zahájení zastupoval místopředseda vlády a ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec, náměstek místopředsedy vlády Mgr. Ivo Hartmann, MBA v pozici národního koordinátora, a zmocněnec vlády pro lidská práva ThMgr. Svatopluk Karásek. Slavnostní deklaraci Dekády podepsal za Českou republiku místopředseda vlády a ministr spravedlnosti. Kromě zástupců vlád se zahájení zúčastnili také zástupci Romů (Českou republiku zatupovali Lucie Horváthová z magistrátu města Pardubice, Emílie Žigová z o.s. Bachtale Mimoň a Ivan Veselý z o.s. Dženo), představitelé mezinárodních organizací a další hosté. Světovou banku zastupoval její tehdejší prezident James Wolfensohn, Open society Institute jeho předseda, finančník a filantrop George Soros.

B. ŘÍDÍCÍ STRUKTURY
Struktura řízení Dekády na mezinárodní úrovni, kompetence Mezinárodního řídícího výboru (International Steering Committee – ISC), předsedajícího státu a sekretariátu iniciativy jsou upraveny v dokumentu „Terms of Reference."Mezinárodní řídící výbor (dále jen výbor) představuje nejvyšší rozhodovací a koordinační těleso iniciativy na mezinárodní úrovni. Schvaluje mezinárodní priority a plánuje společné aktivity Dekády financované ze společného rozpočtu všech států. Výbor se setkává zpravidla dvakrát ročně. Jeho úkolem je především koordinace aktivit Dekády na mezinárodní úrovni a monitoring naplňování akčních plánů zemí zapojených do Dekády. Výbor jednal dne 15. dubna 2005 v Budapešti, kde se poprvé projednával návrh „Terms of Reference.“ Otevřelo se téma sekretariátu výboru a jeho vztahu k předsedajícímu státu. Zároveň se jednalo o způsobu financování mezinárodních aktivit. Další jednání výboru se konalo v Praze dne 26. května 2005, kde se opětovně projednávaly „Terms of Reference.“ Zároveň padl návrh, aby byl vytvořen svěřenecký fond více dárců na podporu Dekády, do něhož by vlády a mezinárodní organizace přispívaly rovným dílem. Naposledy jednal Výbor ve dnech 17. – 18. listopadu 2005 v Bukurešti, kde byla přijata konečná verze dokumentu „Terms of Reference“ (viz příloha č. 1) a bylo rozhodnuto o zřízení svěřeneckého fondu.Každý ze zúčastěných států Dekády předsedá po dobu jednoho roku Mezinárodnímu řídícímu výboru, koordinuje mezinárodní aktivity Dekády a řídí sekretariát iniciativy. Předsedající stát plní především následující úkoly: (i) Vypracovává a navrhuje pracovní plán priorit na dobu svého předsednického období, (ii) svolává a řídí setkání Mezinárodního řídícího výboru, mezinárodní konference, semináře a workshopy v souladu pracovním plánem, (iii) předkládá výroční zprávu o Dekádě Mezinárodnímu řídícímu výboru, (iv) spolupracuje s mezinárodními organizacemi, donory a občanskou společností v otázce sociální inkluze Romů, (v) řídí práci sekretariátu Dekády, (vi) komunikuje se sdělovacími prostředky a informuje je o cílech, aktivitách a výsledcích iniciativy.Rumunsko převzalo předsednictví Dekády po dobu jednoho roku od 1. července 2005 od Maďarska. Po dobu svého předsednictví chce Rumunsko uspořádat nejméně dva workshopy s cílem zhodnotit pokrok, kterého dosáhla každá ze zúčastněných zemí v každé ze čtyř hlavních prioritních oblastí Dekády, tedy v oblasti vzdělání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví, a třech průřezových tématech (boj proti chudobě, diskriminace a rovnost příležitostí žen a mužů). Protože hlavním cílem Dekády je hmatatelným způsobem přispět k sociální inkluzi Romů, Rumunsko bude klást zvláštní důraz na vyšší zastoupení Romů ve veřejné správě a veřejných institucích, včetně pozic, které se podílejí na rozhodovacím procesu. Výměna konkrétních informací o úspěšných řešeních při sociální inkluzi Romů má velký význam pro ostatní zúčastněné státy. Rumunsko chce zahájit výměnu příkladů dobré praxe tím, že ostatním členům Dekády předá své zkušenosti z fungování zdravotně sociálních pomocníků. Rumunsko rovněž zpracuje případovou studii využitelnou i pro ostatní země, která se bude týkat otázky zapojení ostatních mezinárodních donorů s cílem poskytnout více finančních prostředků na implementaci akčních plánů a dosažení cílů Dekády. Česká republika převezme předsednictví Dekády romské inkluze 2005 – 2015 dne 1. července 2010.Na listopadovém zasedání Mezinárodního řídícího výboru v Bukurešti rozhodly zúčastněné státy a mezinárodní instituce o zřízení Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“), jehož záměrem je financovat mezinárodní aktivity Dekády, v souladu s ustanoveními smluv o správě svěřeneckého fondu Dekády mezi zúčastěnými vládami a Světovou bankou. Fond může financovat mezinárodní aktivity a technickou asistenci pro zúčastněné vlády, jako například vzájemnou výměnu informací, šíření expertních znalostí, zvyšování povědomí a informovanosti o Dekádě, monitoring a vyhodnocování programu.Do fondu budou přispívat členské vlády a mezinárodní organizace pevně určenou minimální částkou, která bude v roce 2006 činit 20 000 EUR. Mezinárodní řídící výbor každoročně schválí výši ročního příspěvku v příštím roce. Mezinárodní organizace přispívají do svěřeneckého fondu Dekády v souladu se svým posláním a pravidly. Odpovědnost za správu a fungování fondu převezme Světová banka. Řídící struktura svěřeneckého fondu Dekády bude stanovena v samostatném dokumentu, který bude přílohou smlouvy o zřízení fondu mezi příslušnými vládami a Světovou bankou. Originál a překlad smlouvy mezi vládou ČR a Světovou bankou o správě fondu je přílohou č. 2.

C. MEZINÁRODNÍ AKTIVITY DEKÁDY
Mezinárodní aktivity Dekády sestávají především z výměny zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými zeměmi, organizace zasedání výboru, přípravy konferencí a tématických workshopů a prosazování priorit navržených předsedajícím státem a schválených všemi vládami. Plán mezinárodních aktivit Dekády schvaluje Mezinárodní řídící výbor na návrh předsedajícího státu.V rámci zasedání Mezinárodního řídícího výboru ve dnech 17. – 18. listopadu 2005 v Bukurešti proběhl workshop na téma romská média a Dekáda. Workshop se podrobně zabýval možností, jak zapojit romská média do procesu Dekády, diskutovalo se také o vlivu médií na utváření obrazu o Romech.Ve dnech 12. – 13. prosince 2005 se v Bukurešti uskutečnila dvoudenní konference „Minulé a budoucí projekty a strategie ovlivňující zdravotní situaci v romských komunitách.“ V průběhu konference Open Society Institute předal své zkušenosti a doporučení ze studie vypracované na základě programů romských zdravotních pomocníků v Bulharsku, Rumunsku a Finsku. Rovněž se diskutovalo o dalších krocích vedoucích k efektivnímu naplňování národních akčních plánů v prioritní oblasti zdraví.

II.DEKÁDA NA NÁRODNÍ ÚROVNI
Česká republika se do Dekády zapojila od jejího vzniku. K oficiálnímu rozhodnutí o přistoupení došlo usnesením vlády ze dne 26. ledna 2005 č. 136. Deklaraci Dekády podepsal dne 2. února 2005 místopředseda vlády a ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec na mezinárodním slavnostním zahájení Dekády v Sofii.Český Akční plán Dekády připravila kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci s ministerstvy odpovědnými za plnění jednotlivých úkolů (MPSV, MŠMT, MMR a MZ) a zástupci romských komunit v průběhu tzv. sektorových pracovních dílen zaměřených na oblasti zaměstnanosti, bydlení, vzdělání a zdravotní péče.

A. ZAHÁJENÍ DEKÁDY V ČR

Ve dnech 25. - 27. května 2005 proběhlo slavnostní zahájení Dekády romské inkluzev ČR pod záštitou národního koordinátora Dekády Mgr. Ivo Hartmanna, MBA. Součástí zahájení byla tisková konference, recepce místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Němce a dvoudenní mezinárodní konference, „Jekhetane, společně do Dekády romské inkluze“. Konference se zúčastnilo devadesát významných domácích i zahraničních hostů, mezi nimi zástupci vlád a neziskových organizací z osmi zemí a experti z mezinárodních organizací zapojených do Dekády (Světová banka, Open Society Institute, UNDP, Evropská komise, Rozvojová banka Rady Evropy, a další).V průběhu konference byly prezentovány akční plány Dekády v jednotlivých zemích, přiblížena role mezinárodních organizací a demonstrovány některé modely spolupráce mezi vládami a neziskovými organizacemi. Zástupci jednotlivých zemí si vzájemně vyměnili zkušenosti a příklady dobré praxe při řešení problematiky sociálního vyloučení Romů.

B. KOORDINACE
Součástí vládního usnesení č. 136 ze dne 26. ledna 2005 byl i Akční plán Dekády. Přípravou a realizací iniciativy je vládou pověřen národní koordinátor, náměstek místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Mgr. Ivo Hartmann, MBA. Koordinaci na pracovní úrovni vykonává kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Při Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity byl v březnu 2004 vytvořen Výbor pro Dekádu. Výbor úzce spolupracuje a komunikuje se zástupci ministerstev pověřených plněním úkolů Akčního plánu, nevládními neziskovými organizacemi, mezinárodními institucemi a romskou komunitou. Předsedou výboru je národní koordinátor Dekády. Ostatními členy jsou zástupci ministerstev, vybraní členové Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, zástupci romských neziskových organizací a nadace Open Society Institute (OSF). Výbor se včetně přípravné fáze programu sešel třikrát. Na svých zasedáních Výbor projednával tvorbu Akčního plánu Dekády, text deklarace Dekády, komunikační strategii Dekády ve vztahu k veřejnosti, implementaci jednotlivých cílů a úkolů Akčního plánu a monitoring vlivu iniciativy na sociálně vyloučené romské komunity.Vzhledem k tomu, že priorita vzdělání je jednou ze čtyř priorit Dekády, kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, Step by Step ČR, o.s., Nová škola, o.p.s. a IQ Roma Servis, o.s. uspořádaly dne 3. listopadu 2005 v Praze konferenci „Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga, které přinesl nový školský zákon a zákon o pedagogických pracovnících (zkušenosti a výhledy do budoucna).“ V průběhu konference mělo 73 odborníků z MŠMT, krajských a obecních úřadů, výzkumných a poradenských zařízení v oblasti vzdělávání, ředitelů základních škol a samotných asistentů pedagoga možnost posoudit postavení asistentů pedagogů pro děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí ve světle nové legislativy (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů), zhodnotit dosavadní způsob fungování asistenta pedagoga (agenda, financování a vzdělávání) a navrhnout případné změny v administraci vzdělávání a způsobu fungování asistenta. Tato problematika bude i nadále v rámci naplňování Akčního plánu monitorována.

C. PLNĚNÍ ÚKOLŮ AKČNÍHO PLÁNU DEKÁDY V ROCE 2005
a. PRIORITA VZDĚLÁNÍ
Resortem pověřeným realizací cílů v oblasti vzdělání je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. rámci akčního plánu v části vzdělávání je kladen největší důraz na opatření směřující k plnému začlenění romských žáků do hlavního vzdělávacího proudu a k poskytnutí rovného přístupu těchto dětí ke kvalitnímu vzdělávání na vysokých školách. Mezi další cíle akčního plánu patří zabezpečení způsobilosti učitelů v oblasti multikulturního vzdělávání v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a zabezpečení implementace národních strategií na lokální úrovni.

1. Vytvoření komplexního systému předškolní péče pro sociálně znevýhodněné skupiny

Průběžně plněno

MŠMT zpracovalo a předložilo k projednání vládě Koncepci projektu včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, kterou vláda usnesením ze dne 11. května 2005 č. 564 přijala. MŠMT na základě tohoto usnesení bylo uloženo průběžně:
· realizovat programy a opatření zaměřené na zvýšení počtu dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí, které budou absolvovat předškolní vzdělávání v mateřských školách nebo v přípravných třídách pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí,
· průběžně zabezpečit programy a opatření v oblasti počátečního a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kteří působí v předškolním vzdělávání dětí ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí v období od tří let dítěte do nástupu do povinné školní docházky,
· realizovat programy zaměřené na pilotní ověřování projektů včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí se zaměřením na vytvoření středisek včasné péče při MŠ nebo ZŠ zřizujících přípravné ročníky,
· vytvořit a realizovat pobytové kurzy pro rodiče a děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí ve věku od tří let do zahájení školní docházky,
· realizovat prezenční dlouhodobé kurzy pro rodiče a děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí ve věku od tří let do zahájení školní docházky,
· ve spolupráci s resorty MPSV a MZCR průběžně koordinovat činnost jednotlivých institucí, které o děti pečují, aby se vytvářely společně sociální a pedagogicko-psychologické diagnózy problémů dětí z rizikového prostředí, včetně prostředí znevýhodňujícího sociálně a sociokulturně a průběžně realizovat společné programy a opatření, které budou působit na rodiče těchto uvedených dětí, aby převzali větší zodpovědnost za rozvoj svých dětí. Zprávu o výsledcích opatřeních vyplývajících z této koncepce pak předat vládě do 28. března 2008.
Cílem Koncepce projektu včasné péče je zvyšování počtu romských žáků v hlavním vzdělávacím proudu a zvýšení jejich školní úspěšnosti a poskytnout rodině, dítěti i společnosti předpoklady k sociální integraci. Programy včasné péče mají být poskytovány tak, aby přispívaly ke zvyšování vývojové úrovně dítěte v oblastech, které jsou ohroženy faktory biologickými, sociálními a psychologickými. Dalším ne bezvýznamným cílem je poskytnout příležitost ke společnému pobytu dětí z majoritní společnosti a odlišného kulturního prostředí.
Realizace Koncepce projektu včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí je realizována prostřednictvím:
a) Přípravných tříd pro děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) podle § 47 obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Lze jí zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí, nejvýše však 15 dětí. O zařazení žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost rodičů dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu. Statistické údaje vztahující se k počtu přípravných tříd pro školní rok 2005/2006 a počtu dětí v nich jsou uvedeny dle stavuk 30.9.2005. Počet přípravných tříd v tomto školním roce činil 123. Z toho 79 tříd bylo zřízeno na běžných základních školách, 41 při praktických školách, 2 při základních školách pro zdravotně postižené děti a 1 při základní škole speciální. V těchto přípravných třídách se vzdělávalo celkem 1 441 dětí. Ve srovnání s minulým školním rokem tedy došlo k mírnému poklesu počtu přípravných tříd a dětí zároveň. Počet přípravných tříd ve školním roce 2004/2005 činil 126 a vzdělávalo se v nich 1 779 dětí.
b) Kurikulární reformy, která umožňuje mateřským školám vytvářet na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání školní vzdělávací programy, ve kterých mohou pružně reagovat na potřeby dětí
c) Projektů zaměřených na :
· podporu zvýšení účasti romských dětí v předškolním vzdělávání
· podporu metod a forem práce zvyšujících efektivitu předškolního vzdělávání romských dětí
· podporu dalšího vzdělávání pedagogů a asistentů pracujících s romskými dětmi v předškolním věku ve využívání efektivních metod vzdělávání romských dětí
· podporu aktivit zvyšujících šanci romských dětí na úspěšné zahájení školní docházky
· podporu aktivit směřujících k zapojení rodiny do předškolního vzdělávání dětí
· podporu doprovodných aktivit základních škol podporujících romské děti při překonávání obtíží v průběhu povinné školní docházky.
Tato podtémata, která jsou zahrnuta do tématického okruhu předškolní příprava romských dětí, byla součástí vyhlášení I. a II. kola výběrového dotačního řízení Program MŠMT na podporu integrace romské komunity pro rok 2005. Ve vyhlášení III. kola tohoto programu v rámci tématického okruhu předškolní příprava romských dětí byla poskytnuta předkladatelům projektů možnost předložit projekty, které mohly být zaměřené na pobytové kurzy pro rodiče a děti.Přehled finančních prostředků v roce 2005, které byly vyčleněné na realizaci předškolní přípravy romských dětí v jednotlivých krajích v rámci programu MŠMT na podporu romské integrace

Kraj

Jihomoravský
417 220

Královéhradecký
110 000

Liberecký
350 000

Moravskoslezský
65 000

Olomoucký
70 000

Pardubický
150 000

Plzeňský
198 500

Vysočina
234 900

Ústecký
90 000

Zlínský
250 000

Celkem
1 935 620

Monitoring
Výsledky dosavadních opatření zaměřených na realizaci Koncepce projektu včasné péče se projevují v dlouhodobém horizontu a jsou zatím těžko měřitelné. Vzhledem k tomu, že navržená Koncepce byla přijata vládou ČR v květnu 2005, nejsou známé statistické údaje vztahující se ke školní úspěšnosti dětí, které absolvovaly některý z realizovaných programů a dále není v této chvíli ani možné zjistit, v jakém typu školy děti zahájily povinnou školní docházku a jaká je jejich školní úspěšnost v prvních třech letech povinné školní docházky. Z údajů předávaných ze školních matrik a z dokumentace škol v souladu s vyhláškou č. 364/2005 Sb., o vedení dokumentace škol a školských zařízení a školní matriky a o předávání údajů z dokumentace škol a školských zařízení a ze školní matriky (vyhláška o dokumentaci škol a školských zařízení), nelze objektivně zjistit počet dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním. Školy tento údaj mohou zaznamenávat, pokud jí ho poskytne zákonný zástupce dítěte nebo zletilý žák či student.V návaznosti zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vydalo MŠMT vyhlášku č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. V § 7 v odstavci 6 je uvedeno, že učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva by měla kromě toho obsahovat i vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Dále by zpráva měla obsahovat charakteristiku speciálních vzdělávacích potřeb, vyjádření předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte, případně doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu pro vzdělávaní dítěte v dalším období či další doporučení pro vzdělávání dítěte. Zprávu předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy. Tyto zprávy nejsou dále zpracovávány pro účely souhrnného přehledu o průběhu a výsledcích předškolní přípravy dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Současně není ani zjišťováno, kolik dětí z přípravných tříd postoupilo do prvního ročníku a u kolika došlo k odkladu školní docházky.

2. Zavedení mechanismů pro přístup ke vzdělávání (bezplatná docházka v posledním roce MŠ) a jejich zapracování do školského zákona

Splněno
1. ledna 2005 vstoupil v účinnost zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který deklaruje rovný přístup všech osob ke vzdělávání a respektování individuálních potřeb jednotlivců při vzdělávání. Zákon obsahuje speciální ustanovení ke vzdělávání národnostních menšin, vyučování náboženství, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i vzdělávání žáků mimořádně nadaných. Zákon neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo možno vykládat jako diskriminující. V zákoně je tak systémově řešena potřebná podpora ve vzdělávání, tedy i pro žáky se sociálním znevýhodněnímK předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V § 123, odstavci 2) výše uvedeného zákona se uvádí, že vzdělání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy se poskytuje bezúplatně. Žákům jsou také na základě vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v § 6, odst. 1 poskytovány zdarma, učebnice, učební texty a školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Dále v odstavci 4 je uvedeno, že o snížení nebo prominutí úplaty za vzdělávání a školské služby zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo ředitel školského zařízení.

3. Podpora revize financování škol normativy

Průběžně plněn
Soustava krajských normativů a normativy stanovené podle § 162 odst. 2 školského zákona a § 4 odst. 4 věta druhá zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, neupravují příplatky na žáky se sociálním znevýhodněním.Směrnice MŠMT č. j.: 33 377/2004-45 z roku 2005 stanoví závazné zásady, podle kterých provádějí krajské úřady rozpis finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm.b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a podle kterých provádějí obecní úřady obcí s rozšířenou působností návrhy rozpisů rozpočtů finančních prostředků státního rozpočtu.Výše uvedená směrnice pouze umožňuje krajskému úřadu navýšit rozpočet právnické osoby o určitou částku z tzv. rezervy, právnická osoba však na takovou úpravu rozpočtu nemá právní nárok. Školský zákon však umožňuje poskytovat finanční prostředky státního rozpočtu na činnost škol také mimo soustavu normativů, a to v souladu s § 163 odst. 1, podle něhož se financují pokusná ověřování a rozvojové programy ve vzdělávání.„MŠMT za účelem navýšení finančních prostředků na mzdy asistentů pedagoga ve školách zřizovaných registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi vyhlásilo rozvojový program „Financování asistentů pedagoga pro děti a žáky se sociálním znevýhodněním ve školách zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi na rok 2005“. V rámci tohoto programu byla dvěma církevním základním školám přidělena finanční částka ve výši 1 877 202,- Kč“.

4. Projednat s reprezentací vysokých škol mechanismus podpory romských studentů na vysokých školách

Průběžně plněno

Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona o vysokých školách má nárok na dotaci, popř. může dotaci ze státního rozpočtu získat jen veřejná vysoká škola, nikoliv její student.V rámci rozvojového programu pro vysoké školy podpořilo MŠMT projekt Interkulturní vzdělávání v akademickém prostředí MU, který předložila Katedra sociální pedagogiky, PdF MU v Brně. Na realizaci tohoto projektu bylo uvolněno celkem 2 181 000 Kč. Specifikem projektu jsou vzdělávací kurzy určené romskému etniku i migrujícím cizincům a jejich příprava v tzv. nultých ročnících pro studium na vysoké škole.MŠMT nepřímo podpořilo romské studenty vysokých škol v rámci Programu na podporu integrace romské komunity. Dlouhodobý projekt o.s. Slovo 21 Příprava romských středoškoláků na vysoké školy se zaměřuje na přípravu studentů na vysokou školu a umožňuje kvalitní přípravu uchazečů o vysokoškolské studium ve spolupráci s vysokými školami (FF UK Praha, FHS UK Praha, PedF UJEP Ústí nad Labem, ZSF JU České Budějovice, FF UP Olomouc, PedF OU Ostrava), Muzeem romské kultury a Romskou školou sociální na přijímací zkoušky.

„MŠMT v současné době registruje změny stipendijního řádu vysokých škol, jimiž se zavádějí sociální stipendia pro studenty. Vysoké školy sice mohly poskytovat stipendia studentům v případě nepříznivé sociální situace již dříve, ale novela zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), účinná od 1.1.2006, jim ukládá povinnost poskytovat sociální stipendia studentům, kteří mají nárok na příspěvek na dítě ve zvýšené výměře, minimálně ve výši stanovené nařízením vlády. MŠMT vládě navrhlo, aby sociální stipendium činilo nejméně dvojnásobek přídavku na dítě ve zvýšené výměře po dobu 10 měsíců v akademickém roce.

Novela vysokoškolského zákona umožňuje rovněž MŠMT aby poskytovalo dotace soukromým vysokým školám, a to jak na sociální stipendia, tak i na stipendia ubytovací, na které měli nárok pouze studenti veřejných vysokých škol“.

Monitoring

Uvedenému úkolu odpovídají tyto monitorovací indikátory: Počet podpořených studentů; výroční zpráva programu; využité finanční prostředky.

Na základě usnesení vlády ze dne 10. června 2004 č. 607 požádalo MŠMT rektory všech vysokých škol o sdělení, kolik romských studentů bylo přijato do prvního ročníku studia v akademickém roce 2004/2005 a kolik jich studuje ve vyšších ročnících na konkrétních vysokých školách. Bylo zjištěno, že zhruba 51 romských studentů studuje na veřejných vysokých školách a zhruba 13 romských studentů na soukromých vysokých školách. Údaje, které však MŠMT získalo, neměly příslušnou vypovídací hodnotu. Většina škol uváděla, že ve svých databázích nesledují národnost uchazečů o studium ani národnost studentů a to především v souvislosti s těmito skutečnostmi:

· Na přihlášce ke studiu není uchazeč povinen vyplňovat údaj o své národnosti, neboť jde o údaj osobního charakteru a jeho uvedení je podmíněno souhlasem uchazeče. Pokud uchazeči použili formulář přihlášky SEVT, není zde položka národnost již vůbec uvedena.

· V případě stávajících studentů respektují pokyny pro sběr dat v matrice SIMS, kdy byl s odkazem na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů s okamžitou platností zrušen obsah položky č. 14 - Národnost a obsah položky byl následně vymazán také z matriky SIMS. Při posílání dat do sběru musí být položka tudíž prázdná.

Tento postup odpovídá i výsledku kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů na Univerzitě Karlově. Z výše uvedených důvodů MŠMT již pro následující akademický rok nezjišťovalo, kolik romských studentů bylo přijato do prvního ročníku a kolik jich studuje ve vyšších ročnících na konkrétních vysokých školách. Indikátor měřitelnosti, který je stanovený akčním plánem, tj. počet podpořených studentů, předložení výroční zprávy programu (využití finančních prostředků; počet studentů, kteří ukončili studium po 5 letech programu) nelze tedy stanovit.

5. Podpora vzniku vzdělávací agentury

Nesplněno

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy opakovaně nedoporučilo vznik výše uvedené agentury.

6. projednat s reprezentací vysokých škol a) možnosti uzpůsobení vzdělávacích programů fakult vzdělávajících učitele s jasným zřetelem na průřezové téma multikultury (úkol pro akreditační komisi), b) možnost přizpůsobení dalšího vzdělávání vysokoškolských pedagogů fakult vzdělávajících učitele změnám v kurikulu, c) definování problémů u školení v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (a na základě této definice pak vytvoření konkrétních školení se zřetelem na multikulturu)

Průběžně plněno

V rámci standardních studijních bakalářských a magisterských programů pedagogických fakult (v Olomouci, Brně a Ústí nad Labem) je jejich součástí i vzdělávání v oblasti multikultury. Uvedená oblast je také řešena prostřednictvím Rozvojových programů vysokých škol. V roce 2005 byly podpořeny následující projekty Interkulturní vzdělávání v akademickém prostředí (PdF MU částka 2 181 000 Kč); Výchova k multikulturní toleranci a mediální gramotnosti (RUK částka 385 000 Kč); Příprava realizace Evropského magisterského programu Transkulturní zdravotní péče (LF UP částka 240 000 Kč).

Evropské informační středisko Univerzity Karlovy, které se zabývá výchovou k multikulturní toleranci a mediální gramotnosti připravilo v roce 2005 program pro studenty druhých a vyšších ročníků UK.

V rámci Evropského sociálního fondu - OP RLZ opatření 3.1. Programu podpory B – Rozvoj vzdělávání učitelů a dalších pracovníků ve školství byl podpořen projekt Rektorátu Univerzity Karlovy v Praze - CZECHKID ve výši 2 397 000 Kč. Cílem projektu je příprava vzdělávacích kurzů pro učitele a další pracovníky ve školství, které povedou k pozitivní změně klimatu na školách. Vzdělávací programy budou kombinovat prezenční a on-line formu studia. Dalším cílem projektu je vytvoření internetového portálu CZECHKID.

V roce 2005 byla vytvořena webová aplikace s informacemi a interaktivními prvky sloužícími ke zvýšení informovanosti o multikulturních skupinách na území České republiky s možností interaktivních odpovědí na základní otázky vztahů těchto skupin mezi sebou či vůči většinové společnosti. Hlavním motivem jsou konkrétní příběhy dětí z různých kulturních skupin dle situace v konkrétní zemi, které osvětlují základní prvky života a problémy konkrétních, byť fiktivně modelových postaviček ve věku cca 12 - 15 let. Webová aplikace dále obsahuje dvě metodické záložky pro učitele, které shrnují jednak teoretické informace o životě jednotlivých kulturních skupin a jednak poskytují i metodické zázemí při práci s webem. Kromě nástroje CZECHKID budou v elektronické podobě pro pedagogy dostupné i další pedagogické materiály zahrnující základní metodiky a pracovní listy pro multikulturní výchovu na školách. V roce 2006 budou zpracovány akreditované kurzy pro učitele a výchovné poradce.

MŠMT iniciovalo v roce 2005 v rámci Evropského sociálního fondu, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, na úrovni opatření 3.1. Zkvalitňování vzdělávání na školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání projekt SIM – Střediska integrace menšin. Nositelem a realizátorem projektu je Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Projekt je zaměřen na vytvoření modelového vzdělávacího programu pro zlepšení podmínek vzdělávání těchto žáků, na změnu celkového klimatu škol, na vypracování programů k rozvíjení multikulturních didaktických znalostí a kompetencí pedagogických pracovníků, na vytvoření systému integrované podpory, na vzdělávání učitelů v oblasti multikultury, na vzdělávání asistentů pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Součástí tohoto projektu je příprava a pilotní ověřování Koncepce projektu včasné péče o děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí.

Dotace MŠMT v roce 2005

Cíle Dekády v oblasti vzdělání naplňuje MŠMT také prostřednictvím svých dotačních programů a finanční pomoci z Evropského sociálního fondu, které má ve své gesci. V níže uvedených dotačních programech MŠMT jsou náležitě zohledněny projekty podpořené dotací MŠMT, které jsou orientované na vzdělávání romských žáků, na podporu vzdělávání romských žáků, na školy s celodenním programem včetně vzdělávání učitelů a pregraduálního vzdělávání učitelů na pedagogických fakultách. Seznam všech schválených projektů je zveřejněn na webových stránkách MŠMT.

A) Program podpory vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy

· Celkem bylo schváleno 91 projektů ve výši 11 660 706 Kč.

· Z toho bylo podpořeno pět procent projektů zaměřených do oblasti podpory integrace romské komunity ve výši 1 854 850 Kč.

B) Program MŠMT na podporu integrace romské komunity

· Celkem bylo schváleno 128 projektů ve výši 10 099 770 Kč.

C) Program podpora romských studentů středních škol

· V prvním pololetí roku 2005 poskytlo MŠMT dotaci na podporu 1 291 studentů ve výši 5 989 200 Kč.

· Ve druhém pololetí roku 2005 poskytlo MŠMT dotaci na podporu 1 393 studentů ve výši 5 249 900 Kč.

D) Program OP RLZ, opatření 3.3.1. Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

· V rámci programu podpory A – Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami byly podpořeny 2 projekty ve výši 2 254 816 Kč. Základní škola Ústí nad Labem obdržela na realizaci projektu Vytvoření a ověření školního vzdělávacího programu pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí v romské lokalitě Předlice dotaci ve výši 1 400 536 Kč. Statutární město Most obdrželo na realizaci projektu Romský klub pro děti ZŠ zaměřený na doučování a volnočasové aktivity dotaci ve výši 854 280 Kč.

E) Program na Financování asistentů pedagoga pro děti a žáka se sociálním znevýhodněním ve školách, zřizovaných registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi na rok 2005

· Celkem byly schváleny 2 projekty ve výši 1 877 202 Kč. Církevní základní škola Přemysla Pittra obdržela dotaci ve výši 1 713 906 Kč na 10 pracovních míst asistentů pedagoga. Křesťanská základní škola obdržela dotaci ve výši 163 296 Kč na jedno pracovní místo asistenta pedagoga.

b. PRIORITA BYDLENÍ

Institucemi pověřenými realizací cílů v oblasti bydlení jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo práce a sociálních věcí (oblast sociálních služeb), Rada vlády pro záležitosti romské komunity, obecní samosprávy a nevládní neziskové organizace. Tyto instituce se v rámci svých kompetencí podílejí na integraci Romů. Obecným cílem v prioritní oblasti bydlení je zabránit nové bytové segregaci, zlepšit situaci v existujících segregovaných romských lokalitách (ghettech) a zlepšit přístup k bydlení pro sociálně slabé Romy.

Orgány místní samosprávy mají klíčovou úlohu při zabránění další segregace, zlepšení situace v existujících segregovaných romských lokalitách a zlepšení přístupu sociálně slabých Romů k bydlení.

1. Zajištění rovného přístupu Romů ke všem formám bydlení.

Průběžně plněno

Realizace tohoto cíle úzce souvisí s přijetím a implementací antidiskriminačního zákona a následných aktivitách (viz. kapitola Boj s diskriminací – str. 20 Zprávy).

2. Prevence ztráty bydlení romských domácností

Průběžně plněno

Cíl je naplňován posilováním terénní sociální práce přímo v sociálně vyloučených romských komunitách, která je efektivním prostředkem boje proti sociálnímu vyloučení. Terénní sociální pracovníci v řadě případů zabránili vystěhování jednotlivců a rodin, kteří měli dluhy na nájemném.

Program terénní sociální práce (TSP) je realizován kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity na úrovni obcí. Sociální práci v terénu v prostředí romských komunit uskutečňuje též řada nestátních neziskových organizací. Drom, romské středisko, o.p.s. každoročně zajišťuje odborné školení terénních sociálních pracovníků.

Terénní sociální práce klade důraz na komplexní sociální práci s klientem přímo v komunitě. Sociální pracovník analyzuje sociální situaci rodiny a vhodnými prostředky s využitím metod sociální práce přispívá k odstranění nežádoucích faktorů bránících jejich integraci do společnosti. V roce 2005 pracovalo na obcích s podporou Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity 89 terénních sociálních pracovníků v 57 obcích a těmto obcím byla poskytnuta dotace na mzdy terénních pracovníků v celkové výši 11 867 000 Kč. (V roce 2004 to bylo 77 terénních sociálních pracovníků ve 47 obcích a dotace obcím činily 10 189 474 Kč). V roce 2006 byly navýšeny finanční prostředky ze státního rozpočtu pro tento program na 13 000 000 Kč.

Monitoring

Obce zpracovávají vyhodnocení efektivity Programu TSP a využití dotace na předepsaném formuláři, který je jednotný pro všechny žadatele. Na obsahu a formě formuláře spolupracovala kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (dále VÚPSV). VÚPSV také vyhodnocuje validitu výstupů. Na základě analýzy „Hodnocení vládního programu Podpora terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách“, kterou ústav zpracoval, kancelář Rady přistoupila k úpravě formulářů tak, aby byly pro respondenty jednodušší, přehlednější a měly větší výpovědní hodnotu. Podrobné hodnocení dotačního programu předkládá vládě kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity v rámci Výroční zprávy o činnosti Rady v květnu každého roku.

3. a 4. Reintegrace sociálně vyloučených Romů a zlepšení přístupu chudých romských domácností k bydlení

Průběžně plněno

Za realizaci těchto cílů je odpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) v oblasti sociálních služeb, samosprávami, nevládními neziskovými organizacemi a Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity (RVZRK) v oblasti terénní sociální práce. V koncepční rovině jsou cíle naplňovány prostřednictvím programů Ministerstva pro místní rozvoj – konkrétně (i) cíl „Reintegrace sociálně vyloučených Romů a romských domácností“ je řešena programem „Podpora výstavby podporovaných bytů“; (ii) cíl „Zlepšení přístupu chudých romských domácností k bydlení“ je řešen prostřednictvím programu „Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury“.

Oba programy jsou určeny pro široké spektrum znevýhodněných uživatelů, mezi nimiž jsou i zdravotně handicapovaní, senioři, nebo lidé žijící sociálně konfliktním způsobem života. Za prakticky stejných podmínek jako program Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury je poskytována dotace na výstavbu nájemních bytů pro nízkopříjmové domácnosti také ze Státního fondu rozvoje bydlení (nařízení vlády č. 146/2003 Sb.).

Program „Podpora výstavby podporovaných bytů“ financovaný Ministerstvem pro místní rozvoj poskytuje státní podporu obcím na výstavbu bytů plnících sociální funkci pro vymezené cílové skupiny obyvatel. Cílové skupiny jsou vymezeny zejména typem handicapu a z něj odvozených zvláštních potřeb v oblasti bydlení (zdravotní postižení, věk, nepříznivá sociální situace, konfliktní způsob života apod.). V rámci programu mohou obce získat dotaci na vybudování tří typů podporovaných bytů – bytů na půl cesty, vstupních bytů a chráněných bytů.

Byty na půli cesty jsou určené pro osoby žijící konfliktním způsobem života nebo žijící v rizikovém prostředí různého druhu, se kterými je prováděna komplexní sociální práce, s cílem umožnit vyloučeným osobám opětovné zařazení do společnosti. Maximální výše dotace na jeden byt je 600 000 Kč.

Vstupní byty jsou určeny pro osoby, které v důsledku nepříznivých životních okolností nemají přístup k bydlení ani při využití stávajících nástrojů sociální a bytové politiky. Maximální výše dotace je 250 000 Kč na jeden byt.

Chráněné byty jsou určeny pro osoby se zdravotním handicapem.

V případě programu „Podpora výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury“ se jedná o program pro příjmově vymezené osoby. I v tomto případě ministerstvo postrádá informace o tom zda program zlepšuje přístup sociálně slabých Romů k bydlení, respektive, zda a které obce ho využily ke zlepšení bytové situace svých chudých romských domácností, které nemohou využít jiné nástroje bytové politiky k získání bydlení.

Pro rok 2006 nebude program „Podpora výstavby nájemních bytů“ v rámci Ministerstva pro místní rozvoj vyhlášen, protože dotace na výstavbu nájemních bytů pro osoby s vymezenými příjmy budou v roce 2006 financovány pouze z rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení.

Informace o počtu bytů a výši přidělené dotace (programy „Podpora výstavby podporovaných bytů“ a „Podpora výstavby nájemních bytů“)

Název programuPočet bytových jednotekFinanční prostředky za rok 2005 (v Kč)

Podpora výstavby nájemních bytů1 113344 071 956

Podpora výstavby podporovaných bytů577397 895 000

Z toho chráněných bytů561177 003 000

Z toho vstupních bytů81 250 000

Z toho bytů na půl cesty82 400 000

Celkem1 690741 966 956

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v rámci programu Podpora výstavby podporovaných bytů bylo v roce 2005 obcemi vystavěno jen 16 vstupních bytů nebo bytů na půl cesty (jen 2,8 % bytů z celého programu), přitom právě tyto byty primárně plní funkci integrace sociálně vyloučených nebo vyloučením ohrožených osob. Lze předpokládat, že mezi lidmi, kteří získali bydlení touto formou, tvoří Romové určitou část, kterou však nelze specifikovat. V zásadě tak zcela chybí informace o tom, nakolik je program využíván pro účely Dekády, tedy k reintegraci sociálně vyloučených Romů a romských domácností v oblasti bydlení.

Vláda usnesením ze dne 7. prosince 2005 č. 1573 schválila Realizační plán naplňování Koncepce romské integrace v letech 2006 až 2009. V rámci tohoto usnesení uložila ministrovi pro místní rozvoj úkol vytvořit ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí, místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti, místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí a ministrem vnitra průběžně do 31.12.2008 koncept a systém sociálního bydlení včetně legislativní úpravy a investiční podpory.

Monitoring

MMR v současné době sleduje pouze údaje o počtu bytů postavených s podporou státu určených k bydlení cílové skupiny definované ve výše uvedených programech a výši přidělených prostředků.

V případě úkolu „Boj se sociálním vyloučením – reintegrace sociálně vyloučených Romů a romských domácností“ je jako nepřímý indikátor uveden „počet samospráv s romskými ghetty zapojených do programu“. V současné době nemá ministerstvo k dispozici souhrnné údaje o obcích s romskými ghetty, nehledě k tomu, že pojem romské ghetto není definován, nelze tedy ani určit počet obcí s romskými ghetty. V tomto případě by mohl v budoucnu napomoci výstup z dlouhodobého výzkumného úkolu „Segregace v České republice“. Tento výzkum zadalo v roce 2005 Ministerstvo pro místní rozvoj s cílem zmapovat současný stav a vývoj segregace v ČR, analyzovat hlavní mechanismy vzniku segregace a navrhnout vhodné nástroje pro její prevenci či zmírnění jejích důsledků. Jedním z výstupů výzkumu by mj. měla být typologie segregovaných lokalit, která by mohla v budoucnu sloužit ke sledování výskytu takových lokalit. Výzkum by měl být ukončen v roce 2006.

V případě druhého úkolu, kterým je „zlepšení přístupu chudých romských domácností s nízkými příjmy k nájemnímu bydlení“, MMR bude poskytovat data pro nepřímý indikátor, kterým je počet obcí zapojených do programu, tj. počet obcí, které získaly dotaci a počet bytů s touto dotací postavených.

c. PRIORITA ZAMĚSTNANOST

Resortem pověřeným realizací cílů v oblasti zaměstnanosti je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci Akčního plánu Dekády byl pro rok 2005 stanoven úkol „Zvýšit provázanost poskytovaných služeb na lokální úrovni.“ Úkolu mělo být dosaženo vytvořením „Implementační agentury pro sociální smír“, která by komplexně poskytovala služby v oblasti bydlení, zaměstnanosti a sociálních služeb na místní úrovni. Vznik agentury je trvale v diskusi. Rozhodnutí, zda bude či nebude agentura vytvořena, a v jaké podobě zůstává, otázkou politického rozhodnutí a dohody příslušných ministerstev.

„Otázka vytvoření implementační agentury dostala nový rozměr přípravou pro příští programové období čerpání ze Strukturálních fondů EU 2007-2013. V rámci ESF – Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost došlo k návrhu zaměřit jedno specifické opatření na Integraci sociálně vyloučených romských komunit. Z části by na národní úrovni mělo být realizováno nezávislým subjektem, vybraným na základě veřejné zakázky. Jeho rolí by bylo poskytovat odborné a specifické poradenství, mj. dle výsledků „Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“, dále pak vzdělávání možných předkladatelů na místní a regionální úrovni v oblasti řešení projektové problematiky a managementu organizací, a podpora tvorby místního partnerství. Subjekt také bude ze své pozice Konečného příjemce navrhovat konkrétní řešení, včetně zajištění investiční podpory – propojenost s IOPem (INTEGROVANÉ PROJEKTY) – avšak vždy za využití místního potenciálu s cílem jeho aktivizace. Diskuse o vytvoření Agentury by tímto mohla být ukončena.“

Lze předpokládat, že některé úkoly Dekády v oblasti zaměstnanosti budou i nadále naplňovány prostřednictvím projektů podpořených z Evropského sociálního fondu.

V rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů - Opatření 2.1 Integrace specifických skupin ohrožených sociální exkluzí – oblast zaměstnanost byl v roce 2005 podpořen projekt „Integrace romských občanů vyloučených z trhu práce ve městě Hranice“ společnosti EKOLTES Hranice, a.s. částkou 4 672 500 Kč. Cílem projektu je vytipovat a zapojit 18 dlouhodobě nezaměstnaných romských občanů do pracovní skupiny, kterou povede romský předák. Pracovníci budou rekvalifikováni a vyškoleni na různé manuální profese. Výstupem projektu mají být zaměstnaní romští občané s obnovenými pracovními návyky, získanou kvalifikací, pravidelným výdělkem, a tedy nezávislí na sociálních dávkách.

Z hlediska zaměstnanosti je významný také projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci „Vzdělávání poskytovatelů služeb minoritním skupinám obyvatelstva s ohledem na jejich uplatnění na trhu práce“ podpořený částkou 1 874 420 Kč. Předmětem projektu je vytvoření a realizace moderního vzdělávacího systému pro poskytovatele sociálních služeb, který bude zaměřen na růst specifických i přenositelných kompetencí klienta. Smyslem projektu je růst schopností a dovedností minoritních skupin obyvatelstva směřujících k úspěšnému uplatnění na trhu práce.

V rámci programu Iniciativy Společenství EQUAL byly podpořeny dvě romské brněnské organizace. Drom, romské středisko, o.p.s. realizuje projekt rozvojového partnerství „Mikrobus“, podpořený částkou 15 460 849 Kč, jehož cílem je vytvoření dynamického systému vedoucího ke zlepšení zaměstnatelnosti, který zahrnuje vytvoření pracovní agentury ve čtyřech krajích ČR, internetovou databázi uchazečů o zaměstnání, databázi zaměstnavatelů a vyškolení týmu personalistů. Partnery projektu jsou romské organizace o.s. Liga (Bruntál), o.s. Romano Jasnica (Ústí nad Labem) a pro-romská organizace o.s. SKP Centrum (Pardubice).

IQ Roma Servis, o.s. realizuje projekt „IQ Servis – Systém pro úspěšné uplatnění Romů na trhu práce.“ Cílem projektu je zvýšit motivaci a profesní kvalifikaci nezaměstnaných Romů a asistovat jim při jejich pracovním umístění. Partnery projektu je dvanáct, převážně brněnských organizací, včetně škol, komuntitních center a školících organizací. Tento projekt byl podpořen částkou 28 465 773 Kč.

Monitoring

Statistické údaje týkající se nezaměstnanosti a efektivity nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou sledovány indiferentně k etnické příslušnosti. MPSV v současné době nevede oddělené statistiky o romských uchazečích o zaměstnání, Romech znevýhodněných na trhu práce z důvodu nízké kvalifikace, nebo počtu romských absolventů rekvalifikací, které by umožňovaly sledovat indikátory pro prioritní oblast zaměstnanosti. Lze tedy předpokládat, že v roce 2006, kdy začne realizace tří ze čtyř zbývajících úkolů, nebude možno tyto úkoly efektivně měřit. Konkrétně se jedná o tyto indikátory: zvýšení podílu podporovaného zaměstnání Romů o 5 - 10 % ročně v porovnání s neromskou populací; zvýšení počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) o 10 % ročně; zkrátit průměr délky dlouhodobé nezaměstnanosti u Romů o polovinu; zvýšení počtu malých a středních podniků provozovaných Romy a zaměstnávajících Romy; dosáhnout 50 % zvýšení zaměstnanosti v ghettoizovaných lokalitách v průběhu Dekády; změna vnímání podnikatelů při zaměstnávání Romů.

d. PRIORITA ZDRAVÍ

Resortem pověřeným realizací cílů v prioritní oblasti zdraví je Ministerstvo zdravotnictví. Sociálně vyloučené romské komunity se v současné době potýkají s problémem nízkého povědomí o možnostech zdravotní prevence a péče. V rámci Akčního plánu Dekády je definován jediný cíl - „Zlepšit zdravotní stav Romů“. Tohoto cíle má být dosaženo zaváděním funkce zdravotně sociálního pomocníka do praxe na úrovni krajů a obcí.

Zlepšit zdravotní stav Romů

Průběžně plněno

V únoru 2005 Ministerstvo zdravotnictví předložilo vládě materiál nazvaný „Návrh na pomoc romské komunitě prostřednictvím zdravotně sociálních pomocníků“, který obsahuje doporučení, aby byla funkce zdravotně sociálního pomocníka pro Romy ohrožené sociální exkluzí pilotně vyzkoušena nestátní neziskovou organizací. Vláda usnesením z 23. února 2005 č. 219 vzala tento návrh na vědomí. Brněnská organizace Drom, romské centrum, o.p.s. následně podala projekt v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů ESF a od září 2005 realizuje pilotní projekt „Zdravotně sociální pomocníci ve vyloučených lokalitách (SASTIPEN ČR)“. Ve fázi pilotního ověřování bude v rámci projektu zaměstnáno celkem 20 pomocníků, kteří budou působit ve vybraných lokalitách v sedmi krajích ČR (Jihočeském, Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském). Drom bude společně s Ministerstvem zdravotnictví vytvářet metodiku fungování zdravotně sociálního pomocníka a definovat jeho pracovní náplň. Z realizačního hlediska lze projekt rozdělit do roviny pilotní studie, sociálně zdravotní činnosti a zajištění vzdělávání pro zdravotně sociální pomocníky, kteří budou v projektu zaměstnáni. V dosavadní fázi projektu byly do konce roku 2005 ve všech sedmi zmíněných krajích zorganizovány kulaté stoly s cílem seznámit odborníky na lokální úrovni s projektem, diskutovat pracovní náplně zdravotně sociálních pomocníků, vybrat lokalitu, v níž bude pomocník pracovat a připravit podklady pro výběrové řízení na dané pracovní místo. Od začátku roku 2006 probíhají výběrová řízení, po kterých bude následovat vzdělávání a samotná činnost zdravotně sociálních pomocníků, která bude probíhat až do května 2007. Role těchto pomocníků bude spočívat v aktivním vyhledávání osob či skupin, u nichž hrozí ohrožení zdraví, ať už v důsledku rizikového chování, nedostatku informací či nedostupností zdravotní péče apod. Jejich práce se bude zaměřovat zejména na péči o těhotné ženy a matky po porodu, děti, mladé lidi, hygienické podmínky v domácnostech a v neposlední řadě by měla vést ke zlepšení komunikace mezi rodiči a lékaři a zdravotníky. Ministerstvo zdravotnictví se podílí na realizaci projektu jeho vyhodnocováním společně s organizací Drom a zastoupením expertů v národní a nadnárodní pracovní skupině projektu.

NAPLŇOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DEKÁDY

Kromě základních priorit, v jejichž rámci jsou definovány úkoly akčního plánu (vzdělání, zaměstnanost, bydlení a zdraví), si zúčastněné země vytyčily tři průřezová témata, která se prolínají napříč čtyřmi výše uvedenými prioritami. Jedná se o tato témata: (i) boj s diskriminací; (ii) rovné příležitosti žen a mužů a (iii) sociální soudržnost.

e. BOJ S DISKRIMINACÍ

Česká republika od roku 2002 připravuje právní normu poskytující komplexní ochranu před diskriminací. Návrh zákona o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o rovném zacházení (antidiskriminační zákon) a návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona schválila vláda dne 1. prosince 2004 a předložila jej Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. V listopadu 2005 byl návrh zákona schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a v lednu 2006 postoupen k projednání v Senátu.

Návrh zákona obsahuje zákaz diskriminace nejen z důvodů stanovených směrnicemi Evropského společenství, ale i z důvodů vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a mezinárodních úmluv. Jde o zákaz diskriminace z důvodu rasy nebo etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, věku, nepříznivého zdravotního stavu, náboženství, či víry, nebo proto, že je někdo bez vyznání, jazyka, politického či jiného smýšlení, národnosti, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, sociálního původu, majetku, rodu, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Za diskriminaci bude také považováno nerovné zacházení na základě tzv. domnělého důvodu. Nebude tedy rozhodující, zda je diskriminovaná osoba např. určité národnosti, sexuální orientace nebo věku, ale to, že ji ten, kdo se dopustil diskriminačního jednání, za takovou považoval.

Návrh antidiskriminačního zákona definuje pojmy jako přímá a nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování apod. Za diskriminaci považuje také pokyn a navádění k diskriminaci. Je zřejmé, že ne každé rozdílné zacházení lze považovat za diskriminaci, proto i připravovaný zákon stanovuje výjimky ze zásady rovného zacházení. Úprava výjimek je založena na dvou odlišných konceptech, a to podle toho, zda se jedná o oblasti a diskriminační důvody vyplývající ze směrnic EU, nebo nikoliv. Pokud jde o pozitivní opatření, návrh zákona je výslovně připouští jako možnost, nikoliv zákonnou povinnost, a příkladným výčtem upravuje věcně případy v oblasti zaměstnání a povolání, na něž mohou být pozitivní opatření zaměřena. Návrh zákona také zakládá samostatné žalobní právo právnické osoby. Jeho cílem je možnost postihu diskriminačních praktik velkého rozsahu, které se týkají většího množství osob, kde je porušení práva zřejmé, ale prokazování porušení práv konkrétní osoby je problematické, resp. nemožné, neboť konkrétní oběti nejsou vůbec známy. Předpokládá se, že tyto aktivity budou vykonávat především nevládní organizace založené za účelem ochrany před diskriminací. Pokud jde o institucionální zajištění, agendu spojenou s rovným zacházením a ochranou před diskriminací bude vykonávat veřejný ochránce práv (ombudsman). Ombudsman by měl podle návrhu zákona přispívat k prosazování rovného zacházení se všemi osobami a za tím účelem poskytovat právní pomoc ve věcech ochrany před diskriminací, vydávat doporučení a stanoviska, provádět výzkum a poskytovat informace veřejnosti.

f. ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI ŽEN A MUŽŮ

„Ministerstvo práce a sociálních věcí je usnesením vlády ze dne 7. ledna 1998 č. 6 pověřeno koordinací vnitrostátní politiky týkající se postavení žen ve společnosti. MPSV jako národní koordinátor politiky rovných příležitostí žen a mužů vede ostatní ministerstva k tomu, aby v rámci své věcné politiky systematicky, cíleně a efektivně přispívala k rozvoji rovných příležitostí mužů a žen. Podle usnesení vlády ze dne 9. května 2001 č. 456 bylo od 1. ledna 2002 zřízeno v každém resortu pracovní místo pro zaměstnance (tzv.“gender focal point“), který se věnuje agendě rovných příležitostí pro muže a ženy.

Vláda jako svůj poradní orgán zřídila usnesením ze dne 10. října 2001 č. 1033 Radu vlády pro rovné příležitosti žen a mužů. Rada připravuje návrhy směřující k prosazování a dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže.

Požadavek naplňovat ústavní zásadu rovnosti mužů a žen zasahuje do všech oblastí společenského života a za jeho prosazení při výkonu státní správy odpovídají vládě v rámci svých věcných působností jednotlivá ministerstva. Řídí se přitom národním akčním plánem „Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen“ schváleným usnesením vlády ze dne 8. dubna 1998 č. 236. Tento programový dokument obsahuje cca 40 opatření, jejichž plnění vláda každoročně vyhodnocuje a aktualizuje uvedená opatření. Opatření 1.8. „Priorit“ ukládá všem ministerstvům podřizovat koncepční, rozhodovací a vyhodnocovací procesy ve všech fázích jejich přípravy a provádění hledisku rovnosti příležitostí mužů a žen. Toto se vztahuje v plné míře i na Dekádu romské inkluze 2005–2015. Poslední aktualizovaná opatření vláda projednala a schválila usnesením ze dne 4. května 2005 č. 533.

Romské ženy jsou vystaveny tradičním případům genderové diskriminace v přístupu k zaměstnání a tím se, v kumulaci s dalšími druhy diskriminace v přístupu k zaměstnání, jejich situace ještě zhoršuje. Koncepce romské integrace reflektuje princip rovných příležitostí žen a mužů ve všech prioritních oblastech, které vytyčuje.

V roce 2005 realizovalo o.s. Slovo 21 v rámci romské ženské skupiny Manuše kampaň genderové rovnosti v romské komunitě. V rámci kampaně proběhly semináře pro romské ženy, osvětové akce pro romské muže, letní škola a kurz pro začínající romské podnikatelky. Projekty byl financován MPSV, OSI (Roma Participation Project), Radou Evropy a zahraničními nadacemi.

Nadace OSF finančně podpořila projekt „Emancipovaná romská žena“ občanského sdružení Rádce romské komunity, o.s., v rámci nějž byly organizovány semináře a workshopy pro romské ženy s cílem zvýšit jejich právní vědomí a sebevědomí. Ve spolupráci Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno s nadací Slovak-Czech Women’s Fund proběhla akce nazvaná „Škola lidských práv pro romské ženy“, která se věnovala tématům domácího násilí a obchodu se ženami.

Při monitoringu dopadu opatření Akčního plánu Dekády na cílovou skupinu sociálně vyloučených příslušníků romských komunit bude rovněž posuzován dopad programu na romské ženy a jejich situace bude porovnávána se situací romských mužů.

g. SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST

Podepsáním Společného memoranda o sociálním začleňování dne 18. prosince 2003 se Česká republika zavázala k plnění Národního akčního plánu sociálního začleňování na léta 2004 – 2006. Plán shrnuje nejdůležitější problémy, kterým Česká republika čelí v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a zároveň zveřejňuje cíle, úkoly a opatření vedoucí k jejich odstranění. Politiku sociálního začleňování plán promítá do ostatních relevantních oblastí, jako jsou zaměstnanost, sociální ochrana, zdravotní péče, vzdělávání, bydlení, prevence sociálně negativních jevů aj. Plán vychází ze Společných cílů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU, tak jak byly schváleny v prosinci 2000 na zasedání Evropské rady v Nice.

Plán stanovuje široký rámec, v němž se bude nadále politika boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení pohybovat v následujících letech. Základním strategickým dokumentem, který formuluje státní politiku v oblasti romské integrace, je Koncepce romské integrace, která byla poprvé přijata usnesením vlády ze dne 14. června 2000 č. 599. Čtvrtá aktualizovaná verze koncepce byla vládou schválena usnesením ze dne 9. března 2005 č. 276.

Pro naplnění cíle integrace romských komunit a získání ekonomické soběstačnosti jejich členů se používají vyrovnávací postupy. Vláda k nim přistupuje s perspektivou dosáhnout cílů s nimi spojovaných do roku 2020. Specifický přístup je zde kombinován s úsilím o přizpůsobení obecných opatření a zdrojů s ohledem na specifické podmínky a potřeby Romů. Z cíle vyrovnávacích postupů vyplývají i vhodné prostředky, jimiž jsou především aktivity vedoucí ke zvýšení vzdělanostní úrovně a profesní kvalifikace. Při vyrovnávacích postupech nejde vláda cestou kvót, které by určovaly počty Romů v určitých zaměstnáních nebo mezi přijatými uchazeči o studium, ale cestou cílené asistence, která umožní těmto osobám překonat znevýhodnění a vyrovnat se s požadavky na ně kladenými.

Jedním z nejdůležitějších vyrovnávacích postupů je program Terénní sociální práce ve vyloučených romských komunitách, který realizuje Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity prostřednictvím samospráv a řada nestátních neziskových organizací jako např. Člověk v tísni, od roku 1999 (viz také kapitola Bydlení na str.15). Jeho cílem je přispět k přechodu od poskytování sociálních dávek k sociální pomoci s důrazem na práci s klienty přímo v romské komunitě.

Princip sociální soudržnosti je kromě koncepční roviny naplňován na lokální úrovni především poskytováním sociálních služeb ve vyloučených romských komunitách. Lze předpokládat, že některé úkoly Dekády v oblasti poskytování sociálních služeb budou i nadále naplňovány prostřednictvím projektů podpořených z Evropského sociálního fondu a dotačních programů MPSV.

V současné době byl schválen Poslaneckou sněmovnou a předložen Senátu návrh nového zákona o sociálních službách, který legislativně upravuje všechny typy sociálních služeb, včetně terénních programů, do kterých patří také terénní sociální práce. Návrh vymezuje terénní programy, jako terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Mimi jiné se jedná i o osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života.

V rámci Opatření 2.1 Integrace specifických skupin ohrožených sociální exkluzí – oblast sociálních služeb (OP RLZ – Evropský sociální fond) bylo v roce 2005 podpořeno 5 projektů celkovou částkou 35 996 083 Kč. Prostřednictvím dotačních programů ministerstva poskytovaných ze státního rozpočtu nestatním neziskovým subjektům v oblasti poskytování sociálních služeb a podpory rodiny byly podpořeny projekty v celkové výši 36 885 800 Kč.

V rámci Opatření 2.3 Posilování kapacity poskytovatelů sociálních služeb – tzv. Globální grant, zaměřeného na zvyšování kapacity NNO, byly podpořeny 4 projekty za 2 370 686 Kč s přímým zaměřením na cílovou skupinu romských komunit.

D. VÝDAJE NA PROGRAM V ROCE 2005

Náklady na koordinaci programu Dekáda romské inkluze 2005 – 2015 kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity činily v roce 2005 ze státního rozpočtu 456 370 Kč. Příspěvek Světové banky a OSI na oficiální zahájení Dekády v ČR činil 248 000 Kč (místní partnerská nevládní nezisková organizace Slovo 21 poskytla dalších 209 000 Kč). Celkové náklady související s koordinací Dekády v roce 2005 tak činily 913 370 Kč. Podrobný přehled výdajů na koordinaci programu v roce 2005 je uveden v příloze č. 3.

Vláda ČR nevyčlenila specificky určené finanční prostředky na naplňování Dekády romské inkluze. Namísto toho rozhodla, že Dekáda bude financována z již existujících rozpočtů jednotlivých resortů odpovědných za realizaci Akčního plánu a Evropského sociálního fondu.

„Zpráva o stavu romských komunit v České republice 2004“[1] vypracovaná kanceláří Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity uvádí, že v roce 2004 vláda uvolnila na integraci romských komunit více než 92 mil. Kč, pro rok 2005 pak vláda navrhla částku více než 110 mil. Kč. Část těchto financí byla, spolu s dalšími finančními zdroji z Evropského sociálního fondu, využita právě při naplňování Dekády.

E. ZAPOJENÍ ROMŮ DO DEKÁDY

Způsob a míra zapojení Romů do Dekády je mezinárodně diskutovanou otázkou. Romové jsou především cílovou skupinou uživatelů, konkrétním výstupem Dekády by tedy mělo být zlepšení jejich sociálního statutu. Účast Romů v koordinačních a řídících mechanismech je zajištěna prostřednictvím romských členů v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Výboru Dekády. V budoucnu lze předpokládat, že místní neziskové organizace budou zdrojem nezávislého monitoringu z terénu. Romské neziskové organizace budou mít dále možnost zapojovat se do seminářů zaměřených na posilování jejich kapacit a rozvoj partnerství na lokální úrovni, tak, aby mohly čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu v letech 2007–2013, a napomáhat tak řešení konkrétních problémů v sociálně vyloučených lokalitách.

Koncept naplňování cílů a poslání Dekády romské inkluze se neopírá pouze o aktivity vykonávané státní správou. Nositeli programu a realizátory jeho cílů na lokální úrovni jsou především místní nestátní neziskové organizace. Představitelé nestátních neziskových organizací komunikují s romskými členy v Radě vlády a Výboru Dekády. Romské organizace se zúčastnily konference „Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagoga, které přinesl nový školský zákon a Zákon o pedagogických pracovnících (zkušenosti a výhledy do budoucna)“, konané v rámci Dekády v Praze v listopadu 2005. Očekává se, že i v roce 2006 budou mít romské nevládní neziskové organizace a zástupci romských komunit příležitost vyměňovat si zkušenosti na konferencích a workshopech organizovaných v rámci Dekády.

III.ZÁVĚR

A. VĚCNÁ DOPORUČENÍ

a. MONITORING

Realizace Dekády v roce 2005 byla na národní úrovni charakterizována především absencí monitorovacích opatření, která by umožňovala sledovat naplňování cílů programu definovaných v Akčním plánu a měřit dopad programu na sociálně vyloučené romské komunity.

U většiny úkolů, které měly být plněny v roce 2005, chybí jak statistická data, tak i kvalitativní evaluace a není tedy možno v zásadě říci nakolik byly plněny a jaká byla jejich efektivita. Statistiky v podobě, v jaké korespondují s indikátory měřitelnosti pro jednotlivé cíle, v současné době nejsou shromažďovány. V některých případech jsou sbírány pouze statistiky vycházející z nepřímých indikátorů (např. u programů MMR na podporu sociálního bydlení počet samospráv zapojených do těchto programů), které však nevypovídají nic o tom, zda a jaký kvalitativní dopad mají opatření na sociálně vyloučené Romy.

Jednotlivá ministerstva vidí jako hlavní překážku v zajištění efektivního monitoringu fakt, že není možno přesně definovat některé pojmy, o něž se indikátory měřitelnosti opírají: např. Rom, romská rodina; romská komunita; není ani jasné, v jaké míře jsou romské děti zastoupeny mezi skupinou dětí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí, o kterou se opírají některé indikátory v oblasti vzdělání. Jako další z překážek ministerstva vidí také nedostatečný vliv, který mají na instituce na lokální úrovni.

Usnesením ze dne 4. ledna 2006 č. 8 vláda schválila „Návrh provedení dlouhodobého monitoringu situace romských komunit v České republice.“ Místopředsedovi vlády a ministru spravedlnosti vláda tímto usnesením uložila zavést do 31. prosince 2007 systematický, obsahově a metodologicky provázaný monitorovací systém a od roku 2008 zajistit každoroční zpracování hodnotící analýzy situace romských komunit v České republice. Cílem navrhovaného monitorovacího sytému je měření efektivity opatření směřujících k romské integraci, zjišťování účelnosti vynaložených prostředků a dlouhodobé sledování změn, které budou navozeny opatřeními veřejné správy a občanského sektoru.

Vzhledem k obsahové provázanosti Akčního plánu Dekády a Koncepce romské integrace by bylo vhodné, aby byl navrhovaný monitorovací systém využit rovněž při monitoringu plnění opatření Dekády a měření jejich dopadu na sociálně vyloučené příslušníky romských komunit. Otázkou monitoringu Dekády a jeho propojení s analýzou situace romských komunit se bude detailně zabývat Výbor Dekády. Systém monitoringu se může inspirovat i zkušenostmi mezinárodních institucí, především UNDP (Rozvojový program Spojených národů) a EUMC - Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (agentura EU).

i. Priorita vzdělání

V přípravné fázi programu se předpokládala změna agregovaných normativů financování škol, která měla přinést i změny ve statistických výkazech ministerstva. Ke změně statistických výkazů nedošlo, a proto není možné sledovat plnění většiny cílů

v kompetenci resortu.

V oblasti vzdělání se navrhuje aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:

- prostřednictvím svých přímo řízených organizací od roku 2006 každoročně sledovalo úspěšnost přípravy dětí se sociálním znevýhodněním (podle § 16, odst. 4, písmeno a) školského zákona) v předškolním vzdělávání v souladu s Koncepcí včasné péče, a způsob, jímž se školy snaží vyrovnávat znevýhodnění těchto žáků a zohlednit jejich vzdělávací potřeby a možnosti (v souladu s § 2 (písmeno b) a § 16 školského zákona).

- každoročně vypracovalo alespoň jednu tématickou zprávu v širším souladu s indikátory měřitelnosti cílů Akčního plánu Dekády po celou dobu trvání Dekády do roku 2015. Za rok 2006 se zpráva po dohodě s MŠMT bude týkat fungování asistenta pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodňujícího prostředí.

ii. Priorita zaměstnanost

V oblasti zaměstnanosti se navrhuje:

- vytvořit systém evaluace projektů financovaných z dotací MPSV a z programů ESF, v nichž jsou Romové cílovou skupinou.

- získávat od úřadů práce kvalifikované odhady za uplynulý kalendářní rok (případně i pololetí nebo čtvrtletí) o celkové situaci romských nezaměstnaných, počtu umístěných romských uchazečů o zaměstnání, počtu romských rekvalifikovaných a efektivitě rekvalifikací, počtu romských absolventů profesní přípravy (řemesel) a efektivitě individuálních akčních plánů v případě dlouhodobě nezaměstnaných romských uchazečů, ať již systematicky nebo pilotně ve vybraných lokalitách.

iii. Priorita bydlení

Ministerstvo pro místní rozvoj v současnosti postrádá relevantní kvalitativní informace, z nichž by bylo patrno, kolik z bytů postavených s pomocí datace z programů výstavby podporovaných a nájemních bytů je využíváno sociálně vyloučenými Romy a nakolik je úspěšná sociální práce, která je podmínkou bydlení v takových bytech.

Na základě údajů, které MMR v rámci uvedených programů shromažďuje bude kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity ve spolupráci s místními neziskovými organizacemi, krajskými romskými koordinátory, pracovníky obecních úřadů zajišťujícími agendu integrace příslušníků romských komunit a Ministerstvem práce a sociálních věcí zjišťovat využití programu pro příslušníky romských komunit. Systém sběru dat může být vytvořen například v pracovní skupině složené ze zástupců jmenovaných institucí.

Od roku 2008 bude sběr zmíněných údajů součástí každoročně zpracovávané hodnotící analýzy situace romských komunit v ČR (dle usnesení vlády ze dne 4. ledna 2006 č. 8). V roce 2006 bude Ústav územního rozvoje v Brně provádět analýzu realizace programu Podpora výstavby podporovaných bytů se zaměřením na vstupní byty a byty na půl cesty. Zadavatelem výzkumu je Ministerstvo pro místní rozvoj.

iv. Priorita zdraví

V oblasti priority zdraví se doporučuje:

- vypracovat systém hodnocení efektivity a náplně práce zdravotně sociálního pomocníka

b. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ AKTIVITY

i. Informování o Dekádě ve vztahu k romské komunitě, nestátním neziskovým organizacím, krajským úřadům a obcím

Jedním z cílů Dekády je zapojení cílové skupiny do jejího naplňování. Proto je stěžejním úkolem kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity informovat nestátní neziskové organizace, zástupce veřejné správy a zástupce romských komunit o tom, co Dekáda romské inkluze představuje a jaké konkrétní možnosti nabízí na národní i mezinárodní úrovni. Tento úkol je průběžně realizován prostřednictvím aktualizovaných webových stránek Dekády (v odkazech na stránkách Rady), mailingového listu neziskových organizací a komunikací zástupců romských neziskových organizací, respektive platformy těchto organizací ve Výboru Dekády a v Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity, s romskými neziskovými organizacemi. V roce 2006 je však nutné ještě víc informovat veřejnost o této mezinárodní iniciativě. Za tímto účelem je vhodné využít již existující aktivity různých resortů. O Dekádě lze informovat např. v rámci informační strategie MPSV k Národnímu akčnímu plánu sociálního začleňování (na úrovni krajů), nebo v souvislosti

s informační strategií kanceláře Rady vlády ke Koncepci romské integrace (na úrovni obcí).

V roce 2006 chce kancelář Rady vlády zorganizovat praktické semináře s cílem posílit kapacitu lokálních neziskových organizací tak, aby byly lépe připraveny realizovat projekty, které řeší problém sociálního vyloučení Romů a získávat na tyto projekty finanční prostředky. Velký prostor zde nabízí Evropský sociální fond (ESF), a to především v následujícím programovacím období v letech 2007–2013. Stěžejním tématem seminářů bude psaní projektů, jež zahrnuje definování cílové skupiny a jejích potřeb, formulaci záměru, cílů a aktivit projektu, a techniku práce s elektronickým formulářem projektové žádosti, tzv Benefitem. Další semináře budou zaměřené na výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe ve všech čtyřech prioritních oblastech Dekády (vzdělání, zaměstnanost, bydlení, zdravotní péče) mezi různými lokalitami ČR.

B. FINANČNÍ NÁROČNOST PROGRAMU V ROCE 2006

Žádné z ministerstev pověřených naplňováním Akčního plánu Dekády (MŠMT, MPSV, MMR, MZČR) nevypracovalo odhad finančního zajištění realizace programu na rok 2006. Obecně platí, že opatření v rámci Akčního plánu budou financována z prostředků státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu EU.

Detailní odhad nákladů na koordinaci programu v roce 2006 činí 1 229 500 Kč. S koordinací Dekády souvisí především náklady na mzdu manažera, školitelů a konzultantů, realizaci seminářů na posílení kapacity místních nevládních neziskových organizací, pořádání konferencí a workshopů, místní a zahraniční cestovné, ubytování a diety. Podrobný odhad nákladů na Dekádu v roce 2006 je uveden v příloze č. 4.

Náklady na příspěvek do Svěřeneckého fondu více dárců na podporu Dekády romské inkluze („Multi-Donor Trust Fund in Support of the Decade of Roma Inclusion“) v roce 2006 činí 20 000 EUR v korunovém ekvivalentu. Finanční příspěvek bude poskytnut ze státního rozpočtu na rok 2006, rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, položka Platby mezinárodním finančním organizacím.

[1] Poslední zpracovaná