Odborná skupina pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb se věnovala požadavkům lidí se sluchovým postižením

Na Úřadu vlády se 26. září 2017 v rámci akcí Týdne komunikace osob se sluchovým postižením uskutečnila již šestá schůze Odborné skupiny pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb zřízené při Vládním výboru pro zdravotně postižené občany.

Prezidentka Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP) Pavlína Spilková na schůzi prezentovala obecné potřeby osob se sluchovým postižením. Doplnila ji Šárka Prokopiusová, prezidentka Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob ČR.  Skupina takto hendikepovaných osob je velice široká, od úplně ohluchlých od narození, přes ty, kdo o sluch přišli v pozdním věku, až po osoby s jen mírnějším postižením sluchu. Každá z těchto skupin má přitom odlišné potřeby. Existují neslyšící, kteří jsou schopni komunikovat psanou češtinou, ale jsou i takoví, kteří mají jako mateřský jazyk český znakový jazyk a psanou češtinou zcela stoprocentně komunikovat schopni nejsou. Osoby se sluchovým postižením patří mezi osoby s největší sociální a komunikační bariérou. Je tedy nutné znát a respektovat jejich požadavky a snažit se je v maximální míře naplnit. V České republice existuje kupříkladu již dnes zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, který dává těmto osobám obecné právo si vybrat způsob, jakým budou komunikovat na úřadech nebo třeba u soudu. Požadavky na přístupnost informací ve znakovém jazyce se ale nyní řeší třeba i na Ministerstvu vnitra v rámci informací o volbách, kdy se připravuje převod základních pokynů do znakového jazyka. Problematika potřeb těchto osob se řeší i v oblasti takzvaného titulkování pořadů televize, kdy je vhodné přidávat k pořadům skryté titulky, takže jejich obsah je přístupný i pro neslyšící. Jsou ale i další oblasti, jako je doprava nebo zdravotnictví, kde je třeba komunikační bariéry řešit.

“Požadavky neslyšících jsou velice specifické a pro někoho, kdo se s nimi nikdy nesetkal, mohou být jen těžko pochopitelné. Proto jsme se rozhodli jednu schůzi jako hlavnímu tématu věnovat právě tomuto, aby sami neslyšící na konkrétních příkladech ukázali, co potřebují a proč, a především jaký, bude mít dopad, pokud nebudou jejich potřeby zohledněny. Myslím, že to bylo poučné pro nás všechny. Jinak zástupci ASNEP se práce naší odborné skupiny účastní od začátku a mají velice cenné a zajímavé podněty. Třeba jen málokoho napadne problém, kdy se má neslyšící přes takové to mluvítko s tlačítkem na hlídaném parkovišti domluvit s obsluhou, přiznám se, že tohle i mě zarazilo, a přitom se jedná o problém vyloženě praktický a pro toho člověka vlastně neřešitelný,” řekl Michal Rada, předseda odborné skupiny.

Jednou z věcí, kterou můžeme realizovat všichni hned a bez nákladů, je přestat používat zastaralou a nepřesnou terminologii. Místo znaková řeč používat termín znakový jazyk a místo neuctivého označení hluchoněmý používat termíny neslyšící nebo člověk se sluchovým postižením. 

Odborná skupina pro přístupnost veřejné správy a veřejných služeb byla zřízena vládou, respektive jejím výborem, v listopadu loňského roku a zasedají v ní zástupci klíčových resortů podle jednotlivých gescí (například doprava, sociální oblast, veřejná správa, regulace výrobků a služeb, technická přístupnost informací apod.), ale i zástupci samotných organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením. Cílem této odborné skupiny je vzájemná edukace o konkrétních potřebách a požadavcích osob se zdravotním postižením a o jejich realizaci v rámci veřejné správy a veřejných služeb, ale také navrhování konkrétních změn. Práce skupiny je koncipována tak, že na každé schůzi je probírána hlavně jedna oblast, dnes to byla právě dost specifická oblast požadavků neslyšících.