Záznamy z jednání

27. 3. 2001 11:57

Záznam z 24. schůze BRS konané dne 20. 3. 2001

            (přijata usnesení č. 163-167)

Schůzi Bezpečnostní rady státu (dále jen Rady) řídil předseda vlády a předseda Rady Ing. Miloš Zeman.

V úvodu předseda Rady seznámil přítomné s návrhem programu schůze Rady. Na základě žádosti ministra obrany byl stažen 1. bod programu a bod Různé doplněn o dvě informace předložené místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí. Upravený program schůze Rady byl schválen všemi přítomnými členy Rady.

1. Informace o připravované účasti České republiky v Organizaci NATO pro řízení leteckého programu včasné výstrahy (NAPMO Airborne Early Warning and Control Programme Management Organization)

Informace byla na základě žádosti ministra obrany stažena z programu schůze s tím, že bude na schůzi Rady předložena až po opětovném projednání ve Výboru pro obranné plánování.

2. Zapojení České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci

Rada projednala materiál předložený ministrem obrany, místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ministrem vnitra a přijala

u s n e s e n í č. 163.

V úvodním vystoupení 1. náměstek ministra obrany uvedl, že dokument je předkládán společně s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a ministrem vnitra a byl zpracován meziresortní komisí, ve které měly zastoupení příslušné ústřední správní úřady. Materiál vychází z bezpečnostních a strategických dokumentů státu a obdobných dokumentů mezinárodních organizací, včetně NATO. Konstatoval, že se stane východiskem pro realizaci legislativních, pracovně právních a sociálních opatření z úrovně státu, která budou následně rozpracována na úrovni jednotlivých ministerstev v resortních normách a předpisech. Zdůraznil, že k tomu je potřeba připravit řadu opatření, jako je stanovení priorit zapojování státu do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci na základě úkolů bezpečnostní politiky státu a požadavku mezinárodních organizací (OSN, OBSE, NATO, EU nebo postižených států). Dále bychom měli navrhnout rozsah účasti pro jednotlivé mírové a záchranné operace a humanitární pomoc a stanovit způsob přípravy a pohotovosti, případně dosažitelnosti jednotek a osob. Konstatoval, že bychom dále měli navrhnout opatření ke zkvalitnění přípravy vysílání, činnosti a všestranného zabezpečení sil, zejména v oblastech personálního, sociálně právního, věcného a finančního zabezpečení, úprav ústavy, zákonů a normativních aktů vysílání, působení a návratů z mírových a záchranných operací a humanitární pomoci. Uvedl, že bychom měli řešit zapojení České republiky do Systému pohotovostních ujednání OSN. Zdůraznil, že důležitou součástí materiálu je opatření ke změně financování mírových a záchranných operací a humanitární pomoci. Konstatoval, že stále více požadavků od mezinárodních organizací směřuje na vysílání civilních osob (soudci, vězeňská služba, starostové?). Dále uvedl, že návrh dokumentu byl projednán na společném jednání výborů pro obranné plánování, koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky a civilního nouzového plánování, bylo dosaženo konsensu ve všech zásadních otázkách, kromě problému financování mírových a záchranných operací a humanitární pomoci a proto je předkládán ve dvou variantách. V závěru zdůraznil, že je to první souhrnný materiál, který se zabývá tím, jak vyslat občana České republiky (zaměstnance státu, nebo dobrovolníka) do zahraniční vojenské nebo civilní operace.

V diskusi místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ocenil význam předloženého dokumentu a práci, která byla při přípravě vykonána. Navrhl provést některé dílčí úpravy v příloze k návrhu usnesení vlády. K problematice financování doporučil k realizaci variantu I, tzn. financování naší účasti mimo rozpočty resortů, např. ve VPS (MF). Zdůraznil, že tuto variantu doporučil i generální tajemník NATO při své návštěvě v Praze.

Dále v diskusi byla zejména rozebírána problematika financování mírových a záchranných operací a humanitární pomoci. Bylo konstatováno, že v případě financování z vládní rozpočtové rezervy by musel být změněn zákon o rozpočtových pravidlech a pokud by se tak stalo, tak by stejně nedošlo k žádnému navýšení rozpočtu jako celku, ale musely by se krátit jednotlivé kapitoly resortů, protože Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nezvýší deficit státního rozpočtu. Bylo uvedeno, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky při schvalování rozpočtu na rok 2001 nerespektovala zákon o rozpočtových pravidlech a snížila vládní rozpočtovou rezervu, proto by podobný osud měly pravděpodobně i další návrhy směřující do této oblasti. Dále byla podpořena úloha civilních specialistů - dobrovolníků v těchto operacích s tím, že pokud to bude vyžadovat situace, tak se připraví zákon o dobrovolnících.

V závěru diskuse bylo hlasováno o doporučení k variantám financování operací. Ze 7 přítomných hlasovalo pro variantu II (v rámci rozpočtu vysílajícího resortu) 6 členů a pro variantu I 1 člen.

Pro navrhované usnesení ze 7 přítomných členů Rady hlasovalo pro 7. Materiál bude dále předložen na schůzi vlády ČR.

3. Informace o připravovaných vyhláškách k provedení § 35 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů

Rada projednala materiál předložený ministrem dopravy a spojů a přijala

u s n e s e n í č. 164.

V úvodním vystoupení ministr dopravy a spojů uvedl, že resort dopravy a spojů měl vydat dvě vyhlášky. Jedna se měla týkat využívání telekomunikačních sítí složkami integrovaného záchranného systému, ale ministři obrany i vnitra sdělili, že tuto vyhlášku není zapotřebí vydávat, proto práce na jejím vydání byly zastaveny. K druhé vyhlášce, podle které by měl být vytvořen a fungovat dopravní informační systém pro preventivní a záchranná opatření v oblasti mobilních zdrojů nebezpečí (přeprava nebezpečných látek ve všech druzích dopravy) uvedl, že tento informační systém má dvě složky, jednak věcnou - server byl již zakoupen a systém již ve zkušebním provozu funguje (do 30. června 2001), druhou částí je samotná vyhláška. Konstatoval, že byla rozeslána do meziresortního připomínkového řízení. Jako zásadní připomínka byla vznesena otázka ohlašování přepravy nebezpečných látek ze zahraničí, a to zejména v mezinárodní silniční přepravě. K tomu probíhají následná jednání jak u nás, tak v zahraničí. Tato jednání si vyžadují určitý těžko odhadnutelný čas, proto v návrhu usnesení není uveden termín ukončení prací na vyhlášce. Zároveň se ukazuje, že bude nutno přehodnotit seznam nebezpečných látek, který bude podléhat ohlašovací povinnosti a stanovit kritická množství pro jednotlivé položky.

V diskusi předkladatel doplnil úvodní slovo k otázce termínu účinnosti vyhlášky. Uvedl, že se předpokládá její účinnost od 1. ledna 2002.

Pro navrhované usnesení ze 7 přítomných členů Rady hlasovalo pro 7.

4. Návrh na zavedení Ceny Jaroslava Jandy za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky

Rada projednala návrh materiálu předloženého místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 165.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že z iniciativy Klubu BOOSS /Klub Bezpečnosti, obrany a ochrany společnosti a státu/ je předkládán návrh na zavedení Ceny Jaroslava Jandy (dále jen Cena) za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky. Dále konstatoval, že návrh předpokládá, že Cena bude každoročně udělována na paměť významného vědeckého pracovníka v oblasti bezpečnostní a vojenské strategie, teorie organizace a řízení, vojáka a politika, plukovníka v záloze PhDr. Jaroslava Jandy. Návrh byl projednán v připomínkovém řízení členy Bezpečnostní rady státu a řešení jednotlivých připomínek je vyjádřeno v části ?Vyhodnocení připomínkového řízení?. Následně byl projednán na schůzi Výboru pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky dne 8. března 2001, na kterou byl návrh v některých částech předložen variantně (způsob financování, návrh kalkulace rozpočtu). Při jednání na tomto Výboru došlo ke konsensu k jednotlivým variantám a návrh je předkládán bez rozporu. V závěru uvedl, že realizace návrhu si vyžádá každoročně finanční náklady ze státního rozpočtu ve výši cca 140 000 Kč a Cenu by uděloval na návrh Bezpečnostní rady státu předseda vlády a předseda Bezpečnostní rady státu. První udělení Ceny by proběhlo v roce 2002, cca jeden měsíc před konáním summitu NATO v Praze.

V diskusi byla rozebírána otázka financování Ceny, a to v návaznosti na současná rozpočtová pravidla, která neumožňují dávat dotaci fyzickým osobám jinak než zákonem. K tomu je v současnosti projednáván v Parlamentu České republiky návrh novely rozpočtových pravidel, je předpoklad, že návrh bude schválen.

Ze 7 přítomných členů Rady hlasovalo pro 7. Návrh bude předložen na schůzi vlády ČR.

    • a) Informace o návštěvě generálního tajemníka NATO Lorda Robertsona v ČR 21. ? 22. února 2001

Rada projednala informaci předloženou místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 166.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že předložená informace shrnuje výsledky návštěvy generálního tajemníka NATO koncem února 2001 v Praze. Konstatoval, že se jednalo o pracovní pobyt, v jehož rámci byla probírána hlavní alianční témata, ale i otázky obranné reformy a zejména postupu reformy Armády České republiky. Dále uvedl, že bylo důležité, že se generální tajemník NATO setkal se všemi nejvyššími ústavními činiteli, což napomohlo k prohloubení poznání názorů obou stran. Při diskusích s těmito představiteli se hovořilo o nejzávažnějších tématech, jako je rozšiřování Aliance a pořádání summitu NATO v Praze. Zdůraznil, že návštěva rovněž přinesla zajímavé impulsy vzhledem k reformě Armády České republiky, a to v oblasti získávání dodatečných finančních zdrojů pro rozpočet kapitoly obrany (podíl z prodeje movitého a nemovitého nepotřebného materiálu). V závěru uvedl, že předpokládá, že Ministerstvo obrany a Ministerstvo financí, případně i další zainteresované resorty se budou těmito náměty zabývat a na příští schůzi Rady předloží konkrétní opatření.

K předkládání konkrétních opatření 1. náměstek ministra obrany uvedl, že není potřebné předkládat další samostatné návrhy na opatření na přednesené náměty generálního tajemníka NATO, protože Ministerstvo obrany bude na jednání Rady v příštím období předkládat řadu dokumentů, do kterých zapracuje i poznatky generálního tajemníka NATO. Jedná se o Zprávu o stavu zajištění obrany státu, Celkový přehled finančních nároků modernizace Armády České republiky do roku 2010, Návrh Vojenské strategie České republiky, Návrh dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně po 31. prosinci 2001, Zprávu o posouzení strategické revize obrany České republiky a Návrh národní strategie vyzbrojování.

Ze 7 přítomných členů Rady hlasovalo pro 7.

5. b) Informace o cestě ministra zahraničních věcí J. Kavana na zasedání NAC v Bruselu dne 27. února 2001

Rada projednala informaci předloženou místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala

u s n e s e n í č. 167.

V úvodním vystoupení místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí uvedl, že se jednalo o mimořádné zasedání ministrů zahraničí věcí NATO, kteří se sešli s novým ministrem zahraničních věcí USA. Konstatoval, že šlo o první výměnu názorů na klíčová alianční témata po nástupu nové americké administrativy. Ministr Powell především hovořil o situaci v jihovýchodní Evropě, budování evropské bezpečnostní a obranné politiky, budování raketové obrany USA, vztazích NATO a Ruska a rozšiřování NATO. Dále uvedl, že osobně prezident Bush přikládá Alianci stěžejní význam a že je zachována kontinuita zahraniční politiky USA. Zdůraznil, že tento postoj se promítl do prohlášení, že američané neodejdou z Balkánu dříve než ostatní spojenci. Dále uvedl, že z vystoupení ministra Powella vyplynulo, že američané zahájili revizi strategie odstrašení a prostředků, kterými ji zajišťují. Nechtějí spoléhat na politiku masivní odplaty. Uvádějí, že je třeba, aby útočné a obranné kapacity působily společně. Součástí obranných sil je i raketová obrana, která musí chránit nejen USA a její rozmístěné jednotky, ale i jejich přátele a spojence, což je významná změna v politice USA. V závěru uvedl, že ve svém příspěvku se zaměřil na situaci v jižním Srbsku, budování společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, rozšiřování Aliance a hovořil i o nadcházejícím summitu NATO v Praze.

V diskusi byla rozebírána aktuální situace na Balkáně a její možný vývoj s dopady na náš stát. Bylo zdůrazněno, že v případě, pokud budeme požádáni Aliancí o navýšení naší účasti na Balkáně, tak k tomu bude svoláno mimořádné zasedání vlády. Nadále dáváme přednost řešení situace politickými a diplomatickými prostředky před řešením vojenským.

Ze 7 přítomných členů Rady hlasovalo pro 7. Informace bude předložena na schůzi vlády ČR.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter