Záznamy z jednání

16. 2. 2001 11:55

Záznam z 23. schůze BRS konané dne 8. 2. 2001

(přijata usnesení č. 156-162)

Schůzi Bezpečnostní rady státu (dále jen Rady) řídil předseda vlády a předseda Rady Ing. Miloš Zeman.

  1. Informace o stavu integrace České republiky do vojenských struktur NATO

    Rada projednala materiál předložený ministrem obrany a přijala

    u s n e s e n í č. 156.

    Vzhledem k tomu, že materiál je utajovaného charakteru, je záznam z projednání tohoto bodu utajovaného charakteru.

  2. Posouzení efektivity čerpání vyčleněných prostředků na humanitární pomoc při řešení důsledků kosovské krize v regionu jihovýchodní Evropy

Rada projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 157.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že vypsání dluhopisů byl způsob jak získat rychle finanční prostředky na humanitární pomoc při řešení důsledků kosovské krize. Finanční prostředky ve výši 2 mld Kč byly rozděleny mezi několik resortů, ale pouze část z nich byla vyčleněna na humanitární pomoc. Ministerstvo zahraničních věcí pravidelně svolávalo porady pracovní skupiny pro humanitární pomoc v rámci podvýboru Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, a to jak na úrovni vládních, tak i nevládních organizací. Mezi prioritami naší humanitární pomoci byly zejména dodávky potravin, a to v maximální míře z domácí produkce. Konstatoval, že naše humanitární pomoc regionu jihovýchodní Evropy plní své cíle. Dále uvedl, že posouzení efektivnosti je třeba brát v kontextu širších souvislostí, protože na straně vstupů jsou sice přesně známy finanční částky, ale výstupy jsou těžko měřitelné. Důležitým efektem je odvrácení nebo aspoň zmírnění následků válečného konfliktu, zvyšuje se tím i mezinárodní prestiž České republiky. Při realizaci dalších projektů doporučil, aby se zlepšila koordinace a informovanost, a to zejména v přípravných fázích realizace projektů a dále, aby se realizovaly projekty rehabilitačního charakteru.

V diskusi bylo konstatováno, že v návaznosti na platnost krizové legislativy od 1. ledna 2001 se Ministerstvo vnitra stalo gestorem za poskytování humanitární pomoci do zahraničí v součinnosti s Ministerstvem zahraničních věcí.

Dále bylo uvedeno, že Ministerstvo průmyslu a obchodu přijímá různé projekty od jednotlivých firem, jejichž realizace je navrhována v dané oblasti. Meziresortní komise provádí vyhodnocování projektů, které jsou rozděleny na dvě základní části ? nouzové humanitární pomoci a projekty obnovy a stabilizace. V rámci humanitární pomoci to byla např. dodávka úpravny vody pro uprchlický tábor, dodávka 5 ks automobilů Tatra, obnova jedné nemocnice v Bělehradě, obnova bloku 110 MW v elektrárně Kolubara, autobusy pro veřejnou dopravu, uhlí pro Kosovo. V rámci obnovy byly schváleny projekty obnovy několika silničních a železničních mostů malého rozpětí, obnovy elektrického vedení 400 kV a řada dalších projektů, které vzhledem k teprve nedávno ukončenému embargu, budou moci být realizovány až v tomto roce. Jednou z největších dodávek, která by se měla v rámci pomoci uskutečnit je jednak zprovoznění prvního bloku elektrárny v Kolubaru, ale i výstavba druhého bloku této elektrárny. Velice dobře hodnocena je akce ?obnova mostů? ? jeden most stojí, další se staví.

V závěru diskuse bylo odsouhlaseno, aby materiál byl přejmenován na ?Informace o čerpání vyčleněných prostředků na humanitární pomoc při řešení důsledků kosovské krize v regionu jihovýchodní Evropy?, protože v materiálu není a ani nemůže být (projekty se v podstatě teprve začínají realizovat) posouzena efektivita čerpání vyčleněných prostředků.

3. Vyhodnocení plnění usnesení vlády č. 302/D ze dne 22. března 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 158.

Vzhledem k tomu, že materiál je utajovaného charakteru, je záznam z projednání tohoto bodu utajovaného charakteru.

4. Informace o zasedání Severoatlantické rady na úrovni ministrů zahraničních věcí v Bruselu ve dnech 14. ? 15. prosince 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 159.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že je to materiál informační. Z hlediska České republiky bylo zasedání důležité v tom, že bylo přijato rozhodnutí Severoatlantické rady o konání příštího summitu Aliance v Praze. K tomu předkladatel uvedl, že Ministerstvo zahraničních věcí připravuje materiál do vlády s předpokladem, že summit proběhne v listopadu 2002.

5. a) Změna Jednacího řádu Ústředního krizového štábu

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 160.

V  úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že podstatou návrhu je provést další úpravu Jednacího řádu Ústředního krizového štábu v návaznosti na vládou nedávno schválenou úpravu usnesením vlády ze dne 10. ledna 2001 č. 53, která se týká zrušení dělení členů na stálé a ostatní a tím i sjednocení doby dosažitelnosti členů na 180 min.

5. b) Vyhodnocení provozu radiokomunikačního systému PEGAS (MATRA) v době konání zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v Praze v září 2000

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 161.

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že materiál uvádí určitou rekapitulaci provozu radiokomunikačního systému MATRA v době konání zasedání Rad guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky. Při tomto zasedání fungoval systém na území Prahy (všechny stanice metra, Kongresové centrum, letiště, 2 nádraží, Strahovský tunel) a středních Čech. Bylo vybudováno 13 základnových stanic, v provozu bylo 3100 ručních a 988 vozidlových stanic, 167 dispečerských a 32 stanic pro motocykly. V závěru uvedl, že systém byl rušen, ale byl stále funkční, nedošlo k aktivnímu vstupu do systému. Výsledkem rušení bylo snížení srozumitelnosti komunikace. To vedlo maximálně k opakování relace.

5. c) Výstavba radiokomunikačního systému složek IZS (systém PEGAS)

Rada projednala návrh materiálu předloženého ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 162.

V úvodním vystoupení ministr vnitra uvedl, že původní předpoklady k provozu systému nezabezpečují požadované pokrytí. Ve smlouvě byl uveden požadavek, aby nový systém měl pokrytí jako dosavadní používaný Simplex a aby bylo vybudováno 141 základnových stanic. Konstatoval, že po vyhodnocení pilotního projektu se zjistilo, že tyto dva požadavky jdou proti sobě. Když budeme mít 141 základnových stanic, tak nebudeme mít pokrytí jako u Simplexu a když budeme chtít pokrytí jako u Simplexu, tak potřebuje podstatně více základnových stanic. Proto je nutností přehodnocení rozsahu infrastruktury systému tak, aby byla vybudována robustnější, kapacitou a kvalitou služeb výkonnější radiokomunikační síť. Po provedené optimalizaci je navrhováno vybudovat infrastrukturu s 215 základnovými stanicemi oproti původně schváleným 141 základnovým stanicím (nárůst o 74 stanic). Tato varianta představuje zvýšení investičních nákladů o cca 1 256 mil. Kč. Finanční nárůst se navrhuje krýt bez dopadu na výši finančního limitu zajištěného úvěrem od Konsolidační banky. Získání potřebných finančních prostředků se navrhuje řešit prioritou v rozpočtu kapitoly resortu vnitra na rok 2002 ? 2003 (612 mil. Kč) a financováním dodávek části koncových zařízení v rozpočtu kapitoly resortu vnitra v letech 2004 ? 2005 (644 mil. Kč). V závěru uvedl, že rámcová offsetová smlouva byla podepsána před třemi týdny s tím, že vyjednávací pozice byla ztížena v tom, že se jednalo o offsetech až po uzavření celkové smlouvy o realizaci projektu MATRA.

V diskusi byla zejména rozebírána problematika offsetů, bylo uvedeno, že původní smlouva byla uzavřena bez jakýchkoliv závazků dodavatele systému na offsety. Bylo doporučeno, aby v návaznosti na změnu kontraktu dodávek, byl podstatně zvýšen podíl offsetů (až na 100 % technologických dodávek), protože jak předkladatel uvádí, z původního kontraktu se podařilo tyto uzavřít ve výši cca 21 %.

Byl vznesen požadavek na pokrytí záchranných základen Armády České republiky, v prvém pořadí základny v Rakovníku.

Dále byl vznesen požadavek na doplnění materiálu o srovnání pokrytí s našimi zahraničními sousedy, se kterými budeme komunikovat a dále rozsah pokrytí při počtu 141 základových stanic, respektive 215.

V závěru diskuse bylo doporučeno, aby vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o obor kde dochází k rychlému rozvoji, bylo do materiálu do vlády doplněno k jakým změnám v technické úrovni došlo oproti původní variantě.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter