Substituční léčba pervitinu existuje. Hledejme cesty, jak ji zavést i u nás

Téma substituční léčby pervitinu (metamfetaminu) bylo diskutováno odborníky na mezinárodním semináři v Lichtenštejnském paláci, který zorganizoval Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády a Asociace nestátních organizací (A.N.O.) sdružující všechny organizace zabývající se pomocí drogové závislým.

České zkušenosti s užíváním pervitinu sahají do 70. let. Všichni výrobci byli až do 90. let samo-výrobci „vařiči“ pro malé skupiny odběratelů a pracovali v malých podomácku vyrobených kuchyňských laboratořích. V 90. letech se černý trh etabluje a od roku 2000 vznikají vietnamské organizované skupiny, které se stávají plnou součástí výroby pervitinu u nás. V roce 2016 zaznamenala česká drogová scéna 46 800 problémových uživatelů drog, z toho 34 300 uživatelů pervitinu. 72 % současných injekčních uživatelů jsou uživatelé pervitinu. ČR má nejvyšší roční prevalenci užití pervitinu v Evropské unii (0,8 % populace ve věku 15-64).

“Substituce pervitinu ve světě funguje. V tuto chvíli máme zahraniční studie, které to dokazují. Proto se snažím prosadit, aby u nás byla zpracována klinická studie a následně zavedena léčba, protože kde jinde než u nás, když právě Česká republika je v Evropě v podstatě pervitinovou velmocí,” uvádí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil s tím, že léčba jednoho drogově závislého představuje pro stát roční výdaj ve výši jednoho milionu korun, stát by tak mohl s pomocí substituční léčby výrazně ušetřit.

“V jiných zemích Evropy je zavedena substituční léčba hlavně u uživatelů heroinu. Jestli by nějaká vláda měla být průkopníkem v zavedení klinických studií a postupné aplikaci substituční léčby metamfetaminu, tak jsme to my,” dodal Vobořil.

Benefity substituční léčby

Odborníci na národním semináři k užívání a léčbě pervitinu, v čele s Jakubem Minaříkem a Romanem Gabrhelíkem z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, se shodli, že substituční léčba uživatelů metamfetaminu s následnou preventivní intervencí může být výraznou pomocí v léčbě závislosti na pervitinu. 

Mezi benefity substituční léčby pro závislé na metamfetaminu lze podle Romana Gabrhelíka počítat například zlepšení sociálního fungování a větší zapojení na počátku i v průběhu léčby, lepší zvládání příznaků spojených s abstinencí či vyšší šance na dlouhodobou úzdravu. „V České republice máme podmínky pro provedení klinického experimentu, ověřovala by se v něm účinnost léčiva vhodného pro léčbu uživatelů metamfetaminu. Z provedených přípravných studií víme, že uživatelé mají o léčbu zájem. Pro téměř polovinu aktivních uživatelů je substituční léčba atraktivní, u těch, kteří již uvažují o léčbě nebo léčbu čerstvě zahájili, je zájem o ni ještě vyšší. Současně víme, že uživatelé by byli ochotni si i na léčbu doplácet,“ říká výzkumný pracovník z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Roman Gabrhelík.

„Se substituční léčbou závislých na metamfetaminu máme dobré zkušenosti, máme know-how jak takovou léčbu provádět v podmínkách ověřovacího klinického provozu. K jejímu zahájení a rozšíření by bylo potřeba další klinické ověření, které však vyžaduje podporu a spolupráci adiktologických zařízení a státních institucí, protože překážky jsou spíše formální, než praktické,“ doplňuje Gabrhelíka psychiatr z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jakub Minařík s tím, že pro zavedení substituce by byla potřeba především podpora Ministerstva zdravotnictví ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a finanční prostředky na ty části, které nejsou prováděny ze zdravotního pojištění, případně související náklady, jako je například pojištění pro případ komplikací či sběr a zpracování dat.

Represe bez dalších opatření nefunguje

I přes 40 letou zkušenost ČR s pervitinem je díky vyváženému přístupu v rámci legislativy, represe, prevence, snižování rizik (harm reduction) i léčby drogová scéna uživatelů poměrně stabilizovaná. Nemáme větší organizované skupiny výrobců ani rozšířenou infekci HIV.

„Jsem jednoznačně přesvědčen, že těmi důvody je systém včasného záchytu, síť kontaktních center a programů, které umožňují včasnou intervenci klientů. Svůj podíl sehrála také vyváženost české vládní protidrogové politiky, nalezení rovnováhy mezi represí na jedné straně a prevencí a léčbou na straně druhé, a v neposlední řadě i průběžné monitorování drogové situace,“ komentuje Vobořil s tím, že rezervu vnímá právě v tom, že se v ČR nepodařilo zavést substituční léčbu pervitinu ani zahájit klinickou studii v této oblasti.

„Už v 90. letech ve Walesu jsem sledoval jednotlivé kauzy a případy, ve kterých se substituce zavedla. Viděl jsem skutečné klienty, jejich příběhy a jejich posun. Je to možné a měli bychom to zrealizovat. Mluvíme o tom s odborníky již dlouho a pořád není vůle to podpořit. Bylo nám řečeno, že to není priorita. Dokud nevygenerujeme prostředky, tak se nic neudělá a nic nezmění,“ uzavírá Vobořil a dodává, že pokud by se podařilo substituční léčbu metamfetaminu v ČR řádně uchopit a zavést, mělo by to pozitivní dopady: „Tuším, že by to zásadně změnilo celou drogovou scénu u nás."