Statistická ročenka domácího a genderově podmíněného násilí v ČR

Úřad vlády zpracoval první statistickou ročenku v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí v ČR Statistická ročenka zaměřená na domácí a genderově podmíněné násilí vznikla na základě statistických dat poskytnutých Policejním prezidiem ČR, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci projektu Úřadu vlády ČR Implementace Vládní strategie pro rovnost žen a mužů v České republice na léta 2014-2020 a související aktivity financovaného z Operačního programu Zaměstnanost.

Úkol zpracovat tematicky zaměřenou statistickou ročenku vyplývá ze strategických dokumentů vlády ČR pokrývajících oblast domácího a genderově podmíněného násilí: Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí v ČR[1] na léta 2019 – 2022 a Strategie rovnosti žen a mužů v ČR na léta 2021 – 2030.[2]

Pro zavádění efektivních opatření v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí a posouzení, zda splňují potřeby osob vystavených násilí, je nezbytné, aby stát prostřednictvím svých institucí systémově a pravidelně shromažďoval statistické údaje o všech formách domácího a genderově podmíněného násilí.

Přestože administrativní data shromažďovaná jednotlivými resorty představují důležitý zdroj informací o vývoji v oblasti domácího a genderově podmíněného násilí v ČR, vždy je však potřeba mít na zřeteli, že se jedná pouze o malou výseč skutečného počtu případů a zasazovat tato data do kontextu kvantitativních a kvalitativních výzkumných šetření v této oblasti, a to jak ze strany akademických pracovišť, tak neziskových organizací.[3]

Statistická ročenka zpracovává poskytnutá statistická data Policie ČR, soudů a OSPOD za rok 2021. Data Policie ČR obsahovala údaje z pohledů trestných činů, stíhaných osob i objektů napadení. Všechny tyto pohledy bylo možné členit dle jednotlivých krajů a dalších sociodemografických ukazatelů jako je například pohlaví a věk, ale také z pohledu charakteristiky trestného činu – například, zda byla použita zbraň, užity návykové látky nebo definice vztahu mezi objektem napadení a pachatelem.

Data poskytnutá soudy zahrnovala informace o odsouzených osobách a uložených sankcích s podrobným dělením dle mnoha sociodemografických ukazatelů. Data od soudů mají jiné geografické dělení, než jsou správní jednotky krajů.

A posledně, data poskytnutá OSPOD byla ročním výkazem o výkonu sociálně-právní ochrany dětí a obsahovala informace o týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětech. Tato data nebyla členěna dle krajů.

Evidenčně-statistický systém kriminality využívaný Policií ČR člení trestnou činnost do tzv. takticko-statistických klasifikací (dále jen „TSK“), nikoliv podle paragrafových znění trestního zákoníku.[4]

Do podrobné analýzy byly zahrnuta TSK s největší relevancí k tématu a současně nejvyšším počtem registrovaných případů.

• Jednotlivá TSK/trestné činy se výrazně liší v podílu objasněných případů. Zatímco u TSK103 vraždy - mot. osobními vztahy (§ 140) je průměr objasněných případů pro ČR 96 % u TSK185 týrání svěřené osoby (§ 198) je to pouze 47 %. Podíl objasnění se u většiny TSK pohybuje mezi 50-70 %. Z hlediska jednotlivých krajů má obecně nižší podíl objasnění Praha, Středočeský kraj a částečně i Ústecký kraj. Naopak mezi kraje s obvykle vyšším podílem se řadí Královehradecký, Pardubický, Zlínský kraj i Kraj Vysočina a částečně Jihočeský kraj.
• V datech se z pohledu stíhaných osob i objektů napadení setkáváme se skupinou mladistvých do 18 let. U stíhaných osob tvoří obvykle jen jednotky případů, maximálně zhruba desetinu. Výjimkou je TSK202 sexuální nátlak (§ 186), kde do této kategorie spadá 29 % mladistvých do 18 let, a TSK212 pohlavní zneužití ostatní (§ 187/1, 3, 4), kde je podíl dokonce 58 %.
• Z pohledu objektů napadení je vysoký podíl mladistvých hned u 4 TSK/trestných činů, a to:
• Co se týče skupiny osob 60 let věku a více, u stíhaných osob tvoří obvykle tato věková kategorie velice nízký podíl, nejčastěji 2-5 %. Výjimkou jsou TSK211 pohlavní zneužití v závislosti (§187/2) – 12 %, TSK 103 – vraždy motivované osobními vztahy (§ 140) – 9 % a TSK173 nebezpečné vyhrožování (§ 353) – 7 %.
• Objekty napadení se senioři a senioři nejčastěji stávají u TSK186 týraní osoby ve společném obydlí (§ 199) – 12 %, TSK173 nebezpečné vyhrožování (§ 353) – 11 %, TSK151 úmyslné ublížení na zdraví (§ 145-146a) – 9% a TSK 181 vydírání (§ 175) – 8 %.
• Významná část stíhaných osob má nižší vzdělání – základní (včetně neukončeného) či vyučení. Vysokoškolsky vzdělaní lidé se mezi stíhanými osobami objevují spíše sporadicky.
• Mezi stíhanými osobami celkově výrazně převažují muži, u většiny sledovaných TSK se jejich podíl pohybuje nad 90 %. Výjimkou je TSK103 vraždy - mot. osobními vztahy (§ 140) – podíl mužů je 79 %, TSK185 týrání svěřené osoby (§ 198) a TSK706 poškození cizích práv (§ 181) – podíl mužů je v obou případech 58 %.
• Z pohledu objektu napadení u většiny TSK převládají (obvykle výrazně) ženy, výjimkou je TSK103 vraždy - mot. osobními vztahy (§ 140), TSK151 úmyslné ublížení na zdraví (§ 145-146a), TSK181 vydírání (§ 175), u kterých je mezi objekty napadení vyšší podíl mužů.
• Jednotlivá TSK se velmi liší také z pohledu toho, zda mezi pachatelem a objektem napadení existoval nějaký vztah. U blízkých osobních vztahů, jako je například bývalá přítelkyně / bývalý přítel, družka / druh, manželka / manžel nebo přítelkyně / přítel zpravidla převažují na straně objektů napadení ženy nad muži, a to i v případech (u TSK), kdy je celkově mezi objekty napadení více mužů.
• Z následující tabulky níže jasně vyplývá, že v momentě, kdy je mezi objektem napadení a pachatelem nějaký vztah, je mezi objekty napadení vyšší podíl žen. Výjimkou jsou pouze TSK103 vraždy – mot. osobními vztahy (§ 140), 185 týraní svěřené osoby (§ 198) a TSK 212 pohlavní zneužití ostatní (§ 187/1,3,4). U ostatních TSK je značný vyšší podíl žen nebo jsou podíly žen srovnatelné. Nejvýraznější je tento rozdíl u TSK 186 týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199), kdy v případě, že mezi pachatelem a objektem napadení nebyl vztah, tvořil podíl žen 53 %, v případě nějakého vztahu se jednalo o 89 % žen.

 

 

 

---

[1] Blíže viz: /assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/AP-DN---grafikaFINAL.pdf

[2] Blíže viz: /assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Aktuality/Strategie_rovnosti_zen_a_muzu.pdf

[3] Dle reprezentativního mezinárodního srovnávacího výzkumu Agentury EU pro základní práva se v ČR se obětí fyzického či sexuálního násilí stane 32 % žen. Např. na Polici ČR se však obrátí pouze 8 % z nich. Blíže viz: https://fra.europa.eu/en/publications-and-resources/data-and-maps/survey-data-explorer-violence-against-women-survey

[4] Jedno TSK může zahrnovat více paragrafů, a naopak jeden paragraf může být statisticky rozčleněn na více TSK. Toto členění zajišťuje kontinuitu sledování, neboť trestní zákoník a jeho číselná označení paragrafů podléhají změnám, ale druh trestné činnosti zahrnutý pod TSK (např. vloupání do rodinného domu) zůstává.