Konference k problematice hrobů německojazyčných a dalších obyvatel České republiky

Dne 28.4.2023 uspořádal Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí Konferenci k problematice hrobů německojazyčných a dalších obyvatel České republiky.

Konference k problematice hrobů německojazyčných a dalších obyvatel České republiky byla naplánována Pracovní skupinou pro řešení situace německých (a dalších) hrobů v České republice. Hlavním důvodem pro uspořádání konference byla spolupráce s MZV a Úřadem vlády na projektu TA ČR „Problematika německých hrobů v České republice: návrh komplexního přístupu“, který zadalo MZV před dvěma lety, jelikož projekt už spěje ke svému cíli, a na podzim by měly být známé první výsledky, byla vhodná doba na pořádání této konference. Cílem bylo na konferenci sezvat všechna významné aktéry, což se povedlo.

Úvodních slov se zhostil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, německých velvyslanec Andreas Künne a M. H. Dzingel za PS. Následovaly tzv. úvodní referáty, které nastínily úvod do problematiky. Součástí tohoto bloku byl „Právní rámec problematiky péče o opuštěné německé hroby“, kterého se zhostilo MMR, následoval příspěvek „Německé hroby v ČR“, který přednesl S. Děd a také příspěvek. „Hroby dalších národnostních menšin v ČR", který přednesli společně zástupci ruské a ukrajinské menšiny A. Kelin a O. Mandová. 

Následoval první blok, ve kterém vystoupil Lukáš Novotný, řešitel projektu TA ČR; Bernd Posselt, předseda sudetoněmeckého krajanského sdružení; Roman Bláha, badatel a Milan Pospíšil, bývalý tajemník Rady vláda pro národnostní menšiny. První blok byl koncipovaný tak, aby zhodnotil, kde nyní stojíme, jaký je status quo. Ve druhém bloku vystoupil Tomáš Jelínek z Českoněmeckého fondu budoucnosti; dále Petr Štěpánek, garant projektu TA ČR; Ulf-Bernd Brossmann ze Sudetoněmecké krajanské sdružení a Filip Smola, starosta města Železná Ruda. Tento blok se věnoval tomu čeho dosáhnout v ochraně hrobů a jak toho dosáhnout.

V posledním bloku byly představeny příklady dobré praxe. V tomto bodu vystoupila Štěpánka Šichová, jednatelka Společnosti česko-německého porozumění v Trutnově a Alena Kovářová za běloruskou menšinu.

Celkově konference vzbudila velmi dobré ohlasy, účastnilo se jí více než 70 účastníků prezenčně a dalších 20 hostů z řad Sudetských Němců formou videokonference (akce byla simultánně tlumočena do němčiny). Mezi účastníky patřili zejména dotčení pracovníci v oblasti pohřebnictví na krajských úřadech, dále zástupci státní správy i samospráv (zejména v pohraničí), dále zástupci muzeí, i vybraní přísluščníci německé, ukrajinské, ruské a běloruské menšiny, kteří se problematikou zabývají. 

V příloze naleznete program konference a medailonky jendotlivých panelistů v českém a německém jazyce a fotogalerii.