Koordinace a spolupráce

26. 6. 2016 17:22

Mezinárodní den boje proti drogám ve znamení nového směru v protidrogové politice

Praha, 26.06.2016 – Mezinárodní den boje proti drogám a nezákonnému obchodování s nimi, který vznikl v roce 1987 na podnět valného shromáždění OSN, je letos ve znamení nového směru v globální protidrogové politice. Světové velmoci přicházejí se zjištěním, že dosavadní metody boje proti drogám nepřinesly adekvátní výsledky. Tzv. boj proti drogám se v posledních letech stal do značné míry bojem proti uživatelům – válkou proti lidem. Pro mnohé země je právě nerepresivní přístup České republiky příkladem vyvážené protidrogové politiky.

I přes všechny snahy světové protidrogové politiky dochází ke zvyšování počtu zemí, které se potýkají s problémy spojenými s užíváním drog. V České republice je počet uživatelů nelegálních drog víceméně stabilní, nicméně dochází k mírnému zhoršování stavu. Počet problémových uživatelů pervitinu a opiátů se zvýšil na 47,7 tisíc (pro srovnání v roce 2013 to bylo 44,9 tisíc). Roste také užívání konopných látek, zvláště mezi dětmi a mladistvými (24 % žáků 9. tříd uvádí zkušenost s užitím). Fenoménem poslední doby je také výskyt nových syntetických drog.

„Česká republika volí v oblasti nelegálních drog střední cestu. Já osobně jsem se označení "boj proti drogám" vždy vyhýbal. Dnes už i další země musely uznat, že prohibice s sebou přináší rizika a úplná legalizace také. Extrémy prostě nefungují,“ uvádí národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a dodává: "Svět je jednoduše rozdělen na dvě půlky. Na tu prorepresivní, a na tu, která hledá jiné směry, nerepresivní. Země nejvíce prorepresivní jsou zároveň ty země, jejichž vlády jsou nejvíce namočené do obchodu s drogami."

Mezinárodní den boje proti zneužívání drog je příležitostí připomenout si, že celosvětový akční plán, který byl nastaven na 10 let, nefunguje. Výrazně se zhoršily podmínky v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti. Mnoho lidí denně umírá v kartelových bojích, například v Mexiku umřelo od roku 2007 přes 160.000 lidí v důsledku drogových válek. Teroristické skupiny prokazatelně používají drogový obchod pro financování svých aktivit a v euroasijském prostoru byl zaznamenán obrovský nárůst osob s HIV a žloutenkou typu C. „V tuto chvíli represe výrazně převažuje nad prevencí a léčbou, ale věříme, že se po nedávném zasedání valného shromáždění OSN v New Yorku bude represivní politika měnit k lepšímu,“ říká národní protidrogový koordinátor.

Česká republika je považována za "role model" – tedy za příklad v protidrogové politice relativně vyvážené, ekonomicky úsporné a co do zdravotní a bezpečnostní situace úspěšné země. Ve srovnání s ostatními státy máme nejmenší počet smrtelných předávkování na 100 tisíc obyvatel (pozn. 48 osob zemřelo v důsledku předávkování nelegálními drogami v roce 2014).

Opomíjenými drogami, které vedou k závislosti, jsou u nás alkohol a tabák. Přesto že, anebo právě proto, jde o drogy legální, kouří denně přes 2 miliony Čechů a přes 600 000 dospělých osob konzumuje alkohol rizikově. Pravidelnému kouření a rizikovému pití se oddává 31,4 % osob starších 15 let (37,4 % mužů 25,8 % žen). „Počet předávkování nelegálními drogami je u nás až sedmkrát nižší než u alkoholu. Navíc v rizikové konzumaci alkoholu mezi dětmi kralujeme,“ připomíná Vobořil s tím, že ročně zemře přes 300 osob v důsledku předávkování alkoholem (pozn. v roce 2014 šlo o 322 osob).

Idea světa bez drog není úplně reálná a všechny politiky, které se pokoušely s nasazením extrémních represivních postupů drogy takto vymýtit, tak se nakonec dostaly do mnohonásobně horších problémů. Ročně stojí protidrogová politika až sto miliard dolarů, přesto je 300 miliónů lidí drogově závislých. Vzniká tak obrovský černý trh s ročním obratem 330 miliard dolarů a s desítky tisíc mrtvých ročně. „Myslím si, že cesta represe nikdy nebyla a nikdy ani nebude správným řešením. Já osobně mluvím o určité dekriminalizaci drog. Tento systém začal fungovat od roku 2001 například v Portugalsku, které mělo ještě na konci 90. let nejvíce lidí nakažených virem HIV z celé Evropy. A protože uplatnilo částečnou dekriminalizaci, kdy se drogy staly nezákonnými, ale držení malého množství pro osobní potřebu již nebylo trestáno v rámci trestního práva, ale jako přestupek proti veřejnému zdraví, ukazuje se nyní, že tento postoj přináší dobré výsledky,“ uzavírá Vobořil.

Od České republiky se nadále očekává aktivní přístup a opětovné zdůrazňování potřeby vyvážené celosvětové protidrogové politiky opřené zejména o ochranu veřejného zdraví se zachováním principů tzv. harm reduction.* 


V čem jde ČR příkladem:

·    nejmenší počet smrtelných předávkování na 100 tisíc obyvatel ze všech zemí

·    nejnižší počet nakažených HIV/AIDS a virovou hepatitidou C a dalšími nebezpečnými virovými onemocněními

·    fungující zdravotně-preventivní programy a substituční léčba

·    fungující programy na výměnu jehel a stříkaček (snížení výskytu HIV/AIDS a žloutenky C)

·    střední cesta protidrogové politiky mezi úplnou prohibicí a legalizací drog


Na podnět valného shromáždění OSN vznikl v roce 1987 Mezinárodní den boje proti drogám a nezákonnému obchodování s nimi. S drogami se obchoduje po celém světě, lidé se stávají drogově závislými a nejedná se často jen o dospělé, ale i o děti.

Více informací (data, výroční zprávy, publikace) najdete na www.drogy-info.cz.

Kontakt pro média:

MgA. Renata Hladná
Média a PR, Odbor protidrogové politiky
M +420 728 302 397
e-mail: hladna.renata@vlada.cz
 

---
*  jako „Harm Reduction“ se označují přístupy snižování či minimalizace poškození drogami u osob, kteří v současnosti drogy užívají a nejsou motivováni k tomu, aby užívání zanechali, více viz http://www.drogy-info.cz/publikace/glosar/?g=108#center_column

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie